|
Průzkum fremní kultury ve společnosti CODI Art & Production Agency, s.r.o.
Dvořák, Jan ; Tureckiová, Michaela (vedoucí práce) ; Reichel, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou firemní kultury v konkrétní firmě. Práce je zaměřena na diagnostiku a popis její firemní kulturu. Na toto téma byla napsána řada publikací, které jsou použity při formulaci teoretických východisek o této problematice. V teoretické části je popsána nejen firemní kulturu a také se zaměřuje se na její vazbu s řádným fungováním pracovní organizace v dynamicky proměnném tržním prostředí. Hlavní nástroje použité pro analýzu firemní kultury představuje kvalitativní a kvantitativní průzkum. Na základě získaných informací je identifikován současný stav kultury v pracovní organizaci i formulována opatření pro nápravu nedostatků. Klíčová slova Firemní kultura, charakteristika a struktura firemní kultury, typy firemních kultur, silná a slabá firemní kultura, organizace, podnikatelské prostředí, zaměstnanci, kvalitativní průzkum, kvantitativní průzkum
|
|
Mýtus ve filosofické reflexi
Ratajík, Jiří ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Cílem této práee bylo ukázat mýtus v různých úhlech pohledu, v souvislostech. Snažili jsme se především překonat zjednodušující, zvulgarizované užití pojmu mýtus a odkrýt jeho skutečný význam. Došli jsme k tomu, že dříve, než začneme o mýtu uvažovat, musíme si uvědomit dva základní významy tohoto slova, které je vlastně označením dvou odlišných jevů. V kapitole Mythus a mýtus nám pomohl tyto dva významy rozlišit Zdeněk Neubauer, který mýtus v původním smyslu slova označuje jako mythus, na rozdíl od mýtu v přeneseném smyslu, kdy má toto slovo význam představy nebo myšlenkového schématu.
|
|
Marketigové aktivity českých kin a multikin se zaměřením na kino Světozor
Masná, Zuzana ; Novotný, David Jan (oponent) ; Šobr, Michal (vedoucí práce)
Bakalářská práce "Marketingové aktivity českých kin a multikin se zaměřením na kino Světozor" pojednává o způsobech používání marketingu u obou typů kin a zaměřuje se na klasická kina alternativního směru. Rozdílné typy kin implikují, že i jejich marketingové aktivity budou mít odlišný charakter. Marketingovými aktivitami jsou míněny propagační aktivity kin samotných; ty jsou rozebrány zejména u kina Světozor a dalších alternativních kin. U multikin se práce zaměřuje především na typy kinoreklamy pro zadavatele reklamy. Pomocí analýzy SWOT jsou navrženy marketingové strategie pro oba typy kin a také zvlášť pro kino Světozor. Práce rovněž rozebírá nutnost změny marketingové strategie klasických kin po příchodu multikin do českého prostředí, aby tato kina byla schopna obstát v novém konkurenčním prostředí. Důraz je v tomto ohledu kladen zejména na význam značky a budování firemní identity. Tyto otázky jsou stejně tak předmětem analýzy u marketingové komunikace kina Světozor z let 2004 - 2009. Metodou práce byla analýza na základě deskripce a vyhodnocení marketingové komunikace u jednotlivých kin, přičemž vycházím z analýz výročních zpráv, tiskových zpráv, rozborů činností, sekundárních dat z již realizovaných výzkumů a propagačních a interních materiálů daných společností.
|
|
Rozhlasová tvorba Václava Cibuly
Seidlová, Tereza ; Groman, Martin (oponent) ; Maršík, Josef (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o životě a díle spisovatele, překladatele a autora rozhlasových pořadů a rozhlasových i televizních her Václava Cibuly. Zvláště se pak zaměřuje na jeho rozhlasové aktivity v letech 1964-2009, které zahrnují zejména publicistickou tvorbu a badatelskou činnost v rozhlasovém archivu. Práce navíc akcentuje i dobový kontext a sumarizuje vývojové etapy Československého, potažmo Českého rozhlasu od 50.let do současnosti a s nimi i poměry a programové změny v redakcích, s nimiž Cibula spolupracoval ( konkrétně jde o program /Československo II, tzv. okruh pro náročného posluchače a literární redakci). Práci doplňují i přílohy, které nabízejí fotografie Václava Cibuly ze soukromého rodinného archivu, jeho bibliografii, soupis rozhlasových děl evidovaných v Archivu Českého rozhlasu a soukromé rozhovory s osobnostmi Českého rozhlasu, které s Cibulou přišly do pracovního i soukromého kontaktu.
|
|
Časové aspekty existenciální problematiky
Šímová, Olga ; Bláha, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jakubcová Hajdušková, Lucie (oponent)
Tématem práce je časovost ve výtvarném umění 20. století a její existenciální významy. Analýza je zaměřena na vybraná díla vytvořená v technice kresby a malby. Časovost je zkoumána za předpokladu, že je spjata s existenciálním obsahem děl a s tázáním autorů po smyslu života. Na prvky časovosti v díle je také nahlíženo v souvislosti s duševním stavem autora jako na projev hledání psychické rovnováhy tvorbou. Práce vyúsťuje v poznání, že silná časovost děl je často spjata s krizí identity u jejich tvůrců. Text reflektuje vztah identitě životnímu času ve společnosti a v umění ovlivněný náboženstvím a mocenskými ideologiemi. Součástí práce je didaktická řada námětů výtvarné výchovy a přiblížení vlastního výtvarného díla .
|
|
Příběh Mateřídoušky
Sekeráková, Anna ; Brožová, Věra (oponent) ; Provazník, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce mapuje historický vývoj Mateřídoušky, nejstaršího českého beletristického periodika určeného dětem. Pokouší se nahlížet na Mateřídoušku v širších souvislostech od doby jejího vzniku v roce 1945 po současnou podobu. Z jedné strany periodikum těsněji přimyká ke specifické domácí politické situaci druhé poloviny 20. století a popřevratové uvolněné době, kdy do literatury pro děti pronikají komerční zájmy. Z druhé strany se soustředí na umělecký přínos časopisu jak v oblasti prózy a poezie, tak na poli kresleného seriálu, ilustrace a celkové grafiky. Snaží se vystihnout záměry redakčního vedení v jednotlivých obdobích a v této souvislosti i pozici dětského čtenáře. Literární časopis je chápán jako výrazný atribut rozvoje dětského čtenářství a potažmo i celkové osobnosti dítěte.
|
|
Význam arteterapie ve výkonu trestu odnětí svobody
Labaštová, Jana ; Valešová Malecová, Barbara (oponent) ; Bajcura, Lubomír (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je studium významu a začlenění arteterapie ve výkonu trestu odnětí svobody. V teoretické části je definován pojem vězeňská služba, její úkoly a členění. Dále jsou objasněny pojmy, které se týkají výkonu trestu odnětí svobody. Zejména je popsán program zacházení, jeho oblasti, minimální rozsah a vyhodnocování, a to z důvodu popisu arteterapie jako jedné z forem tohoto programu. Popsány jsou i formy, cíle a metody arteterapie. Praktická část spočívá v provedení a vyhodnocení dotazníkového šetření a porovnáním s hypotézami určenými v jejím úvodu. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že význam výtvarné činnosti ve výkonu trestu odnětí svobody má dvě funkce: je součástí arteterapie a je významnou složkou motivace odsouzených k vyplnění volného času a budoucí orientace zájmu o mimopracovní aktivity v občanském životě. Klíčová slova: vězeňská služba, výkon trestu odnětí svobody, arteterapie, program zacházení, výtvarná činnost
|
|
Sonda do druhu tzv. závodních časopisů v období 1945-1948 na příkladě časopisu Ventil
Šplíchal, Marek ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Holomek, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce "Sonda do druhu tzv. závodních časopisů v období 1945-48 na příkladě časopisu Ventil" sleduje vývoj tohoto specifického druhu tištěného média v prostředí průmyslových závodů na pozadí revolučního společenského klimatu poválečného Československa až do uchopení státní moci Komunistickou stranou Československa, resp. do konce roku 1948. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou - výzkumnou. V teoretické části práce pojednává o vzniku a vývoji teoretického rámce závodních periodik v dobovém společenském kontextu, o jejich provázanosti s oblastí masového tisku a přináší vhled do praktického uchopování tohoto druhu tištěného média v průmyslových závodech, které se projevovalo zejména v nastavení organizace jejich vydávání. Praktická část bakalářské práce je sondou do obsahové a formální struktury závodního časopisu Ventil ve sledovaném období, jehož vydavatelem byly Automobilové závody Škoda, V této části práce popisuje obsahové celky s jejich vnitřním tematickým členěním a možnými komunikačními efekty, a to včlenění podle jednotlivých roků. Součástí praktické části je také přehled obsazenosti časopisu stálými rubrikami v členění podle jednotlivých ročníků vydávání. Práce by měla přinést další možný přístup ke zkoumání vymezeného badatelského tématu, které dosud nebylo uceleně zkoumáno.
|
|
"(Auto)portrét v kroužcích dýmu": stylizace moderního umělce jako kuřáka v českém výtvarném umění přelomu 19. a 20. století
Kolářová, Petra ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Zobrazení umělce jako kuřáka je tradičním stereotypem ve vizuální kultuře 20. století, který přetrvává až do současnosti. Stačí si jen prohlédnout monografie slavných výtvarníků, prolistovat antologie básnických textů či si přečíst rozhovor s významnou osobností ze světa umění. V mnoha případech jsou zde na fotografiích zachyceni umělci s cigaretou v ústech či dýmkou v ruce. Jejich zdůrazňované kuřáctví je pak často současným divákem čteno jako symbol intelektualismu, kreativity či bohémství, až jako jakási již tradiční "umělecká" póza. V dnešní společnosti, která sice pořádá masivní protikuřácké kampaně, ale v níž se setkáme jen s narůstajícím počtem kuřáků, by se tak v případě zobrazení umělce, který kouří, nemělo jednat o nic mimořádného. Nicméně výše naznačené asociace, vstupující do hry při vnímání takových portrétů, přesto v čtenářích vzbuzují dojem, že kuřácké gesto je osobou umělce nějak zvýznamněno. Zvídavý divák, do jehož postavy se situuje také autorčin subjekt, se může ptát, zda tento opakující se motiv zobrazení umělce neměl v dějinách umění širší ikonografickou tradici a následně, zda nevypovídá více o samotném postavení umělce a jeho pojetí umění.
|
|
"(Auto)portrét v kroužcích dýmu": stylizace moderního umělce jako kuřáka v českém výtvarném umění přelomu 19. a 20. století
Kolářová, Petra ; Lahoda, Vojtěch (oponent) ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce)
Zobrazení umělce jako kuřáka je tradičním stereotypem ve vizuální kultuře 20. století, který přetrvává až do současnosti. Stačí si jen prohlédnout monografie slavných výtvarníků, prolistovat antologie básnických textů či si přečíst rozhovor s významnou osobností ze světa umění. V mnoha případech jsou zde na fotografiích zachyceni umělci s cigaretou v ústech či dýmkou v ruce. Jejich zdůrazňované kuřáctví je pak často současným divákem čteno jako symbol intelektualismu, kreativity či bohémství, až jako jakási již tradiční "umělecká" póza. V dnešní společnosti, která sice pořádá masivní protikuřácké kampaně, ale v níž se setkáme jen s narůstajícím počtem kuřáků, by se tak v případě zobrazení umělce, který kouří, nemělo jednat o nic mimořádného. Nicméně výše naznačené asociace, vstupující do hry při vnímání takových portrétů, přesto v čtenářích vzbuzují dojem, že kuřácké gesto je osobou umělce nějak zvýznamněno. Zvídavý divák, do jehož postavy se situuje také autorčin subjekt, se může ptát, zda tento opakující se motiv zobrazení umělce neměl v dějinách umění širší ikonografickou tradici a následně, zda nevypovídá více o samotném postavení umělce a jeho pojetí umění.
|
host ::
