|
|
Okruh architektů Albrechta z Valdštejna a počátky raného baroka v Čechách
Líčeníková, Michaela ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent) ; Biegel, Richard (oponent)
Okruh architektů Albrechta z Valdštejna a počátky raného baroka v Čechách. První ojedinělé náznaky raně barokní tvorby se v Čechách objevují již v druhém desetiletí 17. století, zejména v díle císařského architekta Giovanni Maria Filippiho. Jeho tvorbu lze považovat za přímý předstupeň architektonické produkce, která byla realizována pro jednu z nejvýraznějších osobností třicetileté války, vévodu Albrechta z Valdštejna. Okruh architektů Albrechta z Valdštejna je tvořen třemi výraznými představiteli, kteří se uplatnili individuálně i společně při projektech i realizacích Valdštejnových velkolepých záměrů. Byli to Andrea Spezza, Giovanni Pieroni a Nicolo Sebregondi. Tito tři italští architekti a stavitelé byli vůdčími osobnostmi okruhu, do kterého ještě patřila další jména jako Vincenzo Bocacci, Baccio Bianco a Giovanni Marini. Jejich aktivity lze na našem území vymezit do let 1621 až 1634 s výjimkou Giovanni Pieroniho, který se i po vévodově smrti navrhoval především opevnění v Čechách i jinde. Pro samotnou architekturu valdštejnského okruhu je důležitý i původ architektů, místa kde vyrůstali a prošli školením, stejně tak produkce, která je ovlivňovala. Andrea Spezza a Nicolo Sebregondi pocházeli z území severní Itálie, Giovanni Pieroni, Baccio Bianco a Vincenzo Boccaci z Florencie. Nicolo Sebregondi byl...
|
|
| |
|
|
Český Řím
Petiška, Eduard ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
Kulturní prvky vycházející z Říma pronikly do mnoha kultur na celém světě. Jejich vliv zasáhl i do zemí střední Evropy, českou nevyjímaje; právě analýza uzlových bodů české kultury a kultur prezentovaných Římem je předmětem této práce, přičemž pozornost je věnována těm dílčím tématům, která mají obecnější teoretické konsekvence pro kulturologii. První část práce se věnuje nejstarším zmínkám o vzájemném vztahu těchto lokalit. Na ni navazuje kapitola o Marobudovi, který jako odchovanec Říma svou říši obohatil o prvky antické kultury. S počátky české státnosti je spojena významná dvojice - Cyril a Metoděj - práce se zaměřuje na cestu a pobyt bratří v Římě jako nezbytnou součást úspěchu jejich mise. Jedni z nejznámějších českých světců, sv. Václav a sv. Vojtěch, měli k Římu vřelý vztah; promítl se do jejich života, smýšlení a jednání, které podstatně zasáhlo do naší kultury. Dvě kapitoly se proto zabývají uvedenými osobnostmi a doklady o jejich vztahu k Římu. Značná pozornost je věnována Karlu IV., který do tohoto města podnikl několik cest a byl jím natolik zaujat, že se mu Prahu rozhodl připodobnit. Práce zaznamenává některé jeho úspěchy při Imitatio Romae, zmiňuje Vyšehrad a Karlštejn, popisuje také jeho zaujetí pro římskou symboliku, které ho ovlivnilo a reflektovalo se v soudobé kultuře. Práce...
|
|
|
Recepce klasických tradic v tvorbě Československé/České televize Praha
Chalupová, Helena ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na původní televizní dramatickou tvorbu domácích autorů, která vznikala ve výrobě Československé /České televize Praha a jejíž náměty vycházejí z dějin antického Řecka a Říma. Cílem je zmapovat tuto tvorbu - zjistit, kolik inscenací s antickými náměty Československá/Česká televize Praha vyrobila, jaká jsou jejich témata a kteří tvůrci se podíleli na jejich vzniku, přičemž každé inscenaci se věnuje jednotlivá kapitola. Každá kapitola obsahuje porovnání děje inscenace s historickými fakty (tj. přístup autorů scénářů či námětů inscenací k antickým reáliím a postup při jejich recepci v rámci televizní dramatické tvorby), dále pak okolnosti vzniku inscenace, pokud jsou z dostupných materiálů známy, a její přijetí dobovou kritikou. Práce je rovněž doplněna o kapitolu, upřesňující základy televizní estetiky. Klíčová slova Antika, antický, Řecko, Řím, televize, dramatická tvorba, Oldřich Daněk, Ferdinand Peroutka, Jiří Šotola, Jiří Hubač, recepce, starověk, starověký.
|
|
|
Lucemburkové a Apeninský poloostrov
Urban, Josef ; Helan, Pavel (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce Lucemburkové a Apeninský poloostrov se zabývá působením rodu Lucemburků v Itálii v první třetině 14. století, konkrétně v letech 1308-1313, 1330- 1333 a roku 1337. Podává stručný přehled vzniku a vývoje Lucemburské dynastie do čtrnáctého století včetně neklidné politické situace v Evropě po smrti Albrechta I. Habsburského a volby Jindřicha IV, římským králem. Především se však zaměřuje na postup Jindřicha IV. za císařskou korunou a snahy Jana Lucemburského a Karla Lucemburského o založení lucemburské signorie na území Lombardie, Toskánska a Emilia Romagna. Pokouší se postihnout charakter jejich činnosti na poloostrově a vliv jejich politického působení na konstituci městských států a komun. Dále obsahuje exkurz do politické situace Apeninského poloostrova na počátku 14. století. Také se stručně věnuje vlivu Jindřicha Lucemburského na spisovatele Danta Alighieriho v kontextu jeho filosofického traktátu "De Monarchia". V závěru se pokouším alespoň stručně porovnat charakter působení Jindřicha VII. Jana Lucemburského a Karla Lucemburského v jeho mládí, na Apeninském poloostrově. Cílem práce je postihnout italské události, které stály za posílením a rozkvětem Lucemburské dynastie.
|
|
|
Mistr B s kostkou ve sbírce Národní galerie v Praze
Veselá, Markéta ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Cílem této práce je zhodnocení díla anonymního rytce z počátku šestnáctého století, jehož monogramem je kostka s písmenem B. Práce je rozdělena do dvou oddělených hlavních celků. První uzavřenou skupinou jsou texty, které jsou nápomocné pro vytvoření částečného obrazu Mistrova života. Jedná se o informace zabývající se kulturním prostředím a technologickým vývojem grafiky v období Mistrova bytí. V druhé části je uveden popis a podrobný rozbor vy- braných děl s důrazem na technologickou stránku tisků. Vytvoření životopisu Mistra B na kostce bylo velice obtížné vzhledem k nedostatku lite- ratury. Po důkladné rešerši knihoven a internetu, nebyl nalezen ani jeden souvislý text týkající se přímo tohoto umělce. Útržkovité informace byly nalezeny pouze v souborných slovnících o umění. Pro dotvoření alespoň krátkého životopisu byly použity dostupné informace o kultur- ním prostředí tehdejší humanistické společnosti, které jsou sepsány v oddělené kapitole. Další oddělená část menšího rozsahu se zajímá o vydavatele, kteří působili v prostředí Mistra B na kostce a kteří se podíleli na produkci jeho grafických listů. Spolu s rozborem vybraných děl pak bylo možné stanovit alespoň přibližný rámec Mistrova života. Stejně jako rozbor jednotlivých grafik, tak i hodnocení dějového pozadí Mistrova života bylo zaměřeno...
|
|
|
Římské importy v jižní Asii
Holeček, Jiří ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
- Jiří Holeček - Římské importy v jižní Asii Práce shrnuje vývoj námořního obchodu mezi Středomořím, především Římem, s oblastí jižní Asie, především Indií, v období mezi 1. stol. př. Kr. a 4. stol. po Kr. Důraz je kladen především na archeologické doklady obchodu v obou směrech, jako například mince nebo obchodované zboží, a jejich relevanci a průkaznost. Dále je použito historických děl za účelem získání přesnějšího geografického a ekonomického kontextu. V práci je srovnáván vývoj námořního obchodu s obchodem po pozemních cestách, zejména po tzv. hedvábné stezce. Závěrem práce shrnuje relevantní informace, s jejich pomocí vymezuje míru vlivu Středomoří v jižní Asii, srovnává tento vliv s vlivem pozemních obchodních cest a popisuje důvody tohoto ekonomického vývoje.
|
|
|
Sebastiano Luciani (zvaný del Piombo) a jeho spolupráce s Raffaelem v Římě mezi lety 1511-1517
Konečná, Kateřina ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá ranou římskou tvorbou Sebastiana Lucianiho, později zvaného del Piombo. Sebastiano pocházel z Benátek a do Říma se dostal na pozvání bohatého obchodníka Agostina Chigiho, jenž mu umožnil pracovat v jeho vile Farnesině. Zde, v Sala di Galatea, Sebastiano vymaloval technikou al fresco osm lunet náměty z Ovidiových Proměn a také vytvořil samostatnou fresku Polyféma. Již touto první římskou zakázkou se dostal do kontaktu s předními umělci té doby, především s Raffaelem, který ve vile také pracoval. Raffael ve stejné místnosti vytvořil slavnou fresku Galateie, přičemž se nepokusil stylově navázat na dílo Sebastianovo. Jejich soupeření a ovlivňování se navzájem pokračovalo i poté, co Sebastiano vilu opustil. Rivalita mezi nimi byla navíc umocněna Sebastianovým přátelstvím s Michelangelem, který byl považován za Raffaelův protipól a který také pro Benátčana vytvářel přípravné kresby, jak je nastíněné v předposlední kapitole. Kapitola poslední se věnuje obrazu Madona s rouškou, který se jako jediná Sebastianova malba nachází v českých sbírkách. Klíčová slova Sebastiano del Piombo, Sebastiano Luciani, Řím, Villa Farnesina, Raffael
|
|
|
Notata, quae intra proficiscendum Romam et redeundum vidi vel audivi. Cestovní poznámky faráře Matyáše Stanislava Heitzmanna z pouti do Říma v r. 1659
Šitinová, Ivana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Chodějovská, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá cestovními poznámkami faráře Matyáše Stanislava Heitzmanna z Polné, které sepsal po vykonání poutní cesty do Říma v roce 1659. Jsou součástí rukopisu, uloženého ve Státním okresním archivu v Jihlavě, ve fondu Děkanský úřad Polná. Psané jsou převážně latinsky, částečně i německy a italsky. Obsahují popisy sakrálních staveb, výčty svatých ostatků v nich uložených, popisy zázračných účinků různých přípravků a zázračných křížů. Podstatnou část zápisů pak zabírají mravoučné příběhy, které autor na své cestě slyšel. Cílem práce je okomentovat celý tento text, zhodnotit jej jakožto historický pramen a rozebrat vztah autora a jeho díla.
|
|
|
Finanční správa římské provincie Sicílie
Hejda, Josef ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Tato práce si klade za cíl uvést čtenáře do problematiky Římského správního a finančního práva. Tato právní odvětví blízce souvisejí s vývojem Římského státu jako takového. S jeho přeměnou z malého městského státu na stát územní a nakonec až na rozsáhlou říši zabírající nikoli nepatrná území na třech kontinentech. Během tohoto vývoje můžeme vypozorovat nejen rostoucí nároky na státní správu a také různé přistupování k organizaci území v rámci říše. Italská území byla zprvu privilegována jako vlastní římské území nadřazené provinčním celkům, které jediné musely platit dávky vynucené Římem, se v období dominátu stávají také poddanskými bez významných výjimek. U zrodu provinční správy stála právě Sicílie. Zde vznikly první formy provinčního práva a zde také došlo k prvním praktickým problémům s jejich dodržováním. Tento významný ostrov byl místem, kde se Řím učil ovládat další národy, který financoval jeho rozvoj sklonku republiky, a který Římu dopomohl k ovládnutí středozemí.
|
host ::
RSS.