|
Krize jako obraz hodnot člověka, aneb struktura sémantického prostoru v oblasti krizových situací u buddhistů, křesťanů a ateistů
Klouda, Martin ; Bahbouh, Radvan (oponent) ; Štětovská, Iva (vedoucí práce)
Cílem práce je prozkoumat vztah mezi duchovní orientací a postoji k zátěžovým situacím a k emočním projevům krize. V teoretické části práce je nejprve zmapována široká oblast krize a zátěžových situací. Dále se v této části věnuji popisu současného stavu zpracování otázek spirituality v psychologii. Zbytek teoretické části textu věnuji popisu postojů ke krizi a zátěžovým situacím v různých duchovních směrech - u buddhistů, křesťanů a ateistů. V této části práce vycházím z původních kanonických textů obou náboženství - z Bible a Tipitaky. V teoretické části práce také popisuji postoje současné psychologie k zvládání zátěže a k problematice postojů. V druhé, výzkumné části práce nejprve stanovuji výzkumné otázky. Dále jsou operacionalizovány použité pojmy a je popsán průběh výzkumu. K zjišťování rozdílů v postojích mezi třemi zkoumanými duchovními směry jsem využil metodu Osgooda, Suciho a Tannenbauma sémantický diferenciál. V poslední části se věnuji výsledkům výzkumu, kterého se zúčastnilo 84 osob (25 buddhistů, 27 křesťanů a 32 osob bez vyznání). Výzkum nenašel žádné důkazy pro to, že by se postoje k zátěžovým situacím a emočním projevům krize lišily v závislosti na vyznání.
|
|
Patologické jevy u dětí a mládeže
Cardová, Ilona ; Pelikán, Jiří (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Charakter diplomové práce je teoreticko -empirický. Diplomová práce je věnována problematice sociálně patologických jevů dětí a mládeže a problematice kázně. V teoretické části jsou popisovány některé druhy sociálně patologických jevů, jejich nejčastější projevy, způsoby prevence a následná řešení. Důležitou součástí teoretické části je též problematika kázně, její projevy a řešení. Empirická část je věnována výzkumu na SOŠ, za účelem zjistit míru výskytu sociálně patologických jevů a následné ovlivnění kázně. Cílem je nejen zmapovat četnost výskytu, ale i pohled studentů a pedagogů na danou problematiku. Jaká je vhodná prevence či řešení sociálně patologických jevů a nekázně u studentů SOŠ. Tato zjištění by mohla být přínosem pro pedagogy, kteří se s touto problematikou každodenně potýkají. Ve výzkumné části byla použita dotazníková metoda pro pedagogy a žáky, a dále byla doplněna analýzou školních dokumentů za období roku 2006-2009. Průzkumem byl prokázán zvyšující se výskyt sociálně patologických jevů v kontextu s nekázní. Na základě zjištěných výsledků lze říci, že i když míra kázeňských problémů narůstá, není vždy důsledně řešena, zejména v nejednotném přístupu pedagogů.
|
|
Ošetřovatelská dokumentace v nemocnicích v regionu Mladá Boleslav
Lochmanová, Jaroslava ; Vojtěchová, Alena (vedoucí práce) ; Drábková, Hana (oponent)
Autor: Jaroslava Lochmanová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Ošetřovatelská dokumentace v nemocnicích regionu Mladá Boleslav Vedoucí práce: Bc. Alena Vojtěchová Počet stran: 111 Počet příloh: 15 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: ošetřovatelský proces, ošetřovatelská dokumentace, zdravotnická dokumentace, Oblastní nemocnice Mladá Boleslav Bakalářská práce pojednává o vedení ošetřovatelské dokumentace v nemocnicích regionu města Mladá Boleslav. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy ošetřovatelský proces, ošetřovatelská dokumentace a její právní zakotvení. V empirické části je porovnáno vedení ošetřovatelské dokumentace v nemocnicích regionu města Mladá Boleslav. Výzkumné šetření bylo vedeno i mezi zdravotnickými pracovníky, kde byla hodnocena jejich spokojenost s vedením ošetřovatelské dokumentace. Na závěr práce je provedeno hodnocení vedení ošetřovatelské dokumentace na jednotlivých odděleních v Oblastní nemocnici Mladá Boleslav.
|
|
Změny psychického stavu v průběhu léčby u osob s diabetem
Hackerová, Petra ; Šivicová, Gabriela (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku kvality života, deprese, kognitivních reprezentací nemoci a jídelního chování u osob s diabetem typu 2. V teoretické části jsou podány základní informace o diabetu, jeho projevech, dělení, komplikacích a léčbě. Dále jsou shrnuty poznatky o kvalitě života u nemocných s diabetem, především s diabetem typu 2. Věnujeme se zde také problematice deprese u nemocných s diabetem a poslední část je věnována modelu kognitivních reprezentací nemoci. V rámci výzkumné části práce jsme sledovali míru depresivity, jídelní chování, kvalitu života a kognitivních reprezentace vlastního onemocnění u nemocných s diabetem typu 2 před a po třech měsících trvání rozsáhlé intervence zaměřené na redukci hmotnosti a zlepšení metabolické kompenzace diabetu. Sledovány byly dvě skupiny nemocných, rozdělené podle typu stravy, jež v průběhu programu konzumovali. Jednotlivé sledované proměnné byly porovnávány před a po intervenci u celého vzorku, u žen a mužů zvlášť, dále pak odděleně pro skupinu konzumující běžně doporučovanou diabetickou stravu a skupinu konzumující nízkotučnou vegetariánskou stravu. Před zahájením a ve třech měsících intervence byly také vzájemně porovnávány skupiny mužů a žen a skupiny rozdělené podle jídelníčku.
|
|
Edukace pacienta před plánovanou cholecystektomií
Žampachová, Milada ; Schneiderová, Michaela (vedoucí práce) ; Vachková, Eva (oponent) ; Horáčková, Alexandra (oponent)
Autor: Žampachová Milada Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Edukace pacienta před plánovanou cholecystektomií Vedoucí práce: Mgr. Schneiderová Michaela Prim. MUDr. Svoboda Jiří Počet stran: 105 Počet příloh: 13 Rok obhajoby: 2010 Klíčová slova: edukace, cholecystektomie, SILS, předoperační a pooperační péče, dietoterapie Bakalářská práce pojednává o edukaci pacientů před plánovanou cholecystektomií. Teoretická část je rozdělena do dvou kapitol. První kapitola je zaměřena na edukaci pacientů, je zde popsána definice edukace, zásady komunikace v edukačním procesu, dokumentace a kompetence nelékařských zdravotnických pracovníků k poskytování edukace. Druhá kapitola je věnována cholecystektomii, kde je popsána anatomie a fyziologie žlučníku, diagnostika onemocnění, chirurgická léčba, předoperační a pooperační péče, i zásady následné dietoterapie. Těžištěm empirické části je kvantitativní výzkumné šetření pomocí dotazníkové metody, jehož cílem je odhalit, zda je edukace pacientů podrobujících se plánované cholecystektomii prováděna dostatečně kvalitně a zjistit, co je třeba v této oblasti zlepšit. Tato práce vychází z výzkumného šetření prováděného na chirurgickém oddělení nemocnice CLINICUM a.s. v Praze v období listopad 2009 až leden 2010....
|
|
Role sociálního pracovníka v nemocnici
Svobodová, Nikola ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Šámalová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zmapování stěžejních pracovních činností a náplně práce sociálního pracovníka v pražských, krajských a bývalé okresní nemocnici. V teoretické části práce jsou vymezeny základní pojmy a geneze sociální práce ve zdravotnictví. Jedna z kapitol je věnována etickému kodexu, kvalitě sociální práce v nemocnici, platné legislativě vztahující se na tuto oblast a dále také interdisciplinární spolupráci v rámci nemocnice. V teoretické části práce je dále popsána náplň práce, kompetence, dovednosti či osobností charakteristiky sociálního pracovníka zaměstnaného v nemocnici. Poslední část je věnována sociální práci v nemocnici podle různých cílových skupin, se kterými sociální pracovníci přichází do kontaktu. Empirická část diplomové práce byla získána metodou polostrukturovaného interview. Hlavní výzkumná otázka celé diplomové práce se snaží zjistit, jaká je role sociálního pracovníka v nemocnici. K zodpovězení hlavní výzkumné otázky slouží tři zkoumané oblasti. První zkoumá kvalifikaci a dovednosti sociálního pracovníka v nemocnici. Druhý okruh se týká náplně práce sociální pracovníka v nemocnici a jeho stěžejních pracovních činností. Poslední část výzkumu je věnována interdisciplinární spolupráci mezi personálem nemocnice. V rámci diskuze jsou porovnávány teoretické poznatky z...
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů s chronickou pankreatitidou
SKOŘEPOVÁ, Jana
Chronická pankreatitida je závažné onemocnění, které navzdory výraznému vývoji v diagnostice i léčbě je často diagnostikováno až v pozdních stádiích nemoci. Nemoc sice vyléčit nelze, ale úpravou životního stylu a dodržováním dietního režimu lze příznivě ovlivnit nejen průběh a progresi, ale i vznik komplikací. Tato bakalářská práce se věnuje problematice ošetřovatelské péče pacientů s chronickou pankreatitidou, úrovni informovanosti pacientů o svém onemocnění a režimových opatřeních při něm. Dále monitoruje ochotu a schopnosti respondentů změnu životního stylu a stravovacích návyků akceptovat.Cílem této práce je zjistit specifika ošetřovatelské péče u klientů s chronickou pankreatitidou. K dosažení cíle práce bylo v empirické části využito kvalitativních výzkumných metod.Výzkumné šetření probíhalo u nemocných s chronickou pankreatitidou navštěvujících gastroenterologickou ambulanci táborské nemocnice a do výzkumu byla zahrnuta skupina deseti respondentů v různém stádiu tohoto onemocnění. Jejich výběr byl podmíněn ochotou respondentů se výzkumu zúčastnit a spolupracovat na něm. S každým z respondentů byl veden polostrukturovaný rozhovor. Na základě studia této problematiky a výsledků výzkumného šetření byla jako výstup z práce pro nemocné s chronickou pankreatitidou vypracována stručná a přehledná informační brožura. Tento manuál by měl sloužit jako shrnutí a upřesnění informací, které si nemocný v klidu domova přečte poté, co byl edukován ústně. Vzhledem ke zjištěným výsledkům naší práce chceme, tuto práci a její výsledky, co nejvíce zpřístupnit odborné ošetřovatelské veřejnosti. Doufáme, že výsledky práce zvýší zájem odborné veřejnosti o tuto problematiku a osloví další pracovníky ochotné podílet se na jejím řešení.
|
|
Etika a kultura v interakci s obtížnými klienty
DUŠKOVÁ, Helena
Ve své diplomové práci jsem se orientovala na etický a kulturní rozměr sociální práce, aplikaci etických principů a volbu postojů při práci s klientem, následně pak na změnu aplikace těchto etických principů a změnu postojů v zátěžových situacích v kontaktu s takzvaným obtížným klientem. Dále jsem se zaměřila na obranné mechanismy, které pracovník volí, aby zátěžové situace ustál a svou práci zvládal.V teoretické části jsem analýzou odborné literatury v jednotlivých kapitolách popsala teoretická východiska profesního vztahu mezi sociálním a zdravotně sociálním pracovníkem a klientem, zaměřila jsem se na naplnění tohoto vztahu a co tento vztah přináší pracovníkovi v zátěžových situacích při práci s takzvaným obtížným klientem.V empirické části jsem stanovila jeden hlavní cíl, kterým jsem se snažila zjistit, jak reagují sociální pracovníci v etické rovině na zátěžové situace v interakci s obtížnými klienty. Dílčími cíli bylo zjistit, jaké aplikují sociální pracovníci etické principy a jaké volí postoje, které klienty považují za obtížné a jaké obranné mechanismy volí pro zvládání zátěžových situací. V této souvislosti jsem stanovila jednu hlavní výzkumnou otázku a čtyři dílčí. Ke sběru dat jsem zvolila metodu kvalitativního výzkumu a použila metodu dotazování formou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor jsem vybrala metodou prostého náhodného výběru. Pro zpracování dat výzkumu jsem zvolila metodu případové studie. Zpracováním rozhovorů a jejich analýzou jsem zjistila, že sociální pracovní v zátěžových situacích aplikaci etických principů nemění. Dále jsem zjistila, že volba postoje v zátěžové situaci se mění a pracovníci namísto rovnocenného partnerského postoje volí direktivnější až direktivní. Každý z oslovených respondentů se při své práci setkal s obtížným klientem a zvládání zátěžových situací jím přináší určité nepříznivé stavy, se kterými se musí vyrovnávat. Odpovědí na hlavní výzkumnou otázku je, že sociální pracovníci v etické rovině reagují na zátěžové situace změnou volby postoje a řešením etických dilemat. Do typologie klientů nejčastěji pracovníci zařadili hostilního klienta. Z rozhovorů bylo možné vyhodnotit, jaké volí sociální pracovníci obranné mechanismy, aby zátěžové situace zvládli. Diplomová práce může poskytnout informace laické i odborné veřejnosti.
|
|
Hodnota turistických oblastí České republiky
Havránková, Eva ; Havlíková, Michaela (vedoucí práce) ; Lucie, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá vnímáním hodnoty turistické destinace a metodami jejího měření pomocí výzkumných metod Q-metodologie a Likertova škála, které jsou v závěru diplomové práce komparovány. Zkoumanými destinacemi jsou turistické oblasti České republiky vymezené Českou centrálou cestovního ruchu CzechTourism. V teoretických východiscích je charakterizována destinace cestovního ruchu a její potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Zároveň je v této části vysvětlen pojem hodnota destinace. V části Metodická východiska jsou charakterizovány výzkumné metody Likertova škála a Q-metodologie, které byly uplatněny v empirickém výzkumu při sběru dat. Druhá část diplomové práce je zaměřena na analýzu a komparaci výsledků dotazníkového šetření. Výsledky diplomové práce mohou být využity centrálami cestovního ruchu nebo organizacemi cestovního ruchu v destinacích.
|
|
Komparace ošetřovatelské péče o nemocné s peritoneální dialýzou a hemodialýzou
JANOUŠKOVÁ, Jaroslava
Počet pacientů s onemocněním ledvin celosvětově stoupá. Mezi tato onemocnění patří i chronické selhání ledvin s nutností dialyzační léčby. Problematika spojená s poskytováním ošetřovatelské péče pacientům v dialyzačním programu je rozsáhlá a specifická. Zahájení léčby peritoneální dialýzou nebo hemodialýzou pro pacienty znamená velkou psychickou zátěž. Výrazně ovlivňuje život nejen jim, ale i všem nejbližším. Nemocní v pravidelném dialyzačním programu se potýkají se spoustou zdravotních i sociálních problémů. Vzájemná důvěra mezi sestrou a dialyzovaným pacientem do určité míry ovlivňuje průběh léčby. Vyrovnaný a spokojený pacient může žít kvalitnější a hodnotnější život. Cíle práce: 1) Zjistit, zda je srovnatelně kvalitní ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům s hemodialýzou i s peritoneální dialýzou. 2) Zjistit, zda je srovnatelný přístup při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s hemodialýzou i s peritoneální dialýzou. 3) Zjistit, zda jsou používány srovnatelné formy edukace a komunikace při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s hemodialýzou i s peritoneální dialýzou. Výzkumné otázky: 1) Je ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům s hemodialýzou a s peritoneální dialýzou srovnatelně kvalitní? 2) Je srovnatelný přístup při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s hemodialýzou a s peritoneální dialýzou? 3) Jsou používány srovnatelné formy edukace a komunikace při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů hemodialýzou a s peritoneální dialýzou? Použité metody: V empirické části diplomové práce byl při zpracování dat použit kvalitativní výzkum. Výzkumné šetření bylo uskutečněno formou nestandardizovaného rozhovoru. Vytvořeny byly tři soubory otázek pro tři skupiny respondentů a to s peritoneální dialýzou, s hemodialýzou a pro sestry, které pečují o pacienty s hemodialýzou i s peritoneální dialýzou. Kritériem výběru respondentů byla ochota spolupracovat. Osloveným respondentům byla vysvětlena podstata a účel výzkumného šetření. Rozhovory s respondenty byly zaznamenány, následně přepsány a zanalyzovány. Z analýz vytvořeny kategorie a podkategorie. Rozhovory s pacienty se zjišťovalo, jak vnímají poskytovanou ošetřovatelskou péči, přístup sester a způsob vzájemné komunikace při hemodialýze a při peritoneální dialýze. Rozhovory se sestrami byly zaměřeny na srovnatelnost a náročnost poskytované ošetřovatelské péče u pacientů s hemodialýzou a s peritoneální dialýzou, dále na používané formy komunikace a způsob přístupu k těmto pacientům. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že ošetřovatelskou péči poskytovanou pacientům s peritoneální dialýzou i s hemodialýzou vnímají respondenti pacienti s peritoneální dialýzou, s hemodialýzou i respondentky sestry, které tuto péči poskytují jako stejně kvalitní. Peritoneální dialýza i hemodialýza mají každá svoje specifika a jiný způsob provedení. Obě jsou poskytované v rozdílném prostředí. Peritoneální dialýzu si provádí pacient sám ve svém sociálním prostředí. Během hemodialýzy poskytují ošetřovatelskou péči pacientovi sestry na hemodialyzačním středisku. Jako srovnatelný je vnímán všemi respondenty také přístup sester k pacientům a to ke každému individuálně. Závěrem z výsledků vyplývá, že sestry při kontaktu s pacienty s peritoneální dialýzou i hemodialýzou používají srovnatelné formy komunikace i edukace. Závěr: V současnosti je snaha provádět dialyzační léčbu co nejvíce ve prospěch pacienta. Peritoneální dialýza i hemodialýza jsou považovány za rovnocennou náhradu funkce ledvin. Liší se jen principem a způsobem provedení. Ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům s peritoneální dialýzou a s hemodialýzou je respondenty výzkumného šetření vnímána jako srovnatelně kvalitní. Výsledky této práce mohou být podkladem pro další výzkumná šetření.
|
host ::
