|
Problematika pirátství v oblasti filmového průmyslu
Slavíček, Jiří ; Kallista, Jaromír (vedoucí práce) ; Šuster, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o fenoménu filmového pirátství, které je zvláště v poslední době stále více aktuálním problémem pro veškerou oblast kinematografického průmyslu.
Jsou zde popsány a vysvětleny základní typy filmového pirátství s ohledem na dnešní technologický rozvoj a celá problematika je zasazena do právně legislativního rámce.
Úvodem bylo zapotřebí pojednat o základech autorského práva a přiblížit pojem duševního vlastnictví, kterých se uvedené téma týká.
V díle je také pojednáno o zásadních organizacích, jež působí v oblasti autorskoprávních vztahů, jsou zmíněny i některé známé kauzy z poslední doby.
Výchozím bodem pro práci byl osobní kontakt se zástupcem České protipirátské unie. Tato setkání byla největším zdrojem informací.
|
|
Analýza motivace obyvatel města Varnsdorf třídit odpad -- srovnání let 2006 a 2009
Mudrochová, Jana ; Dvořák, Antonín (vedoucí práce) ; Hadrabová, Alena (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na konkrétní město - Varnsdorf. Vzhledem ke stávající situaci a s ohledem na předchozí období je jedním z hlavních problémů města nedostatečná motivace obyvatel města třídit odpad. Záměrem práce je jednak porovnat současnou situaci ve městě se situací, která byla analyzována na konci roku 2006 a vyhodnotit, jakým směrem se ubírá a jednak porovnat vývoj legislativy během let 2006 a 2009. Teoretická část vymezuje práva a povinnosti, která jsou zakotvena v legislativě obecně, dále se zabývá podmínkami pro třídění, které poskytuje systém odpadového hospodářství v České republice a jednak se snaží odkrýt motivační faktory obyvatel podle toho, jakými ekonomickými a administrativními nástroji či vzdělávacími programy jsou lidé ovlivňováni. Tyto poznatky jsou aplikovány v analytické části na konkrétní případové studii ve městě Varnsdorf, kde je analyzován systém odpadů a poplatků za komunální odpad v roce 2006 a 2009. Závěrem práce je vyhodnocení situace po třech letech a doporučení, jak zvýšit povědomí obyvatel o správném chování a zamyšlení, jak je více motivovat.
|
|
Základní procesní práva účastníků správního řízení
Moravec, Ondřej ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Tato diplomová se zabývá základními procesními právy účastníků správního řízení. Jejím cílem analyzovat jejich zákonnou úpravu obsaženou zejména v zákoně č. 500/2004 Sb., správním řádu, ve znění pozdějších předpisů, a zhodnotit její zdařilost. Diplomová práce je rozčleněna do úvodní kapitoly, pěti kapitol a závěrečné kapitoly. Úvodní kapitola si klade za cíl uvést čtenáře do problematiky práva na spravedlivý proces a základních procesních práv účastníků v kontextu českého správního řízení. První kapitola se věnuje vymezení základních pojmů souvisejícím se správním řízením samotným. Druhá kapitola se soustřeďuje na bližší výklad k účastenství ve správním řízení a vymezení účastníků samotných. Účelem třetí kapitoly je shrnout rozdílné přístupy ke koncepci práva na spravedlivý proces a přednést výčet analyzovaných základních procesních práv účastníků správního řízení. Čtvrtá kapitola se pak ve svých čtrnácti podkapitolách věnuje jednotlivě každému z analyzovaných základních procesních práv. Pátá kapitola pojednává o aplikačním vztahu úpravy základních procesních práv ve správním řádu a zvláštních řízeních, což demonstruje na příkladu dvou zvláštních řízeních upravených zákonem o vysokých školách. V závěru je shrnuto zhodnocení zdařilosti zákonné úpravy základních procesních práv účastníků správního řízení.
|
|
Obecní volby roku 1919 v Československu s přihlédnutím k předchozímu správnímu vývoji
Ryšánek, Martin ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Polinec, Martin (oponent)
(abstrakt) Práce představuje první československé obecní volby z června roku 1919, které se však konaly pouze v českých zemích, jejich výsledky a obecní zřízení z téže doby. Oboje je popisováno v návaznosti na předchozí historický a správní vývoj, proto je v první části práce rozebrán vývoj obecního zřízení a volebního práva v habsburském mocnářství. Na úvodní historický exkurz práce naváže rokem 1919. Nová československá vláda měla dvě možnosti, a sice buď převzít rakouskou správu, nebo vybudovat svou. Zvolena byla první možnost. Obecní zřízení tak bylo novelizováno a byl vydán nový volební řád, přičemž práce nastíní příslušná politická jednání. Po popisu obecního zřízení a volebního řádu se práce soustředí na volby samotné a jejich systém, u něhož je popsán posun jeho principů k demokratičtějším, který byl nastoupen větším vlivem socialistů v praktické politice a vznikem nového státu - Československa - s jeho novým ideologickým ukotvením. Poté jsou představeny faktické výsledky voleb podle možností na lokální úrovni a poté na té celostátní, které měly svůj dopad na celostátní politiku. Po osmi letech od posledních předválečných voleb (1911 do Říšského sněmu) ukázaly nové rozložení politických sil, což vyústilo v odpovídající přeskupení vlády. Práce se dotýká i širšího smyslu voleb v novém ještě...
|
|
Umístění do výchovného ústavu jako alternativa výkonu vazby.
KOTNOVÁ, Andrea
Má diplomová práce pojednávala o dvou institutech trestního práva - o vazbě a o výchovném ústavu. Záměrem práce bylo teoreticky a empiricky zpracovat stanovenou problematiku, podat ucelený obraz o obou alternativách a komparovat je. Cílem práce bylo dalšími informacemi přispět do rozhodovacího procesu v oblasti vazebního nebo alternativního řešení problematiky delikvence mladistvých. Svou práci jsem rozdělila na část teoretickou a empirickou. V teoretické části jsem vymezila legislativní podklad výkonu vazby v ČR se zřetelem k mladistvým pachatelům, zmapovala jsem psychosociální problematiku výkonu vazby mladistvých, dále jsem zpracovala legislativní podklad umisťování mladistvých do výchovných ústavů a nastínila psychosociální problematiku pobytu mladistvých ve výchovných ústavech. V závěru jsem se zabývala možnostmi a mezemi umístění mladistvých do výchovných ústavů namísto vazebního řešení. V úvodu empirické části jsem stanovila cíle práce a výzkumné otázky. K zodpovězení těchto otázek jsem provedla kvalitativní výzkumné šetření analyzující pobyt mladistvých ve vazbě a ve výchovném ústavu. Respondenty jsem získala účelovým výběrem přes výchovné ústavy. Potřebná data jsem získala prostřednictvím moderovaných polostrukturovaných rozhovorů se 7 mladistvými, jež prošli vazbou i výchovným ústavem. Rozhovory jsem přepsala a vytvořila z nich kasuistiky. Získaná data jsem analyzovala metodou zakotvené teorie, otevřeným kódováním. Výzkum ukázal odlišnosti v prožívání vazby a pobytu ve výchovném ústavu u mladistvých delikventů. Prokázalo se, že vazba je pro mladistvé stresující situace, která však destruktivním způsobem neovlivňuje osobnost mladistvého. Oproti tomu pobyt ve výchovném ústavu respondenti hodnotili kladně a zdůrazňovali jeho pozitivní efekt na svou osobnost. Výzkum dále odhalil důvody mimořádných událostí ve výchovných ústavech, jež spočívají zejména v neochotě přizpůsobit se režimu a v touze po svobodě. Nové poznatky práce spočívají v prokázání nedostatečného využívání nabízených programů ve věznicích. Z toho důvodu jako optimalizační doporučení navrhuji zvýšení informovanosti a motivace vězňů pro účast na těchto programech.
|
|
Audiovizuální díla s přihlédnutím k filmovým koprodukcím
Bednář, Leoš ; Křesťanová, Veronika (vedoucí práce) ; Holcová, Irena (oponent)
Audiovizuální díla s přihlédnutím k filmovým koprodukcím - shrnutí: Hlavním tématem této diplomové práce jsou audiovizuální díla, která v mnoha ohledech zasahují do naší společnosti a nelze je v žádném směru opomíjet. Ovlivňují mnoho odvětví společnosti a staly se podstatným světovým elementem. Měli bychom toto ,,odvětví" nahlížet z několika perspektiv. Těmi mám na mysli především odvětví práva, filmové vědy, historie a financování respektive ekonomie. Jedná se o multidisciplinární oblast, jež vedle kulturní, sociální, společenské, ekonomické a například i vzdělávací stránky v sobě mnohdy zahrnuje i prvek mezinárodní, který napomáhá k zlepšení a usnadnění mezistátních a multikulturních vazeb a vztahů. Druhá část práce nabízí obecné vymezení sousloví ,,audiovizuální dílo". Toto sousloví nemůžeme omezit pouze na legální definici, ale musíme na něj nazírat z interdisciplinárního hlediska. Třetí část připomíná fakt, že na téma musíme nahlížet i z historického hlediska. Jedná se především o úpravu a informace obsažené v jednotlivých původských (autorskoprávních) zákonech, v publikacích ze 30. a 40. let dvacátého století zabývajících se filmovým právem a v právních časopisech z tohoto období (např. ,,Soutěž a tvorba"), které svojí tematikou značně přispívají do diskuze o jednotlivých aspektech týkajících se...
|
|
Svědek v trestním řízení
Bílý, Martin ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Svědek v trestním řízení Cílem diplomové práce je podat ucelený přehled práv a povinností spojených se svědkem, které tak ovlivňují jeho postavení v trestním řízení. Svědek je považován za jeden ze základních institutů trestního práva, jehož výpověď svou nezastupitelností rovněž patří mezi nejvýznamnější důkazní prostředky, které poskytuje trestní řízení. Se svědkem se zásadně můžeme setkat ve všech fázích probíhajícího trestního řízení a okruh osob, které mohou být svědky, není předem omezen. Velice důležitý je v přípravné fázi trestního řízení, protože bez jeho výpovědi by mnohdy nebylo možné zjistit pachatele trestného činu. Důležitý je rovněž i v řízení před soudem, kde soud na základě podané výpovědi může rozhodnout, zda obžalovaný je skutečně vinen, a tedy rozhodnout taktéž o jeho trestu nebo o zproštění obžaloby. Samotná diplomová práce je strukturována do šesti kapitol, jež se dále dělí. První kapitola definuje samotnou osobu svědka a podmínky, za kterých nabývá způsobilosti být svědkem, a posléze potřebnosti jejího odlišení od ostatních osob v trestním řízení. Druhá kapitola se věnuje povinnostem, které jsou spojeny s osobou svědka, a okolnostem, za kterých je možno odmítnout výpověď. Třetí kapitola se věnuje procesněprávním i trestněprávním následkům, pokud svědek úmyslně nesplní svou...
|
|
Věcná jurisdikce Mezinárodního trestního soudu
Bureš, Jan ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Čepelka, Čestmír (oponent) ; Bílková, Veronika (oponent)
Tématem této disertační práce je věcná jurisdikce Mezinárodního trestního soudu (MTS). Takové činy jako agrese, genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, v anglické literatuře někdy označované jako "core crimes", jsou těmi nejzávažnějšími zločiny, které byly mezinárodním právem rozpoznány. Tyto zločiny neporušují pouze určitá práva, nýbrž ohrožují celé mezinárodní společenství, mír, bezpečnost a blaho lidstva. Proto je nezbytné, aby existovalo přesné hmotněprávní vymezení těchto závažných činů a byl vytvořen efektivní soudní mechanismus ke stíhání těch nejnebezpečnějších zločinců. V těchto otázkách však v rámci mezinárodního společenství není jednoduché nalézt všeobecný konsenzus. V oblasti trestního práva není velký prostor pro internacionalizaci, neboť dané odvětví práva je tradičně považováno za důležitou součást národní suverenity. Cesta k ustanovení Mezinárodního trestního soudu, který představuje vůbec první stálý mezinárodní trestní soudní orgán, proto nebyla jednoduchá, stejně tak nebylo jednoduché ani definování čtyř zločinů spadajících do jeho věcné jurisdikce. Práce zkoumá konkrétní ustanovení Statutu MTS, tzv. Římského statutu, která představují hmotněprávní vymezení zločinu genocidy (čl. 6), zločinů proti lidskosti (čl. 7), válečných zločinů (čl. 8) a "zcela nového" zločinu...
|
|
Sankce za správní delikty a ochranná opatření
Michalička, Martin ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Sankce za správní delikty a ochranná opatření Abstrakt Tématem této práce jsou správní tresty. Cílem práce je přinést shrnutí teoretických aspektů spojených s ukládáním správních trestů a deskripce současné soustavy správních trestů. Vychází především z poznatků vědy správního práva a z judikatury správních soudů. Práce charakterizuje pojem sankce a pojem trestu ve smyslu, v jakém jsou užívány v právu obecně a všímá si rozdílu mezi soudním a správním trestem. V souvislosti se správním trestem se zabývá rovněž jeho účelem. Pro úvahy o něm užívá kriminologickou a trestněprávní klasifikaci účelu trestu, se zmíněním limitů jejich aplikace. Preventivní a represivní funkce se uvádějí jako dvě hlavní funkce trestu. V následujících částech je uvedena klasifikace správních trestů dle správních deliktů, za jejichž spáchání jsou ukládány. Vzhledem k tomu, že nejběžnějším trestem je peněžitý trest (pokuta) je největší pozornost věnována jemu. Práce se rovněž zabývá některými aspekty, spojenými s ukládáním správních trestů, zejména problematikou výběru kritérií pro určení výše trestu. Hlavními kritérii jsou závažnost správního deliktu a poměry pachatele. Závažnost správního deliktu zahrnuje především způsobený následek a okolnosti za nichž byl delikt spáchán. Zachycen je rovněž vývoj právního názoru správních soudů...
|
|
Neplatnost v občanském právu
Langhans, Martin ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Práce se zabývá pojmem neplatnosti, jako institutem občanského práva. Podává teoretický výklad o druzích neplatnosti, jejich společných znacích a odlišnostech. Zvlášť podrobně jsou zkoumány jednotlivé důvody neplatnosti s přihlédnutím k judikatuře. Důraz je kladen především na srovnání úpravy neplatnosti dle stávajícího a nového občanského zákoníku.
|
host ::
