|
|
Kulturní sféra zahraniční politiky globálních měst: příklad Londýna a Paříže v letech 2007-2016
Chocholová, Anna ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá kulturní sférou zahraniční politiky globálních měst a zkoumá ji na případu Londýna a Paříže v letech 2007-2016. Odpovídá na otázku, z jakých důvodů, jakým způsobem a s jakými výsledky tato dvě globální města tvoří kulturní dimenzi své zahraniční politiky. Pomocí analýzy kulturní diplomacie v podání Spojeného království a Francie zkoumá, zda se zahraniční kulturní snahy globálních měst odchylují od těch státních a vykazují společné rysy, nebo zda naopak státní příslušnost hraje navzdory fenoménu globálních měst nadále hlavní roli. Nakonec dochází k zodpovězení otázky, zda, do jaké míry a s jakými výsledky dochází v kulturní sféře k meziměstské spolupráci mezi Londýnem, Paříží a ostatními metropolemi, ve snaze zhodnotit hypotézu Saskie Sassen o utváření nadnárodních urbánních sítí. Práce dochází k závěru, že ačkoli kulturní sféra zahraniční politiky Londýna a Paříže vykazuje mnohé podobnosti, stále lze sledovat i vliv státních modelů. Londýn oproti Paříži, stejně jako Spojené království ve srovnání s Francií, více využívá moderních metod marketingu a utváření značky města či státu a zároveň klade důraz na ekonomický zisk. Obě města na druhou stranu v rámci svých kulturnědiplomatických aktivit využívají podobných nástrojů a sdílejí některé z cílů, čímž do jisté míry potvrzují...
|
|
|
Veřejná diplomacie Evropské unie a její uplatnění ve Spojených státech amerických
Lesáková, Barbora ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou veřejné diplomacie a případě pomocí případové studie j práci vystižena veřejné diplomacie a specificky pak její amerických. Veřejná diplomacie je tedy v rámci práce pojímána coby zahraničně nástroj, který Unie využívá posilování transatlantického partnerství a dosažení vlastních zahraničně politických cílů v rámci tohoto partnerství a zda je pouze podpůrným prostředkem pro aktuální politické a ekonomické iniciativy, nebo jestli jsou jeho prostřednictvím spíše dosahovány teoretické části jsou představeny základní koncepty, které jsou následovně využity v části empirické. Konečným závěrem, kterého bylo prostřednictvím práce dosaženo je ten, že veřejná diplom budování vztahů mezi EU a Spojenými státy, což do značné míry vyplývá ze samotného charakteru politického prostředí v
|
|
|
Role rozhlasového vysílání do zahraničí v české veřejné diplomacii
Hosenseidlová, Petra ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Diplomová práce Role rozhlasového vysílání do zahraničí v české veřejné diplomacii se zabývá audiovizuálním (tj. rozhlasovým a televizním) vysíláním do zahraničí, které provozuje stát. Zaměřuje se na české vysílání do zahraničí, reprezentované rozhlasovou stanici Radio Praha. Vysílání stanice zajišťuje Český rozhlas a financuje ministerstvo zahraničních věcí. Cílem práce je popsat úlohu Radia Praha v současné české veřejné diplomacii. Předmětem zkoumání je proto obsah vysílání, jeho objem a zaměření. Práce se zabývá misí Radia Praha a jeho vztahem ke státu, přičemž porovnává český model s modely fungujícími v hlavních demokratických státech euroatlantického prostoru. Bere v potaz i specifika veřejné diplomacie malých a středních a také tranzitivních států. Ptá se po pozici stanice v české veřejné diplomacii, čímž se dostává také k postavení veřejné diplomacie jako celku v české zahraniční politice. Práce využívá analýzu relevantních primárních dokumentů, které se týkají české veřejné diplomacie a rozhlasového vysílání do zahraničí. Kromě toho čerpá také z poznatků z osobních rozhovorů se zástupci Ministerstva zahraničních věcí České republiky a Radia Praha.
|
|
|
Soft power v české zahraniční politice: analýza veřejné a kulturní diplomacie
Dufek, Filip ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Cílem této práce je poukázat na vícesložkové pojetí moci v mezinárodních vztazích. Vojenská ani materiální moc není dostačujícím prvkem pro uplatnění vlivu státu v současném mezinárodním politickém prostředí. Bude poukázáno na skutečnost, že v zahraniční politice státu je možné rozvíjet aktivity, které vedou k cíli být ostatními aktéry mezinárodních vztahů vnímán pozitivně. Konečným důsledkem těchto aktivit je dosáhnout vhodného politického prostředí pro uplatnění vlastních zahraničněpolitických zájmů státu. Tato příležitost je naplňována prostřednictvím šíření "soft power" a k tomuto účelu definovaných instrumentů. Tato práce si klade za cíl uchopit jeden z nejvíce komplexních nástrojů, používaných k výše zmíněnému účelu, kterým je takzvaná veřejná a kulturní diplomacie. "Soft power" a její instrument v podobě veřejné a kulturní diplomacie, je v této práci objektivně zkoumán na příkladu České republiky.
|
|
|
Twitter jako nástroj veřejné diplomacie EU v průběhu ukrajinské krize
Smuž, Adam ; Emler, David (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Sociální sítě se v posledních letech staly jedním z nejdůležitějších nástrojů komunikace. Jejich přednosti si uvědomují i státy, které se snaží Facebook, Twitter i další sociální sítě aktivně využívat. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jakým způsobem dokáže Evropská unie a především Evropská služba pro vnější činnost používat sociální síť Twitter jako nástroj veřejné diplomacie. Výzkum je zaměřen pouze na twitterovou komunikaci týkající se ukrajinské krize od jejího počátku po konec funkčního období vysoké představitelky Cathrine Ashtonové. Práce je rozdělena do dvou částí. První část představuje zkoumané téma z teoretického hlediska, jsou zde popsány hlavní rysy veřejné diplomacii i digitální diplomacii. Následně je představeno několik příkladů úspěšného využití Twitteru pro účely veřejné diplomacie. Druhá část práce obsahuje analýzu působení Evropské unie na Twitteru v průběhu ukrajinské krize. Větší část analýzy zkoumá pouze Twitter účet Evropské služby pro vnější činnost. Práce dochází k závěru, že Evropská služba pro vnější činnost nevyužívá dostatečně přednosti Twitteru, mezi které patří možnost upoutat pozornost většího množství uživatelů pomocí zajímavých příspěvků nebo obousměrná komunikace s uživateli.
|
|
|
Soft power v praxi - studie veřejné diplomacie na příkladu Velké Británie v letech 1997-2007
Davidová, Kateřina ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou veřejné diplomacie jakožto jednoho z možných nástrojů uplatňování soft power státu. Konkrétně je problematika zkoumána na příkladu vývoje veřejné diplomacie ve Velké Británii mezi lety 1997 až 2007, tedy v době vlády Tonyho Blaira. V práci je nejprve představena teoretická debata ohledně konceptu veřejné diplomacie, možnostech jejího využití pro zahraniční politiku i jejích úskalí. Následně je charakterizován systém fungování veřejné diplomacie ve Velké Británii a hlavní změny, jež proběhly v organizační struktuře během zkoumaného období. Jsou také představeny klíčové britské veřejně-diplomatické instituce; BBC World Service a Britská rada. Nakonec jsou analyzovány konkrétní koncepce a strategie, jež byly v rámci britských veřejně-diplomatických aktivit v letech 1997 až 2007 vytvořeny a použity. Hlavní důraz je kladen především na srovnání koncepcí před a po roce 2001, kdy došlo k nejradikálnějším změnám, a na analyzování příčin těchto změn. Práce došla k závěru, že příčiny ovlivňující tvorbu britské veřejné diplomacie byly vnitřního i vnějšího charakteru, přičemž největší vliv měly jednorázové vnější impulzy.
|
|
|
Cultural diplomacy of Canada
Polachová, Barbora ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
V současné době globalizace, kdy kulturní diplomacie neodmyslitelně patří k nástrojům tzv. měkké síly zahraniční politiky, je relevantní zkoumat postavení kulturní diplomacie v agendě zahraničních politik národních států. Cílem této diplomové práce je zhodnotit přístup kanadské vlády ke kulturní diplomacii od 90. let minulého století do současnosti. Kanadské hodnoty a kultura se v roce 1995 staly jedním z tří základních pilířů kanadské zahraniční politiky, autorka se proto snaží zmapovat, zda-li se kulturní diplomacie stala v této době i koherentním a strategickým nástrojem kanadské zahraniční politiky . Za pomoci analýzy nástrojů kanadské kulturní diplomacie liberálních vlád Jeana Chrétiena, Paula Martina a současné konzervativní vlády Stephena Harpera práce hledá odpověď na otázku, nakolik jsme svědky postupného opouštění konceptu kulturní diplomacie jako nástroje měkké síly za Harperovy administrativy. Pomocí rešerše vládních dokumentů, analýzy zdrojů a programů kulturní diplomacie a za pomoci rozhovorů s důležitými vládními úředníky autorka dochází k závěrům, že z finančních a organizačních důvodů kulturní diplomacie nebyla používána jako strategický nástroj vedení kanadské zahraniční politiky až do třetího volebního období premiéra Jeana Chrétiena v roce 2000 a teprve poté je možné hovořit o...
|
|
|
Interkulturní komunikace mezi Českou republikou a Moldavskou republikou
Sendrea, Veronica ; Dolanský, Pavel (vedoucí práce) ; Hejlová, Denisa (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce si klade za cíl historicky a teoreticky zkoumat problematiku interkulturní komunikace a její projevy v konkrétním kontextu komunikace mezi ČR a Moldavskem. Vývoj a teorie interkulturní komunikace sdružují perspektivy z různých disciplín a současně ovlivňují další oblasti. Pro širší komunikaci mezi kulturami je pozornost věnována veřejné diplomacii a nation brandingu, oboru zabývajícímu se budováním národních reputací. Práce popisuje současnou podobu česko-moldavské a moldavsko-české interkulturní komunikace a příležitostí, ke kterým v ní dochází. Na základě teoretických postulátů jsou v závěru vyvozena doporučení pro zlepšení interkulturní komunikace mezi ČR a Moldavskem.
|
|
|
Česká a slovenská veřejná diplomacie po roce 1993: transformace Českých center a Slovenských institutů
Bazalová, Vendula ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Diplomová práce "Česká a slovenská veřejná diplomacie po roce 1993: transformace Českých center a Slovenských institutů" si klade za cíl porovnat český a slovenský model veřejné a zároveň kulturní diplomacie obou zemí po jejich klidném rozdělení v roce 1993 a zjistit, jakou cestou se obě země vydaly a zda si vůbec přiznaly ve své zahraniční politice významné místo pro veřejnou a kulturní diplomacii. Dojde k potvrzení či vyvrácení hypotézy, že na základě stejné historické zkušenosti a transformační podobnosti bude vývoj veřejné a kulturní diplomacie v ČR a SR velice blízký. První kapitola se věnuje teoretickému výkladu, který je spojován s veřejnou a kulturní diplomacií. Druhá kapitola se pak zabývá historickou zkušeností, ze které obě země vycházejí, a poté se jednotlivě věnuje jak českému, tak i slovenskému modelu veřejné a kulturní diplomacie od roku 1993 až po současnost. V této části jsou vymezeny koncepční dokumenty a je popsána institucionální dimenze, jež se k dané problematice vztahuje. Třetí a čtvrtá kapitola se pak jednotlivě zabývá Českými centry a Slovenskými instituty, které jsou primárními aktéry kulturní diplomacie v zahraničí. Poslední a zároveň stěžejní kapitola, jež vznikla za pomoci pracovníků výše zmíněných kulturních institutů, komparuje činnost, práci a fungování Českých...
|
|
|
Zahraničně-politické nástroje malých států - ekonomická a veřejná diplomacie Taiwanu
Průchová, Kristýna ; Fürst, Rudolf (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Taiwan se stále nachází v částečné diplomatické izolaci. Jako malý stát s omezeným podílem na světovém dění je limitován nejen svými specifickými požadavky, ale také nástroji, jež je oprávněn využít k jejich naplnění. Jediná cesta pro únik z této situace znamená rozšiřování zástupu diplomatických spojenců a úsilí po zapojení do nadnárodních struktur. Pro zahraniční politiku malého státu jsou doporučeny nástroje využívající k naplnění svých cílů především měkkou sílu. Na základě klasifikace Taiwanu jako malého státu jsou využity nástroje veřejné a ekonomické diplomacie. A to ve formě vytváření pozitivního obrazu o dané zemi v zahraničí a různých forem poskytování zahraniční pomoci. Taiwan potřebuje posbírat co největší podporu od široké veřejnosti v různých zemích. Silnou motivací je mu úsilí o vybudování vlastního prostoru a pevné pozice pro přežití a národní růst ve stínu Číny. Vymezením jednotlivých ústředních pojmů, začleněním Taiwanu do jeho aktuálních reálií a aplikování zvolených nástrojů na podmínky taiwanské zahraniční politiky dochází k propojení problematiky malých států a oblastí ekonomické a veřejné diplomacie jako soft power nástrojů taiwanské zahraniční politiky.
|
host ::
RSS.