|
|
Müllerova vila verzus vila Tugendhatova - srovnání památkových obnov dvou modernistických objektů
Ksandr, Karel ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
1 Český abstrakt: Müllerova vila versus vila Tugendhatova - srovnání památkových obnov dvou modernistických objektů. Práce porovnává dvě úspěšné památkové obnovy meziválečné československé architektury, které byly realizovány v období let 1995 až 2012. Nejprve porovnává historii obou objektů od jejich vzniku přes dva totalitní režimy, až po průběh památkových obnov. Jsou zde popsány i osudy stavebníků a architektů obou vil. Z hlediska památkové péče práce popisuje stav obou objektů před zahájením památkových obnov. V této části jsou také popsány konstrukční závady, kterých se původní projektanti dopustili. Je zde také podrobně popsána metoda památkových obnov vil, která vychází z odborných hledisek a zákonných předpisů státní památkové péče. Zdůrazněny jsou zde však předprojektové práce, především stavebně - historický průzkum, který byl v obou případech nadstandardní a ve svém celkovém rozsahu pro obnovu památek moderní architektury z hlediska dějin české památkové péče přelomový. Je zde také kriticky zhodnocen výsledek památkové obnovy Müllerovy vily v Praze a Tugendhatovy vily v Brně. Práce také dokládá vzorový vliv dokončených památkových obnov obou vil na obnovu obdobných objektů v České republice. V závěru práce je poukázáno na srovnání s obdobnými příklady památek moderní architektury v zahraničí....
|
|
| |
|
|
Náboženská společnost Svědkové Jehovovi a pojetí víry v moderní společnosti
Schovancová, Hana ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se pokusila postihnout proces proměny premoderní a moderní společnosti se zaměřením na vznik a rozvoj nové spirituality. V tomto kontextu jsem poté provedla terminologické vymezení daného jevu. Dále se práce věnuje konkrétní oblasti nové spirituality v podobě sekt. Nejprve jsou sekty pojaty v obecné rovině, aby bylo k celému tématu přistupováno v celé jeho šíři. Následně práce směřuje k tématu Svědkové Jehovovi s pokusem o určení, do jaké míry je daná společnost sektou. V rámci jednotlivých kapitol je umožněno nahlédnout na sekty z hlediska atraktivnosti, dynamiky fungování skupiny či např. závislosti, manipulace a nebezpečnosti. V podobě kapitoly Svědkové Jehovovi je celkový obraz dotvořen. Náboženská společnost je představena na základě historického vývoje, popisem života členů Svědků Jehovových a taktéž prostřednictvím jejího působení v České republice. V závěru práce nechybí zhodnocení této náboženské organizace včetně obecného zhodnocení významu sekt. Klíčová slova Religionistika, náboženství, sekty, Svědkové Jehovovi, moderna
|
|
|
Komentovaný překlad: Die Geschichte der Kunst im 20. Jahrhundert. München 2001. Vybraná kapitola.
Čejchanová, Rebeka ; Žárská, Monika (vedoucí práce) ; Kloudová, Věra (oponent)
! Tato bakalářská práce obsahuje dva hlavní oddíly. První část je věnována překladu předmluvy a vybrané kapitoly z knihy německého kunsthistorika Uwe M. Schneedeho, Die Geschichte der Kunst im 20. Jahrhundert, z němčiny do češtiny. V druhé části práce je překlad opatřen překladatelským komentářem, jehož východiskem je překladatelská analýza výchozího textu. Dále je v komentáři stanovena překladatelská koncepce a metoda a popisuje se strategie při řešení problémů, které při překladu vznikly na rovině lexikální, morfosyntaktické, stylistické a pragmatické. Poslední oddíl je věnován typologii překladatelských posunů ve vztahu k překládanému textu.
|
|
|
J.R.R. Tolkien aneb "Cesta k inspiračním kořenům a zase zpátky k modernímu románu"
Růžková, Johana ; Med, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bedřich, Martin (oponent)
Práce se soustředí na nahlédnutí, pochopení a strukturování prozaického díla J.R.R.Tolkiena, a rovněž na poodhalení jeho myšlenkových a estetických zdrojů. Zejména se jedná o starogermánský mýtus, jeho středověké zpracování, křesťanskou tématiku a moderní román. Rovněž se nastiňují Tolkienovy teoretické úvahy na téma mýtu a pohádky. Prostor je ponechán i reakcím na Tolkienovo dílo - odborným, čtenářským a zejména literárním, a tedy plošnému zhodnocení tohoto odjedinělého zjevu v rámci moderní literatury.
|
|
| |
|
|
Divadelní studio Reduta jako příklad modernistické utopie
Jiřík, Jan ; Hyvnar, Jan (vedoucí práce) ; Pilátová, Jana (oponent) ; Oslzlý, Petr (oponent)
1 ABSTRAKT Práce popisuje v širším kulturně-společenském pojetí fenomén divadelní reformy přelomu 19. a 20. stol. Zabývá se reakcí divadla na modernistickou krizi evropské kultury a společnosti. Modernismus je v této práci chápán v širší tematické a chronologické definici. Základem modernismu je koncepce civilizace stroje, jak ji definoval polský sociolog Jerzy Jedlicki. Jedlicki klade vznik modernistické kulturní formace do 2. pol. 18. stol. kdy došlo k vynálezu parního stroje, sociálním nepokojům a změně v lidské duchovnosti. Dalším teoretickým rámcem práce je fenomén utopie, jak ji definuje Jerzy Szacki. Závěr modernismu je kladen do 2. pol. 20. stol., kdy se utopické vize, které byly na divadlo kladeny, vyčerpaly. Hlavním tématem práce je divadelní studio Reduta Juliusze Osterwy a Mieczysława Limanowského, které bylo založeno v roce 1919 ve Varšavě a které se do značné míry inspirovalo moskevskými divadelními studii K. S. Stanislavského a také polskými divadelními zdroji (Stanisław Wyspiański). Práce na vybraných příkladech zkoumá Redutu jako realizaci modernistické utopie, kdy je na divadlo kladena speciální mise v obrodě společnosti a její kultury. Sleduje samotnou realizaci utopické vize divadelního studia jako divadla-kláštera, jakož i další představy J. Osterwy o divadle jako instituci kultury...
|
|
|
Liberecké krematorium a osobnost architekta Rudolfa Bitzana
Zamazalová, Michaela ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Schmelzová, Radoslava (oponent)
Bakalářská práce "Liberecké krematorium a osobnost architekta Rudolfa Bitzana" se zabývá budovou krematoria v Liberci i osobou jejího tvůrce, architekta Rudolfa Bitzana. Cílem práce je představit realizaci projektu této stavby v kontextu doby jejího vzniku. Zaměřuje se také na kulturně-historické pozadí stavby libereckého krematoria, které je první stavbou krematoria na našem území. Hlavní část práce se soustředí kromě architektury stavby, na umělecko-historický pohled i na uměleckou výzdobu krematoria. Součástí práce je také podrobný popis interiéru včetně porovnáním původní a současné podoby stavby, která utrpěla mnohými rekonstrukcemi. Jedna z kapitol je věnována samotné osobnosti, u nás stále málo známého německého architekta, Rudolfa Bitzana. Kapitola se zaměřuje především na jeho dílo, stručně shrnuje i architektův život a studia. Popisuje Bitzanovy významné architektonické návrhy a realizace nejen v Německu, ale především v oblasti českého pohraničí, kterými jsou například Krušnohorské divadlo v Teplicích, kancelářská budova v Podmoklech či vily v Liberci. Práce nabízí také srovnání s drážďanským krematoriem a dalšími německými stavbami tohoto druhu. Poukazuje na vzájemné ovlivnění těchto staveb a snaží se nalézt architektovu možnou inspiraci.
|
|
|
Honour and virtue in signo temporis. On examples of female figures in G. E. Lessings's, F. Hebbel's and A. Schnitzler's works.
Poláčková, Zuzana ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Resumé Táto práca na základe troch textov z rôznych literárno-historických období pojednáva o cti a počestnosti v znamení času, tzn. pokúša sa priblížiť vývoj pojmov česť a počestnosť v určitom časovom rozhraní. Ako príklad osvietenského diela bola zvolaná tragédia Gottholda Ephraima Lessinga "Emilia Galotti". Ako reprezentant prvej polovice 19. storočia bola analyzovaná taktiež tragédia, a to od Friedricha Hebbla "Maria Magdalena". A prelom storočia zastupuje novela Arthura Schnitzlera "Fräulein Else". Vo všetkých troch dielach je výraznou charakteristikou hlavnej ženskej hrdinky jej rola dcéry. Dané hrdinky sa kvôli ohrozeniu cti a počestnosti dostávajú do situácií, ktoré riešia samovraždou (pričom u Emilie Galotti je to vražda na vlastnú žiadosť). K tomuto tragickému koncu postáv vo výraznej miere prispeli otcovia hrdiniek. V prvom prípade, teda v osvietenskej tragédii dcéra Emília žiada otca Odoarda, aby jej bodol dýku do hrude, keďže spáchať samovraždu by bolo smrteľným hriechom. Týmto zúfalým činom chcú obaja predísť hroziacej strate počestnosti Emílie, ktorá je v dobe osvietenstva integrálnou súčasťou človeka. V druhom prípade umiera vlastnou rukou tehotná Klára, ktorá o počestnosť prišla. V snahe zachrániť aspoň otcovu česť, ktorá v tej dobe znamenala asi toľko čo reputácia, nafinguje vlastnú smrť...
|
|
|
Antické inspirace, české výtvarné umění a škola - Sama v Aténách
Kulhánková, Vilma ; Špirk, Ivan (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent)
Tématem diplomové práce je reflektování různých přístupů k řeckým inspiracím v českém umění devatenáctého a převážně dvacátého století, s přesahem do současnosti. Východiskem k nalézání autorit české výtvarné scény se stala dvě hlediska: cestování a tělo a tělesnost. Část cestování sleduje umělce cestující na jih a hledající zde podněty k tvorbě, a část tělo a tělesnost nachází inspirace v různém pojetí těla v souvislosti s řeckým uměním. Didaktická část práce předkládá výtvarné řady aplikující tyto inspirace do výuky výtvarné výchovy na základní škole. Praktická část práce přináší dva záznamy z cest prostřednictvím fotografických cyklů popisujících subjektivní pohled na hlavní město Řecka. Předkládaná diplomová práce si neklade za cíl zmapovat všechny oblasti v umění, které čerpají z antiky, to by vzhledem k šíři problematiky ani nešlo. Stanovuje si dvě hlediska, podle kterých téma zpracovává. Hledisko první je cestování, tedy sledujeme umělce, kteří se za antikou vydávají na jih, do Řecka či do Itálie, a jež cesta ovlivnila natolik, že se vliv jihu a antiky objevuje v jejich tvorbě. Hledisko druhé je tělo a tělesnost v umění, tedy sledujeme ty umělce, u kterých se tělo, tělesnost či torza těl stávají osou v průřezu jejich tvorby. Práce zmapovala převážně století dvacáté, avšak nechybí vhled do století...
|
host ::
RSS.