|
|
The picture of mental illness in the print media in three central European countries
Nawková, Lucie ; Jirák, Roman (vedoucí práce) ; Bražinová, Alexandra (oponent) ; Vevera, Jan (oponent)
Pro veřejnost představují média nejdůležitější zdroj informací o duševních onemocněních. Je známo, že mediální prezentace lidí s duševními poruchami jsou často negativní a přispívají tak k jejich stigmatizaci. Na druhou stranu, média mohou hrát významnou roli při snižování míry stigmatizace, a to poskytováním adekvátních informací o tomto tématu a zapojováním se do antistigmatizačních kampaní. Až dosud nebyl vyvinut žádný standardizovaný nástroj k měření stigmatizace duševních onemocnění v tištěných médiích, který by používal operacionalizované definice. V rámci našeho projektu jsme si stanovili dva cíle: a) vytvoření standardizovaného a objektivního nástroje k měření stigmatizace duševních onemocnění v tištěných médiích, b) provedení analýzy obsahu mediálních sdělení o duševních onemocněních ve vztahu ke stigmatizaci v českém, chorvatském a slovenském tisku. Vytvoření nástroje "Picture of Mental Illness in Newspapers" (PICMIN) bylo založeno na principech obsahové analýzy, což je výzkumná technika umožňující vyvozování platných a replikovatelných závěrů z textu. Uvedený nástroj se skládá z jedenácti popisných a pěti analytických kategorií. V rámci naší studie jsme došli k těmto závěrům: ve všech třech zemích bylo zjištěno vysoké zastoupení článků se stigmatizujícím obsahem, v četnosti uvádění...
|
|
|
Rámcování duševních nemocí ve vybraných novinářských výstupech zaměřených na destigmatizaci
Nováková, Barbora ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Diplomová práce "Rámcování duševních nemocí ve vybraných novinářských výstupech zaměřených na destigmatizaci" se zabývá tím, jak dokumentární cyklus Život za zdí, online seriál Nejsi sám a audio série Moje terapie komunikují téma duševního zdraví. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem rámcovaly vybrané novinářské projekty problematiku duševních nemocí. Teoretická část práce se zprvu věnuje duševním nemocem, konceptu stigma a roli médií v jeho přenosu. Zaměřuje se i na destigmatizaci a definování nejdůležitějších destigmatizačních přístupů. V další části jsou přiblížena teoretická východiska vlivu médií, nastolování agendy a rámcování. V analytické části je představeno 10 rámců, které byly v projektech identifikovány s pomocí metody zakotvené teorie. Shrnutí výsledků se věnuje diskuse, kde jsou vyhodnoceny nalezené rámce a jejich limity, a rovněž jsou porovnány s doporučenými postupy, které vycházejí z manuálů určených pro novináře a odborných publikací na téma duševních nemocí.
|
|
|
Úmrtnost v populaci s duševním onemocněním v České republice 2000-2017
Karásková, Anežka ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Malinová, Albína (oponent)
Úmrtnost populace s duševním onemocněním v České republice 2000-2017 Abstrakt Bakalářská práce se zaměřuje na úmrtnost subpopulace s duševním onemocněním. V první části jsou teoreticky popsány rizikové faktory související s duševním onemocněním, které mají vliv na úmrtnost této subpopulace. Jsou uvedeny behaviorální, sociální a patofyziologické faktory. Dále jsou popsány hlavní příčiny úmrtí této subpopulace a porovnána úmrtnost na jednotlivé příčiny s úmrtností obecné populace z těchto příčin. V druhé části je na základě dat z publikace ÚZIS ČR Psychiatrická péče pro období 2000-2017 o ambulantní a lůžkové psychiatrické péči studován vývoj ukazatelů incidence, prevalence, hospitalizovanosti a hospitalizační letality v těchto zařízeních podle pohlaví, věku a skupin diagnóz. Hospitalizační letalita je srovnána s intenzitou úmrtnosti v České republice pomocí metody přímé standardizace a relativního rizika úmrtí. Porovnána je úmrtnost pro příčinu duševního onemocnění podle místa úmrtí. Intenzita úmrtnosti v lůžkových psychiatrických zařízeních je v celém období zvýšená, postupně klesá a vykazuje diferencovanost podle pohlaví, věkových skupin a skupin diagnóz. Klíčová slova: duševní onemocnění, úmrtnost, hospitalizace, psychiatrická péče
|
|
|
Multidisciplinární přístup v komunitní péči o duševně nemocné
Kvapil, Michal ; Válková, Monika (vedoucí práce) ; Palánová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu multidisciplinarity v komunitní péči o duševně nemocné. Toto téma jsem si vybral, protože se ve svém zaměstnání setkávám s klienty, kteří různě dlouhou dobu žijí s vědomím, že jejich stanovená diagnóza je duševní nemocí. Postupem času jsem začal hluboce vnímat, jak duševní nemoci zasahují do všech oblastí života klientů. Multidisciplinární spolupráce by se v moderním pojetí komunitně orientovaných psychiatrických služeb měla stát poskytovatelem komplexnějších, kvalitnějších a efektivnějších služeb pro osoby s duševním onemocněním, kteří vyžadují zdravotní péči, ale také sociální péči, která zprostředkovává začleňování do společnosti osob s duševním onemocněním. Multidisciplinární spolupráce je mezioborovou spoluprací v sociálních a zdravotních službách, přibližuje různé teorie, jež využívají rozličných terminologií a spolupráce odborníků z různých disciplín, kromě termínu multidisciplinární, může být označována jako multioborová, mezioborová či mezisektorová. Dalším důvodem pro výběr tématu diplomové práce jsou stále častější diskuze, a dokonce i praktické kroky v rámci Strategie reformy psychiatrické péče v České republice. Nedílnou součástí práce je seznámení s problematikou duševního zdraví, její historie a současné plánované transformace, která má prioritu v...
|
|
|
Praktický dopad sociálních služeb na kvalitu života a duševní stav psychicky nemocných
Kolářová, Tereza ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
Tato diplomová práce se věnovala tématu: Praktický dopad sociálních služeb na kvalitu života a duševní stav psychicky nemocných. Pomocí odborné literatury byly zpracovány projevy nemocí, které se vyznačují psychózou a narušením kontaktu s realitou. K těmto projevům byla popsána léčba a přístup sociálního pracovníka. V dalších kapitolách se práce věnovala sociálnímu zabezpečení psychicky nemocných, novým metodám při práci s klientem, a také etice. Cílem této práce bylo zjistit, jaký dopad mají sociální služby na život duševně nemocného. Pomocí rozhovorů se sociálními pracovníky, byly zodpovězeny otázky k danému cíli. Jako doplnění práce byly zpracovány kazuistiky osob s duševní poruchou. Tyto kazuistiky spolu s rozhovory jsou velmi přínosné a dokazují, že sociální služby jsou v životě duševně nemocného člověka klíčové.
|
|
| |
|
|
Diagnóza Paranoidní schizofrenie pohledem rodičů diagnostikovaných jedinců
Mašková, Kateřina ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Onder, Jakub (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám zkušenostmi rodičů, jejichž potomkům byla diagnostikována paranoidní schizofrenie. Úvodem teoretické části práce nejprve popisuji několik hledisek, ze kterých je možné nahlížet psychotické stavy: hledisko diagnostické, nediagnostické a antidiagnostické. Následně vymezuji paranoidně-schizofrenní diagnózu, a to jak z medicínského pohledu, skrze její diagnostické projevy, průběhové formy a možnosti léčby, tak i jakožto faktor výrazně ovlivňující kvalitu života. Dále se zaměřuji na postoje, emoce, chování a potřeby rodičů potomků majících diagnózu. Teoretickou část práce zakončuji kapitolou o možnostech psychosociální podpory rodinného systému, jehož jeden ze členů má zkušenost s psychotickou epizodou. V empirické části práce jsem se zaměřila na zkušenosti rodičů, jejichž potomkům byla diagnóza ustanovena po 15. roce věku. Uskutečnila jsem osm hloubkových polostrukturovaných rozhovorů a získaná data podrobila analýze metodou otevřeného kódování. Mezi témata, která rodiče v mém výzkumném souboru opakovaně reflektovali, patří například bagatelizující chování psychiatrů vůči rodičům osob s diagnózou, dále vlastní nedostatečná informovanost ze strany zdravotnického personálu o specifikách potomkovy diagnózy, a také nedostupnost terénních sociálních služeb a služeb...
|
|
|
Multidisciplinární tým v implementaci Center duševního zdraví
Prokopová, Johana ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá multidisciplinárními týmy Center duševního zdraví, která jsou budována v rámci implementace Reformy psychiatrické péče v České republice. Cílem práce je zjistit, jaká je role a funkce Center duševního zdraví a jejich multidisciplinárních týmů v systému péče o osoby s duševním onemocněním a jak tento nový prvek psychiatrické péče funguje v praxi. Na implementaci a fungování multidisciplinárních týmů je nahlíženo perspektivou jejich členů, se kterými bylo v rámci výzkumu uskutečněno sedm polostrukturovaných rozhovorů. Na základně výpovědí dotazovaných práce předkládá výhody práce v multidisciplinárním týmu s cílovou skupinou lidí s duševním onemocněním, ale rovněž komplikace, které pracovníci v pilotním provozu Center duševního zdraví pociťují.
|
|
|
Pracovní uplatnění lidí se schizofrenií
BROŽKOVÁ, Adéla
Tato diplomová práce se zaobírá pracovním uplatněním osob se schizofrenií. Hlavní cíle byly stanoveny následovně: jaké jsou možnosti pracovního uplatnění lidí se schizofrenií a dále prozkoumat zkušenosti osob se schizofrenií se zaměstnaností či nezaměstnaností. Diplomová práce se skládá z teoretické a dále z výzkumné části. Část teoretická je rozdělena do šesti podkapitol. Ty specifikují onemocnění schizofrenie, zabývají se problematikou spojenou s touto nemocí a blíže se zaměřují na zaměstnání. Dále se soustředí na historii a současný stav jedinců se schizofrenií či samotnou organizaci Fokus. V empirické části jsou analyzovány a zpracovány výsledky výzkumu. Samotný výzkum této práce byl uskutečněn ve dvou fázích. V první fázi došlo k předvýzkumu. Následně proběhl samotný výzkum. K dosažení potřebných dat a informací byla zvolena kvalitativní strategie, jež byla realizována metodou dotazování za pomoci techniky narativního rozhovoru. Všechny rozhovory byly se souhlasem nahrány a následně přepsány. V programu Atlas.ti došlo k analýze dat za pomoci otevřeného kódování. Výzkumný vzorek komunikačních partnerů byl vybrán metodou sněhové koule. Výběrový soubor tvořilo šest klientů s diagnózou schizofrenie a dvě sociální pracovnice z neziskové organizace Fokus Tábor, které byly záměrně osloveny k rozšíření výsledků. Ze získaných výsledků vzešlo, že možnosti pracovního uplatnění u lidí se schizofrenií jsou sice různorodé, avšak zcela záleží na individuálních potřebách, schopnostech a zdravotním stavu jedince. Dále bylo zjištěno, že pracovní uplatnění je osobami se schizofrenií vnímáno pozitivně, jelikož práce jim napomáhá především v jejich psychické i fyzické kondici a umožňuje jim potřebný kontakt s lidmi. V neposlední řadě byly prozkoumány zkušenosti dotazovaných se zaměstnáním či nezaměstnáním, které jsou dle získaných informací kladné především z důvodu vstřícnosti zaměstnavatelů. Tato diplomová práce může být zdrojem informací jak pro širokou, tak i pro odbornou veřejnost. Získané výsledky mohou dále sloužit jako zpětná vazba pracovníkům organizace Fokus Tábor a je také možné práci využít jako potencionální podklad pro další zkoumání.
|
|
|
Pojetí case managementu v rámci centra duševního zdraví
Řeháček, Pavel ; Furmaníková, Lada (vedoucí práce) ; Palánová, Tereza (oponent)
Hlavním cílem Strategii reformy psychiatrické péče, kterou v roce 2013 vydalo Ministerstvo zdravotnictví ČR, je zvýšit kvalitu života osob s duševním onemocněním. V tomto ohledu u nás vznikají centra duševního zdraví (CDZ), která mají poskytovat individualizovanou zdravotně sociální péči lidem s duševním onemocněním za účelem prevence hospitalizací či jejich zkracování. Služby, které tato centra mají poskytovat, zajišťují multidisciplinární týmy zahrnující profese psychiatra, psychologa, psychiatrické sestry a sociálního pracovníka. Hlavní formou poskytování služeb je case management. Práce se zabývá historickým vývojem case managementu až do současnosti a jeho podobou v centrech duševního zdraví v České republice. Praktická část práce se zaměřuje na konkrétní multidisciplinární tým CDZ, který využívá metodu case managementu. Skrze kvalitativní výzkumné šetření a individuální rozhovory s case manažery jsou identifikovány jednotlivé prvky case managementu a překážky, se kterými se pracovníci v praxi potýkají. Na základě získaných dat jsou pojmenovány problematické oblasti, kterým tým čelí. V závěru práce jsou vytvořena doporučení a opatření, která mohou pomoci vedení organizace při řešení identifikovaných problémových oblastí.
|
host ::
RSS.