|
|
Právo a umění (symbolika, estetika, architektura)
Ševečka, Daniel ; Agha, Petr (vedoucí práce) ; Kosek, Jan (oponent)
Právo a umění - symbolika, estetika, architektura Abstrakt Právo a umění se dá považovat za obor právní vědy či za část teorie práva, která se začíná těšit zájmu právníků i právních vědců a teoretiků. Nejedná se však o oblast práva zabývající se právem umění, tzv. art právem. Art právo se více zaměřuje na právo duševního vlastnictví a na aplikaci práva ve světě umění a umělců. Tato práce rozebírá spíše teoretickou otázku, zdali se dá právo chápat jako svébytná umělecká disciplína. Tedy tzv. krásné umění. Tato otázka je hlavní hypotézou této diplomové práce. Práce sestává z pěti páteřních kapitol, ve kterých se autor snaží za pomocí dílčích hypotéz a předkládání co možná nejvalidnějších informací nalézt obhajobu či vyvrácení hypotézy hlavní. Jako vedlejší produkt provedeného bádání autor také zavádí nový pojem "umění práva". Umění práva má představovat možné způsoby a cesty propojování jednotlivých krásných i užitých umění s právem jako oborem lidské činnosti. Jediným cílem práce není stanovit vyčerpávající a definitivní odpovědi na hlavní hypotézu, ale ani na komplexní vysvětlení pojmu umění práva, ale rovněž snaha pomoci nastavit podnětné prostředí pro zájem právníků i veřejnosti o umělecko-právní a další kulturní souvislosti. Práce se dá pojímat jako tzv. crossover mezi jednotlivými vědními a uměnovědnými...
|
|
|
Kouzlo a moc červených rtěnek. Jak ovlivňují naše vnímání a komunikaci s okolím?
Nevšímalová, Nikola ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce Kouzlo a moc červených rtěnek představuje teoreticko-empirickou analýzu, která se zabývá tím, jak červené rtěnky ovlivňují naše vnímání a jak jejich prostřednictvím komunikujeme s naším okolím. Práce vychází ze základního předpokladu, a to, že červená rtěnka je velice výrazným komunikačním prostředkem, který je schopen s naším okolím za nás komunikovat zcela jinak než jiné barvy či barevné odstíny. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda se náš výše stanovený předpoklad shoduje s realitou. Stěžejními se pro tuto práci staly i další výzkumné otázky, jako například: Jak ženy prostřednictvím červené barvy (rtěnky) komunikují se svým okolím? Co od těchto komunikačních prostředků očekávají? Jak se cítí, když těmito komunikačními prostředky komunikují (když nosí červenou rtěnku)? Jak ženy vnímají reakce na tento druh komunikace? Jaké jsou tyto reakce (ze strany žen i mužů)? Diplomová práce tak také vychází z výzkumů, které na poli krásy, lidské atraktivity či vnímání červené barvy již byly uskutečněny a představuje nejrůznější teorie zabývající se právě lidskou zdobností, ale i historickým vývojem kosmetiky a vývojem vnímání krásy jako takové. Kromě toho je v první části práce věnován prostor i mediálním obsahům a tomu, jak média, konkrétně sociální sítě a další platformy,...
|
|
| |
|
|
Hledání významu krásy ve vztahu k pravdivosti a svobodě na půdě výtvarného umění a pedagogiky
Klimešová, Petra ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Prázný, Aleš (oponent)
Ve výzkumu Hledání významu krásy ve vztahu k pravdivosti a svobodě na půdě výtvarného umění a pedagogiky se zabývám tématem, jak je krása vnímána ve výtvarné výchově a současném umění. Konkrétně se zaměřuji na otázku, jaká je zkušenost umělců a studentů s vnímáním krásy? Současně se zabývám studiem Hegelovy Estetiky, ve které je Hegelem popsáno umění a krása jako nástroj, skrze který poznáváme/odkrýváme sami sebe a přibližujeme se absolutnímu duchu. Toto odkrytí nebo také neskrytost je rovněž termínem pro pravdu (alétheia), která je klíčovým prvkem filosofie Jana Patočky a Anny Hogenové. Patočka a následně po něm Hogenová ve svém filosofickém díle usilují o to, aby se člověk navrátil ke svému původnímu pramenu prostřednictvím sebepoznání (gnothi seauton) a touto myšlenkou je celá práce inspirovaná, jako hledání významu. Práce je rozdělena do třech oblastí. První část se zabývá teoretickým úvodem do celé problematiky výzkumu, tedy je zde řešen pojem samotné krásy, problém objektivity a subjektivity poznání, estetická východiska současného umění a také Hegelovo pojetí estetiky a problematika vnímání. Druhá část reflektuje výpovědi jednotlivých respondentů. V reakci na výpovědi bylo vytvořeno deset oblastí, které se nějakým způsobem vztahují ke kráse: 1. Jak vnímáme krásu. 2. Krása a umění. 3. Krása...
|
|
|
Youtubeři a vnímání krásy u dospívajících dívek
Bártová, Kristýna ; Šťastná, Lucie (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Předmětem této diplomové práce je problematika vnímání krásy u dospívajících dívek a vliv youtuberů na tuto oblast. Cílem práce je zjistit, jak si dospívající dívky konstruují představu o vlastní kráse i kráse obecně a jaká je z jejich pohledu v tomto ohledu role youtuberů. První část diplomové práce je zaměřena na teoretické znalosti o tématu, tedy o procesu dospívání, sociální a mediální konstrukci krásy, možnostech nových médií, youtuberech a jejich publiku i influencer marketingu. Druhá část se věnuje kapitolám s vlastním výzkumem. Jako metoda výzkumu byly zvoleny hloubkové polostrukturované rozhovory. Dále jsou zde formulovány výzkumné otázky, přiblížena je etika výzkumu, výzkumný vzorek i metoda analýzy. Výsledky analýzy jsou detailně interpretovány a následně diskutovány.
|
|
|
Zobrazení lidského těla v médiích a jeho vnímání mládeží
Pavlíková, Barbora ; Zezulková, Markéta (vedoucí práce) ; Rosenfeldová, Jana (oponent)
Cílem této práce je zjistit, jak mladiství pohlíží na problematiku zobrazování lidského těla v médiích. Teoretická část této práce se zaměřuje na vývoj vizuálních médií s důrazem na rozšiřující se možnosti selekce a úprav vizuálů za pomoci moderních technologií. Dále jsou zde zmínky o vlivu zobrazování krásy a ošklivosti lidského těla v médiích na vnímání druhých osob i sebe samých. V praktické části je podrobně rozepsána metodika kvalitativní formy výzkumného šetření, respektive získávání dat pomocí ohniskových skupin, a práce s mladistvými participanty. Zároveň jsou zde analyzovány výsledky výzkumného šetření, které bylo prováděno se žáky základní školy ve věku 13 až 14 let. Výzkumné šetření se zaměřovalo na pojetí krásy a ošklivosti lidského těla v mediálních prezentacích. Mladiství respondenti hodnotili tyto vizuály nejen po vizuální stránce, ale měli za úkol vybraným zobrazeným osobám přiřadit také charakteristické vlastnosti a témata, která by dle jejich názoru taková osoba mohla prezentovat druhým. Bylo zjištěno, že mladiství respondenti vnímali ženskou krásu stereotypněji, nežli mužskou, kladli důraz na decentnost a zaměřovali se nejen na to, jak osoba na vizuálu vypadala, ale také na pozadí a design fotografie.
|
|
|
Pojetí ženské krásy a ošklivosti v renesanci
Filipová, Terezie ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
,,Není skvělé krásy, aby nebyla v něčem nějak nesouměrná." Francis Bacon Ženská krása nedefinuje jen fyzickou přitažlivost, nýbrž i společenský status. Atraktivita v oblasti prosazení v kolektivu vždy více korelovala s ženským pokolením. V minulosti společnost ošklivost zesměšňovala, zatracovala a v krajním případě přisuzovala ďábelským silám. Krása odpovídá zákonům o proporcionalitě, kterou splňují například Venuše, ale přímo jim odporují vyobrazení zhýralých stařen, sloužících diváku k morálnímu procitnutí. Estetická analýza vybraných děl je zasazena do kulturního, sociologického a náboženského kontextu. Klíčová slova žena, krása, ošklivost, renesance
|
|
|
Vplyv súčasných designových a módnych trendov na scénografickú tvorbu
Rozsnyóová, Lenka ; KRÁLOVÁ, Andrea (vedoucí práce) ; SMOLÍK, Robert (oponent)
Diplomová práca je priestor, v ktorom sa snažím zachytiť a reflektovať zdroje, z ktorých primárne vychádzam pri tvorbe projektov realizovaných v priebehu štúdia na Divadelnej akadémii múzických umení z formálneho aj obsahového hľadiska.
Je rozdelená na dva väčšie textové celky a to teoretickú a praktickú časť.
V teoretickej časti voľne spracovávam zoznam inšpiračných zdrojov, ktoré majú vplyv na moju tvorbu z hľadiska scénografie ako ženstvo, výtvarné umenie, móda, folklór a tie sa v náznaku snažím priblížiť.
V druhej časti diplomovej práce sa zameriavam na praktickú stránku svojej tvorby. Uvádzam niekoľko vlastných divadelných aj nedivadelných projektov, na ktorých demonštrujem praktické využitie inšpiračných zdrojov uvedených v teoretickej časti práce.
Obidve časti diplomovej práce sú prekladané obrazovou prílohou, ktorá zahŕňa inšpiračné zdroje a ilustruje proces vzniku uvedených projektov.
|
|
|
Volný čas jako důležitý aspekt života pro hledání vyšších hodnot (dobro, krása, smysl) v 21. století
HOŘEJŠÍ, Petra
Práce se zabývá volným časem jako důležitým aspektem pro hledání vyšších hodnot (krása, dobro, vyšší smysl) na počátku 21. století. Cílem diplomové práce je zjistit, zda jsou mladí lidé (od 20 do 30 let) schopni vnímat ve svém volném čase hodnoty krásy, dobra a smyslu. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola vymezuje pojem volný čas a popisuje stručnou historii volného času. Druhá kapitola pojednává o pedagogických směrech, které vychází z existencialismu a filosofie výchovy ve vztahu k hodnotám. Třetí kapitola klasifikuje hodnoty a přibližuje tři specifické hodnoty zásadní pro tuto práci krása, dobro a vyšší smysl. Čtvrtá kapitola popisuje českou společnost na počátku 21. století se zaměřením na hodnoty získávané v rodině a ve společnosti. Šestá kapitola obsahuje kvalitativní výzkum, ve kterém byl použit dotazník s otevřenými otázkami, které analyzuji a vyhodnocuji.
|
|
|
Ideál krásy a sebeprezentace žen v rámci sociálních sítí
Tichá, Petra ; Hladík, Radim (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vztahů mezi sebeprezentací na sociálních sítích a ideálem ženské krásy. Práce pojímá ideál krásy jako sociální konstrukt, neboť každá kultura má odlišný pohled na to, co je krásné a na ideál krásy jako takový. Současně se také tyto představy v průběhu času proměňovaly. Práce je rovněž založena na předpokladu, že krása má multidimenzionální povahu a zabývá se různými pojetími krásy. Cílem práce je zhodnotit způsoby sebeprezentace žen na sociálních sítích v kontextu ideálu krásy. Podkladem pro výzkumné šetření se staly profilové obrázky žen na sociálních sítích a využívá kvalitativní metody zakotvené teorie. Konečné výsledky ukazují, že dominantní způsob vizuální sebeprezentace zaujímá selfie. Výzkum dále ukázal, že v každé skupině existuje alespoň určitá menšina žen, které se prezentují v souladu s preferovaným ideálem krásy. Rozdíly jsou pak popsány v závěru práce.
|
host ::
RSS.