|
|
Dolní Vilémovice v letech 1939-1945. Česká vesnice za Protektorátu.
Hanák, Zdeněk ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent)
Dolní Vilémovice v letech 1939-1945. Česká vesnice za protektorátu. Předkládaná práce zachycuje osud západomoravské vesnice Dolní Vilémovice v období nacistické okupace. Za využití pramenů úřední provenience a orální historie se snaží vykreslit každodennost českého venkova během druhé světové války a zachytit dopad změněných politických poměrů na život venkovského obyvatelstva. Výše zmíněná vesnice nebyla autorem zvolena náhodně, jedná se totiž o rodiště Jana Kubiše, jednoho z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V práci je tak několik pasáží věnováno i německým represím vůči místnímu obyvatelstvu, především rodině Kubišových, a protinacistickému odboji.
|
|
|
Koncepce obnovy Jugoslávie po druhé světové válce
Šmejc, Martin ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šesták, Miroslav (oponent)
Martin Šmejc Abstrakt: "Koncepce obnovy Jugoslávie po druhé světové válce" Téma koncepcí obnovy Jugoslávie po druhé světové válce spočívá v analýze tří různých fenoménů. Nejdůležitějším faktorem, který za druhé světové války určoval vývoj Jugoslávie, byli komunističtí partyzáni pod vedením Josipa Broze Tita, jejichž vize o podobě poválečné Jugoslávie byly detailně formulovány na druhém zasedání AVNOJ v listopadu 1943 v bosenském městě Jajcích. Jak podle těchto vizí měla po skončení druhé světové války obnovená Jugoslávie vypadat, a co se v konečném důsledku z partyzánských představ podařilo uskutečnit je jedna z otázek, na které se tato diplomová práce pokusí odpovědět. Druhým zkoumaným fenoménem budou koncepce poválečné obnovy Jugoslávie královských vlád v exilu. Exilové koncepce obnovy Jugoslávie jsou pro toto téma stejně důležité, jako ty partyzánské. Důvodem je skutečnost, že až do března 1945, kdy byla na základě dohody Tito-Šubašić vytvořena sjednocená koaliční vláda ze zástupců královského exilu a partyzánů, měli v mezinárodním kontextu legitimitu vystupovat ve jménu Jugoslávie výlučně Jugoslávské královské vlády v exilu. Třetí zkoumanou rovinou bude vliv tří spojeneckých velmocí na dění na jugoslávském prostoru. Míra vlivu Spojených států, Sovětského svazu a Spojeného království na vývoj situace v...
|
|
| |
|
|
History interpretation in Fred Wander's literary works
Ligačová, Veronika ; Glosíková, Viera (vedoucí práce) ; Bučková, Tamara (oponent)
I Název Ztvárnění minulosti v literárním díle Freda Wandera Abstrakt Tématem této diplomové práce je ztvárnění událostí z období druhé světové války v díle Freda Wandera, významného představitele německy psané literatury minulého století. V úvodní kapitole je, především na základě Wanderovy vlastní autobiografie a rozhovorů, představen jeho život a tvorba. Následující části jsou věnovány jednotlivým analýzám jeho tří prozaických děl Der siebente Brunnen, Ein Zimmer in Paris a Hotel Baalbek. Wander se v nich zaměřuje především na zprostředkování konkrétních lidských osudů této doby. V románu Hotel Baalbek je zachycena situace během prvních válečných let na jihu Francie, Der siebente Brunnen popisuje okolnosti života vězňů v koncentračních táborech. Tématice vyrovnání se s prožitky z druhé světové války se Wander věnuje v próze Ein Zimmer in Paris. Hlavní část této diplomové práce představuje interpretace vybraných motivů, které jsou pro uvedená díla stěžejní. V práci je také poukázáno na význam literárního ztvárnění minulosti pro samotného autora. Klíčová slova Fred Wander, literatura o holocaustu, druhá světová válka, židovství
|
|
|
Československá exilová vláda a její vztah k Argentině v letech 1939-1945
Horáková, Denisa ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Bakalářská práce "Československá exilová vláda a její vztah k Argentině v letech 1939-1945" zkoumá vývoj bojů československé exilové vlády o uznání argentinskou vládou. Práce se nejen zabývá procesem uznání československé exilové vlády a zastupitelských úřadů v Buenos Aires, ale také aktivitou krajanů v Latinské Americe, která napomáhala zahraničnímu odboji společenskými aktivitami. Právě v této části práce využívám získaných primárních informací z Archivu Ministerstva zahraničních věcí ČR. Taktéž v první kapitole uvádím historický vývoj Argentiny od 20. století, její vztah ke světovým velmocím a nakonec vývoj Argentiny ve druhé světové válce. V závěru shrnuji odpovědi na obě položené výzkumné otázky.
|
|
|
Řehlovice 1880-1970
Dytrtová, Anežka ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato práce se zabývá historií obce Řehlovice ležící v Severočeském kraji, a to v letech 1880 až 1970. Tato obec se ve vymezeném čase nacházela na převážně Němci osídleném území Sudet. Časové vymezení si klade za cíl prozkoumat proměnu zdejších sociálních poměrů a složení obyvatel a další zajímavá témata související se situací před a po druhé světové válce, která byla významným mezníkem dějinných událostí. V tomto časovém úseku obsahujícím proměnu klidného soužití dvou národů, které se vlivem nacionalistické ideologie proměnilo, práce kulminuje, protože čerpá jak z německy, tak česky psaných dosud nepublikovaných, místních jedenácti kronik. Osvětluje na rozloze malé lokality zachycená data a příběhy, které by mohly plastičtěji vylíčit tu část historie, která není dodnes plně zmapována. Výsledkem práce je blízký pohled na tato data a jejich zhodnocení. Součástí práce jsou názorné grafy a obrazové přílohy čerpané také z dosud nepublikovaných zdrojů. Byly poskytnuty jak ze strany Čechů, kteří nebyli odsunuti, tak ze strany odsunutých Němců. Ve stručnosti se práce zabývá i poměry po roce 1948 a to pro srovnání s předcházejícím vývojem. Informace zjištěné o oblasti místního školství, farnosti a o setkávání odsunutých obyvatel po roce 1989 vydaly na samostatné kapitoly umístěné v poslední třetině textu.
|
|
| |
|
|
Němečtí antifašisté v Československu po druhé světové válce ve srovnání s oblastí Karlovarska
Deutschová, Kristýna ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Mezi německy hovořícím obyvatelstvem na území Československa se v období let 1938 až 1945 vyskytovala skupina těch, kteří se stavěli na odpor nacistické politice a projevovali ochotu bránit československý stát. Mnozí z nich se zapojili i aktivně především do zahraničního odboje, řada z nich za svůj postoj pykala v koncentračních táborech, či byla dokonce popravena. Předložená bakalářská práce pojednává o německých antifašistech v Československu po roce 1945 a z části věnuje svou pozornost oblasti Karlovarska. Po vymezení problematického pojmu antifašista a nastínění pozice antifašistů v Československu po podpisu Mnichovské smlouvy je v jednotlivých kapitolách popsán vývoj situace německých antifašistů na území Československa po druhé světové válce a podmínky, za kterých následně v rámci antifašistických transportů opouštěli zemi. V poslední části práce je nastíněn vývoj postavení německých antifašistů na Karlovarsku. Tato oblast bude zkoumána i proto, že Karlovarsko představovalo oblast obydlenou převážně německým obyvatelstvem. Práce se pokouší prozkoumat vývoj postavení antifašistů v oblasti Karlovarska v souvislosti s ostatním územím a určit případné odlišnosti.
|
|
| |
|
|
Signal - propaganda Wehrmachtu v okupované Evropě a Protektorátu Čechy a Morava 1940-1945
Beneš, Otmar ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Předložená bakalářská práce je analýzou jedné z významných tiskovin nacistické propagandy z období druhé světové války - časopisu Signal. Práce má za cíl analyzovat zejména období od dubna 1940 do dubna 1945, kdy byla v činnosti redakce tohoto časopisu. Vzhledem ke značnému celoevropskému rozšíření tohoto periodika a jeho až do posledních dnů války trvající existenci, se autor ve své práci snaží provést obsahovou komparaci časopisu, jenž má spočívat jak ve výzkumu jeho tematického obsahu, který se během války výrazně měnil, tak i ve sledování jeho různého přijetí a role v okupovaných a neutrálních zemích. Zájem bude koncentrován na obraz války prezentovaný civilnímu obyvatelstvu v jednotlivých zemích Evropy. Ze zemí, kam byl Signal distribuován, je pak zvláštní důraz vzat na Protektorát Čechy a Morava. Klíčová slova Signal, 1940 - 1945, Wehrmacht, propaganda, Evropa, Protektorát, ilustrovaný časopis, druhá světová válka, tisk, fotografie.
|
host ::
RSS.