|
|
Vliv politických režimů a ideologií na balet Národního divadla v Praze ve 20. století
Routková, Kateřina ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem politických režimů a ideologií na balet Národního divadla v Praze. Období bádání je vytyčeno divadelní sezónou 1923/1924, kdy do funkce choreografa a baletního mistra baletu Národního divadla nastoupil Remislav Remislavský až po sezónu 1989/1990, kdy se vedení souboru ujal Vlastimil Harapes. Důraz je kladen na dvě stěžejní období, a to na 2. světovou válku a vládu komunistické strany po roce 1948. Zkoumanými osobami jsou především šéfové baletní složky, jako např. Jelizaveta Nikolská, Joe Jenčík, Saša Machov nebo Jiří Němeček st. a další, ale i sólisté baletu a repertoár souboru. Práce shrnuje vývoj baletu Národního divadla v rámci politických změn ve 20. století.
|
|
|
"Jako by kus z nás zůstal tam někde ve Švédsku." - Evakuace finských "válečných dětí" do Švédska během druhé světové války
Fremrová, Květa ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Během druhé světové války došlo ve Finsku k vůbec k největší evakuaci dětí v dějinách. Během několika vln evakuací, které do značné míry kopírovaly dění na frontě, bylo do bezpečí ve Švédsku (v menší míře také do Dánska a do Norska) evakuováno kolem 70.000 finských dětí. I přes svůj rozsah však tato epizoda až donedávna patřila mezi zapomenuté kapitoly finských dějin. Bakalářské práce popisuje okolnosti, které vedly k evakuaci, její provedení a organizační zajištění transportů, čas který děti strávily ve Švédsku, jejich návrat do Finska, i problémy, se kterými se po návratu musely potýkat. Od 90. let 20. století se "válečným dětem" věnuje stále více pozornosti. V druhé části práce se snažím nastínit, jakým způsobem se příběhy dětí dostávají do obecného povědomí a vysvětlit trvající desetiletí nezájmu a následující probuzený zájem o toto téma. Zdá se, že jde o důsledek kombinace politických změn a změn v osobních životech účastníků. V předchozích desetiletích se děti setkávaly s odmítnutím svých příběhů na státní úrovni a na úrovni svých vlastních rodin. Během Studené války se na oficiální úrovni mohlo o válce Finska se Sovětským svazem mluvit jen velmi opatrně. Léta vynuceného mlčení vedla po skončení Studené války k ohromnému zájmu o válečná léta. Zároveň generační posun způsobil, že sotalapset...
|
|
|
Nacistická ideologie ve vztahu k duševně nemocným lidem
Kučerová, Zuzana ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Diplomová práce "Nacistická ideologie ve vztahu k duševně nemocným lidem" se zaměřuje na východiska a myšlenkové proudy této ideologie, jež ve svém důsledku vedly k sociálnímu vyloučení lidí s určitým handicapem, a k jejich následné systematické likvidaci. Přestože lze práci časově ohraničit roky 1933 - 1945, sleduje také vývojovou linii vybraných vědeckých disciplín, které se do formování nacistické ideologie významně promítly. Primárně se tak jedná o vědu historickou, lékařské obory, genetiku, rasovou hygienu, vznik vědy eugenické a další příbuzné disciplíny. Práce dále zohledňuje dobovou hospodářskou situaci s jejími mnohými sociálními problémy, které vyvstaly v důsledku uspořádání světa po první světové válce a proměn tehdejšího sociálního světa. Práce dále zachycuje proces změn v postavení duševně nemocných lidí v běhu dějin. V neposlední řadě popisuje praktické důsledky těchto změn, jimiž byly "nucené sterilizace" a "eutanazie" dětí i dospělých. Nacistická ideologie je v tomto ohledu nahlížena v rovině legislativní, teoretické s širším historickým kontextem a v rovině praktické v podobě důsledků dvou předchozích. Klíčová slova: nacistická ideologie, duševně nemocní lidé, nucené sterilizace, nacistické "eutanazie", program T4, rasová hygiena, eugenika, pojetí národa, druhá světová válka,...
|
|
|
Postoj katolické církve k režimu ve Vichy
Jägerová, Julie ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vztahem katolické církve a režimu, který se etabloval na části území dnešní Francie během druhé světové války. Cílem práce je postihnout hlavní příčiny postoje katolické církve k vichystické Francii, který obecně bývá hodnocen jako velice kladný. Rovinou, ve které bude tento problém zkoumán, je sféra episkopátu. Ostatní rozměry bádání, jako je vztah kněží, řeholních řádů či věřících k Francouzskému státu, jsou vynechány vzhledem k nedostatku prostoru. V práci je kladen důraz na tři základní problémy. Nejprve je rozebráno sbližování režimu a církve, které je vzápětí dáno do kontrastu s momenty, kdy církev s režimem nebyla v jednomyslné shodě. Závěr práce tvoří kapitola, která se věnuje poválečnému doznění událostí, tedy očistě francouzské katolické hierarchie. Klíčová slova katolická církev, Francie, Vichy, druhá světová válka, odboj, kolaborace, antisemitismus, holocaust, Alfred Baudrillart, Pierre-Marie Gerlier
|
|
|
Obraz partyzána v československé společnosti v letech 1945-1948
Doležalová, Ivana ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Šustrová, Radka (oponent)
Bakalářská práce Obraz partyzána v československé společnosti v letech 1945-1948 ukazuje na základě studia dobového tisku, jakým způsobem bylo partyzánské odbojové hnutí v československém veřejném prostoru prezentováno. Práce přibližuje, jak se vyvíjel mediální obraz partyzána v tisku v průběhu prvních poválečných let. Sleduje, kdy se typ partyzánského bojovníka jako reprezentanta protifašistické rezistence objevuje, kdo tuto prezentaci československého odboje prosazoval nejvíce, a zda se tak dělo na úkor jiných forem odbojové činnosti. Těžištěm práce je analýza stěžejního pramene k problematice formování poválečného mediálního obrazu partyzánského hnutí - tiskového orgánu Sdružení českých partyzánů - týdeníku Partyzán, a to v letech 1946, 1947 a na začátku roku 1948. Kvalitativní analýza časopisu Partyzán umožnila zachytit mediální obraz partyzána na stranách tohoto týdeníku, jeho proměnu v průběhu času, a zároveň konfrontaci s některými dalšími poválečnými československými periodiky. Přínos práce spočívá v tom, že doplňuje předchozí práce s tematikou partyzánského odboje o pohled poválečného dobového tisku.
|
|
|
Deset zastavení s Přemyslem Pittrem
Štěpánová, Lucie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o osobnosti Přemysla Pittra, o době ve které žil. Byl to muž humanismu, tolerance, zastánce demokracie, ekumenismu a jeden z mála, kteří pomáhají aniž by museli. Cílem práce je seznámit čtenáře s nejdůležitějšími událostmi a aspekty jeho života. Práce je rozdělena do deseti kapitol a v každé se soustřeďuji na jedno období v jeho životě. V první kapitole je popsáno jeho dětství až do návratu z I. světové války. Ve druhé kapitole jsem se pokusila zpracovat růst jeho myšlení a názorů v evropském kontextu. Třetí kapitola nese název "Milíčův dům," kde se Přemysl se svými spolupracovníky staral o děti z dolního Žižkova. Čtvrtá pojednává o "Akci Zámky". V páté kapitole se věnuji Pittrovu útěku z ČSR. V šesté kapitole je popsáno jeho působení v uprchlickém táboře Valka. Sedmá kapitola se věnuje jeho publikační činnosti a pobytu ve Švýcarsku. Osmá nese název "Vychovatel, didaktická činnost", v ní jsem se pokusila nastínit jeho nejdůležitější pedagogické přínosy a zásady. Devátá kapitola se zabývá Pittrovou nejbližší životní spolupracovnicí Olgou Fierzovou. Poslední, tedy desátou kapitolu jsem zpracovala ve formě tabulky, kterou jsem volila pro její přehlednost. Do ní jsem chronologicky zanesla nejdůležitější data, osobnosti, se kterými se setkal, jeho psaná díla a světové události,...
|
|
|
Max Egon zu Hohenlohe-Langenburg a Československo
Kozlová, Tereza ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Diplomová práce analyzuje vztah prince Maxe Egona Hohenlohe-Langenburga k Československé republice od jejího vzniku do roku 1945. Soustředí se na otázky, jakou roli hrál princ v československé politice a jaké bylo jeho stanovisko ke všem situacím, které zasáhly šlechtu ve 20. století v ČSR - pozemková reforma, sudetská krize a poválečný vývoj. V první kapitole se práce zaměřuje na vznik ČSR a jeho dopad na šlechtu, a tedy i na prince Maxe Egona. Druhá kapitola pojednává o důsledcích pozemkové reformy na majetek rodu Hohenlohe-Langenburgů, třetí kapitola řeší sudetoněmeckou krizi a roli prince Maxe Egona v ní. Poslední kapitola ukazuje situaci šlechty po roce 1945. Autorka dochází k závěru, že osobnost prince Maxe Egona byla velmi nejednoznačná - vždy se snažil s každým vyjít ve snaze, aby docílil osobního profitu, a z obavy, aby si podržel majetek v takovém rozsahu, jaký měl v době, kdy se rod Hohenlohe-Langenburgů usadil v nynějším českém pohraničí. Klíčová slova Max Egon zu Hohenlohe-Langenburg, Československo, Mnichovská dohoda, druhá světová válka, Sudety
|
|
|
Návraty volyňských Čechů a jejich asimilace, se zvláštním zřetelem k Vyškovsku
Martinková, Dagmar ; Čornejová, Ivana (vedoucí práce) ; Nosková, Helena (oponent) ; Vlček, Radomír (oponent)
V 2. polovině 19. století odešlo do carského Ruska hledat nový život asi 15 000 Čechů. Nejvíce se jich usadilo ve Volyňské gubernii, kde zakoupili půdu, založili české vesnice, rozvinuli pěstování chmele. V první světové válce volyňští Češi podpořili vznik československých legií a mnozí do nich vstoupili. Po této válce se několik stovek Čechů vrátilo do vlasti. Během druhé světové válce se Češi opět zapojili do odboje a vytvořili základ 1. československého armádního sboru. Po válce se většina přihlásila k reemigraci. Češi na Volyni poznali jaký je sovětský komunismus, perzekuce, kolektivizace, nebo i ukrajinský nacionalismus. Návrat do vlasti nebyl pro ně lehký a jejich repatriaci provázely těžkosti. Nesouhlasili s nastupujícím komunistickým režimem a varovali před ním obyvatelstvo Československa. Mnoho volyňských Čechů bylo komunistickým režimem sledováno a vězněno. Pro dějiny volyňských Čechů nebo jejich "dějinný příběh" byla vždy specifická láska k vlasti a tvrdá práce.
|
|
|
Vimperk v letech 1938 - 1945
Dalíková, Jana ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Práce se zabývá dějinami města Vimperka v období mezi lety 1938 a 1945. Zakládá se na studiu archivních dokumentů v příslušných archivech v České republice a sekundární literatury k danému tématu. První část práce obsahuje souhrn literatury a pramenné základny pro ni použité. Následuje uvedení do historie města před rokem 1938, navazující pak dobou druhé světové války. Tyto kapitoly jsou doplněny o stručné vylíčení mezinárodněpolitické situace a průběhu válečných operací, což pomáhá zasadit události ve městě do širšího dějinného rámce. Hlavní část práce popisuje dění ve Vimperku ve válečných letech, což je založeno převážně na studiu archivních dokumentů. Většina obyvatel na tomto území mluvila německým jazykem a deklarovala stejnou národnost. V roce 1938 byly oblasti nazývané "Sudety" připojeny k hitlerovskému Německu. Brzy následovala druhá světová válka, kdy museli místní muži narukovat do německé armády a mnozí z nich se konce války nedočkali. Civilní obyvatelé žili ve zhoršujících se podmínkách. Na jaře roku 1945 se zde také nacházely tisíce uprchlíků, což ještě ztěžovalo situaci. Dění ve městě se stále více omezovalo na udržování stavu, všechno řídily nacistické organizace. Blížící se válečná fronta způsobila, že se německá správa ve městě zhroutila a zástupci města vyjednali jeho předání...
|
|
|
Literary Reflection of the Jewish uprising during Holocaust on the examples of works written by Ernst Sommer and Max Zweig
Jurkovičová, Taťána ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Röskau-Rydel, Isabel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou děl Ghetto Warschau od Maxe Zweiga a Revolte der Heiligen od Ernsta Sommera. Tematické těžiště práce tvoří povstání ve varšavském ghettu. Práce si klade za cíl předložit systematickou analýzu a následnou komparaci obou děl, přičemž důraz bude kladen zejména na problematiku náboženství. Také se snaží zjistit, jak židovské náboženství spolu s nejednotným přístupem Židů k židovské víře ovlivnilo přístup Židů k revoltě ve zkoumaných dílech. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole je představena historie a principy židovského náboženství a taktéž historie židovského obyvatelstva. Druhá kapitola se soustředí na historii židovského obyvatelstva na polském území, také na období 2. světové války a vznik ghett, mj. ghetta varšavského. V další kapitole jsou představeny také životopisy a díla obou autorů, důraz je kladen zejména na společné aspekty jejich tvorby i života. Čtvrtá kapitola se zabývá samotnou analýzou. Závěr diplomové práce obsahuje shrnutí analýzy a odpovědi na výzkumné otázky.
|
host ::
RSS.