|
|
Psychosociální problematika osob po cévní mozkové příhodě a jejich blízkých
Deusová, Vendula ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Krahulcová, Beáta (oponent)
DEUSOVÁ, Vendula. Psychosociální problematika osob po cévní mozkové příhodě a jejich blízkých. Praha 2021. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Husitská teologická fakulta. Katedra psychosociálních věd a etiky. Vedoucí práce MUDr. Jiřina Ondrušová, Ph.D. Tématem této diplomové práce je psychosociální problematika lidí po cévní mozkové příhodě a blízkých osob, které o ně po nemoci pečují. Teoretická část se zabývá charakteristikou cévní mozkové příhody, rizikovými faktory, prevencí, příznaky a léčbou iktu. Dále pak pojednává o následcích a rehabilitaci pacientů po cévní mozkové příhodě. Zamýšlí se nad tím, jak iktus ovlivní a změní dosavadní fungování člověka, kterého postihl, ale i jak se dotkne jeho blízkých. Popisuje též možnosti formální podpory, sociální služby, příspěvky a organizace, které lidem po CMP pomáhají. Teoretické kapitoly jsou doplněny výzkumnou částí zaměřenou kvalitativně, a to formou polostrukturovaných rozhovorů se třemi osobami po CMP a třemi blízkými, kteří o pacienty po iktu pečovali či pečují. Cílem této diplomové práce je popsat cévní mozkovou příhodu jakožto onemocnění se závažnými důsledky a shrnout možnosti formální podpory a pomoci pro osoby po iktu a jejich blízké, a prostřednictvím výzkumného šetření zmapovat změny, které mohou nastat v životě lidí, kteří...
|
|
| |
|
| |
|
|
Rytmus v kresbě
Martínková, Pavlína ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Špirk, Ivan (oponent)
Tématem této bakalářské práce je Rytmus v kresbě. V práci se zabývám kresbou jako prostředkem výtvarného vyjádření určité emoce, gesta, názoru a také rytmem a jeho propojením s kresbou. Konkrétně se věnuji oblastem akčního umění a performativní tvorby. Práce je rozdělena na tři části. V teoretické části se nejprve zabývám pojmem kresba, uvádím historii kresby, různé kresebné techniky a modifikace, také se zabývám rytmem a jeho vlivy na člověka. Představuji umělce druhé poloviny 20. století, pro které je rytmus důležitým prvkem tvorby a také představuji umělce, kteří mě svou tvorbou inspirovali k vlastní práci. V praktické části ukazuji zrod, postupy a výsledky mé vlastní práce, spojené s rytmem a kresbou, doplněné o fotodokumentaci, videodokumentaci, zpětnou reflexi a sebereflexi. V poslední části představuji svou výtvarnou řadu zadání pro pedagogické využití akční kresby ve spojitosti s rytmem v rámci školních hodin, která je částečně inspirována mojí výtvarnou prací, jež je popsána v praktické části a částečně vychází z motivu každodennosti. Také představuji svůj artefileticky pojatý úkol, jehož postupy a výsledky lze nalézt v této práci.
|
|
|
Diagnostika osobnostních charakteristik u hlavních trenérů vybraného sportu
Patráš, František ; Janák, Vladimír (vedoucí práce) ; Harsa, Pavel (oponent)
Název: Diagnostika osobnostních charakteristik u hlavních trenérů vybraného sportu Cíle: Diagnostikovat a interpretovat vybrané osobnostní charakteristiky u hlavních trenérů (sportovních manažerů) vybraného sportu. Identifikovat významné rozdíly testování mezi hlavními trenéry vybraných sportů (sportovními manažery) a "ostatními" manažery Ke splnění cílů práce byl v empirické části použit kvantitativní výzkum formou standardizovaných testů dynamiky aspirací TDA a Eysenckova dotazníku osobnosti. V testu dynamiky aspirací byly vyhodnoceny a interpretovány dimenze testu: psychomotorické tempo, kladné aspirace, záporné aspirace, nulové aspirace a odolnost vůči psychické zátěži. V Eysenckovom dotazníku byly vyhodnoceny a interpretovány dvě hlavní dimenze osobnosti: Dále byla vyhodnocena hodnota "lži skóre" a určen typ temperamentu osobnosti. Pro identifikaci významných rozdílů byla použita statistická metoda T test. Výsledky byly interpretovány slovně a pomocí grafů. Výsledky: Průměrné hodnoty osobnostních charakteristik skupiny výzkumného souboru se lišily s průměrnými hodnotami osobnostních charakteristik norem testů diplomové práce. Nulová hypotéza o shodnosti skupin výzkumného souboru trenérů sportovních manažerů a "ostatních" manažerů nebyla zamítnuta. Klíčová slova: Trenéři, sportovní manažeři, ostatní...
|
|
|
Zátěžové situace v tenisovém utkání
Pěničková, Dominika ; Kočíb, Tomáš (vedoucí práce) ; Carboch, Jan (oponent)
Název práce ZÁTĚŽOVÉ SITUACE V TENISOVÉM UTKÁNÍ Cíle práce Cílem práce bylo přispět k porozumění psychice hráče tenisu, zejména ve vztahu k tenisovému utkání ve dvouhře. Konkrétně jsem chtěla identifikovat psychické stavy a faktory, které mohou mít vliv na herní výkon hráčů a hráček tenisu a míru využití psychologické přípravy v tenise. Pro splnění cíle byly vytvořeny následující vědecké otázky: Do jaké míry využívají hráči/hráčky tenisu psychologickou přípravu? Je pro hráče/hráčku a jeho/její udržení kvalitního výkonu důležitá inspirace, motivace a vůle? Dokážou se hráči/hráčky v průběhu utkání koncentrovat, popřípadě koncentraci udržet? Jaké myšlenky a pocity mají hráči/hráčky před utkáním? Jak reagují na aktuální psychické stavy? Jak hráči/hráčky v rámci modelových "konkrétních" situacích reagují na zátěžové situace v "klíčových momentech" utkání? Metody V této práci bylo použito ke sběru dat anonymní písemné ankety, která byla složená z 39 otázek. Výzkumný soubor byl tvořen registrovanými nebo bývalými hráči ČTS, rozdílného pohlaví, kteří byli starší 18 let, hrající odlišné turnajové třídy. K vytvoření ankety bylo použito vlastních zkušeností a odborných konzultací. Zpracování výsledků bylo provedeno prostřednictvím prostého textu a graficky. Výsledky Výsledky šetření ukazují na fakt,...
|
|
|
Psychická odolnost při mimořádné události
Svoboda, Štěpán ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název: Psychická odolnost při mimořádné události Cíl: Cílem této práce je vytvořit ucelený soubor informací týkajících se psychické odolnosti a mimořádných událostí, především se zaměřením na působení stresových situací a na reakce na psychickou zátěž osob dotčených mimořádnou událostí. Metody: K tvorbě bakalářské práce byly použity metody deskriptivně-analytické. K získání potřebných informací a uvedení teoretických východisek byla použita rešerše studijních materiálů. Výsledky: Výsledkem této práce je souhrn informací o psychické odolnosti a stresu při zátěžových situacích a mimořádných událostech. Tato bakalářská práce dále shrnuje typy chování a reakce osob při mimořádné události. Dále je popsán průběh traumatického stresu. Klíčová slova: psychika, odolnost, mimořádná událost, stres, krize, trauma
|
|
|
Aktivní vedení porodu a jeho dopady na psychiku ženy.
Letáková, Veronika ; Vitásková, Hana (vedoucí práce) ; Přáda, Jan (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je Aktivní vedení porodu a jeho dopady na psychiku ženy. Práce je rozdělena na část teoretickou a na část praktickou. Teoretická část se zabývá samotným porodem a jeho dobami, aktivní vedením porodu a psychikou ženy v období těhotenství a po porodu. Hlavním cílem praktické části mé bakalářské práce bylo zjistit, zda ženy mají ponětí o tom, co je aktivní vedení porodu a jak se při zasahování do porodu cítily. K dosažení cílů byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu formou dotazníkového šetření. Výzkum byl prováděn pomocí internetového dotazníku, který ženy vyplňovaly anonymně a dobrovolně. Dotazník vyplnilo 238 žen, použito do výzkumu bylo 235 dotazníků. Z výzkumu bylo zjištěno, že více jak polovina žen nemá ponětí o tom, co je aktivní vedení porodu. Jak jsme předpokládali v našich hypotézách, tak většina žen byla informována a měla možnost volby ohledně zasahování do porodu a pozitivní pocity po jednotlivých intervencích převažovaly nad pocity negativními. Dále se potvrdila naše hypotéza, že více plačtivé a úzkostné jsou ženy po porodu s epiziotomií a větším poraněním než ženy s poraněním drobným nebo vůbec žádným. Stejně tak se potvrdila hypotéza, že porod s epidurální analgezií trvá déle než bez ní, a naopak se nepotvrdila hypotéza, ve které jsme předpokládali, že...
|
|
|
Vliv psychosomatické situace matek v těhotenství na prenatální vývoj dítěte
ŠIMEČKOVÁ, Alžběta
Současný stav: Duševní pohoda prožívaná v těhotenství patří k nejkrásnějším obdobím v životě ženy. Je to jakýsi prožitek zázraku. S těhotenstvím přichází období plné změn. Ženě i partnerovi se mění životní hodnoty, dochází ke změně životního stylu a nastává také změna životních rolí. Gravidní žena má pocit, že nic nebude jako dříve. Těhotná žena je velmi citlivá a také i snadno zranitelná. Cíl práce: Cílem diplomové práce je zhodnotit psychosomatickou situaci těhotné ženy a její vliv na prenatální a postnatální vývoj dítěte. Dalším cílem je určit míru psychické (ne) pohody během těhotenství a po porodu. Způsob dosažení cíle: K dosažení stanovených cílů byla použita kvalitativní sekundární analýza dat a dokumentů a následná syntéza získaných informací. K získání dat jsem využila Národní lékařskou knihovnu v Praze, knihovnu 2. LF UK a FN Motol v Praze, knihovnu Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně a Akademickou knihovnu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Prohledány byly i mezinárodní internetové databáze ScienceDirect, Ebscohost, PubMed. V databázi Scopus bylo hledání pomocí klíčových slov neúspěšné. Vědecké přínosy práce:Přínosem diplomové práce je zhodnocení vlivu míry psychické pohody těhotných žen pomocí Freyberghovy škály na základě získaných dat. Výzkumná metoda a výzkumný soubor: V diplomové práci je použito standardizované hodnocení pomocí Freyberghovy škály tvořené uzavřenými sedmdesáti otázkami. Byl získán souhlas respondentek a také pana profesora Freybergha s použitím standardizované škály. V příloze je souhlas pana profesora Freybergha s použitím hodnoticí škály v mé diplomové práci. Respondentky byly osloveny od února 2017 až do února 2018. Výzkumný soubor byl získán písemnou formou, osobním předáním nebo předáním přes sociální sítě. Bylo osloveno celkem třicet gravidních žen, z toho patnáct bylo ochotných se zapojit do výzkumu. Každou respondentku jsem oslovila ve třetím, v šestém, v devátém měsíci těhotenství a dále po porodu. Respondentky vyplňovaly vždy stejnou hodnoticí škálu ze sedmdesáti otázek a jejich úkolem bylo vyjádřit frekvenci výskytu pocitů na čtyř-bodové stupnici od "nikdy, vůbec", "zřídka, výjimečně", "někdy, příležitostně", "často", až po "vždy, stále, pořád". Devět oslovených respondentek bylo poprvé těhotných a šest respondentek mělo alespoň jednu zkušenost s těhotenstvím. Vyhodnocení bylo provedeno pomocí kvalitativní metody formou axiálního a selektivního kódování zakotvených tvrzení pomocí počítačového programu Atlas.ti. Získané poznatky, závěr: Práce pojednává o míře významu psychosomatiky gravidních žen hodnocené použitím Freyberghovy sebehodnoticí škály. Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a na část praktickou. Teoretická část práce se zaměřuje na vývoj plodu během celé gravidity, na prenatální psychologii, prenatální historii a také na nejdůležitější součást prenatální komunikaci. V praktické části je zvolený kvalitativní výzkum zaměřen na psychickou pohodu těhotných žen, hodnocenou pomocí Freyberghovy škály ve vybraných měsících gravidity.
|
|
|
Působení stresu na hráče fotbalu
POUL, Daniel
Bakalářská práce řeší, jak se psychické stavy projevují na dvou skupinách fotbalových hráčů a jak ovlivňují jejich výkon. Data byla zpracována pomocí dotazníku STAI. Fotbalisté odpovídali čtyřmi výrazy na čtyřicet otázek a hodnotili své pocity a obavy. Provedený výzkum zjistil, že profesionálové řeší častěji stresové situace než amatérští fotbalisté. Stresové situace často vedou k radikálnímu řešení, které může mít i tragický konec. Z 60 vybraných fotbalistů přiznalo obavy celkem 47 respondentů. Hlavním zjištěním je fakt, že psychické problémy trápí fotbalové hráče napříč výkonností. Nicméně většina si je nechává pro sebe bez pomoci odborníků. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem bývá často tenká.
|
host ::
RSS.