|
|
Vliv psychosomatické situace matek v těhotenství na prenatální vývoj dítěte
ŠIMEČKOVÁ, Alžběta
S těhotenstvím přichází období plné změn. Ženě i partnerovi se mění životní hodnoty, dále dochází ke změně životního stylu, nastává také změna životních rolí. Gravidní žena má pocit, že nic nebude jako dříve. Těhotná žena je velmi citlivá a také i snadno zranitelná. Prenatální psychologie hledá odpovědi na otázky, jak mateřské chování a reakce ovlivňují psychologii budoucího dítěte. Obsah práce je zaměřen na význam a formy prenatálního attachmentu a způsoby jeho realizace. Cílem diplomové práce s názvem Vliv psychosomatické situace matek v těhotenství na prenatální vývoj dítěte je: za prvé zhodnotit psychosomatickou situaci těhotné ženy. Za druhé zhodnotit vliv psychosomatické situace na prenatální vývoj dítěte. Za třetí určit míru psychické (ne) pohody během těhotenství. Za čtvrté zhodnotit stav novorozence po porodu. Výzkumná studie představuje přehled o důležitosti vztahu mezi prenatálním a postnatálním attachmentem. Osloveno bylo třicet gravidních žen. Návratnost byla od patnácti gravidních žen, které souhlasily s vyplněním anonymní standardizované škály. Respondentky byly oslovované od února 2017 až do února 2018. Výzkumný soubor tvořily těhotné ženy a ženy po porodu z blízkého a vzdáleného okolí. Vyplnění Freyberghovy škály probíhalo přes vytvořený webový odkaz http://mail.scac.cz/mrIWeb/mrIWeb.dll?I.Project=V31_TEHOTENSTVI_PORIZOVANI. Vyhodnocení bylo provedeno pomocí kvalitativní metody, formou otevřeného, axiálního a selektivního kódování zakotvených tvrzení pomocí počítačového programu Atlas.ti. Další získané výsledky, zpracované pomocí statistiky, nám určily míru deprivace těhotných žen v jednotlivých trimestrálních období a po porodu, dle zkušeností s těhotenstvím. Výsledky z dostupného výběru, od žádné deprivace, až po těžkou deprivaci. Z výběrové skupiny 15 žen a jejich 405 odpovědí bylo zaznamenáno 2% odpovědí, což odpovídá střední míře deprivace. Každá respondentka trpí deprivací. Výsledky této studie naleznou uplatnění zejména v oborech prenatální psychologie a gynekologie. Budou sloužit jako pilotní výsledky pro plánovaný projekt CEP. Při daném počtu respondentek jsme neprokázali vztah mezi prenatální patologií, psychosomatické a postnatálním vztahem novorozence. Apgar skóre u novorozenců byl mezi osmi až deseti body a ne nižší.
|
|
|
Vliv psychosomatické situace matek v těhotenství na prenatální vývoj dítěte
ŠIMEČKOVÁ, Alžběta
Současný stav: Duševní pohoda prožívaná v těhotenství patří k nejkrásnějším obdobím v životě ženy. Je to jakýsi prožitek zázraku. S těhotenstvím přichází období plné změn. Ženě i partnerovi se mění životní hodnoty, dochází ke změně životního stylu a nastává také změna životních rolí. Gravidní žena má pocit, že nic nebude jako dříve. Těhotná žena je velmi citlivá a také i snadno zranitelná. Cíl práce: Cílem diplomové práce je zhodnotit psychosomatickou situaci těhotné ženy a její vliv na prenatální a postnatální vývoj dítěte. Dalším cílem je určit míru psychické (ne) pohody během těhotenství a po porodu. Způsob dosažení cíle: K dosažení stanovených cílů byla použita kvalitativní sekundární analýza dat a dokumentů a následná syntéza získaných informací. K získání dat jsem využila Národní lékařskou knihovnu v Praze, knihovnu 2. LF UK a FN Motol v Praze, knihovnu Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně a Akademickou knihovnu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Prohledány byly i mezinárodní internetové databáze ScienceDirect, Ebscohost, PubMed. V databázi Scopus bylo hledání pomocí klíčových slov neúspěšné. Vědecké přínosy práce:Přínosem diplomové práce je zhodnocení vlivu míry psychické pohody těhotných žen pomocí Freyberghovy škály na základě získaných dat. Výzkumná metoda a výzkumný soubor: V diplomové práci je použito standardizované hodnocení pomocí Freyberghovy škály tvořené uzavřenými sedmdesáti otázkami. Byl získán souhlas respondentek a také pana profesora Freybergha s použitím standardizované škály. V příloze je souhlas pana profesora Freybergha s použitím hodnoticí škály v mé diplomové práci. Respondentky byly osloveny od února 2017 až do února 2018. Výzkumný soubor byl získán písemnou formou, osobním předáním nebo předáním přes sociální sítě. Bylo osloveno celkem třicet gravidních žen, z toho patnáct bylo ochotných se zapojit do výzkumu. Každou respondentku jsem oslovila ve třetím, v šestém, v devátém měsíci těhotenství a dále po porodu. Respondentky vyplňovaly vždy stejnou hodnoticí škálu ze sedmdesáti otázek a jejich úkolem bylo vyjádřit frekvenci výskytu pocitů na čtyř-bodové stupnici od "nikdy, vůbec", "zřídka, výjimečně", "někdy, příležitostně", "často", až po "vždy, stále, pořád". Devět oslovených respondentek bylo poprvé těhotných a šest respondentek mělo alespoň jednu zkušenost s těhotenstvím. Vyhodnocení bylo provedeno pomocí kvalitativní metody formou axiálního a selektivního kódování zakotvených tvrzení pomocí počítačového programu Atlas.ti. Získané poznatky, závěr: Práce pojednává o míře významu psychosomatiky gravidních žen hodnocené použitím Freyberghovy sebehodnoticí škály. Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a na část praktickou. Teoretická část práce se zaměřuje na vývoj plodu během celé gravidity, na prenatální psychologii, prenatální historii a také na nejdůležitější součást prenatální komunikaci. V praktické části je zvolený kvalitativní výzkum zaměřen na psychickou pohodu těhotných žen, hodnocenou pomocí Freyberghovy škály ve vybraných měsících gravidity.
|
host ::
RSS.