|
|
Psychická kondice u učitelů v pedagogické praxi
VITEJČKOVÁ, Martina
Diplomová práce se zabývá psychickou kondicí učitelů. Cílem teoretické části v diplomové práci je definice základních pojmů, které s tématem souvisejí, vymezení pojmů k psychické kondici učitelů a k její revitalizaci. Zvláštní pozornost je věnována syndromu vyhoření, protože právě učitelé jsou značně ohroženou skupinou. Praktická část je provedena kvalitativním výzkumem. Prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů jsou u učitelů v pedagogické praxi zjišťovány subjektivně vnímané příčiny stresu a strategie, kterých používají k udržení psychické a profesní kondice.
|
|
|
Protektivní psychohygienické faktory v práci učitelů obchodních akademií
Křivánková, Tereza ; Krejčová, Kristýna (vedoucí práce) ; Berková, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá stresovým zatížením u učitelů ekonomických předmětů na obchodních akademiích. První část práce pojednává o tom, jaké rozlišujeme druhy stresu, jaké jsou jeho projevy a jaké je jeho působení na zdravotní stav. Druhá část práce je zaměřená na duševní hygienu. Důležitost zájmu o duševní hygienu a techniky, které učitelům můžou pomoci udržet duševní zdraví. Praktická část je zaměřená na protektivní psychohygienické faktory v práci učitelů na obchodních akademiích. Výzkum byl prováděn pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Závěr bakalářské práce obsahuje shrnutí a návrhy na snížení stresové zátěže u učitelů ekonomických předmětů na středních školách. Hlavním cílem této práce je zjistit, jestli je povolání učitele ekonomických předmětů stresově náročné.
|
|
|
Strategie zvládání zátěže a psychohygiena v kontextu syndromu vyhoření u doprovázejících pracovníků
Šípová, Zuzana ; Štětovská, Iva (oponent) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Rigorózní práce vychází z práce diplomové (Šípová, 2015) a svou problematikou na ni navazuje. Zabývá se strategiemi zvládání stresu a zátěže a problematikou psychohygieny v kontextu syndromu vyhoření u doprovázejících pracovníků pracujících v organizacích, které doprovázejí pěstounské rodiny. V první části rigorózní práce je zpracována problematika týkající se poradenství v kontextu pomáhajících profesí, požadavků kladených na doprovázející pracovníky, dále specifika a rizika související s touto profesí, a klientela, se kterou doprovázející pracovníci pracují, čili pěstounské rodiny. Dále je řešena problematika profesní zátěže, stresu a syndromu vyhoření, a strategií zvládání zátěže a psychohygieny vztažená k profesi doprovázejících pracovníků. Druhá část rigorózní práce je zpracována v podobě výzkumného empirického šetření, jehož cílem bylo zmapovat problematiku strategií zvládání zátěže a psychohygieny jako určité možné prevence před syndromem vyhoření u doprovázejících pracovníků pracujících v organizacích, které doprovázejí pěstounské rodiny. V rámci tohoto šetření bylo zjištěno, že doprovázející pracovníci vnímají jako nejvíce zatěžující a tím pádem i rizikové na své práci její nadbytečné administrativní prvky, nemotivované, obtížné, nekompetentní, manipulující či zneužívající klienty, a...
|
|
|
Psychohygiena jako prevence syndromu vyhoření u poradenských pracovníků
Šípová, Zuzana ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou psychohygieny jako prevence syndromu vyhoření u poradenských pracovníků pracujících v poradnách pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. Cílí na psychology a sociální pracovníky. V první části je zpracována problematika týkající se poradenství a požadavků kladených na poradenské pracovníky, dále specifika a rizika související s touto profesí, a klientela, která do poraden přichází. Dále je řešena problematika syndromu vyhoření a psychohygieny vztažená k profesi poradenských pracovníků. Druhá část diplomové práce je zpracována v podobě výzkumného empirického šetření, jehož cílem bylo zmapovat problematiku psychohygieny jako prevence před syndromem vyhoření u poradenských pracovníků, konkrétně u psychologů a sociálních pracovníků, pracujících v poradnách pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. V rámci tohoto šetření bylo zjištěno, že poradenští pracovníci vnímají jako nejvíce zatěžující na své práci její administrativní a organizační prvky, a nemotivované či obtížné klienty. Naopak je nejvíce obohacuje rozmanitost, různorodost a pestrost klientských příběhů, setkávání s klienty a pocit smysluplnosti. Pokud jde o psychohygienické strategie a techniky, které poradenští pracovníci nejvíce využívají, v popředí figurují relaxace, meditace a napojení na...
|
|
|
Vliv sportovní aktivity na riziko vzniku syndromu vyhoření u sester pracujících na odděleních intenzivní péče
Fialová, Zdeňka ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Strnadová, Alice (oponent)
ÚVOD: Diplomová práce se zabývá vlivem sportovní aktivity na riziko vzniku syndromu vyhoření u sester pracujících na jednotkách intenzivní a resuscitační péče. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se zabýváme syndromem vyhoření, jeho rizikovými faktory, příznaky a preventivními opatřeními. Další kapitoly jsou věnovány sportovním aktivitám. Především se soustředíme na vliv sportovní aktivity, na psychickou zátěž a syndrom vyhoření. Popisujeme také možnosti zavedení sportovních aktivit na pracoviště. Hlavním cílem naší práce je zjistit, zda můžeme nalézt vztah mezi sportovní aktivitou a rizikem syndromu vyhoření. METODY A VÝSLEDKY: Výzkum byl prováděn pomocí kvantitativního dotazníkového šetření, který se skládal ze dvou částí. První část obsahovala otázky týkající se syndromu vyhoření a byl realizován s využitím validizovaného a reliabilního dotazníku MBI (Maslach Burnout Inventory). Druhá část dotazníku obsahovala otázky týkající se volnočasových sportovních aktivit sester. Výzkumný vzorek tvořilo 233 sester pracujících na odděleních resuscitační nebo intenzivní péče. Bylo distribuováno celkem 298 dotazníků, celková návratnost byla 233 dotazníků (78 %). Do výzkumného šetření se zapojila Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Rehabilitační klinika...
|
|
|
Problematika čerpání dovolené u pedagogických a nepedagogických pracovníků
Šimonová, Hana ; Kitzberger, Jindřich (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou plánování a čerpání dovolené u pedagogických a nepedagogických pracovníků v jednotlivých typech škol a školských zařízení v okrese Havlíčkův Brod zřizovaných obcemi, v návaznosti na platné právní předpisy. Vychází z předpokladu, že čerpání dovolené je plánováno za účelem vyčerpání veškeré dovolené všech pracovníků v daném roce, ve kterém mají na její čerpání nárok. Práce shrnuje důvody, pro které dochází k nevyčerpání dovolené, přináší pohled na soulad s právními předpisy a vyhodnocení, ve kterých součástech škol, a u které kategorie pracovníků jsou největší problémy s čerpáním dovolené a jak to ovlivňuje rozpočet škol. Výsledky výzkumného šetření by se mohly aplikovat při funkčním studiu ředitelů.
|
|
|
Osobnostní a sociální výchova jako součást dalšího vzdělávání učitelek mateřských škol
Kolářová, Kateřina ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Marušák, Radek (oponent)
Předmětem práce je osobnostně sociální rozvoj učitelek mateřských škol coby jedna z možností jejich dalšího vzdělávání. Teoretická část mapuje aktuální dostupné modely profesních kompetencí současných předškolních pedagogů a zabývá se možnostmi jejich rozvoje prostřednictvím osobnostní a sociální výchovy (OSV). Cílem empirické části práce je formou akčního výzkumu vytvořit, realizovat a reflektovat krátkodobý praktický kurz pro učitelky mateřských škol zaměřený na vybraná témata osobnostně sociální výchovy. Výběr témat (pravidla v MŠ, komunikace a duševní hygiena) vzešel z dotazníkového průzkumu zájmu o vzdělávání v tématech OSV mezi učitelkami MŠ. Záměrem kurzu je pomocí sebezkušenostních aktivit provést nácvik dovedností a rozvinout profesní kompetence učitelek v některých oblastech. Zároveň také v rámci společné diskuze, sdílením profesních zkušeností, skupinové reflexe a vlastní sebereflexe přivádět učitelky k uvažování nad vhodným řešením problematických pedagogických situací. Navazujícím cílem je přenést témata do roviny práce učitele s dětmi a provázat je s klíčovými kompetencemi pro předškolní vzdělávání, vzdělávacími oblastmi a očekávanými výstupy podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání.
|
|
|
Psychosomatické přetížení členů Integrovaného záchranného systému v důsledku zásahu při mimořádné události.
Kronavetrová, Martina ; Eislerová, Iva (vedoucí práce) ; Mellanová, Alena (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je výzkumné šetření, zda zásah při mimořádné události má vliv na psychosomatiku členů složek integrovaného záchranného systému (IZS). Jako dílčí cíle jsem si vytyčila vyhodnotit, u kterých složek IZS se nejvíce projevují psychosomatické potíže v souvislosti s mimořádnou událostí. Zda mají členi IZS v rámci svého zaměstnání možnost navštívit specialistu v případě potřeby, dále zda jsou seznámeni s programem strategie zvládání psychicky náročných profesních situací a zda se dá připravit na stres provázející zásah při mimořádné události. Následuje seznámení se s psychosomatickou medicínou a její historií. Další část je věnována psychoterapii, duševní hygieně, stresu, bodyterapii, krizové intervenci a posttraumatickým stresovým poruchám. Pro empirickou část jsem si zvolila kvantitativní metodu výzkumného šetření formou anonymního dotazníku. Výzkumný soubor se skládá ze členů integrovaného záchranného systému. Respondenti byli zaměstnanci pracující v integrovaném záchranném systému, bylo osloveno 120 členů IZS. Z výzkumného šetření se potvrdilo, že mimořádná událost má vliv na psychosomatiku projevující se nejčastěji hypertenzí a vracením negativních prožitků. Klíčová slova v ČJ Psychosomatika Psychoterapie Mimořádná událost Integrovaný záchranný systém Krizová...
|
|
|
Význam duševní hygieny u sestry pracující na infekčním oddělení
MLEJNKOVÁ, Natálie
Téma této bakalářské práce je "Význam duševní hygieny u sestry pracující na infekčním oddělení". Práce se skládá z teoretické části a z praktické části. V teoretické části jsou vysvětleny v jednotlivých kapitolách a podkapitolách pojmy, které se pojí s tématem předkládané práce. Dále se práce soustředí na povolání sestry, osobnost sestry, duševní hygienu, infekční oddělení, psychickou zátěž, stres a v neposlední řadě na syndrom vyhoření a jeho léčbu. Praktická část je zpracována kvalitativním výzkumem. Cílem bylo zjistit význam duševní hygieny u sestry pracující na infekčním oddělení. Byly vytyčeny následující výzkumné otázky: 1. Jaký význam připisují sestry pracující na infekčním oddělení duševní hygieně? 2. V jakých oblastech sestry pracující na infekčním oddělení pečují o svoji duševní hygienu? Sběr dat probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů, které byly realizovány se sestrami z infekčního oddělení ve dvou nemocnicích. Výzkumný soubor je tvořen 20 respondenty, jejich výběr byl záměrný a probíhal metodou sněhové koule (snowball sampling). Sběr dat proběhl v období březen - duben 2017 a byl ukončen v okamžiku teoretického nasycení. Tématy rozhovoru byly: duševní hygiena, životní styl, stravování, relaxování a odpočinek, stres a mezilidské vztahy. Bylo zpracováno celkem 11 hlavních kategorií, přičemž ke každé kategorii patří i podkategorie a ke každé podkategorii byly vytvořeny kódy. Z výsledků lze vyčíst, že všechny sestry jsou dostatečně teoreticky orientovány duševní hygienou, zdravým životním stylem a stravováním, ale ne každá sestra o své duševní zdraví pečuje v dobré míře. Výstupem této práce je informační materiál, který je určen nejen pro odbornou, ale i pro laickou veřejnost.
|
|
|
Duševní hygiena sociálních pracovníků
DVOŘÁKOVÁ, Karolína
Duševní hygiena je v dnešní době stále více aktuální. Sociální pracovníci jsou díky své práci v oblasti duševní pohody a zdraví ohroženi. Proto je tedy vhodné, aby věnovali této části svého života dostatečné množství času. Duševní hygiena může zkvalitnit jejich práci, ale nejen ji. Vhodnou duševní hygienou se může zlepšit jejich zdraví, vztahy s okolím a pracovník může začít prožívat svůj život naplno. Cílem práce je zdůraznit potřebu duševní hygieny u této profese, zjistit, jakým problémovým situacím mohou být vystaveni, které ovlivňují jejich psychickou pohodu na pracovišti i v soukromí, a jaké nástroje duševní hygieny znají, a jak je na sobě aplikují. Výzkumný soubor byl tvořen sociálními pracovníky z vybraných sociálních zařízení v Jihočeském kraji, zaměřené na péči o seniory. Výzkumné šetření bylo provedeno kvalitativní výzkumnou strategií, metodou dotazování. Sběr dat byl proveden technikou polostrukturovaného rozhovoru. Z výzkumu je zřejmé, s jakými problematickými situacemi se sociální pracovníci při svém povolání setkávají. Nejvíce zatěžujícím problémem se pro ně stala administrativa. Pracovníci jsou si vědomi toho, že pokud se stane jejich práce stereotypní nebo se jen nashromáždí ve velkém množství, může vést k totálnímu pracovnímu vyčerpání. Dále objasnili, které nástroje duševní hygieny používají, aby se cítili dobře jak po fyzické, tak po psychické stránce.
|
host ::
RSS.