|
|
Územní azyl
Hueber, Radim ; Ondřej, Jan (oponent)
Územní azyl Cílem této práce je analyzovat téma územního azylu, jakožto institutu mezinárodního práva, který se formuje už od dob starověku. Hlavními výzkumnými otázkami jsou: Co je obsahem územního azylu? Lze na něj hledět i z pohledu jednotlivce jako na lidské právo? Zahrnuje toto právo i právo na udělení, nebo pouze právo o azyl požádat? Má stát původu podle mezinárodního práva možnost nějakým způsobem na udělení azylu reagovat? Může ho například považovat za nepřátelský akt? Diplomová práce je rozdělena do šesti hlavních kapitol, kdy každá se snaží na tento institut pohlédnout z jiné perspektivy a zodpovědět stanovené otázky. První kapitola odděluje azyl a uprchlictví, instituty, které bývají často mylně zaměňovány, a vymezuje základní rozdíly mezi nimi. Dále pak popisuje historický vývoj azylu a postupné formování azylu náboženského, územního, politického a diplomatického. Práce přitom hledá rozdíly a podobnosti mezi těmito pojmy. Následující kapitola se zaměřuje na definici pojmu územní azyl a na to, jak ho popisují jednotlivé slovníky práva. Z toho pak práce vyvozuje současný pohled společnosti na územní azyl. Třetí kapitola do hloubky zkoumá tři části územního azylu, které teoreticky přichází v úvahu pod tento institut podřadit, tedy právo státu azyl udělit, právo jednotlivce o azyl požádat a právo...
|
|
|
The Securitisation of Immigration: An Assessment of the Extent of Securitisation of Immigration in Germany in the Aftermath of the 2015 European Refugee Crisis
Grünewald, Tabea Magdalena ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaleta, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se nazývá "Sekuritizace imigrace. Zhodnocení míry sekuritizace imigrace v německých politických projevech v návaznosti na evropskou uprchlickou krizi v roce 2015" a jejím hlavním cílem je zhodnocení vlivu, který měla evropská uprchlická krize v roce 2015 na německé politické projevy ve vztahu k imigraci a azylu. Vzhledem k tomu, že se imigrace stala jednou z nejvýznamnějších bezpečnostních hrozeb v období po studené válce, jeví se jako pravděpodobné, že nebývale vysoké počty žádostí o azyl v letech 2015 a 2016 spustily vlnu sekuritizace v Německu. Tento názor je v souvislosti s rostoucí popularitou antiislamismu dále posilován krajně pravicovým hnutím PEGIDA a také pravicovou populistickou stranou AfD. Nicméně, vřelé přivítání uprchlíků německým obyvatelstvem, což získalo pozornost po celém světě, zpochybnilo tuto tezi sekuritizace, protože se předpokládá, že politické projevy směřují k naplňování vůle lidu. Co se týče imigrace a azylu, je možné z této perspektivy rozčlenit politické projevy v návaznosti na evropskou uprchlickou krizi v roce 2015 na ty, které vycházejí ze strachu (sekuritizační projevy), a ty, které vycházejí z optimismu (humanitární projevy). Provedením analýzy projevů došlo k identifikaci kontextualizovaných ústních projevů a jednání na základě generické...
|
|
|
Územní azyl
Hueber, Radim ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Územní azyl Cílem této práce je analyzovat téma územního azylu, jakožto institutu mezinárodního práva, který se formuje už od dob starověku. Hlavními výzkumnými otázkami jsou: Co je obsahem územního azylu? Lze na něj hledět i z pohledu jednotlivce jako na lidské právo? Zahrnuje toto právo i právo na udělení, nebo pouze právo o azyl požádat? Má stát původu podle mezinárodního práva možnost nějakým způsobem na udělení azylu reagovat? Může ho například považovat za nepřátelský akt? Diplomová práce je rozdělena do šesti hlavních kapitol, kdy každá se snaží na tento institut pohlédnout z jiné perspektivy a zodpovědět stanovené otázky. První kapitola odděluje azyl a uprchlictví, instituty, které bývají často mylně zaměňovány, a vymezuje základní rozdíly mezi nimi. Dále pak popisuje historický vývoj azylu a postupné formování azylu náboženského, územního, politického a diplomatického. Práce přitom hledá rozdíly a podobnosti mezi těmito pojmy. Následující kapitola se zaměřuje na definici pojmu územní azyl a na to, jak ho popisují jednotlivé slovníky práva. Z toho pak práce vyvozuje současný pohled společnosti na územní azyl. Třetí kapitola do hloubky zkoumá tři části územního azylu, které teoreticky přichází v úvahu pod tento institut podřadit, tedy právo státu azyl udělit, právo jednotlivce o azyl požádat a právo...
|
|
|
Dočasný příbytek migrantů - přijímací a pobytové středisko
Vondráková, Kateřina ; Dvořák, Miloš (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je vytvoření architektonicko-urbanistického návrhu přijímacího a pobytového střediska v Brně. Tato azylová zařízení představují první dva stupně v řízení o udělení mezinárodní ochrany. V obou zařízeních jsou kromě ubytování poskytovány také další služby, jako je stravování, sociální a psychologické služby, právní pomoc, ale také je zde možné účastnit se nejrůznějších volnočasových aktivit. Navrhovaný areál je umístěn v klidné lokalitě Červený kopec v Brně-Štýřicích a je tvořen celkem 6 objekty rozdělených do tří částí – přijímací středisko, pobytové středisko a společné provozy využívané oběma středisky, jako je administrativa, kuchyně a údržba.
|
|
|
The Establishment and Development of Asylum Policies in East Central Europe
Hoffstädt, Jord Malte ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Tato práce přispívá k širšímu porozumění slovenské, české, maďarské a polské politiky vůči uprchlíkům a jejich kritického postoje, který tyto středovýchodní evropské státy v rámci uprchlické krize zaujímají v Bruselu. Na základě zkoumání vývoje uprchlické politiky od 90. let 20. století až do prvního desetiletí 21. století tato práce ukáže, že státy aliance V4 v prvních letech transformace velkoryse přispěly k mezinárodní ochraně uprchlíků. Vyjednávací rozhovory těchto zemí s EU v pozdních 90. letech a prudký nárůst žadatelů o azyl v uprchlické politice vyvolaly četné změny, především přesnější definování práv žadatelů o azyl a uprchlíků, ale i snížení míry přiznání ochrany. Vstup do Evropské unie měl za následek přijetí úplnější a obsáhlejší azylové politiky v souladu se společným evropským azylovým systémem (SEAS). Státy V4 zastávaly spíše restriktivní výklad SEAS, což lze vysvětlit tlakem společného evropského azylového systému na státy na vnějších hranicích EU a nižší ekonomickou schopností ubytovat velké množství uprchlíků. Poslední vývoj je výsledkem politického zneužívání problému uprchlické krize v rámci euroskepticismu, jenž v regionu panuje.
|
|
|
Vliv dublinského systému na azylovou politiku v České republice
Svobodová, Nikola ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza aplikace Dublinského systému v České republice. Práce se v deskriptivní rovině zabývá vývojem Dublinského systému, kritérii při určování příslušnosti členského státu pro posouzení žádosti o azyl a databází Eurodac, doplňující celý dublinský systém. Za deskriptivní částí následuje část analytická. Jsou analyzovány dublinské případy a jejich propojenost s žádostmi o azyl. Konkrétně se jedná o počty dublinských případů na území České republiky spolu s jejich rozdělením podle odeslaných a přijatých žádostí a také zastoupení státních příslušností dublinských případů. Analýza dokazuje, že dublinský režim měl dopad na snížení počtu žádostí o azyl na území České republiky, ale zastoupení státních příslušností tímto režimem ovlivněno není. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Imigrační politika Evropské unie
Rýznarová, Ludmila ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá imigrační politikou Evropské unie v neklidné době 21. století. O imigrační politice v současné době nelze psát bez ohledu na migrační vlnu a uprchlickou krizi, která vyvolala debaty o fungování evropské imigrační politiky a Evropské unie vůbec. Cílem této práce je poskytnout čtenáři ucelený pohled na imigrační politiku EU v kontextu uprchlické krize, na příčiny, vývoj a důsledky krize samotné a v neposlední řadě navrhnout řešení, která by EU měla pomoci při řešení krize a jejích příčin. Práce tudíž řeší postoje a názory členských zemí EU i EU jako celku, rozebírá vývoj imigrační politiky EU a její současný stav. Zvlášť se pak zabývá azylovou politikou jako součástí imigrační politiky a dále otázkou supranacionalizace imigrační politiky EU. Poslední stěžejní kapitola pak navrhuje směry, kterými by se EU měla ubírat, a které vedou k vyřešení krize nebo alespoň k jejímu umírnění.
|
|
|
Sociálně pedagogické systémy podpory cizinců žijících v České republice
Kinghamová, Karin ; Burešová, Karolína (vedoucí práce) ; Vincejová, Eva (oponent)
Diplomová práce Sociálně-pedagogické systémy podpory cizinců žijících v České republice se zabývá tématem integrace cizinců v ČR. Zkoumá, jakými integračními nástroji disponuje ČR na státní i nestátní úrovni. Zaměřuje se na osobní zkušenosti cizinců s integračními službami poskytovanými neziskovými organizacemi v Praze a na základě těchto zkušeností práce analyzuje, zda nabídka služeb uspokojuje poptávku. Teoretická část se zabývá integrací obecně a současnou imigrační situací v ČR. Popisuje právo vztahující se k cizincům žijícím na území ČR. Zahrnuje také oblast státních integračních aktivit a nestátní sféru, která pracuje s migranty. Empirická část diplomové práce obsahuje kvalitativní výzkum, jehož hlavní výzkumnou otázkou je, zda nabídka integračních služeb neziskových organizací pokrývá poptávku cizinců. Výzkum je založen na polo strukturovaných rozhovorech s cizinci-klienty neziskových organizací a s pracovníky neziskových organizací. Výstupem diplomové práce jsou doporučení pro neziskové organizace, které pracují s migranty. Tato doporučení mají být nápomocné ke zvýšení efektivity v práci s migranty.
|
|
|
Současná krize na Ukrajině: dopady na českou migrační politiku
Jarolímová, Tereza ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Současná krize na Ukrajině: dopady na českou migrační politiku Tereza Jarolímová Abstrakt Demonstrace v listopadu 2013 proti ukončení příprav na podepsání asociační dohody mezi EU a Ukrajinou stály na počátku rozsáhlé krize, která vyvrcholila připojením Krymu Ruskou federací a rozhořením ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny. Tyto události vedly k výraznému zhoršení bezpečnostních i socioekonomických podmínek na Ukrajině. Měly výrazný dopad i na migrační toky na Ukrajině. V dubnu 2015 bylo na Ukrajině 1 192 000 vnitřních uprchlíků a zemi opustilo dalších 700 000 lidí. Výše popsaná situace měla vliv i na migraci z Ukrajiny do České republiky, která je dlouhodobě cílem migrantů z tohoto postsovětského státu. V této práci je analyzována reakce státních orgánů České republiky na krizi na Ukrajině a na její důsledky na migraci v regionu. Migrační politika České republiky je v práci rozdělena na imigrační politiku, azylovou politiku, integrační politiku a tzv. vnější dimenzi migrační politiky, mezi kterou je zahrnuta zejména rozvojová spolupráce. Autorka analyzuje rozpočtové změny, usnesení vlády nebo změny strategií jednotlivých součástí migrační a bezpečnostní politiky v souvislosti s přípravami na případnou migrační vlnu z Ukrajiny. Je také hodnoceno udělování mezinárodní ochrany Ukrajincům v ČR v průběhu...
|
|
|
Azyl a uprchlictví ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva
Kubátová, Tereza ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Resumé - Azyl a uprchlictví ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva Práce se zabývá problematikou azylu a uprchlictví v kontextu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950 a judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Jejím cílem je poukázat na úzké propojení uprchlického práva s ochranou lidských práv. Text práce je členěn do sedmi kapitol. Po úvodním rozlišení pojmů azyl a uprchlictví je představena definice uprchlíka obsažená v klíčovém instrumentu mezinárodního uprchlického práva - v Úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951. Práce se definici uprchlíka věnuje skrze její inkluzivní, cesační a exkluzivní klauzuli. Následně je popsána zásada non-refoulement, vyjádřená v článku 33 Úmluvy o právním postavení uprchlíků, která zakazuje státům vyhostit a navrátit uprchlíka do země, kde by jeho život nebo osobní svoboda byla ohrožena. Další výklad se zaměřuje na Úmluvu o ochraně lidských práv a její kontrolní mechanismus v podobě Evropského soudu pro lidská práva. V této části je rozebrána procedurální stránka vyřizování stížností na porušení úmluvy. Jádrem práce je její šestá kapitola, která je rozdělena na dílčí podkapitoly podle relevantních ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv. Jsou zde představena pro problematiku azylu a uprchlictví významná rozhodnutí...
|
host ::
RSS.