|
|
Zásady činnosti římských úředníků
Šlosar, Martin ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Zásady činnosti římských úředníků Hlavní cíl této práce spočívá ve vysvětlení zásad, na kterých stála římská státní správa. S těmito principy se můžeme setkat již od samého počátku města Říma a později, za časů republiky, měly velký vliv na činnost římských úředníků. Prostřednictvím těchto principů se také formovala značná část římského ústavního systému. Tato práce je zasazená do období římského království a republiky, přičemž řeší otázku, jakým způsobem ovlivňovaly zásady činnost římských úředníků a fungování římského státu a práva. V první kapitole se můžeme setkat se záhadnou starověkou civilizací zvanou Etruskové. Dále je v této části práce popsáno založení města Říma, včetně legend, které tuto událost provázejí. Etruskové byli velice pokročilou starověkou kulturou a stáli na samém počátku římské civilizace. Bohužel však jejich vliv na utváření Říma a jeho právní a státoprávní vývoj bývá často opomíjen. Nicméně byli to právě příslušníci tohoto národa, kteří zřetelně ovlivnili tvář Říma v mnoha oblastech života, ať už to byla státní správa, právo či náboženství. Druhá kapitola se soustředí na vývoj římské státní správy na počátku republiky. Proto v této kapitole můžeme nalézt popis a charakteristiku římských magistratur, samotných úředníků a též i jejich pomocníků - tzv. apparitorů. Třetí a poslední...
|
|
|
Dechové hudební nástroje antického Řecka a Říma
Waňousová, Lucie ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Stančo, Ladislav (oponent)
Tato práce se zaobírá antickými dechovými hudebními nástroji, z nichž vybírá tři nejdůležitější - aulos, sýrinx a vojenské nástroje, kam řadí salpinx, lituus a bucinu. Každému z těchto nástrojů věnuje jednu kapitolu, v níž nastiňuje vznik a vývoj nástroje. Dále také popisuje za pomoci řecké, římské a etruské ikonografie jejich užití v antické společnosti, tedy při sakrálních obřadech, kulturních událostech, či ve vojenském nebo soukromém životě, a opírá se přitom o zmínky některých antických autorů. U těch dechových nástrojů, jež se v antice rozvinuly do několika tvarových typů, popisuje jejich různé varianty a dokládá je rovněž na pozadí literárních a ikonografických pramenů. Každou kapitolu uzavírá výběr nejdůležitějších dochovaných exemplářů hudebních nástrojů, či jejich fragmentů, které - byť se dochovaly mnohdy ve velmi špatném stavu - poskytují přímé svědectví o charakteru antické hudby. Klíčová slova: antická hudba, dechové nástroje, Řecko, Řím, Etruskové, aulos, tibia, sýrinx, salpinx, tuba, cornu, bucina
|
|
|
Druhá římská jízda Karla IV.
Obůrková, Radka ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Diplomová práce "Druhá římská jízda Karla IV." se snaží postihnout celé tažení císaře Karla IV. v letech 1368 a 1369. Zároveň sleduje základní otázky spjaté s problematikou panovnického dvora na cestách. První z nich je směřována k doprovodu císaře Karla IV. na italském území. Jakým způsobem docházelo k proměně dvora během cesty do Říma a na cestě zpáteční. Druhá otázka spočívá ve snaze o sestavení dvora Alžběty Pomořanské, která byla stěžejní postavou druhé římské jízdy a ne vždy cestovala po boku císaře. Poslední otázka směřuje k pokusu o popis zajištění dvora během římského tažení v italských městech, tj. jak byl císař se svým dvorem ve městech přijat a přivítán, ubytován, zásobován, obdarován atd.
|
|
|
Risorgimento a "římská otázka". Příspěvek k dějinám sjednocení Itálie v 19. století
Dvořáčková, Petra ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Autorka se ve své bakalářské práci bude zabývat dějinami římského státu v letech 1849-1878. Konkrétně půjde o analýzu vývoje papežského Říma, následně pak období Římské republiky a návratu papeže do Říma. Jádrem práce bude analýza připojení Říma k Sardinskému království, tj. de facto ke sjednocené Itálii. Petra Dvořáčková bude vycházet především ze studia vydaných pramenů a z odborné literatury italské provenience, ne mluvě o anglicky a česky psané odborné literatuře.
|
|
|
Okruh architektů Albrechta z Valdštejna a počátky raného baroka v Čechách
Líčeníková, Michaela ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent) ; Biegel, Richard (oponent)
Okruh architektů Albrechta z Valdštejna a počátky raného baroka v Čechách. První ojedinělé náznaky raně barokní tvorby se v Čechách objevují již v druhém desetiletí 17. století, zejména v díle císařského architekta Giovanni Maria Filippiho. Jeho tvorbu lze považovat za přímý předstupeň architektonické produkce, která byla realizována pro jednu z nejvýraznějších osobností třicetileté války, vévodu Albrechta z Valdštejna. Okruh architektů Albrechta z Valdštejna je tvořen třemi výraznými představiteli, kteří se uplatnili individuálně i společně při projektech i realizacích Valdštejnových velkolepých záměrů. Byli to Andrea Spezza, Giovanni Pieroni a Nicolo Sebregondi. Tito tři italští architekti a stavitelé byli vůdčími osobnostmi okruhu, do kterého ještě patřila další jména jako Vincenzo Bocacci, Baccio Bianco a Giovanni Marini. Jejich aktivity lze na našem území vymezit do let 1621 až 1634 s výjimkou Giovanni Pieroniho, který se i po vévodově smrti navrhoval především opevnění v Čechách i jinde. Pro samotnou architekturu valdštejnského okruhu je důležitý i původ architektů, místa kde vyrůstali a prošli školením, stejně tak produkce, která je ovlivňovala. Andrea Spezza a Nicolo Sebregondi pocházeli z území severní Itálie, Giovanni Pieroni, Baccio Bianco a Vincenzo Boccaci z Florencie. Nicolo Sebregondi byl...
|
|
| |
|
|
Český Řím
Petiška, Eduard ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
Kulturní prvky vycházející z Říma pronikly do mnoha kultur na celém světě. Jejich vliv zasáhl i do zemí střední Evropy, českou nevyjímaje; právě analýza uzlových bodů české kultury a kultur prezentovaných Římem je předmětem této práce, přičemž pozornost je věnována těm dílčím tématům, která mají obecnější teoretické konsekvence pro kulturologii. První část práce se věnuje nejstarším zmínkám o vzájemném vztahu těchto lokalit. Na ni navazuje kapitola o Marobudovi, který jako odchovanec Říma svou říši obohatil o prvky antické kultury. S počátky české státnosti je spojena významná dvojice - Cyril a Metoděj - práce se zaměřuje na cestu a pobyt bratří v Římě jako nezbytnou součást úspěchu jejich mise. Jedni z nejznámějších českých světců, sv. Václav a sv. Vojtěch, měli k Římu vřelý vztah; promítl se do jejich života, smýšlení a jednání, které podstatně zasáhlo do naší kultury. Dvě kapitoly se proto zabývají uvedenými osobnostmi a doklady o jejich vztahu k Římu. Značná pozornost je věnována Karlu IV., který do tohoto města podnikl několik cest a byl jím natolik zaujat, že se mu Prahu rozhodl připodobnit. Práce zaznamenává některé jeho úspěchy při Imitatio Romae, zmiňuje Vyšehrad a Karlštejn, popisuje také jeho zaujetí pro římskou symboliku, které ho ovlivnilo a reflektovalo se v soudobé kultuře. Práce...
|
|
|
Recepce klasických tradic v tvorbě Československé/České televize Praha
Chalupová, Helena ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na původní televizní dramatickou tvorbu domácích autorů, která vznikala ve výrobě Československé /České televize Praha a jejíž náměty vycházejí z dějin antického Řecka a Říma. Cílem je zmapovat tuto tvorbu - zjistit, kolik inscenací s antickými náměty Československá/Česká televize Praha vyrobila, jaká jsou jejich témata a kteří tvůrci se podíleli na jejich vzniku, přičemž každé inscenaci se věnuje jednotlivá kapitola. Každá kapitola obsahuje porovnání děje inscenace s historickými fakty (tj. přístup autorů scénářů či námětů inscenací k antickým reáliím a postup při jejich recepci v rámci televizní dramatické tvorby), dále pak okolnosti vzniku inscenace, pokud jsou z dostupných materiálů známy, a její přijetí dobovou kritikou. Práce je rovněž doplněna o kapitolu, upřesňující základy televizní estetiky. Klíčová slova Antika, antický, Řecko, Řím, televize, dramatická tvorba, Oldřich Daněk, Ferdinand Peroutka, Jiří Šotola, Jiří Hubač, recepce, starověk, starověký.
|
|
|
Lucemburkové a Apeninský poloostrov
Urban, Josef ; Helan, Pavel (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce Lucemburkové a Apeninský poloostrov se zabývá působením rodu Lucemburků v Itálii v první třetině 14. století, konkrétně v letech 1308-1313, 1330- 1333 a roku 1337. Podává stručný přehled vzniku a vývoje Lucemburské dynastie do čtrnáctého století včetně neklidné politické situace v Evropě po smrti Albrechta I. Habsburského a volby Jindřicha IV, římským králem. Především se však zaměřuje na postup Jindřicha IV. za císařskou korunou a snahy Jana Lucemburského a Karla Lucemburského o založení lucemburské signorie na území Lombardie, Toskánska a Emilia Romagna. Pokouší se postihnout charakter jejich činnosti na poloostrově a vliv jejich politického působení na konstituci městských států a komun. Dále obsahuje exkurz do politické situace Apeninského poloostrova na počátku 14. století. Také se stručně věnuje vlivu Jindřicha Lucemburského na spisovatele Danta Alighieriho v kontextu jeho filosofického traktátu "De Monarchia". V závěru se pokouším alespoň stručně porovnat charakter působení Jindřicha VII. Jana Lucemburského a Karla Lucemburského v jeho mládí, na Apeninském poloostrově. Cílem práce je postihnout italské události, které stály za posílením a rozkvětem Lucemburské dynastie.
|
|
|
Mistr B s kostkou ve sbírce Národní galerie v Praze
Veselá, Markéta ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Cílem této práce je zhodnocení díla anonymního rytce z počátku šestnáctého století, jehož monogramem je kostka s písmenem B. Práce je rozdělena do dvou oddělených hlavních celků. První uzavřenou skupinou jsou texty, které jsou nápomocné pro vytvoření částečného obrazu Mistrova života. Jedná se o informace zabývající se kulturním prostředím a technologickým vývojem grafiky v období Mistrova bytí. V druhé části je uveden popis a podrobný rozbor vy- braných děl s důrazem na technologickou stránku tisků. Vytvoření životopisu Mistra B na kostce bylo velice obtížné vzhledem k nedostatku lite- ratury. Po důkladné rešerši knihoven a internetu, nebyl nalezen ani jeden souvislý text týkající se přímo tohoto umělce. Útržkovité informace byly nalezeny pouze v souborných slovnících o umění. Pro dotvoření alespoň krátkého životopisu byly použity dostupné informace o kultur- ním prostředí tehdejší humanistické společnosti, které jsou sepsány v oddělené kapitole. Další oddělená část menšího rozsahu se zajímá o vydavatele, kteří působili v prostředí Mistra B na kostce a kteří se podíleli na produkci jeho grafických listů. Spolu s rozborem vybraných děl pak bylo možné stanovit alespoň přibližný rámec Mistrova života. Stejně jako rozbor jednotlivých grafik, tak i hodnocení dějového pozadí Mistrova života bylo zaměřeno...
|
host ::
RSS.