|
|
Vinařství Lahofer Dobšice u Znojma
Košňar, František ; Myslín,, Jiří (oponent) ; Dýr, Petr (vedoucí práce) ; Utíkalová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem práce byl návrh novostavby vinařského domu firmy Lahofer nedaleko obce Dobšice u Znojma. Na dané téma byla v předmětu AG32 zpracována studie, kterou práce rozvíjí a rozšiřuje o Dokumentaci pro stavební povolení a Dokumentaci pro provádění stavby. Stavba se nachází na mírně svažitém pozemku orientovaným na jih. Zadání stavebního programu počítá ve výrobní části s roční produkcí 500 000 lahví vína. Základní myšlenkou bylo vytvoření udržitelného kompaktního monobloku, který je materiálově i výškově dělen na části a tyto rozdíly jsou čitelné na fasádě. Výrobní část byla řešena s ohledem na provozní jednoduchost. Základním konstrukčním materiálem je dřevo. Cílem vytvořit takovou funkční dispozici, aby návštěvník mohl nahlédnout do samotné výroby, k barrique sudům, a dále aby byla stavba vizuálně spojena s vinicemi, aby byl z restaurace výhled na přilehlé vinice a přesto se návštěvník stále nacházel v srdci stavby. Došlo tak k vytvoření prosklené vstupní haly, která toto vše propojuje a vytváří základní prostor vinařství. Je to prostor, který poskytuje informaci o částech stavby daleko intenzivněji než budova jako celek. Byl kladen velký důraz na atmosféru a pocit, který si bude návštěvník pamatovat.
|
|
|
Vinařství Lahofer Dobšice u Znojma
Musilová, Michaela ; Myslín,, Jiří (oponent) ; Dýr, Petr (vedoucí práce) ; Kalousek, Miloš (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je návrh vinařského domu pro Vinařství Lahofer – Dobšice u Znojma. V rámci ateliérové práce předmětu AG33 byla již vypracována studie na dané téma, která je tímto projektem rozšířena o Dokumentaci pro stavební povolení a Dokumentaci pro provádění stavby. Dle zadání projektu byla řešena jak výrobní, tak veřejná část objektu – hlavní vstupní prostory s prezentací vinařství, také restaurace a ubytovací prostory pro návštěvníky. Části veřejná a výrobní jsou pak nepřímo propojeny prostory s administrativní funkcí. Navržená stavba se nachází v místě stávajících vinic. Objekt je tvořen dvěma hlavními křídly, které půdorysně kopírují základní kompoziční osy. Objekt je v severní části částečně zasazen do terénu, což může být výhodou při vytváření vhodného prostředí pro výrobu, zrání a skladování vína. Dvě hlavní části stavby - veřejná a výrobní - jsou architektonicky odlišeny především mírou prosvětlení a částečně použitými povrchovými materiály. Nejtransparentnější je tedy jižní fasáda, kde se nachází hlavní vstup pro návštěvníky. Střecha mění svoji výšku v závislosti na terénu, což podpoří dynamiku objektu.
|
|
|
Antrakologická a xylotomická analýza z pravěkých sídlišť a její vztah k vegetačním poměrům
Prach, Martin ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Xylotomická a antrakologická analýza patří mezi základní paleoekologické metody, používané pro rekonstruování vývoje zejména dřevinné vegetace v minulosti. Zaměřením této analýzy je zpracování spáleného i nespáleného historického dřevěného materiálu v podobě zejména taxonomického určení konkrétních fragmentů a následné interpretace směřující ke druhovému složení minulé vegetace. Tato práce se v první části zabývá stručným představením metody, které obsahuje její krátkou historii, různé metodologické přístupy a také možné problémy při formulování výsledných závěrů. Druhá rešeršní část obsahuje regionálně dělený rozbor převážně anglicky publikovaných konkrétních prací v kontinentální Evropě, v podstatě od Španělska po Švédsko. Klíčová slova: uhlíky, dřevo, rekonstrukce vegetace, archeologie, antrakologie
|
|
|
Osobnost Aloise Petruse a umělecké řezbářství na Třebíčsku za 1. republiky
Vávrová, Sára ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Čuhelová, Blanka (oponent)
Tato práce s názvem Osobnost Aloise Petruse a umělecké řezbářství na Třebíčsku za 1. republiky, se zabývá řezbářstvím, jeho definicí ve vztahu k dalším dřevozpracujícím činnostem a vlivem na výrobu nábytku a loutek. Sleduje vývoj řezbářství a soustředí se na různé trendy, které byly používány především v průběhu první Československé republiky. Zároveň je zde stručně shrnut vývoj Třebíčska a jeho vliv na rozvoj řezbářství v této oblasti. Hlavním zaměřením této práce je osobnost Aloise Petruse. Sleduje jeho život, odbornou kariéru, ale i jeho zájmy. Posuzuje, jak byla jeho činnost významná, do jaké míry byl ovlivněn svým pobytem v Třebíči a dalších městech. Dále se zabývá jeho dílem, jeho významem v tehdejší době a reflexí v současnosti.
|
|
|
Houby asociované s tlejícím dřevem v temperátních lesích
Štercová, Lucie ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Zikánová, Blanka (oponent)
Dřevokazné houby jsou důležitou součástí všech lesních ekosystémů. Na jejich činnosti je závislá řada dalších organismů, které využívají látky produkované během tlení dřeva. Enzymy, které dřevo rozkládají, představují pro houby nepostradatelný nástroj při přeměně strukturních látek dřeva, až na vodu a oxid uhličitý. To z nich dělá esenciální součást koloběhu uhlíku v přírodě. Dynamika společenstva hub na tlejícím dřevě je určena spektrem abiotických a biotických faktorů. Variabilita mikroklimatických podmínek, rozdíly ve vlhkosti dřeva a plynném režimu jsou určujícími stresovými faktory, které vymezují přítomnost druhů adaptovaných na takové podmínky. Důležitým faktorem, díky kterému se dá částečně predikovat složení společenstva, je stupeň rozložení dřeva a historie výskytu druhů na daném susbtrátu. Dalším ukazatelem, který může částečně vysvětlovat složení společenstva je způsob odumření stromu a typ tlejícího substrátu. Vývoj společenstva navazuje od primárních kolonizátorů, s vysokou tolerancí k nepříznivým podmínkám, přes sekundární kolonizátory, kteří mají schopnosti získat substrát nad primárními kolonizátory, ale vyžadují stabilnější mikroklimatické podmínky, až po pozdní kolonizátory, kteří jsou adaptovaní na stresové faktory v podobě nedostatku živin. Klíčová slova : Houby, tlející dřevo,...
|
|
|
Tradiční způsob dopravy materiálu v Krkonoších
Smrčka, Aleš ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Předložená bakalářská práce Tradiční způsob dopravy materiálu v Krkonoších seznamuje čtenáře s transportem materiálu v krkonošských horách pomocí tradičních dopravních prostředků v období od druhé poloviny 16. století až po současnost. Pro Krkonoše v rámci transportu měla značný význam alpská kolonizace, která proběhla v druhé polovině 16. století. Kolonisté z Alp byli do Krkonoš pozváni za účelem těžby a následné dopravy dřeva. Při práci v lese, plavení dřeva a při budním hospodářství začali používat tradiční dopravní prostředky, jako byly smyky, trakař, kolečko, loktuše, krosny a saně. Specifické jsou například saně rohačky, které si alpští osídlenci přinesli z alpských zemí. Užívání jednotlivých prostředků se odvíjelo od druhu přepravovaného materiálu, terénu, ročního období a částečně i pohlaví. Některé transportní prostředky postupně měnily účel používání. Například saně rohačky našly uplatnění také v turistice a v dnešní době se namísto přepravy materiálu uplatňují především při soutěžních závodech. V současnosti se také ve vyšších polohách hor k přibližování dřevěných klád běžně užívá kůň.
|
|
|
Vliv vlhkosti dřeva na produkci plynných emisí
Kantor, Tomáš ; Brázdil, Marian (oponent) ; Lisý, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem vlhkosti dřeva na produkci plynných emisí. Teoretická část je tvořena rešeršní studií zabývající se pojmem biomasa v kontextu tuhých paliv a spalováním biomasy. V experimentální části jsou v krbové vložce provedeny spalovací zkoušky pro dřevo různých vlhkostí. Na závěr jsou výsledky porovnány s platnými emisními limity a legislativou.
|
|
|
Horizontální štípačka na palivové dřevo
Čechman, Jan ; Kašpárek, Jaroslav (oponent) ; Škopán, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem této práce je stručná kritická rešerše štípačů dřeva a poté vlastní návrh konstrukce štípače, který odpovídá zadaným požadavkům. Byl vytvořen CAD model a v případě potřeby došlo ke kontrole vhodnosti jednotlivých dílů. Podařilo se navrhnout a sestrojit štípačku dřeva, která disponuje vysokou hodinovou produkcí dřeva, velkou štípací silou a lze ji používat v domácích podmínkách.
|
|
|
Společnost nad Sázavou
Miketová, Veronika ; Stehlík, Ondřej (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
SEVEROZÁPADNÍ STRANA POZEMKU NENÍ ZATĚŽOVÁNA DOPRAVNÍ OBSLUHOU, PROTO TATO ČÁST BYLA PRIMÁRNĚ V NÁVRHU VYTYČENA PRO UMÍSTĚNÍ PROVOZU JESLÍ, KTERÉ VYŽADUJÍ MAXIMÁLNÍ BEZPEČNOST V PROSTŘEDÍ. PROPOJENÍ MEZI SÍDLIŠTĚM A RODINNOU VÝSTAVBOU JE MEZNÍKEM I V BUDOVĚ. TYTO DVA PARAMETRY NAVAZUJI UMÍSTĚNÍM KULTURNÍHO CENTRA V PROSTŘEDNÍ Z HMOT V PŘÍZEMÍ BUDOVY, JEJÍŽ VCHOD JE Z JIŽNÍ STRANY. DO 2NP, NAD KUTURNÍ CENTRUM PROSTŘEDNÍ HMOTY, UMISŤUJI DĚTSKÉ CENTRUM, KTERÉ MÁ PROPOJENÝ PROVOZ S KULTURNÍM CENTREM. TYTO DVA PROGRAMY MAJÍ SPOLU ČÁSTEČNĚ PROVOZNĚ SPOLUPRACOVAT, JEJICH PROPOJENÍ JE TAK LOGICKÉ. VÝCHODNÍ HMOTU JSEM SI NECHALA NA UMÍSTĚNÍ STAVEBNÍHO PROGRAMU KLUBU V 9. JEJICH POŽADAVKEM JE TAKÉ SOUKROMÍ JAK VNITŘNÍCH TAK I VNĚJŠÍCH PROSTOR JAKO JE TOMU U JESLÍ. PROSTORY KOLEM BUDOVY TOTO NAPLNĚNÍ UMOŽŇUJÍ, ZÁROVEŇ JEHO UŽIVATELÉ BYLI ZVYKLÍ PŘES TUTO BUDOVU PROCHÁZET DO 2NP, KDE NYNÍ MAJÍ PROSTORY K JEJICH UŽÍVÁNÍ. OKOLNÍ PROSTORY POZEMKU JSOU V SEVERNÍ ČÁSTI JDOU ŘEŠENY JAKO VEŘEJNÝ PROSTOR URČENÝ PRO ODPOČINEK ČI RELAXACI. NAOPAK V JIŽNÍ ČÁSTI JE UMÍSTĚNO HŘIŠTĚ PRO VEŘEJNOST K RŮZNÝM SPORTŮM. TERÉNNÍ ÚPRAVY JIŽNÍ ČÁSTI PAK DÁLE VYTVÁŘÍ MOŽNOSTI KULTURNÍCH PROJEKTŮ PRO VEŘEJNOST.
|
|
|
Nábytek, design, funkce a výtvarné umění
Grocholová, Magdaléna ; Šmíd, Jan (vedoucí práce) ; Grendelová, Erika (oponent)
ANOTACE: Ve své práci se věnuji problematice nábytku od dob jeho počátečního utváření až po současnost. Zaměřuji se na charakteristické rysy v jednotlivých historických obdobích a jeho vývoj v určitých společenských vrstvách. V textu se dotýkám tématu restaurování, oprav a zamýšlím se nad využitím starožitného nábytku v dnešní době. Neopomíjím ani moderní způsoby projevu návrhářů či designérů a uspořádání domácnosti dle učení Feng shui. V části mé bakalářské práce se také věnuji zobrazení nábytku ve výtvarném umění od 16. do 19. století. Didaktická část práce je zaměřena na výtvarnou výchovu jako předmět na prvním stupni základní školy. V této didaktické části se mimo jiné objevuje mé vlastní vyjádření námětu pro hodinu výtvarné výchovy. Cílem práce je vytvořit souhrn obecných poznatků z oblasti nábytku se zaměřením na jeho historii. Ale i pohled do nitra nábytkářství z výtvarné perspektivy. Klíčová slova: Nábytek, historický sloh, interiér, design, dřevo, výtvarné umění, výtvarná výchova
|
host ::
RSS.