|
Časopis Česká stráž (1890-1901) a jeho profilující osobnosti
Baloun, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Velek, Luboš (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je rozbor časopisu Česká stráž v letech 1890- 1901. Důraz je kladen na období, kdy v redakci České stráže působila trojice redaktorů (Cyril Horáček, Václav Choc a Eduard Koerner), která se snažila vytvořit novou politickou stranu. Stýkala se s politickými i kulturními elitami konce 19. století: Tomáš Garrigue Masaryk, Josef Svatopluk Machar atd. Skupina redaktorů z České stráže se svými texty zařadila mezi vznikající radikální proud české politiky, aby se na přelomu 19. a 20. století rozpadla a každý z redaktorů vstoupil do jiné politické strany.
|
|
Lid Vysokého Atlasu (analýza sociokulturní situace)
Konopíková, Michaela ; Soukup, Martin (oponent) ; Soukup, Václav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá životními podmínkami berberských farmářů v horách Maroka - způsobem, jakým tito lidé žijí ve vesnických společenstvích na svazích hor a jak čelí výzvám měnící se doby, kdy postupující expanze západní ekonomiky a jejích produktů zasahuje i do oblastí donedávna izolovaných. V současnosti je vliv globalizace na lokální společnosti výrazný a neustále zesiluje, ať už prostřednictvím pronikání západního konceptu tvrdého turismu, stále intenzivnějšího zapojení i těch nejodlehlejších a těžko dostupných lokalit do sítě globální ekonomiky a v neposlední řadě skrze zvyšující se podíl ekonomických migrantů, kteří při opětovném návratu kontaminují lokální kultury urbánním, tzn. ve většině případů "západním" způsobem života determinujícím následnou sociokulturní změnu. Transformaci, které dnes mnohé lokální komunity na celém světě čelí, dokumentuji na osudu malého souboru vesnic vklíněných mezi svahy Vysokého Atlasu, jež jsou díky své poloze vystaveny výzvě Západu formulované zvlášť výrazně. Lidé z kmene Ait Mizane - berbersky hovořící farmáři a pastevci žijí v prostředí, které utvářeli po staletí a jako skupina mají silně vyvinutou identitu spjatou s jejich kulturní krajinou. Vztahy, které udržovali se širším světem ostatních horských kmenů a obyvateli města, byly prověřené časem a zasazené do...
|
|
Právní důvody užívání bytu
Drahozalová, Eva ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
ZÁVĚR Právo na bydlení je jedním ze základních lidských práv, a jako takové je formulováno řadou mezinárodních dokumentů, ke kterým se připojila i Česká republika. Jedním z nejvýznamějších dokumentů je určitě Všeobecná deklarace lidských práv, která v článku 25 říká, že každý má právo na životní úroveň přiměřenou zdraví a blahobytu svému i své rodiny, včetně výživy, ošacení, bydlení, lékařské péče a nezbytných sociálních služeb. Mezi další dokumenty, které so dotýkají bydlení, jakož to základního lidského práva, patří Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Deklarace práv dítěte, Evropská sociální charta atd. Organizace spojených národů formulovala jednotlivé aspekty práva na přiměřené bydlení: − právní jistota vlastnictví (držby) - zahrnující např. i opatření proti nucenému opuštění majetku − dostupnost služeb, potřebných materiálů a infrastruktury - zahrnující přístup k přírodním zdrojům - tj. pitné vodě, kanalizaci energii, vytápění a osvětlení apod. − cenově dostupné bydlení - zahrnující zejména takovou úroveň cen bydlení, která by zaručila naplnění základních potřeb v oblasti bydlení; včetně možnosti získat sociální podporu v těch případech, kdy je toto naplnění vlastními silami rodiny nedostupné; tato opatření se vztahují jak na vlastnické, tak na nájemní bydlení −...
|
|
Foraminifery spodního devonu pražského souvrství
Vaněčková, Anna ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Tonarová, Petra (oponent)
Foraminifery spodního devonu jsou nepříliš prozkoumanou skupinou známou jen z několika lokalit na světě. Není u nich vyřešena taxonomie, ale ani další využití této skupiny. Jednou z velice bohatých oblastí je Barrandien v České republice. Tato práce navazuje na předchozí studie zabývající se tímto územím, avšak s konkrétním zaměřením na pražské souvrství, jež se ukázalo jako bohaté na foraminiferová společenství. Taxonomická studie probíhala na dvou lokalitách spodnodevonského stáří a to konkrétně v lomu Na Stydlých vodách a v lomu Požáry. Studie ukázala, že v lomu Na Stydlých vodách společenství foraminifer dominovaly rody Hyperammina, Colonammina a Tolypammina, kdy největší hojnost byla zaznamenaná na přechodu hlíznatých dvorecko-prokopských vápenců a řeporyjských vápenců a v deskovitých dvorecko-prokopských vápencích. V lomu Požáry dominovaly tubulární rody Tolypammina, Hyperammina a Bathysiphon a sférické rody Lagenammina a Colonammina. Nálezy rodu Colonammina jsou zvláštní tím, že zatímco zde vykazovaly poměrně značnou hojnost, ve studiích z jiných lokalit na světě jsou popsány spíše zřídka.
|
|
Řád křižovníků s červenou hvězdou a ikonografický program chrámu sv. Karla Boromejského ve Vídni
Pučalík, Marek ; Preiss, Pavel (vedoucí práce) ; Mádl, Martin (oponent) ; Preiss, Pavel (oponent)
Předložená rigorózní práce navazuje na můj dlouhodobý zájem o zpracování významné stavby vídeňského vrcholného baroka, dílo otce a syna Fischerů z Erlachu. K této práci jsem dospěl hlavně studiem materiálů za pobytu ve Vídni v roce 2006/2007, kdy se mi podařilo prozkoumat místní farní archív, jež patří řádu křižovníků s červenou hvězdou a dosud nebyl zpracován. Taktéž v Praze v řádovém archívu, který je uložen ve Státním archívu, jsem objevil zajímavé podněty, jež byly začleněny do rigorózní práce. Práce má za úkol objasnit příchod řádu křižovníků s červenou hvězdou ke kostelu sv. Karla Boromejského ve Vídni. Řádoví velmistři již od počátku budování chrámu od roku 1715 usilovali o získání jednoho z hlavních klenotů monarchie - nového votivního templu, zasvěceného Bohu všemohoucímu a patronu stavby samotné císaři Karlu VI. Přestože se o chrámu již mnohé ví, především zásluhou Sedelmayera , přesto bylo a je mnoho otázek, jež některé se mi podařily objasnit právě v nabízené studii. V uvedené práci nabízím hypotézu, která mi vysvitla z delšího studia archiválií, že totiž členové zmíněného řádu přispěli svojí vlastní pílí k obohacení interiéru a částečně i exteriéru ikonografickou bohatostí, kterou čerpali z vlastních zdrojů z Čech. Koneckonců urgence velmistrů Beinlicha a Böhmba v 18. věku vyvrcholily předáním...
|
|
Postavení harfy v hudbě do roku 1720
Šebesta, Pavel ; Boušková, Jana (vedoucí práce) ; Boušková, Jana (vedoucí práce) ; Rak, Štěpán (oponent) ; Zelenka, Milan (oponent)
Tématem této práce je postavení harfy v evropské hudbě do roku 1720. kdy se objevila první pedálová mechanika. Výraz "hearpe" použil v 6. století n.l. biskukp Venantius Fortunatus ve svých spisech. Středověké latinské názvosloví je nejednoznačné. Ma stejný typ nástroje byly používány názvy : lyra, harfa, cithara, kytharis, a podobně. V roce 1511 vydal Sebastian Virdung organologickou učebnici, jež se stala základem pro další vývoj nejen nástrojové teorie, ale i praxe. Hráči na harfu jsou raně novověkou ikonografií zobrazení v královských komorách, salónech, banketových scénách a průvodech, jako sólisté nebo jako součástí souborů. Harfa spoluúčinkovala při zpěvu balad, při přednesu poezie, ale i při náboženských obřadech. Zatímco starověké spisy informují, že na herfu hrály spíše ženy, středověká ikonografie vkládá tento nástroj více do rukou mužům, při biblických námětech pak andělům.
|
|
Nálezy skla doby římské v Čechách
Kacl, Pavel ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Venclová, Natalie (oponent)
Práce se zabývá nálezy skla a fajánse, které se objevují v podobě korálků a závěsků, nádob, aplikací (vložek), hracích kamenů, náramků a okénka ve dně keramické nádoby. Zdaleka nejčastějšími jsou skleněné a fajánsové korálky. Jejich ve starší době římské nepříliš četný výskyt výrazně stoupá v mladší době římské, kdy se objevují i nové výzdobné prvky. Kvůli převažujícímu žárovému způsobu pohřbívání je poznání limitováno špatným stavem dochování, neboť řada skleněných artefaktů byla deformována nebo z nich zbyly jen amorfní slitky. Jelikož většina korálků pochází z antického světa, představují velké množství importovaného zboží, s nímž bylo obchodováno i ve Svobodné Germánii. Dlouhé náhrdelníky jasně odrážejí vyšší sociální status pohřbených žen, pro nižší počty korálků v hrobech to však tvrdit nelze. Známo je též několik mužských hrobů s korálky. Prostředí elit indikují také skleněné nádoby, v Čechách po celou dobu římskou spíše vzácné, aplikace na sponách a prstenech a patrně i skleněné hrací kameny. Římské skleněné náramky představují typ artefaktu, který v barbariku nebyl rozšířen. Setkat se lze i s rezidui halštatského a laténského skla (zlomky náramků a korálky), nejčastěji na sídlištích. Klíčová slova sklo - fajáns - doba římská - importy - Čechy
|
|
César Franck a jeho komorní tvorba
Valentová, Helena ; Pazdera, Jindřich (vedoucí práce) ; Pazdera, Jindřich (vedoucí práce) ; Hůla, Pavel (oponent) ; Kotmel, Bohumil (oponent)
Tato práce pojednává o velké osobnosti romantické hudby 19.století Césaru Franckovi, jakožto skladateli, varhaníkovi a také hudebním pedagogovi. Velice významnou část zabírají Franckovy komorní skladby, kterým se zde dopodrobna věnuji. Je to zejména klavírní trio fis moll, klavírní trio h moll, klavírní kvintet f moll, smyčcový kvartet D dur a samozřejmě sonáta pro housle a klavír A dur. Vzhledem k četným společným rysům s komorními skladbami zmiňuji i Franckovu jedinou symfonii d moll.Dočteme se zde o skladatelově mládí, kdy byl zázračným dítětem, také o přátelství se světoznámými hudebními osobnostmi ( např. F.Lisztem) a v neposldní řadě o vrcholném období, kdy zkomponoval svá stěžejní díla. Musím zde uvést i jeho varhanní kompozice, které byly považovány za jedny z nejlepších varhanních francouzských skladeb v průběhu století a položily tak základy pro francouzský symfonický varhanní styl. Dozvíme se také, že jako varhaník vynikal Franck především dovedností improvizace, a je tak právem považován mnoha velkými skladateli za následníka J.S.Bacha.
|
|
Změny ve stravovacích zvycích horníků na Kladensku (s přihlédnutím k obci Vinařice)
Žvachtová, Pavla ; Tomandl, Miloš (oponent) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Rozhodujícím mezníkem pro utváření Kladenska jako známé industriální oblasti (těžební a hutní průmysl) byla polovina 19. století. S rozvojem průmyslu v tomto regionu souvisela velká profesní migrace z celé oblasti Čech a Moravy. Jedním z výsledků této migrace bylo vzájemné ovlivňování a prostupování jednotlivých kulturních prvků a jevů mezi nově příchozími a autochtonním obyvatelstvem, kteří pak společně vytvářeli kladenskou dělnickou (hornickou) kulturu. Dělnický charakter Kladenska se pak v průběhu historie mnohokrát změnil, nicméně jeho kořeny je třeba hledat právě v 19. století. Zásadní proměnou prošla kladenská dělnická (hornická) kultura po roce 1990, kdy v souvislosti s politickými a hospodářskými změnami začal celý region procházet společenskou transformací. Ocelárny POLDI a těžba černého uhlí prošly úpadkem, produkce oceláren byla zastavena v polovině 90. let 20. století a poslední důlní pracoviště ukončilo těžbu v roce 2002. Tyto změny a procesy se pak logicky odrazily v každodenním životě všech obyvatel Kladenska, ale nejvíce se samozřejmě dotkly zaměstnanců v průmyslu, kteří nejen ztratili svou práci ale hlavně svůj společenský status (a to ve srovnání s obdobím před rokem 1990, kdy zejména hornictví bylo jedno z privilegovaných povolání). V této práci nelze postihnout všechny změny ve všech...
|
|
Válka v Mexiku a možnosti jejího řešení
Tomišková, Lucie ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Žáková, Gabriela (oponent)
Mexická vláda již deset let bojuje proti drogovým kartelům. Počátky této drogové války sahají do roku 2006, kdy prezident Felipe Calderón oficiálně vyhlásil válku organizovanému zločinu v Mexiku, nazývanou také jako war on drugs. Cílem práce je analyzovat jednotlivé aktéry podílející se na drogovém konfliktu, stanovit jejich postavení a jednotlivé role. Celá práce má dále za cíl vyhodnotit možná východiska, zhodnotit kladné a záporné stránky vybraných opatření a shrnout závěrečné myšlenky. První část práce obsahuje úvod do problematiky drog a počátku zavedení pěstování drog v Mexiku. Další kapitola se věnuje samotným aktérům: mexické vládě, drogovým kartelům a USA. Zdůrazněno je jejich postavení v konfliktu a jejich vývoj. Druhá polovina práce pojednává o samotné drogové válce, o jejím průběhu a překážkách. V závěrečné kapitole jsou popsána možná východiska a opatření, díky kterým by mohla mexická vláda drogovou válku vyhrát.
|
host ::
