|
|
Foraminifery spodního devonu pražské pánve
Vaněčková, Anna ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Tonarová, Petra (oponent)
První části pojednávají o systematice, obecné biologii foraminifer, morfologii jejich schránky, která je důležitá pro jejich systematické zařazení, a nakonec o ekologii. Následující část se týká charakteristiky devonu s důrazem na pražskou pánev a jeho stratigrafii plus charakteristiku vytipované lokality lomu Na Stydlých vodách pro odběr vzorků. Poslední část je srovnávací, kde jsou porovnány výsledky výzkumů ze světových lokalit spodního devonu s výsledky výzkumů spodnodevonských foraminifer v pražské pánvi.
|
|
|
Foraminifery spodního devonu pražského souvrství
Vaněčková, Anna ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Tonarová, Petra (oponent)
Foraminifery spodního devonu jsou nepříliš prozkoumanou skupinou známou jen z několika lokalit na světě. Není u nich vyřešena taxonomie, ale ani další využití této skupiny. Jednou z velice bohatých oblastí je Barrandien v České republice. Tato práce navazuje na předchozí studie zabývající se tímto územím, avšak s konkrétním zaměřením na pražské souvrství, jež se ukázalo jako bohaté na foraminiferová společenství. Taxonomická studie probíhala na dvou lokalitách spodnodevonského stáří a to konkrétně v lomu Na Stydlých vodách a v lomu Požáry. Studie ukázala, že v lomu Na Stydlých vodách společenství foraminifer dominovaly rody Hyperammina, Colonammina a Tolypammina, kdy největší hojnost byla zaznamenaná na přechodu hlíznatých dvorecko-prokopských vápenců a řeporyjských vápenců a v deskovitých dvorecko-prokopských vápencích. V lomu Požáry dominovaly tubulární rody Tolypammina, Hyperammina a Bathysiphon a sférické rody Lagenammina a Colonammina. Nálezy rodu Colonammina jsou zvláštní tím, že zatímco zde vykazovaly poměrně značnou hojnost, ve studiích z jiných lokalit na světě jsou popsány spíše zřídka.
|
|
|
Skolekodonti barrandienského siluru
Tonarová, Petra ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Slavík, Ladislav (oponent) ; Michalík, Jozef (oponent)
Skolekodonti (= kousací destičky mnohoštětinatých červů) jsou obecně poměrně opomíjenou skupinou mikrofosilií. Ani pražská pánev (Česká republika) však není výjimkou a čistě této skupině byly doposud věnovány pouze dvě význačné publikace. Cílem tohoto výzkumu bylo vyplnit tuto mezeru a to nejprve studiem historických kolekcí Dr. Žebery a Šnajdra a následně jejich srovnáním s nově odebranými vzorky a také skolekodonty z jiných oblastí. Jedním z hlavních výsledků tohoto výzkumu bylo značné rozšíření diversity skolekodontů svrchního siluru pražské pánve oproti dříve publikovaným výsledkům. V poslední studii na toto téma, kterou publikoval Šnajdr v roce 1951, je uvedeno, že rozpoznal 4 druhy a další dva ponechal v otevřené nomenklatuře. Revize této kolekce ukázala, že se zde nachází nejméně 11 druhů z čeledí: Mochtyellidae, Polychaetaspidae, Ramphoprionidae, Paulinitidae, Atraktoprionidae, Skalenoprionidae a Hadoprionidae. Tato data byla ještě porovnávána s nově nashromážděnou sbírkou čelistních destiček z přibližně stejné stratigrafické úrovně. V nové kolekci bylo určeno 25 druhů, včetně jednoho nového taxonu "Mochtyella" pragensis. Taxonomické studium bylo mimoto zaměřeno i na druh Kettnerites kosoviensis, který je typovým druhem a byl stanoven právě v pražské pánvi. Na rozdíl od historických sbírek,...
|
|
| |
|
|
Skolekodonti barrandienského siluru
Tonarová, Petra ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Slavík, Ladislav (oponent) ; Michalík, Jozef (oponent)
Skolekodonti (= kousací destičky mnohoštětinatých červů) jsou obecně poměrně opomíjenou skupinou mikrofosilií. Ani pražská pánev (Česká republika) však není výjimkou a čistě této skupině byly doposud věnovány pouze dvě význačné publikace. Cílem tohoto výzkumu bylo vyplnit tuto mezeru a to nejprve studiem historických kolekcí Dr. Žebery a Šnajdra a následně jejich srovnáním s nově odebranými vzorky a také skolekodonty z jiných oblastí. Jedním z hlavních výsledků tohoto výzkumu bylo značné rozšíření diversity skolekodontů svrchního siluru pražské pánve oproti dříve publikovaným výsledkům. V poslední studii na toto téma, kterou publikoval Šnajdr v roce 1951, je uvedeno, že rozpoznal 4 druhy a další dva ponechal v otevřené nomenklatuře. Revize této kolekce ukázala, že se zde nachází nejméně 11 druhů z čeledí: Mochtyellidae, Polychaetaspidae, Ramphoprionidae, Paulinitidae, Atraktoprionidae, Skalenoprionidae a Hadoprionidae. Tato data byla ještě porovnávána s nově nashromážděnou sbírkou čelistních destiček z přibližně stejné stratigrafické úrovně. V nové kolekci bylo určeno 25 druhů, včetně jednoho nového taxonu "Mochtyella" pragensis. Taxonomické studium bylo mimoto zaměřeno i na druh Kettnerites kosoviensis, který je typovým druhem a byl stanoven právě v pražské pánvi. Na rozdíl od historických sbírek,...
|
|
|
Foraminifery spodního devonu pražského souvrství
Vaněčková, Anna ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Tonarová, Petra (oponent)
Foraminifery spodního devonu jsou nepříliš prozkoumanou skupinou známou jen z několika lokalit na světě. Není u nich vyřešena taxonomie, ale ani další využití této skupiny. Jednou z velice bohatých oblastí je Barrandien v České republice. Tato práce navazuje na předchozí studie zabývající se tímto územím, avšak s konkrétním zaměřením na pražské souvrství, jež se ukázalo jako bohaté na foraminiferová společenství. Taxonomická studie probíhala na dvou lokalitách spodnodevonského stáří a to konkrétně v lomu Na Stydlých vodách a v lomu Požáry. Studie ukázala, že v lomu Na Stydlých vodách společenství foraminifer dominovaly rody Hyperammina, Colonammina a Tolypammina, kdy největší hojnost byla zaznamenaná na přechodu hlíznatých dvorecko-prokopských vápenců a řeporyjských vápenců a v deskovitých dvorecko-prokopských vápencích. V lomu Požáry dominovaly tubulární rody Tolypammina, Hyperammina a Bathysiphon a sférické rody Lagenammina a Colonammina. Nálezy rodu Colonammina jsou zvláštní tím, že zatímco zde vykazovaly poměrně značnou hojnost, ve studiích z jiných lokalit na světě jsou popsány spíše zřídka.
|
|
|
Foraminifery spodního devonu pražské pánve
Vaněčková, Anna ; Tonarová, Petra (oponent) ; Holcová, Katarína (vedoucí práce)
První části pojednávají o systematice, obecné biologii foraminifer, morfologii jejich schránky, která je důležitá pro jejich systematické zařazení, a nakonec o ekologii. Následující část se týká charakteristiky devonu s důrazem na pražskou pánev a jeho stratigrafii plus charakteristiku vytipované lokality lomu Na Stydlých vodách pro odběr vzorků. Poslední část je srovnávací, kde jsou porovnány výsledky výzkumů ze světových lokalit spodního devonu s výsledky výzkumů spodnodevonských foraminifer v pražské pánvi.
|
host ::
RSS.