|
| |
|
|
Skleněný šperk v pohřebních kontextech severní Itálie 6.-4. století. př. Kr.
Matznerová, Jana ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Venclová, Natalie (oponent)
Tato práce se soustředí na skleněný šperk v období mezi 6. a 4. stol. Cílem této prací je prozkoumat skleněných šperk, tzn. korálky, závěsky, Glasbügelfibeln, jehlice a prsteny. v pohřebním kontextu u kultur felsinské, atestinské a umberské. V práci jsou zahrnuty i skleněné přesleny, které ač nejsou šperkem, se skleněnými korálky sdílejí množství společných charakteristiky. Nejpočetnější skupinou jsou v korpusu skleněné korálky, které se v pohřbech (inhumacích) nacházejí zpravidla v horní části hrudi či kolem lebky. Je tak velmi pravděpodobné, že korálky byly součástí více či méně komplexních náhrdelníků. Společně s korálky se v pohřební výbavě nacházejí i jiné možné komponenty náhrdelníků - jantarové, kovové, kamenné, keramické, korálové či v podobě mušlí. Komplexita náhrdelníků se liší na jednotlivých lokalitách. V práci budou blíže prozkoumány rozdíly mezi hlavními centry východního Popádí - Bolognou a Este. Skleněné přesleny jsou pak zpravidla nacházeny v kostrových pohřbech blízko holení zesnulého. Skleněné přesleny jsou pak typickými zejména pro Bolognu. Ostatní skleněné šperky, tj. Glasbügelfibeln, jehlice a prsteny, jsou v tomto období velmi vzácné. Klíčová slova: sklo, archeologie, pohřeb, Severní Itálie, doba železná, šperk, korálek
|
|
|
Rozvoj hospodářských aktivit na území římských provincií Thrákie a Moesie Inferior se zaměřením na sklářskou výrobu.
Čisťakova, Viktorija ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Venclová, Natalie (oponent) ; Svobodová, Helena (oponent)
Předložená práce se zaměřuje na rozvoj hospodářských aktivit na území provincií Thrákie a Moesie Inferior (na území dnešního Bulharska), konkrétně na problematiku výroby skla v době římské a pozdní antice. Ve své práci jsem se zaměřila na systematické zpracování průběhu hospodářského rozvoje venkovského prostředí v rámci sociální, politické a ekonomické proměny, která nastala během římské nadvlády. Druhá část práce je věnována problematice sklářství na území Římské říše - jeho počátku, vývoji určitých technologických postupů a specifika obchodu se surovinou a hotovými výrobky. Jako příkladová studie byl vybrán soubor z římské lokality Jurta-Strojno, kde bylo v letech 2012-2014 nalezeno 1413 fragmentů skla. Cílem předložené studie byl typologický rozbor nálezů, doplněný o analýzu prvkového složení vybraných artefaktů. Chemické XRF analýzy prvkového složení měly upřesnit chronologický rámec zkoumaného souboru, stanovit zdroj surového skla a rozšířit povědomí o římském a pozdně antickém skle v oblasti jihovýchodního Bulharska. Z lokality Jurta-Strojno bylo analyzováno 116 vzorků. Výběr vzorků byl prováděn z hlediska heterogenity materiálu, kdy bylo zapotřebí otestovat jak nejvíce zastoupené typy nádob, tak i typově výjimečné kusy. Pozornost byla zaměřena i na specifické nálezy typu výrobního odpadu a...
|
|
| |
|
|
Archeologie skleněných korálků v severní Itálii doby železné
Matznerová, Jana ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Venclová, Natalie (oponent)
Skleněné korálky jsou drobné šperky, které se ve vysokém množství vyskytují zejména v hrobových kontextech. Cílem této práce je zmapovat rozšíření jednotlivých typů zdobených korálků v severní Itálii a jejich chronologie. Práce má rovněž za cíl zjistit, zdali existují nějaká územní, chronologická či kulturní typologická specifika. Pro tyto potřeby je sestavena databáze malých skleněných šperků v severní Itálii doby železné. Většinu korpusu však tvoří nezdobené korálky, které nevykazují žádná specifika. Zdobené korálky již vykazují sledovatelný chronologický vývoj. Nejzřetelnější je vývoj korálků s kruhovou dekorací, kde se nejstaršími jeví korálky s jednoduchými kroužky, které v 5. stol. př. Kr. střídají korálky s vrstevnatými očky, jež jsou následně nahrazeny korálky se spirálami. Korálky se spirálami jsou pak spolu s korálky s nepravidelnými liniemi v severní Itálii typické pro laténskou kulturu. Územní specifika příliš zřetelná nejsou, kromě Verucchia pro nějž jsou charakteristické korálky s barevnými pupky a se skvrnou v jednoduchém kroužku, a Adrie s plastickými pupkatými korálky.
|
|
| |
|
|
Nálezy skla doby římské v Čechách
Kacl, Pavel ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Venclová, Natalie (oponent)
Práce se zabývá nálezy skla a fajánse, které se objevují v podobě korálků a závěsků, nádob, aplikací (vložek), hracích kamenů, náramků a okénka ve dně keramické nádoby. Zdaleka nejčastějšími jsou skleněné a fajánsové korálky. Jejich ve starší době římské nepříliš četný výskyt výrazně stoupá v mladší době římské, kdy se objevují i nové výzdobné prvky. Kvůli převažujícímu žárovému způsobu pohřbívání je poznání limitováno špatným stavem dochování, neboť řada skleněných artefaktů byla deformována nebo z nich zbyly jen amorfní slitky. Jelikož většina korálků pochází z antického světa, představují velké množství importovaného zboží, s nímž bylo obchodováno i ve Svobodné Germánii. Dlouhé náhrdelníky jasně odrážejí vyšší sociální status pohřbených žen, pro nižší počty korálků v hrobech to však tvrdit nelze. Známo je též několik mužských hrobů s korálky. Prostředí elit indikují také skleněné nádoby, v Čechách po celou dobu římskou spíše vzácné, aplikace na sponách a prstenech a patrně i skleněné hrací kameny. Římské skleněné náramky představují typ artefaktu, který v barbariku nebyl rozšířen. Setkat se lze i s rezidui halštatského a laténského skla (zlomky náramků a korálky), nejčastěji na sídlištích. Klíčová slova sklo - fajáns - doba římská - importy - Čechy
|
|
|
Opevnění a osidlení českých oppid. Přínos moderních nedestruktivních metod
Křivánek, Roman ; Kuna, Martin (vedoucí práce) ; Venclová, Natalie (oponent) ; Čižmár, Miloš (oponent)
Opevnění a osídlení českých oppid. Přínos moderních nedestruktivních metod. Keltská oppida jsou zvláštním typem plošně rozsáhlých hradišť založených a intenzivně osídlených v období pozdního laténu. Tyto v české archeologii specifické lokality byly dlouholetými intenzivními archeologickými výzkumy zkoumány především mezi 50. až 80. lety 20. stol. Následné zpracování více z těchto výzkumů stále ještě vyžaduje čas a intenzivní práci archeologů. Z hlediska rozsahu se ale doposud jedná o detailními výzkumy prokoumanou malou část oppid (mezi 1-3 %). Zbylé různorodé terény oppid dosahující běžně desítky ha jsou bez archeologických ověření či také informací. Aplikace moderních a méně finančně nákladných nedestruktivních metod především v posledním desetiletí nabízí více možností systematického průzkumu resp. výzkumu rozsáhlých nezkoumaných území českých oppid. V dizertační práci byly využity různé výsledky nedestruktivních metod z pěti oppid středních a jižních Čech: Hrazany, Nevězice, Stradonice, Třísov a Závist. Hlavním metodou nového studia oppid byly geofyzikální (především magnetometrické a také geoelektrické odporové) průzkumy vybraných vhodných terénů a archeologicky perspektivních ploch. Výsledky geofyzikálních měření byly často kombinovány s výsledky dalších nedestruktivních metod, novými a také...
|
|
|
Výrobní areály starší doby římské v Čechách. Studie na základě zpracování předstihového výzkumu z Roztok u Prahy, Pod hájem
Grmela, Libor ; Bouzek, Jan (oponent) ; Venclová, Natalie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na studium výrobních aktivit na sídlištích časné 1 a starší doby římské v Čechách. Výchozím materiálem ke studiu tohoto tématu se stala dosud nevyhodnocená komponenta starší doby římské na sídlišti v Roztokách u Prahy, v poloze Pod hájem, jež byla objevena při archeologickém výzkumu zdejší polykulturní lokality v letech 1980-85. Práce předkládá vyhodnocení nálezového celku se zvláštním zřetelem na pyrotechnologická výrobní zařízení. Datace objektů byla provedena na základě analýzy keramických nálezů. Nejedná se o zpracování totální, jednak proto, že zde výzkum nadále pokračuje 2 , ale i proto, že do zpracování ne mohly být zahrnuty všechny archeologické prameny3 . Ze současného zpracování jsou úplně vyjmuty nálezy kostí, kostěných předmětů a jiných drobných nálezů. Další nálezy jsou zpracovávány v rámci jiných projektů a k jejich výsledku bude v budoucnu přihlédnuto4 . Práce má za úkol především zveřejnění výsledků terénního výzkumu5 Dále bylo cílem přispět k poznání různých výrobních zařízení používaných ve starší době římské. Výsledky diplomové práce se mohou stát dobrým výchozím bodem pro další studium hospodářství doby římské v Čechách. Věřím, že objasnění hospodářských vztahů v oblasti tzv. Svobodné Germánie a s tím spojené studium socioekonomických otázek, přispěje...
|
|
|
Keltské kmeny v Malé Asii
Trefný, Martin ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Bažant, Jan (oponent) ; Venclová, Natalie (oponent)
Tato disertační práce se souhrnně zabývá problematikou keltských (galatských) kmenů na území Malé Asie. Její jednotlivé části se zaměřují zejména na následující témata: 1. Historie keltských kmenů na území Malé Asie; zprávy antických autorů, vztahující se ke Keltům (Galatům); pronikání Keltů na Balkánský poloostrov a do Řecka; vznik galatského státu; boje mezi helénistickými panovníky a Galaty; otázky kultu, společnosti a politického uspořádání; městská centra Galatů; zánik galatského panství a asimilace Galatů. 2. Archeologické doklady přítomnosti keltských/galatských kmenů ve střední Anatolii; jednotlivé typy archeologických nálezů. 3. Reflexe přítomnosti keltských/galatských kmenů a s nimi spojených historických událostí v helénistickém figurálním umění; sochařství, toreutika, terakota. 4. Vyhodnocení a interpretace. Keltské kmeny se začaly na Balkánském poloostrově objevovat již v poslední třetině 4. stol. a v raném 3. stol. př. Kr. a mezi lety 279 až 277 př. Kr. zde dokonce vznikl keltský státní útvar s hlavním městem Tylis (Tylisské království). Současně pronikli Keltové do Řecka, kde se v roce 278 př. Kr. neblaze proslavili v souvislosti s ohrožením posvátného okrsku v Delfách. Po této události se část keltských družin posunula v reakci na vyzvání bithýnského panovníka Nikoméda směrem k Hellespontu,...
|
host ::
RSS.