|
|
Mimésis - imitatio v autentických Pavlových listech
Mátiková, Anna ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Mimésis - imitatio v autentických Pavlových listech První část práce poskytuje stručný přehled o tom, v jakých významových rovinách vystupuje pojem mimésis a další lexikální jednotky z téhož sémantického pole v řecky psané antické literatuře. Následně je pozornost zaměřena na použití pojmu mimésis ve starozákonních biblických textech. Tyto informace připravují půdu pro zkoumání konceptu mimésis v autentických listech apoštola Pavla. Myšlenka mimésis vystupuje v autentických Pavlových listech v pěti explicitních výpovědích (1 Sol 1,6-7; 1 Sol 2,14; 1 Kor 4,16; 1 Kor 11,1 a Flp 3,17). Každá z výpovědí je v této práci zasazena do kontextu celého konkrétního listu, přičemž se zohledňuje situace adresátů, která vedla Pavla k jeho napsání.Tento komplexní pohled na obsah daného spisu otevírá cestu k bližšímu zkoumání každé z konkrétních perikop. Práce se v této části konfrontuje s názory různých exegetů. Vychází přitom najevo, jak odlišné mohou být interpretace pojmu mimésis v autentických Pavlových listech. Někteří badatelé v Pavlových pobídkách k napodobování spatřují výzvy k poslušnosti apoštolovu učení. Jiní odborníci se víc kloní k té interpretaci, která napodobování chápe jako autentické ztvárňování Kristova kříže v životě jeho následovníka. Právě tajemství Kristovy kenoze, které apoštol Pavel pregnantně...
|
|
| |
|
|
The Development of Mimetic Desire towards Latent Conflict in the Work of Katherine Mansfield
Nováčková, Zuzana ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Pomocí Aristotelova konceptu imitačního chování a teorie mimetické touhy, ražené René Girardem, lze analyzovat některé povídky Katherine Mansfield. Analýza popisuje nejen vývoj mimetické touhy, společně s jejími implikacemi, ale odhaluje i její negativní a pozitivní charakteristiky. Negativními aspekty jsou myšleny komplikace, které mimetická touha vnáší do vztahů; mezi pozitivní stránky patří sebepoznání. Analýza povídek však nesleduje Girardovu teorii ve všech jejích fázích, odhaluje naopak specifický způsob, jak se do určité míry vypořádat s mimetickou touhou bez násilí: konflikty utajovat. Argumentace je nejprve zaměřena na Aristotelovo chápání mimeze jako imitačního chování, jež je přirozenou a příjemnou součástí lidského projevu. Nejlépe ji lze pozorovat u dětí. Povídky ukazují, podle čeho si děti vybírají své modely, jak prostřednictvím mimeze rozumí okolnímu světu, zejména společenským a mezilidským pravidlům, a jak je pro dětskou mimezi důležitá představivost. Analýza se vyvíjí od popisu přirozené mimeze k prvním známkám mimetické touhy. Zaměřena je především na dva typy jejího zprostředkování a na postupné uvědomování si vlastní autenticity. Autenticitu může člověk hledat dvěma způsoby, které Girard nazývá zprostředkováními. Rozlišuje vnitřní a vnější zprostředkování. Přechod od jednoho...
|
|
|
Katharsis v řecké tragédii
Duchek, Libor ; Fischerová, Sylva (vedoucí práce) ; Kuťáková, Eva (oponent)
Tato práce se zabývá pojmem katharsis v klasické řecké tragédii. V první části sleduje historický kontext tohoto pojmu především v Platónově díle a později se věnuje hlavně Aristotelovi. Podrobně se zabývá Aristotelovou Poetikou a Politikou, což jsou jediná díla, kde Aristotelés katharsis zmiňuje. Po průzkumu Aristotelových textů práce představuje škálu interpretací, které během století vznikly, prozkoumává je a vyvozuje základní porozumění katharsis. Druhá část studie se snaží nalézt katharsis ve vzorku dochovaných tragédií hlavních řeckých tragických autorů. Rozebírá tragické povahy, zápletku a tragické emoce (tj. strach a soucit). Cílem pak je srovnání Aristotelovy teorie a praxe tragických básníků, kteří žili o století dříve, než vznikla tato teorie. V neposlední řadě práce nakonec hodnotí výsledky tohoto přístupu k teorii Aristotelovské katharsis.
|
|
|
Obraz jako příklad a vzor v kontextu jeho vlivu a rozšíření na prožívání života člověka
Nohejl, Jiří ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Miroslav (oponent)
Ústředním tématem této práce je snaha definovat obraz jako vizuální zkušenost. Takové vnímání obrazu lze uchopovat jako interakci člověka, kde se tento obraz stává informační jednotkou, která pro člověka může představovat možnost, příklad, vzor. Důraz je v tomto textu kladen na proces samotné percepce jedince a na způsob interakce s akcentem na kontext sociálního učení a napodobování. Podstatnou rovinou je analýza principů této interakce vyúsťující v představení jednotlivých interakčních modelů zastřešujících tyto procesy. Struktura práce je členěna do 10 hlavních kapitol. V nich se autor pokusil představit kategorie, jako jsou vnímání, definování obrazu, napodobování jako nástroj kulturního přenosu, představení jednotek tohoto přenosu, vlastní proces interakce a analogický příklad jednotlivých základních rolí, které jedinec v této interakci zastává. Jako nadstavba jsou uvedeny tři analogie těchto rolí, které odkazují na antropologickou univerzální interakci, která popisuje člověka jako sběrače a lovce. Ty mají za úkol lépe ilustrovat formu lidského způsobu prožívání. V závěru je uvedena reflexe nad tématem a jsou zde popsány možnosti a východiska, které tato práce může v praktické podobě poskytnout.
|
|
| |
|
|
Estetická zkušenost, paradox času a horizonty událostí
Pačesová, Klára ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Ševčík, Miloš (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce je temporální dimenze estetické zkušenosti v jejím vztahu k paměti a imaginaci. Výchozím přístupem je pojetí vztahu mezi časem a vyprávěním u Paula Ricoeura, obsažené především v jeho třísvazkové práci s názvem Čas a vyprávění. Postupně bude prozkoumána specifičnost prožívání času, stejně jako výkony paměti a imaginace v narativní fikci. Pozornost je zaměřena obzvláště na vyprávění jako nástroj konstrukce srozumitelného celku, resp. smysluplného zřetězení jednotlivých událostí. Hlavním zkoumaným vztahem je vzájemné působení mezi světem díla a žitým světem. Funkčnost teoretických náhledů je prezentována na základě tvorby francouzského režiséra Chrise Markera, a to především jeho dvou filmů La jetée (1962) a Sans Soleil (1982).
|
|
|
Pojetí postavy v soudobé naratologické teorii
Dvořák, Jan ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Práce si klade za cíl srozumitelně prezentovat nejzásadnější poznatky o literární postavě v narativu učiněné na poli literární teorie a kritiky především v druhé polovině dvacátého století. Nabízí komparaci a reflexi jednotlivých pojetí a z nich vyvozuje důsledky pro konceptualizaci postavy v narativu. Ty následně dojdou zužitkování v praktické ukázce analýzy konkrétního narativu: krátké povídky Smrt pana Baltisbergra z pera Bohumila Hrabala.
|
|
|
Iluzionistické zobrazení mimetického prostředí
Donát, Vojtěch ; Brožka, Petr (oponent) ; Stratil, Václav (vedoucí práce)
Bakalářská práce s názvem Iluzionistické zobrazení mimetického prostředí navazuje na dosavadní tvorbu a formuje tak obrazové, imaginativní vnímání směrem k prostorovým objektům, které zároveň slouží jako schématický klíč k obrazům. Abstraktní obrazy se tak stávají iluzivním výjevem k těmto schématickým objektům tím, že jsou interpretovány novým jazykem.
|
|
|
Metodika aplikace výrazových prostředků ve filmu.
Sýs, Alan ; Horný, Stanislav (vedoucí práce) ; Seko, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na výrazové prostředky filmu a na metodiku jejich aplikace. Ukazuje, jak moc mohou postupy jejich užití ovlivnit vyznění díla, respektive navrhuje, jak co nejefektivněji dosáhnout tvůrcova záměru uvědomělým uplatněním filmové řeči. Pro dosažení cílů této práce jsou vybrány nejdůležitější výrazové prvky, které jsou podrobně popsány a následně demonstrovány na konkrétních příkladech z bakalářského filmu Marek se usmívá.
|
host ::
RSS.