|
| |
|
|
Koruny českých králů a panovnické koruny ve středověku
Krupková, Klára Anna ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce pojednává o významných středověkých panovnických korunách, které na evropském poli politického a církevního dění v kontextu Svaté říše římské, sehrály důležitou roli. Text je rozdělen na tři hlavní části, jež se zaměřují na historický a uměleckohistorický pohled korun. Pro orientaci je úvodem rozlišena základní typologie a úzce přiblížena idea symboliky korun během období středověku. V hlavní části se pak práce zaměřuje na vybrané evropské koruny, jejichž umělecké tendence se prolínají a doplňují tak představu o dobovém stylu vysoce kvalitního zlatnického řemesla. Záměrem práce je také poukázat na tehdejší vnímání koruny, značně přesahující obraz hmotného klenotu, symbolu panovníka i projevu moci majestátu nad vládnoucím územím. Například v kontextu Zemí Koruny české za Karla IV. Lucemburského byla spojitost daného území s korunou zjevná. Vzhledem k dobře dostupné míře pramenů, se práce se zvláštní pozorností věnuje korunám českého původu, předně koruně Svatováclavské. Zvolené téma je v souvislostech rozšířeno o kapitoly zabývající se korunovačními řády, korunovačními rituály a uctíváním svatých se zřetelem na shromažďování relikvií a podstatu poslání relikviářových korun.
|
|
|
Komentovaný překlad: À la table des seigneurs, des moines et des paysans du Moyen Âge (E. Birlouez, Editions Ouest-France, 2009, str. 5-31)
Lukášková, Agáta ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Šotolová, Jovanka (oponent)
Cílem této bakalářské práce je podat překlad vybraného textu z francouzštiny v praktické části a následně jej v druhé části opatřit teoretickým komentářem. Překládaný text v rozsahu dvaceti normostran je částí knihy À la table des seigneurs, des moines et des paysans du Moyen Âge, která pojednává o stravování ve středověké Francii. Teoretická část práce se zabývá nejprve analýzou výchozího textu a poté na vybraných příkladech komentuje konkrétní překladatelské postupy a problémy na různých jazykových rovinách, nakonec předkládá typologii posunů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Král a prezentace královského majestátu v artušovských legendách
Mádlová, Karolína ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
(česky): Tato bakalářská práce se věnuje problematice středověkých artušovských legend a jejich autorům, zvláště pak Gildasovi, Geoffreymu z Monmouthu, Chrétienovi de Troyes a Thomasovi Malorymu. Na základě jejich děl je zde zrekonstruována prezentace krále a jeho majestátu, fenomén rytířství a úloha žen u dvora i mimo něj. Dále je zde zohledněna úloha křesťanství a pohanství v legendách a konkrétní aspekty související s oběma náboženstvími, jako například Glastonburské opatství, Svatý grál, Avalon, Merlin a množství dalších.
|
|
|
Problematika lapkovství na Moravě v 1. pol. 15.stol.
Müllerová, Monika ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Novotný, Robert (oponent)
Hlavním předmětem bakalářské práce je problematika činnosti lapkovských bojových družin. Práce je vedena formou sondy do výseku dějin zahrnující první polovinu patnáctého století na Moravě. Zkoumáním dochovaných pramenů proniká hlouběji do problematiky sociální struktury družin, způsobu života jednotlivých členů a jejich příslušnost k vůdcům. Práce popisuje typologii kriminálního jednání podle početnosti výskytu v pramenech a zkoumá příslušnost družin k vyšší šlechtě. Autorka se také zabývá samotnou strukturou pramene a rozebírá různé pohledy jakými je k němu možno přistupovat. Pokouší se uchopit problematiku jako sociální, právní i politický problém.
|
|
|
Litomyšl Alberta ze Šternberka
Večeře, Vojtěch ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Hledíková, Zdenka (oponent)
Medievistická studie Litomyšl Alberta ze Šternberka představuje určitou fúzi dvou historiografických přístupů. Regionálněhistorického a biografického, z čehož vzniká plastický a nevšední pohled na témata, která již byla v literatuře několikrát nastolena. Především jde o dějiny biskupství litomyšlského a jeho centra v podobě panství a rezidenčního města zdejších ordinářů. Autor se snaží na tuto problematiku pohlédnout skrze osobu Alberta ze Šternberka, významného císařského preláta-diplomata, jenž zastával úřad biskupa litomyšlského v letech 1364-1368 a 1371-1380. Aby však byla sonda komplexní, je třeba vnímat veškeré souvislosti jak z Albertova života, tak z geneze mladé litomyšlské diecéze. Z toho důvodu najdeme v první části práce pramennou analýzu vzniku a formování tohoto nového církevně-správního celku a v návaznosti na ní pak zevrubnou životopisnou studii Albertova politického života. Až poté se autor dostává k samotné problematice vztahu sledovaného preláta se svou diecézí a snaží se tento vztah hodnotit z několika různých perspektiv. Důvodem takto zadefinovaného přístupu je snaha vymezit se vůči přetrvávajícímu názoru, že byli litomyšlští biskupové doby Karla IV. (převážně vysoce postavení politici či úředníci) spíše "titulárními" preláty než reálnými správci své diecéze. Na příkladu...
|
|
|
Poutníkem v době Přemyslovců
Pros, Matěj ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent)
Diplomová práce Poutníkem v době Přemyslovců pojednává o fenoménu cestování ve středověku. Přesnější časové vymezení vyplývá z názvu - pozornost je věnována přemyslovskému období a narativním pramenům, které jej popisují. Výpověď kronik a legend je doplněna poznatky z odborné literatury. Cílem práce je sestavit komplexní obraz života na cestách a představit vše, s čím se poutník mohl setkat. Začít musíme u popisu krajiny, která v tomto období utváří základní podmínky pro pohyb v terénu. Práce se dále zabývá hlavními důvody k cestování, pojetím cestování ve středověké imaginaci, přípravami, které bylo nutné vykonat před začátkem každé pouti, překážkami, z nichž největší problém představovaly vodní toky, starými cestami a jejich právním statutem, orientací a ubytovacími možnostmi v případě několikadenních cest. Samostatná kapitola je věnována též náboženským poutím a nejdůležitějším poutním místům středověku - Jeruzalému, Římu a Santiagu de Compostela. Z obecných závěrů můžeme nastínit, že středověký svět nebyl zdaleka tak statický, jak se může na první pohled zdát. Na cesty se vydávalo relativně hodně lidí a často putovali na vzdálená místa. Na druhou stranu je třeba upozornit na to, že cestování bylo namáhavé, někdy nebezpečné a zabíralo mnoho času. To však středověké poutníky neodradilo, dokonce...
|
host ::
RSS.