|
Změny vegetace příměstských lesů
Kučerová, Tereza ; Hédl, Radim (oponent) ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce)
Urbanizace je jedním z největších a nejintenzivnějších faktorů homogenizace vytvářené člověkem. Města produkují životní prostředí, které je důležité jen pro jediný druh a to homo sapiens. Důležitá je i nestabilita prostředí díky čerpání přírodních zdrojů oproti zachování přírodního okolí. Následkem expanze měst po celém světě homogenizace vzrostla, protože se tím rozšířily druhy, které se mohly na tyto podmínky adaptovat. Synantropní druhy adaptované na biotopy s intenzivní stavbou jsou globálními homogenizátory, jež můžeme najít na celém světě, nicméně města i příměstské lesy obsahují i původní druhy, které jsou regionálně rozšířené. Tyto druhy tvoří časně sukcesní rostliny, ale také okrajoví živočichové, jako jsou mesopredátoři a plodožraví ptáci, kteří mohou využít zahrad, lesních fragmentů a ostatních příměstských lokalit. Záměrná i nezáměrná importace druhů do měst produkuje lokální druhovou diverzitu, která je rovna a někdy i vyšší než ta, která je v okolní krajině. Lidská populace většinou obývá kultivované příměstské habitaty s relativně vysokou bohatostí lokální flóry a fauny, aniž by si uvědomovala ničení těchto entit v důsledku urbanizace. Protože je mnoho městských a příměstských druhů rostlin imigrantů, adaptovaných na tyto prostředí, stávají se oddělenými od původních druhů a svého přirozeného...
|
|
Vakcíny proti virům - klíšťová encefalitida
Solarová, Pavlína ; Janštová, Vanda (oponent) ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce)
Klíšť ová encefalitida je jedním z nejzávažnějších onemocnění centrálního nervového systému. Původcem tohoto onemocnění je virus klíšť ové encefalitidy, který je přenášen převážně klíšť aty. Klinický obraz onemocnění se u různých jedinců značně liší - od zcela bezpříznakové infekce po těžký zánět mozkových blan, v takových případech si napadení jedinci často odnášejí celoživotní postižení. Tomuto onemocnění lze přitom plně předcházet očkováním, jak ukazuje příklad sousedního Rakouska, kde klíšť ová encefalitida téměř vymizela díky 90% proočkovanosti obyvatelstva. Vakcíny jsou komerčně dostupné od roku 1979. V České republice je nicméně očkováno pouze 17 % populace. Důvodem může být skutečnost, že tyto vakcíny nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, stejně jako nepříliš úspěšná osvěta. Jednou z možností jak tento trend zvrátit by byla vyšší informovanost žáků ve školách. Ve školních vzdělávacích programech je prevence virových onemocnění obsažena v obecné biologii, biologii virů a výchově ke zdraví.
|
|
Intraspecific variability of Phlebotomus sergenti, a major vector of Leishmania tropica
Dvořák, Vít
"Intraspecific variability of Phlebotomus sergenti, a major vector of Leishmania tropica" Vít Dvořák Dizertační práce, obhájená na Katedře parazitologie PřF UK 16.9. 2008 Phlebotomus sergenti je hlavním přenašem prvoka Leishmania tropica, původce lidské kutánní leishmaniózy, díky čemuž je druhem flebotoma se značným lékařským významem. Díky jeho širokému areálu rozšíření je předpokládána značná vnitrodruhová variabilita a byla postulována hypotéza o existenci kryptických druhů, lišících se ekologickými vlastnostmi, hostitelskými preferencemi a schopností přenosu leishmaniózy, což by mělo závažné důsledky z hlediska epidemiologie, diagnostiky a léčby této nemoci. Předkládaná dizertační práce shrnuje výsledky studia vnitrodruhové variability P. sergenti pomocí křížení jedinců z laboratorních kolonií a studia divokých populací druhu různými přístupy molekulární taxonomie. Prokázali jsme, že je možné úspěšně křížit jedince P. sergenti z laboratorních kolonií původem z Turecka a Izraele. Bylo pozorováno úspěšné páření a inseminace, v obou rodičovských kombinacích byli získáni životaschopní hybridi F1 a F2 generace, u nichž nebyl pozorován signifikantní rozdíl v produkci vajec. Analýza divokých populací P. sergenti z Turecka, Izraele, Sýrie a Uzbekistánu byla provedena několika molekulárními metodami: RAPD,...
|
|
Genetická struktura izolovaných populací hýla rudého (Caprodacus erythrinus)
Šašková, Lucie ; Munclinger, Pavel (vedoucí práce) ; Bryja, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá původem a demografickými charakteristikami geograficky izolovaných, nedávno vzniklých populací hýla rudého (Carpodacus erythrinus) na západním okraji areálu druhu. Práce je zalo.ena na nově získaných sekvencích dvou úseků mitochondriální DNA (410 páru bazí dlouhá sekvence kontrolní oblasti a 1029 dlouhá sekvence genu ND2) zji.těných u 82 jedinců ze 13 lokalit a jejich srovnáním s publikovanými sekvencemi z kontinuálního areálu. Zjistila jsem, .e geograficky izolované populace ze střední a severní Evropy nejsou významně geneticky izolované od populací kontinuálního areálu. Nově vzniklé populace také vykazují překvapivě vysokou diverzitu srovnatelnou s asijskými populacemi. Tato zji.tění nasvědčují intenzivnímu toku genů mezi populacemi zprostředkovanému pravděpodobně převá.ně disperzí mladých ptáků před prvním zahnízděním. Navzdory intenzivnímu toku genů mezi kontinuálním areálem a středo- a severoevropskými izolovanými populacemi hýli z Kavkazu, Bulharska a Turecka utvořili jasně oddělenou skupinu, která byla podpořena na základě několika typů analýz. Zdá se tedy, .e jedinci z těchto oblastí mohou mít vlastní oddělené zimovi.tě, komunikují jen minimálně se zbytkem areálu a díky tomu jsme zde zřejmě svědky počínající speciace. Klíčová slova: Hýl rudý (Carpodacus...
|
|
Němci v Československé republice (1918-1929)
Jansová, Anna ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Česko-německé vztahy ovlivňuje dlouhá historie společných tradic a také letité spolužití na území Habsburské monarchie. Práce se snaží postihnout události po rozpadu Habsburské říše. Popisuje vznik Československé republiky, první kroky politického rozhodování a jejich souvislosti s národnostní otázkou. Dále se snaží představit německou menšinu na daném území a její reakce na dění v nové republice. Velkou částí autorka rozebírá československé hospodářství a přispění německé menšiny do této oblasti. V závěru práce krátce přibližuje počátek hospodářské krize a její dopad na obyvatelstvo československého státu. Práce se snaží hledět na problémy nezaujatě vůči jedné straně. Je dalším příspěvkem k důležitému tématu, které je stále aktuální díky blízkosti českého a německého národa. Cílem práce je shrnout události prvních let Československé republiky. Snaží se odpovědět na otázku, jak významný byl příspěvek německé menšiny k vývoji nového státu a jak byla tato problematika vnímána z československého pohledu.
|
|
Využití B2 inzercí pro populační genetiku myší
Kubešová, Lenka ; Macholán, Miloš (oponent) ; Munclinger, Pavel (vedoucí práce)
1. Prolog Nejvíce zkoumaným savcem (s výjimkou člověka) je drobný živočich, všemi velice dobře známý a provázející člověka odnepaměti. Je to domácí myš. Narozdíl od obrovského množství poznatků o inbredních kmenech myší kupodivu doposud stále víme poměrně málo o jejich blízkých příbuzných - volně žijících domácích myších. Zvláště chybí data o genetické struktuře populací na vyšší škále (na úrovni celých kontinentů). Na této škále se v současné době pro studium populační genetiky využívá převážně mitochondriální DNA (mtDNA) díky svým unikátním vlastnostem (jednoduše izolovatelná, nerekombinující, až na vzácné vyjímky uniparetálně děděná a u obratlovců rychle se vyvíjející). Pro zjevné limitace mtDNA jako markeru (jedná se jen o maličký kus genomu navíc vypovídající jen o mateřském původu) a nejednoznačným výsledkům vyvstává potřeba nalézt pro studium populační genetiky myší vhodné markery z jiných částí genomu. Nejvhodnější možností se jeví být markery založené na SINE elementech. SINE (short interspersed elements) jsou úseky DNA, které se nacházejí v genomech obratlovců (běžně se vyskytující u savců, zejména primátů, hlodavců a kopytníků) ve vysokém počtu navzájem si podobných kopií rozmístěných na různých místech genomu. SINE elementy mají jako markery pro populační genetiku několik výhod. Jejich hlavními...
|
|
Cytogeografie Cardamine amara v České republice a objasnění původu tetraploidních populací
Krásná, Iva ; Koutecký, Petr (oponent) ; Marhold, Karol (vedoucí práce)
Diskuse ____________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 100 Neiova genetická diverzita byla u tetraploidních populací na okraji areálu (6245, 6249) nižší, ale jinak nebyla v míře diverzity v geografickém rozmístění populací žádná zákonitost. U triploidní populace nebyla zaznamenána žádná genetická diverzita, což opět poukazuje, že se jedná o klon. Výsledný graf PCoA analýzy od sebe oddělil skupiny diploidních a tetraploidních jedinců. Diploidní populace z kontaktních a izolovaných oblastí jsou rovnoměrně promíšené. Tetraploidi z kontaktní oblasti se objevují v prostoru blíž k diploidům, což by mohlo indikovat omezený ale existující genový tok od diploidů k tetrapoidům. Triploidní populace se nachází v prostoru kontaktních a izolovaných tetraploidních populací. Pravděpodobně díky jejich existenci dochází k sekundárnímu kontaktu a genovému toku mezi ploidními úrovněmi. Bayesova analýza odlišila jedince do čtyř shluků. Diploidní jedinci měli ve svém shluku zařazeného jednoho tetraploida. Další shluk byl tvořen oddělenou triploidní populací. Tetraploidi tvořily shluk v němž byla odděleně vyčleněná populace 6245 Kozolupy. Dendrogram (neighbour-joining tree, NJ) od sebe oddělil větev diploidů a větev, která...
|
|
Vývoj farnosti při kostele sv. Jakuba st. v Praze - Stodůlkách v letech 1985 - 2005
Černý, Štěpán ; Opatrný, Aleš (vedoucí práce) ; Eliáš, Vojtěch (oponent)
RESUMÉ Tato bakalářská práce popisuje vývoj ve farnosti při kostele svatého Jakuba Staršího ve Stodůlkách v letech 1985 až 2005. V této době vývoje došlo k nejvýznamějšímu rozvoji této farnosti od doby vzniku samostatného státu a to zejména díky dvěma spolu souvisejícím okolnostem. Tou první byla rozsáhlá výstavba sídlište Jihozápadní Město a tou druhou vznik Komunitního centra svatého Prokopa. Tato práce se mimo jiné snaží prokázat, že celková situace ve farnosti svatého Jakuba se změnila za dobu dvaceti let jednoznačně pozitivním směrem. Přestože za toto období, které je zde sledováno, došlo ve společenské oblasti k dramatickým změnám, které lze na jedné straně připsat změně společenského systému a na druhé straně celkovému posunu lidstva k materialistickému, respektive globálně zesvětštělému způsobu života. Změny v počtu přijatých svátostí byly znatelné, šlo o jednoznačný nárůst v jmenovitých hodnotách. Procentuální vztah mezi počtem obyvatel a udělenými svátosti se naopak zhoršil, avšak jedná se o trend celospolečenský. V porovnání s komunitními centry v dalších částech Prahy lze hodnotit kladně propojení dopravní, propojení farní a propojení v rámci obce (tzn. městské části). Vzhledem k tomu, že farnost od počátku naprosto a jednoznačně postupovala ruku v ruce s místním úřadem, vyřešili se tím i možné...
|
|
Compare the Cost of Breast Cancer Treatment with Conventional and Biological Methods
Falisová, Katarína ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Jankůj, Miroslav (oponent)
Léčba onkologických pacientů je v dnešní době díky novým technologiím vysoce nákladná. Podle demografických údajů a analýz obyvatelstvo České republiky stárne a je vysoce pravděpodobné, že tyto náklady ještě porostou. Je proto nutné pomocí farmakoekonomických analýz hledat optimální řešení léčby. Cílem práce je objasnit pojem farmakoekonomika, rakovina a rakovina prsu. Pomocí demografických údajů zhodnotit stav onkologických pacientů do budoucna, určit výši výdajů na léčbu rakoviny prsu a pomocí modelové pacientky trpící tímto onemocněním určit výši nákladů na biologickou a klasickou metodu léčby.
|
|
Ostrogóti a "renovatio imperii" císaře Justiniána I.
Adamčík, Petr ; Suchánek, Drahomír (oponent) ; Picková, Dana (vedoucí práce)
Gótové patřili mezi největší a nejdůležitější germánská etnika období stěhování národů. Díky početnosti a bojovnosti byli schopni udržet svou jednotu ve dvou velkých skupinách, které později vytvořily říše - vizigótskou a ostrogótskou. Podařilo se jim udržet vědomí své identity a odolat asimilačním tendencím dalších mocných kmenů. Naopak jejich úspěšnost lákala příslušníky jiných kmenů, aby se snažili získat podíl na gótské kořisti, a rozšiřovali tak řady "etnických" Gótů. Vedle Franků můžeme Góty považovat za nejvýznamnější germánské etnikum, které se zformovalo v neklidné době stěhování národů. Významně se podíleli na rozkladu západořímské říše. Na konci vlády Theodoricha Velikého nemohl žádný mocenský faktor v Evropě ohrozit gótské říše obklopené systémem vazalských států. Až nástupci Theodoricha dopustili rozklad těchto vazeb a umožnili císaři Justiniánovi 1. realizovat jeho program renovatio imperii. Tento pokus o obnovu římské říše v původních hranicích nemohl mít dlouhé trvání. Výsledkem gigantických tažení, která finančně zruinovala východořímský stát, bylo nakonec jen ovládnutí severní Afriky a Sicílie. Stát Vandalů byl zničen stejně jako ostrogótské impérium nástupců Theodoricha, které v Itálii zanedlouho nahradili Langobardi. Vizi gótská říše se sice udržela, ale její síla dále klesala až do roku...
|
host ::
