Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Cytogeografie Cardamine amara v České republice a objasnění původu tetraploidních populací
Krásná, Iva ; Marhold, Karol (vedoucí práce) ; Koutecký, Petr (oponent)
Diskuse ____________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 100 Neiova genetická diverzita byla u tetraploidních populací na okraji areálu (6245, 6249) nižší, ale jinak nebyla v míře diverzity v geografickém rozmístění populací žádná zákonitost. U triploidní populace nebyla zaznamenána žádná genetická diverzita, což opět poukazuje, že se jedná o klon. Výsledný graf PCoA analýzy od sebe oddělil skupiny diploidních a tetraploidních jedinců. Diploidní populace z kontaktních a izolovaných oblastí jsou rovnoměrně promíšené. Tetraploidi z kontaktní oblasti se objevují v prostoru blíž k diploidům, což by mohlo indikovat omezený ale existující genový tok od diploidů k tetrapoidům. Triploidní populace se nachází v prostoru kontaktních a izolovaných tetraploidních populací. Pravděpodobně díky jejich existenci dochází k sekundárnímu kontaktu a genovému toku mezi ploidními úrovněmi. Bayesova analýza odlišila jedince do čtyř shluků. Diploidní jedinci měli ve svém shluku zařazeného jednoho tetraploida. Další shluk byl tvořen oddělenou triploidní populací. Tetraploidi tvořily shluk v němž byla odděleně vyčleněná populace 6245 Kozolupy. Dendrogram (neighbour-joining tree, NJ) od sebe oddělil větev diploidů a větev, která...
Evolution of the genus Arabidopsis in its centre of diversity
Šrámková, Gabriela ; Marhold, Karol (vedoucí práce) ; Greimler, Josef (oponent) ; Mártonfi, Pavol (oponent)
Předpokladem pro řešení obecných otázek týkajících se vývoje vnitrodruhové variability v prostoru a čase je znalost rozložení variability v rámci areálu druhu. Velkým krokem kupředu byl rozvoj molekulárních metod, které umožnily řešení různých evolučních otázek za využití přirozených populací modelových druhů a jejich blízkých příbuzných. Ačkoli jsou volně žijící příbuzní Arabidopsis thaliana v centru pozornosti rostlinných evolučních biologů a molekulárních genetiků již dlouhou dobu, rozložení jejich genetické diverzity a fenotypové variability v přirozených populacích jsou často přehlíženy. Předkládaná práce se zaměřuje na jedny z nejstudovanějších modelových druhů v čeledi Brassicaceae, druh Arabidopsis halleri a druhový komplex A. arenosa, jejichž příslušníci jsou hojně využíváni pro studium ekologie, fyziologie a evoluce i molekulárních základů fytoremediace nebo paralelní adaptace. Cílem studie bylo zjistit vnitrodruhovou variabilitu na ploidní úrovni, odhalit fylogenetické vztahy a prostorové rozložení genetické diverzity v celém areálu výskytu a navrhnout nový taxonomický koncept založený na zjištěné vnitrodruhové variabilitě. Výsledků bylo dosaženo pomocí DNA průtokové cytometrie, několika molekulárních metod (AFLP, SSR, sekvenování cpDNA a single/low-copy genů, ddRADSeq, celogenomové...
Cardamine dentata, její rozšíření ve střední Evropě a vztah ke C. pratensis
Holič, Filip ; Marhold, Karol (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Tato práce shrnuje doložené údaje o rozšíření Cardamine dentata Schult. z čeledi Brassicaceae v České republice, dále se zabývá chromozomovými počty a určením ploidních úrovní u tohoto druhu. Využity byly i mikrosatelitové markery, které měly přiblížit potenciální vztah C. dentata k druhům ze skupiny C. pratensis agg. Pomocí revize herbářových položek bylo zjištěno, že optimální podmínky pro rozšíření C. dentata v ČR jsou v termofytiku a mezofytiku v nadmořských výškách 150-650 m n. m. Jelikož z ČR nebyly známy žádné karyologické údaje pro tento druh, bylo pomocí průtokové cytometrie a počítání chromozomů nově zjištěno, že se v České republice vyskytují populace s dekaploidní a undekaploidní úrovní ploidie. Dále pak pomocí mikrosatelitových markerů bylo potvrzeno, že rostliny C. dentata jsou geneticky odlišné od ostatních druhů skupiny C. pratensis agg. Klíčová slova: Cardamine, Brassicaceae, mikrosatelitové markery, počty chromozomů, geografické rozšíření, Česká republika
Cardamine dentata, její rozšíření ve střední Evropě a vztah ke C. pratensis
Holič, Filip ; Marhold, Karol (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Tato práce shrnuje doložené údaje o rozšíření Cardamine dentata Schult. z čeledi Brassicaceae v České republice, dále se zabývá chromozomovými počty a určením ploidních úrovní u tohoto druhu. Využity byly i mikrosatelitové markery, které měly přiblížit potenciální vztah C. dentata k druhům ze skupiny C. pratensis agg. Pomocí revize herbářových položek bylo zjištěno, že optimální podmínky pro rozšíření C. dentata v ČR jsou v termofytiku a mezofytiku v nadmořských výškách 150-650 m n. m. Jelikož z ČR nebyly známy žádné karyologické údaje pro tento druh, bylo pomocí průtokové cytometrie a počítání chromozomů nově zjištěno, že se v České republice vyskytují populace s dekaploidní a undekaploidní úrovní ploidie. Dále pak pomocí mikrosatelitových markerů bylo potvrzeno, že rostliny C. dentata jsou geneticky odlišné od ostatních druhů skupiny C. pratensis agg. Klíčová slova: Cardamine, Brassicaceae, mikrosatelitové markery, počty chromozomů, geografické rozšíření, Česká republika
Introgresní zóna druhů Arabidopsis lyrata a A. arenosa ve střední Evropě
Hojka, Jakub ; Marhold, Karol (vedoucí práce) ; Španiel, Stanislav (oponent)
Genetické složení hybridních zón velmi často reflektuje geografické a ekologické gradienty. Vhodným modelovým systémem pro testování této hypotézy může být hybridní zóna druhů Arabidopsis lyrata a A. arenosa ve střední Evropě. Jedná se o dva dobře vymezené avšak stale křižitelné druhy, jejichž potomci jsou plně fertilní. Kromě opakovaných hybridizačních událostí situaci komplikuje autopolyploidizace jednoho z rodičů - A. lyrata v oblasti nachází jako diploid nebo tetraploid. Hybridní zóna byla již popsána v předchozích pracích a ty prokázaly jistý gradient introgrese procházející oblastí. Oblast je navíc na přechodu alpského a panonského klimatu, oblastí prochází také výškový gradient (směrem z Předhůří Alp do nížinných oblastí Wienervaldu). Tato práce je nejpodrobnější studií této hybridní zóny, jak co do počtu zastoupených populací, tak do množství získaných genetických dat (pomocí metody RADsekvenování). Jejich analýza ukázala jemný gradient introgrese, kdy na pólech studované oblasti nacházíme čisté rodičovské populace a směrem do středu introgresanty stále vyššího stupně. Uprostřed regionu se potom nachází geneticky intermediární hybridi. Analýza velikosti genomu ukázala, že hybridi mají intermediární velikost genomu oproti tetraploidním rodičům a tetraploidi A. lyrata mají vyšší monoploidní...
Má ekologický gradient vliv na introgresi a jeji evoluční důsledky v rodu Arabidopsis?
Hojka, Jakub ; Marhold, Karol (vedoucí práce) ; Mráz, Patrik (oponent)
Hybridizace, introgrese a polyploidizace, zejména ve vzájemných kombinacích, patří k nejdůležitějším speciačním procesům u vyšších rostlin. I když jsou základní rysy těchto procesů dobře známy, jejich konkrétní projevy se u jednotlivých skupin rostlin (nebo dokonce v konkrétních jednotlivých případech) do značné míry liší a jejich detailní studium přináší zajímavé výsledky. U rodu Arabidopsis je známo několik případů, kdy se speciace ubírala komplikovanou cestou hybridizace a polyploidizace (např. A. kamchatica, A. suecica) ale jsou známy i příklady, kde usuzujeme na introgresivní hybridizaci (např. mezi A. arenosa a A. petraea). Cílem bakalářské práce je zhodnotit známé případy homo- a heteroploidní introgresivní hybridizace a hybridní speciace u rodu Arabidopsis v kontextu podobných případů z čeledi Brassicaceae, případně i jiných čeledí vyšších rostlin. Dalším cílem je navrhnout postup detailního studia introgresní zóny druhů A. arenosa a A. petraea (= A. lyrata subsp. petraea) ve střední Evropě s využitím morfologických, cytometrických a molekulárních metod, včetně zhodnocení ekologických parametrů studovaných lokalit. Soubor morfologických znaků bude otestován na dostupném materiálu z okruhu A. arenosa, který je v současnosti experimentálně kultivován v prostorách CEITEC v Brně v rámci končícího...
Phylogeography of temperate plant species with the focus on Central Europe
Daneck, Hana ; Marhold, Karol (vedoucí práce) ; Štech, Milan (oponent) ; Tremetsberger, Karin (oponent)
Phylogeography of temperate plant species with the focus on Central Europe Ph.D. Thesis Hana Daneck Charles University Prague Faculty of Science Department of Botany Supervisor: Prof. RNDr. Karol Marhold, CSc. Consultant: Mgr. Tomáš Fér, Ph.D. Praha 2012 2 Souhrn Tato práce přináší příspěvek k objasnění postglaciální historie temperátních rostlinných druhů v Evropě se zaměřením na zvláště zajímavou oblast - střední Evropu, pro kterou byly navrženy různé role v postglaciální historii současné evropské flory. První část práce shrnuje obecné pohledy a metodologické přístupy současné fylogeografie s ohledem na vývoj rozšíření druhů po poslední ledové době v Evropě. Diskutovány jsou i nejdůležitější aspekty fylogeografie evropských temperátních druhů. Druhá část se skládá ze tří souvisejících odborných článků, které se zabývají vybranými evropskými temperátními rostlinnými druhy, pro které byly sestaveny fylogeografické modely v celém rozsahu jejich součastného geografického areálu. Zvláštní zřetel byl věnován určení původu středoevropských populací a porovnání fylogeografie těchto druhů s dalšími dříve zveřejněnými studiemi, které byly zaměřeny na území Evropy. Článek 1: Phylogeographic pattern of the European forest grass species Hordelymus europaeus: cpDNA evidence. [Fylogeografická studie evropské temperátní...
Cytogeografie Cardamine amara v České republice a objasnění původu tetraploidních populací
Krásná, Iva ; Koutecký, Petr (oponent) ; Marhold, Karol (vedoucí práce)
Diskuse ____________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 100 Neiova genetická diverzita byla u tetraploidních populací na okraji areálu (6245, 6249) nižší, ale jinak nebyla v míře diverzity v geografickém rozmístění populací žádná zákonitost. U triploidní populace nebyla zaznamenána žádná genetická diverzita, což opět poukazuje, že se jedná o klon. Výsledný graf PCoA analýzy od sebe oddělil skupiny diploidních a tetraploidních jedinců. Diploidní populace z kontaktních a izolovaných oblastí jsou rovnoměrně promíšené. Tetraploidi z kontaktní oblasti se objevují v prostoru blíž k diploidům, což by mohlo indikovat omezený ale existující genový tok od diploidů k tetrapoidům. Triploidní populace se nachází v prostoru kontaktních a izolovaných tetraploidních populací. Pravděpodobně díky jejich existenci dochází k sekundárnímu kontaktu a genovému toku mezi ploidními úrovněmi. Bayesova analýza odlišila jedince do čtyř shluků. Diploidní jedinci měli ve svém shluku zařazeného jednoho tetraploida. Další shluk byl tvořen oddělenou triploidní populací. Tetraploidi tvořily shluk v němž byla odděleně vyčleněná populace 6245 Kozolupy. Dendrogram (neighbour-joining tree, NJ) od sebe oddělil větev diploidů a větev, která...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.