|
|
Izotopy olova a olovo 210 v recentních galenitech dolnoslezské pánve
Čurda, Michal
Tato diplomová práce se zabývá izotopickým složením olova a olovem 210 v recentních galenitech z hořících odvalů po těžbě černého uhlí v dolnoslezské pánvi. Studovanými lokalitami byly odvaly v Radvanicích, Markoušovicích a Rybníčku, odkud byly k dispozici vzorky galenitů, uhlí a vypálených hornin. Pro stanovení izotopového složení byla použita hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plasmou (ICP - MS). Hmotnostní aktivita 210 Pb v galenitech byla změřena na gama - spektrometru SILAR a vliv radioaktivity na krystalové mřížky galenitů byl stanoven pomocí modifikovaného Williamson - Hallova grafu, který byl zhotoven z pořízených rentgenometrických dat. Hodnoty izotopových poměrů v galenitech se pohybovaly pro 207 Pb/206 Pb = 0,8402 až 0,8435 a pro 208 Pb/206 Pb = 2,0663 až 2,0836. Průměrné hodnoty v uhlí byly naměřeny pro 207 Pb/206 Pb = 0,8312 a 208 Pb/206 Pb = 2,0421. Na základě těchto izotopových poměrů bylo zjištěno, že při hoření uhlí a následné krystalizaci galenitů z horkých plynů nedochází k izotopové frakcionaci. Hmotnostní aktivita 210 Pb se v galenitech pohybovala od 135 ± 9 Bq/g do 714 ± 22 Bq/g. Radioaktivita galenitů způsobuje vznik mikrodeformací v krystalové struktuře, která se projevuje zvýšeným mikronapětím v krystalové mřížce. Míra tohoto napětí je závislá na době, po kterou...
|
|
|
Coal and Conflict in Eastern Ukraine
Arthofer, Nicholas Roy ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Mazač, Jan (oponent)
Cílem práce je analyzovat chování aktérů zapojených do Druhé minské dohody - dohody o příměří v ukrajinském Donbasu. Studie nejprve vysvětluje dohody o příměří z teoretického hledika a ukazuje, že tyto dohody jsou nedílnou součástí zahraničních vztahů. Aktér může na dohodu o příměří zareagovat dvěma způsoby: respektovat ji nebo porušit. První možnost implikuje, že jejich nejlepší zájem je obhajitelný držením statusu quo. Naopak pokud aktér dojde k závěru, že status quo je pro něj nevýhodným, dojde k porušení dohody. Rozhodovací procesy bývají v těchto případech velmi spletité a dohoda o příměří často rozhoduje mezi otevřeným konfliktem a zabráněním násilí. Proto je důležité porozumět potenciální reakci obou stran a snížit tak šance, že dojde k násilí. Druhá minská dohoda byla podepsaná 12. února 2015 za účelem snížení násilí a napětí v oblasti východního Donbasu. Přestože dohoda o příměří byla uznána, boje pokračovaly, jakmile vešla v platnost. Tato práce se snaží ukázat, že zdánlivě rozporuplné rozhodnutí porušit příměří bylo racionální. Po popsání racionality a definování suverenity se studie snaží prokázat, že vzhledem k ekomonické situaci, které byli separtisté vystaveni, bylo velice nepravděpodobné si tuto suverenitu udržet. Obzvláště přihlédneme-li k tomu, jak moc jsou ekonomické podmínky...
|
|
|
Koncepční projekt rekonstrukce uhelného zdroje
Kocourek, Tomáš ; Baláš, Marek (oponent) ; Milčák, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá koncepčním návrhem přestavby hnědouhelného kotle na kotel spalující biomasu. V první části práce je popsáno uhlí jakožto palivo a jsou zde uvedeny důvody, proč se od něj ustupuje. V další části práce je uveden popis stávajícího hnědouhelného kotle a koncepční návrh nového rekonstruovaného kotle. Pro oba zdroje jsou následně provedeny bilanční výpočty. Závěrečná část práce se zabývá porovnáním zdrojů na základě provedených bilančních výpočtů.
|
|
|
Koniec doby uhoľnej – regenerácia krajiny Karvinska po ukončení ťažby čierneho uhlia a budúcnosť lokality Karviná-Doly
Šutvajová, Zuzana ; Polák, Jiří (oponent) ; Kaftan, Martin (vedoucí práce)
Éra ťažby neobnoviteľných zdrojov v Karvinsku sa pomaly končí. Uhlie, ktoré dávalo územiu charakteristický ráz a život sa postupne stáva jednou z etáp histórie. Problematika obnovy územia po ukončení ťažby v uhoľných baniach obnáša mnoho aspektov. Okrem regenerácie brownfieldov po budovách banských spoločností so sebou nesie aj ekologickú revitalizáciu územia, ekonomické a sociologické aspekty. Banícka činnosť bola dlhé roky súčasťou kultúry a histórie týchto regiónov, preto treba citlivo pristupovať k tejto regionálnej industriálnej identite a nájsť cestu udržateľnosti a ekológie v kontexte premeny krajiny. V práci sa študenti budú venovať oblasti šikmého kostola- sv. Petra z Alkantary. Šikmý kostol je jedna z posledných historických stôp, ktorá ostala po pôvodnom meste Karvinná, zaniknutému vplyvom poddolovania oblasti. Kostol spolu s dolmi Barbora a Gabriela vytyčujú územie dlhé roky prežívajúce hlavne kvôli ťažbe uhlia, ktoré ho nakoniec zahubilo. Toto unikátne miesto, kde príroda postupne prekrýva stopy po banskej činnosti z predchádzajúcich rokov, ukrýva množstvo nových ekosystémov a nevyužitý potenciál. Diplomová práca sa bude zaoberať skúmaním možných stratégií pre obnovu takéhoto územia, ktoré aplikuje do konkrétnych urbanistických a architektonických riešení. Riešenia by mali dať lokalite nové podnety na rozvoj a inovácie a zároveň zachovať a sprístupniť industriálnu históriu regiónu širšej verejnosti.
|
|
|
Variace Izotopového složení Pb v uhelných pánvích
Čurda, Michal ; Strnad, Ladislav (vedoucí práce) ; Mihaljevič, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce je rozdělena do tří hlavních částí. První část má rešeršní charakter a popisuje výskyt olova v uhlí, ložiskách rud, rašeliništích, jezerních a povodňových sedimentech. Ve druhé části jsou stručně popsány analytické metody používané při stanovování olova v přírodních materiálech. Třetí, praktická část je zaměřena na vlastní měření vzorků ze sokolovské hnědouhelné pánve. Popisuje laboratorní postup při přípravě vzorků pro analýzu obsahů a izotopického složení olova pomocí ICP - QMS.
|
|
|
Izotopy olova a olovo 210 v recentních galenitech dolnoslezské pánve
Čurda, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Plášil, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá izotopickým složením olova a olovem 210 v recentních galenitech z hořících odvalů po těžbě černého uhlí v dolnoslezské pánvi. Studovanými lokalitami byly odvaly v Radvanicích, Markoušovicích a Rybníčku, odkud byly k dispozici vzorky galenitů, uhlí a vypálených hornin. Pro stanovení izotopového složení byla použita hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plasmou (ICP - MS). Hmotnostní aktivita 210 Pb v galenitech byla změřena na gama - spektrometru SILAR a vliv radioaktivity na krystalové mřížky galenitů byl stanoven pomocí modifikovaného Williamson - Hallova grafu, který byl zhotoven z pořízených rentgenometrických dat. Hodnoty izotopových poměrů v galenitech se pohybovaly pro 207 Pb/206 Pb = 0,8402 až 0,8435 a pro 208 Pb/206 Pb = 2,0663 až 2,0836. Průměrné hodnoty v uhlí byly naměřeny pro 207 Pb/206 Pb = 0,8312 a 208 Pb/206 Pb = 2,0421. Na základě těchto izotopových poměrů bylo zjištěno, že při hoření uhlí a následné krystalizaci galenitů z horkých plynů nedochází k izotopové frakcionaci. Hmotnostní aktivita 210 Pb se v galenitech pohybovala od 135 ± 9 Bq/g do 714 ± 22 Bq/g. Radioaktivita galenitů způsobuje vznik mikrodeformací v krystalové struktuře, která se projevuje zvýšeným mikronapětím v krystalové mřížce. Míra tohoto napětí je závislá na době, po kterou...
|
|
| |
|
|
Stopové a minoritní prvky v uhlí a metody výzkumu
Páchová, Helena ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Sýkorová, Ivana (oponent)
Cílem bakalářské práce je podat přehled hlavních stopových a minoritních prvků v uhelné hmotě, charakterizovat jejich nejčastější původ, způsob distribuce v uhlí a vliv na vlastnosti uhlí z hlediska jeho využití a dopadů na životní prostředí. Práce popisuje hlavní metody výzkumu uhelné hmoty. Součástí práce je i přehled výskytu těchto prvků v hlavních uhelných pánvích České republiky.
|
|
|
Key factors in soil organic matter accumulation
Vindušková, Olga ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent) ; Šarapatka, Bořivoj (oponent)
Půdní organická hmota (POH) je velmi důležitá pro kvalitu půdy a globální koloběh uhlíku. Obsah POH je ovlivněn složitou interakcí různých faktorů jako je čas, podnebí, matečná hornina, vegetace a jiné. Vliv času na akumulaci POH je často studován pomocí tzv. chronosekvence, což je série studijních ploch, které se liší stářím, zatímco zbylé faktory jsou neměnné. Vliv dalších faktorů lze studovat srovnáváním dvou a více chronosekvencí. Důležitým předpokladem těchto přístupů je, že metody pro stanovení POH poskytují údaje porovnatelné jak mezi plochami každé chronosekvence, tak mezi různými chronosekvencemi. Tato disertační práce se věnuje studiu klíčových faktorů akumulace POH a metodám jejího stanovení v půdách. Akumulace POH byla zkoumána ve dvou modelových situacích - (i) na výsypkách po povrchové těžbě uhlí a roponosné břidlice a (ii) na sesuvech v Západních Karpatech. Výsledky této práce jsou shrnuty v jedné kapitole v knize přijaté k publikaci a ve čtyřech článcích, z nichž tři byly publikovány a jeden je připraven k publikaci v mezinárodním časopise s impakt faktorem. Klíčovým faktorem ovlivňujícím rychlost akumulace POH po intenzivní disturbanci je čas. Rychlost akumulace v prvních 40 až 100 letech na výsypkách a sesuvech je relativně vysoká, protože tyto půdy mají na počátku nízký či...
|
|
| |
host ::
RSS.