|
|
Využití mechů k biondikaci atmosférické depozice
Ullmannová, Adéla ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Atmosférická depozice znečišťujících látek představuje významný environmentální problém, který může mít závažný dopad na ekosystémy a lidské zdraví. Proto je sledování tohoto procesu nezbytné pro posouzení jeho dopadů a vypracování účinných strategií k jejich zmírnění. Tato bakalářská práce je rešerší literatury, která se zabývá využitím mechů jako bioindikátorů atmosférické depozice. Mechy jsou citlivé na změny prostředí a akumulují znečišťující látky z atmosférické depozice, což z nich činí běžně užívané bioindikátory atmosférické depozice. Práce shrnuje různé typy znečišťujících látek, které se mohou usazovat v atmosféře a metody používané k odběru a analýze vzorků mechů. Dále se zabývá faktory, které ovlivňují reakci mechů na atmosférickou depozici, jako jsou druhové rozdíly, zeměpisná poloha a podmínky prostředí. Diskutuje o výhodách a omezeních jejich využití jako bioindikátorů. K lepšímu pochopení vztahu mezi mechy a atmosférickou depozicí je zapotřebí dalšího výzkumu a vylepšení jednotného protokolu, který by standardizoval metody a zvýšil jejich účinnost k mezinárodnímu monitorování znečištění životního prostředí. Celkově práce zdůrazňuje význam monitorování atmosférické depozice a poskytuje cenné poznatky o potenciálu mechů jako bioindikátorů pro hodnocení úrovně znečištění. Díky dalšímu...
|
|
|
Vliv vlastností vegetace na dekompozici organické hmoty v půdě
Čápová, Kateřina ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Dekompozice je důležitým činitelem v koloběhu uhlíku (C), přičemž je tento proces značně vněn dostupností dusík Nicméně všechny faktory, které do dekompozice vstupují a ovlivňují ji nejsou patřičně prozkoumány, což také naznačují časté protichůdné výsledky řady publikací. Větší pochopení těchto vztahů nám zároveň pomohou k většímu pochopení sekvestrace uhlíku. A díky tomuto se můžeme lépe vyrovnávat globální bilanci uhlíku a tím snížit negativní dopady klimatické změny. Víme, že dekompozice se značně liší v jednotlivých stádiích Důležitou roli hraje vstupní materiál ejména to, kolik obsahuje uhlíku a dusíku (poměr C ž naznač rozkládat. Zároveň také, mimo jiné uhlíku (C) a dusíku ůzných interakcí na abiotické, či biotické faktory je daleko více Nicméně stálý růst oxidu uhličitého a dusíku v prostředí a jejich vliv na rozkládaný materiál hraje čím dál tím důležitou roli, a proto je potřeba věnovat mu značnou pozornost této studii jsem zkoumala jednotlivé reakce všech fází dekompozice na přídavky glukó a dusičnanu amonného (N). Zároveň jsem zkoumala, jakou roli v rozkladu hraje poměr CN a stabilita uhlíku v jednotlivých substrátech. Výsledky mé práce ukázaly, ž organický materiál různého původu představuje organickou různém stupni dekompo rozdílnými způsoby. Bez přídavku respiroval nejvíce opad, poté...
|
|
|
Sekvestrace uhlíku v půdě: způsoby a potenciál
Valentová, Mariana ; Vindušková, Olga (vedoucí práce) ; Bartuška, Martin (oponent)
Volbou vhodných postupů lze do půdy ukládat uhlík jako prostředek zmírňování (mitigace) klimatické změny. Práce přehledně shrnuje naše dosavadní poznání o principech (např. půdní organická hmota, úroveň saturace uhlíkem) a faktorech (např. mateční hornina, klima, člověk) ovlivňujících potenciál půd sekvestrovat uhlík a jeho význam z hlediska zavedení efektivních mitigačních opatření. Následuje představení metody odhadu kapacity půd vázat uhlík a je diskutován její význam pro sekvestrační potenciál. Těžištěm práce je srovnání změn využití půdy (např. obnova lesů či mokřadů) a hospodaření s půdou (např. využití střídání plodin, bezorebné zemědělství), kterými lze dosáhnout sekvestrace uhlíku do půdy včetně kvantitativních odhadů jejich sekvestračního potenciálu. Na závěr jsou shrnuty odhady globálního sekvestračního potenciálu půd a formulována doporučení pro další výzkum. Klíčová slova: uhlík, půda, sekvestrace, mitigace, klimatická změna, land-use, kapacita půd
|
|
|
Využití mechů k biondikaci atmosférické depozice
Ullmannová, Adéla ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Atmosférická depozice znečišťujících látek představuje významný environmentální problém, který může mít závažný dopad na ekosystémy a lidské zdraví. Proto je sledování tohoto procesu nezbytné pro posouzení jeho dopadů a vypracování účinných strategií k jejich zmírnění. Tato bakalářská práce je rešerší literatury, která se zabývá využitím mechů jako bioindikátorů atmosférické depozice. Mechy jsou citlivé na změny prostředí a mohou akumulovat znečišťující látky z atmosféry, což z nich činí cenné bioindikátory. Práce shrnuje různé typy znečišťujících látek, které se mohou usazovat v atmosféře a metody používané k odběru a analýze vzorků mechů. Dále se zabývá faktory, které ovlivňují reakci mechů na atmosférickou depozici, jako jsou druhové rozdíly, zeměpisná poloha a podmínky prostředí. Diskutuje o výhodách a omezeních jejich využití jako bioindikátorů. K lepšímu pochopení vztahu mezi mechy a atmosférickou depozicí je zapotřebí dalšího výzkumu a navržení jednotného protokolu, který by standardizoval metody a zvýšil jejich účinnost k mezinárodnímu monitorování znečištění životního prostředí. Celkově práce zdůrazňuje význam monitorování atmosférické depozice a poskytuje cenné poznatky o potenciálu mechů jako bioindikátorů pro hodnocení úrovně znečištění. Díky dalšímu výzkumu by se mechy mohly stát ještě...
|
|
|
Sekvestrace půdní organické hmoty pod listnáči a jehličnany na půdách různého stáří
Hüblová, Lucie ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Půdní organická hmota (POH) je jednou z významných složek půdy. Napomáhá zajišťovat dostatek živin pro rostliny i půdní organismy, podílí se na tvorbě půdní struktury a zadržování vody v půdě. POH je tvořena organickou hmotou (OH) rostlinného i živočišného původu v různém stádiu rozkladu. Skládá z několika složek zvaných frakce, které se mezi sebou liší citlivostí k rozkladu. Mezi základní frakce patří: (1) volná partikulovaná organická hmota (FPOM) a (2) OH různými způsoby vázaná na minerální složky půdy (MAOM) - OH v makro- a mikroagregátech a OH vázaná na prach a jíl (S+C). Předpokládá se, že během vývoje půdy se frakce MAOM nasytí C a nedochází u nich už nadále k jeho dalšímu ukládání. Jiné frakce, zejména FPOM, které byly původně minoritní, se tak stávají při ukládání OH v půdě důležitějšími a množství C v nich vázané se postupně zvyšuje. Je však nedostatek studií, které by tento předpoklad testovaly. V této práci jsem studovala hypotézu, že půdy v různém stádiu vývoje se budou lišit v množství C uloženém v jednotlivých frakcích. Tento rozdíl bude navíc záviset na druhu stromu a efekt druhu stromu a stáří půdy nebude vždy aditivní. Tuto hypotézu jsem ve své práci otestovala pomocí studia zásoby C v půdě a množství C v jednotlivých frakcích na dvou typech půd různého stáří - zrekultivovaných...
|
|
|
Změny ve vstupu organické hmoty do půdy během pedogeneze jako hybatel akumulace uhlíku
Lačná, Karolína ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Půdní organická hmota je nedílnou součástí půdy představující rezervoár živin pro rostliny a půdní organismy, a to především při akumulaci biogenního prvku uhlíku (C). Hromadění a stabilizace půdní organické hmoty závisí na několika procesech. Vstupním zdrojem pro vytvoření POH je rostlinná organická hmota tvořena především opadem a nadzemní částí rostlinné bylinné biomasy. Akumulace POH a následná sekvestrace uhlíku je ovlivněna především chemickým složením a množstvím OH vstupujícím do půdy. V této práci bylo porovnáno množství vstupní OH vstupujícího do půdy na plochách se starším přirozeně vzniklým typem půd a na půdách uměle vytvořených člověkem (výsypkové plochy). V rámci výzkumu byly porovnávány jiné typy lesního porostu zastoupenými smrčinovým porostem a olšinovým porostem. Z naměřených dat jednotlivých ovlivňujících faktorů bylo zjištěno, že složení a množství OH je významně ovlivněno druhovým složením lesa. U olšinových porostů bylo pozorováno více rostlinného OH na obou typech půd s nižším poměrem C:N, což vystihuje lépe rozkladatelnou OH. Výsledky naznačují zvýšenou koncentraci ergosterolu na plochách s jehličnatým zastoupením stromů a zároveň prokazují větší množství kořenové biomasy. Naproti tomu nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi plochami na mladých a starých půdách....
|
|
|
Metody odlišení fosilní a recentní organické hmoty v půdách výsypek
Vindušková, Olga ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Jehlička, Jan (oponent)
Recentní půdní organická hmota (RPOH) má řadu nepostradatelných vlastností pro kvalitu půdy a životního prostředí. Půdy vznikající na výsypkách po těžbě nerostných surovin jsou charakteristické nízkým obsahem RPOH. Mohou však obsahovat nemalá množství fosilní organické hmoty (FPOH), ať už z uhlí, kerogenu či jiné fosilní složky nadloží. S rozvojem vegetace a přísunem organického materiálu do půdy RPOH přibývá, což zlepšuje kvalitu těchto půd. Pro dobré zhodnocení vývoje kvality těchto půd i pro posouzení sekvestračního potenciálu výsypek je důležité spolehlivé oddělení obsahu recentní a fosilní POH. Podíl recentního a fosilního uhlíku lze úspěšně stanovit pomocí radiokarbonové metody, jejíž finanční náročnost ale brání jejímu rutinnímu používání. Cílem této práce bylo pomocí radiokarbonové metody stanovit obsah a variabilitu fosilního uhlíku v půdách výsypek, zjistit jakou chybou jsou zatíženy metody stanovení POH a testovat potenciál blízké infračervené spektroskopie (NIRS) pro odlišení fosilního a recentního uhlíku. Fosilní uhlík tvoří v půdách sokolovských výsypek minimálně 13 - 99 % celkového organického uhlíku, což odpovídá absolutním koncentracím 2 - 6 % C. Odečtení obsahu uhlíku z hlubšího horizontu (z hloubky 50 cm) od svrchního horizontu A přináší poměrně dobrý odhad obsahu recentního...
|
|
| |
|
|
Key factors in soil organic matter accumulation
Vindušková, Olga ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent) ; Šarapatka, Bořivoj (oponent)
Půdní organická hmota (POH) je velmi důležitá pro kvalitu půdy a globální koloběh uhlíku. Obsah POH je ovlivněn složitou interakcí různých faktorů jako je čas, podnebí, matečná hornina, vegetace a jiné. Vliv času na akumulaci POH je často studován pomocí tzv. chronosekvence, což je série studijních ploch, které se liší stářím, zatímco zbylé faktory jsou neměnné. Vliv dalších faktorů lze studovat srovnáváním dvou a více chronosekvencí. Důležitým předpokladem těchto přístupů je, že metody pro stanovení POH poskytují údaje porovnatelné jak mezi plochami každé chronosekvence, tak mezi různými chronosekvencemi. Tato disertační práce se věnuje studiu klíčových faktorů akumulace POH a metodám jejího stanovení v půdách. Akumulace POH byla zkoumána ve dvou modelových situacích - (i) na výsypkách po povrchové těžbě uhlí a roponosné břidlice a (ii) na sesuvech v Západních Karpatech. Výsledky této práce jsou shrnuty v jedné kapitole v knize přijaté k publikaci a ve čtyřech článcích, z nichž tři byly publikovány a jeden je připraven k publikaci v mezinárodním časopise s impakt faktorem. Klíčovým faktorem ovlivňujícím rychlost akumulace POH po intenzivní disturbanci je čas. Rychlost akumulace v prvních 40 až 100 letech na výsypkách a sesuvech je relativně vysoká, protože tyto půdy mají na počátku nízký či...
|
|
|
Vzájemné interakce požárů s formami nadložního humusu a edafonem
Martinovská, Aneta ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Cílem bakalářské práce je prozkoumat otázku, zda existuje nějaké spojení mezi rychlostí dekompozice opadu, odstraňování opadu z povrchu půdy bioturbací a četností a intenzitou požárů. Práce detailně popisuje mechanismus požárů, faktory ovlivňující frekvenci a intenzitu požárů a jejich ekologické dopady. Všímá si zejména role dostupnosti paliva pro průběh požáru. Popisuje závislost mezi kvalitou paliva, jeho množstvím a rychlostí jeho akumulace a četností a intenzitou požárů. Zejména si pak všímá hromadění paliva na povrchu půdy v podobě více či méně rozloženého opadu. Práce poukazuje na to, že množství tohoto paliva závisí na kvalitě opadu, jeho produkci, ale také na rychlosti, s jakou se opad (palivo) na povrchu půdy rozkládá, a jak rychle je případně zapravován do půdy bioturbací půdních organismů. Práce si dále všímá faktorů ovlivňujících intenzitu bioturbace a rychlost dekompozice a představuje faktory ovlivňující tvorbu forem nadložního humusu. Dále poukazuje na možnou závislost mezi těmito formami humusu a četností výskytu požárů. Zároveň uvádí, že i přes velmi intenzivní hledání v odborné literatuře takřka neexistují práce, jež by toto myšlenku explicitně testovaly, i když řada studií přináší pozorování, která nepřímo naznačují, že rychlejší odstraňování opadu z povrchu půdy snižuje riziko...
|
host ::
RSS.