Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 59 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Geneze uhelného ložiska Vejprnice v plzeňské pánvi
Salva, Otto ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Bohatá geologická dokumentace týkající se ložiska Vejprnice ve východní části plzeňské pánve zahrnuje hluboké vrty z povrchu, důlní vrty, zásekové vzorky uhelných slojí, důlní mapy s vyznačenými plochami vytěžených slojí a se zlomy zjištěnými při těžbě ložiska. Uvedené geologické podklady byly analyzovány za účelem rekonstrukce prostředí vzniku obou těžených uhelných slojí: spodní radnické sloje v radnických vrstvách a hlavní nýřanské sloje ve spodní části nadložních nýřanských vrstev. Z vrtných podkladů byly sestaveny izoliniové mapy mocnosti, písčitosti ev. zastoupení brekcií v intervalech od počátku sedimentace (báze karbonu) do báze spodní radnické sloje, a dále v intervalech mezi slojemi či jejich lávkami. Mapy mocnosti mezi proterozoickým podložím a slojemi rovněž posloužily k rekonstrukci předsedimentačního paleoreliéfu, který byl uhlonosnými karbonskými sedimenty postupně vyplňován. Z údajů v zásekových vzorcích byly sestaveny izoliniové mapy mocnosti, obsahu popela, výhřevnosti, obsahu prchavé hořlaviny v hořlavině, obsahu síry a obsahu vody spodní radnické a hlavní nýřanské sloje. Sestavené izoliniové mapy a korelační řezy umožnily vytvořit trojrozměrný model předsedimentačního paleoreliéfu. Z něj je patrné, že sedimentace spodních radnických vrstev v oblasti ložiska probíhala v...
Fuzitové horizonty v hlavní uhelné sloji centrální části Mostecké pánve - potenciální indikátor paleoklimatických změn ve spodním miocénu?
Šulc, Jan ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Diplomová práce shrnuje studium fuzitových horizontů ze střední uhelné lávky hlavní uhelné sloje v mostecké pánvi, studované s podporou Severočeských dolů a. s. v lomu Bílina. Fuzitové horizonty jsou interpretovány jako pozůstatky lesních požárů. K studiu horizontů byla použita kombinace terénních a laboratorních metod zahrnující čtyři detailní makropetrografické profily střední lávkou v různých místech lomu Bílina, záznam bezjádrového vrtání (rychlosti postupu a kroutivého momentu vrtné hlavice) a jejich porovnání s terénními profily, a macerálovou analýzu úseku střední lávky mezi dvěma záplavovými horizonty. Výsledkem práce je detailní zmapování poloh a počtů fuzitových horizontů, jejich původ a vztahy. Z pozorování vyplývá, že fuzitové horizonty jsou obtížně mapovatelné kvůli jejich malé mocnosti (první centimetry) a čočkovitému charakteru. Jejich laterální stálost obvykle nepřesahuje první desítky metrů. Bezjádrový vrtný průzkum vzhledem ke své citlivosti na změnu litologie v průběhu vrtání může tyto horizonty odhalit, nicméně je zapotřebí znát detailní litologii studovaného úseku. Macerálová analýza ukazuje na převládající podíl huminitu nad liptinitem a inertinitem. Z dat naznačují, že fuzitové horizonty vznikaly patrně jako produkt hoření ostrůvků vegetace v rašeliništi, a to opakovaně mezi...
Těžba uhlí na Radvanicku a její vliv na krajinu a životní prostředí
Knytl, Vladislav ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Hlubinná těžba černého uhlí má v uhelných revírech České republiky významný vliv na krajinu a životní prostředí. Příkladem mohou být krajinné deprese, stará důlní díla hrozící náhlým propadem, důlní vody a hlušinové odvaly. Bakalářská práce přibližuje problematiku někdejší hlubinné těžby černého uhlí a jejich následků v obci Radvanice u Trutnova a přilehlého okolí, tzv. radvanického uhelného revíru. Těžištěm práce je především problematika a sanace hořících odvalů, jakožto významných reliktů po těžbě černého uhlí, a jejich vliv na životní prostředí a krajinu. Jako modelový příklad slouží v práci odval Dolu Kateřina I, nacházející se právě v blízkosti obce Radvanice.
Prostředí vzniku uhelných slojí
Šulcová, Jana ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Uhlí je kaustobiolit, který vzniká biochemickou přeměnou, později se však uplatňuje teplota, tlak a čas. V přírodě se vyskytuje jako vrstva, kterou nazýváme sloj. Nejranější etapou vzniku uhlí je rašelina, která se tvoří anaerobním rozkladem rostlinného materiálu a hromadí se v rašeliništi. Rašeliniště jsou důležitou podskupinou mokřad, kde klíčovými faktory pro vznik rašelinišť je nízký obsah kyslíku a přemokření. Termín rašeliniště má odlišný význam v různých oborech a zemích, a tak existuje široká škála termínů popisující mokřady a rašeliniště. Rozložení světových zásob rašelinišť přesně neznáme, avšak odhadujeme, že celkový rozsah rašelinišť činí 386 až 409 miliónů ha. Jedním z hlavních faktorů určení typu rašelinišť je hydrologie. Lze rozlišit dva hlavní hydrologické typy - ombrotrofické, které jsou napájené srážkami a rheotrofické, které kromě srážek jsou napájené i podzemní vodou. V průběhu vývoje rašeliniště může dojít k přechodu ze stádia rheotrofického do stádia ombrotrofického. Pro komparaci rašelinišť byly vybrány dvě oblasti v provincii Riau na Sumatře. Siak Kanan se vyskytuje na pobřeží a Bengkalis Island, který představuje rašelinu na ostrově. Konečné analýzy vzorků odebraných z rašelinišť nevykazují žádné významné rozdíly. Rašeliniště jsou ombrogenní a rašelina se zde akumulovala...
Stratigrafie aluviálních sedimentů líňského souvrství ve středočeských pánvích.
Podzimková, Petra ; Martínek, Karel (vedoucí práce) ; Opluštil, Stanislav (oponent)
Líňské souvrství (LNS) tvoří nejmladší výplň svrchnopaleozoických kontinentálních pánví Českého masivu středočeské a západočeské oblasti. Sedimenty líňského souvrství jsou stáří stephan C a ukládaly se po hiátu mezi stephanem B a C. Představují klasické kontinentální red beds aluviálního původu. Sedimenty LNS jsou tvořeny převážně červenohnědě zbarvenými aleuropelity, které převládají nad psefity a psamity. Podřízeně se vyskytují fosiliferní obzory představující polohy jezerních sedimentů, které jsou tvořeny aleuropelity a slínovci šedých a pestrých barev, obsahují tufogenní horniny, vápence, ojediněle čočky silicitů a výjimečně i uhelné slojky. Studovanou oblastí byla kladenská část kladensko- rakovnické pánve (KRP), celá roudnická a západní polovina mšenské části mšensko- roudnické pánve (MRP). Byly interpretovány seismické profily, korelovány vrtné profily pomocí litologie a křivek gama karotáže a elektrického odporu. Také byl popsán a interpretován 30 m dlouhý výzkumný vrt K-1 (Klobuky) hloubený v roce 2009, který zastihuje sedimenty klobuckého obzoru. Ve studované oblasti byly interpretovány na cca s-j orientovaných profilech poklesové struktury na bázi LNS, které zřejmě hlavně z počátku sedimentace LNS ovlivnily směr přínosu a ukládání sedimentu ve studované oblasti. Z korelací vrtných...
Karbonské tropické ekosystémy euramerické provincie
Frojdová, Jana ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Sakala, Jakub (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tropických terestrických ekosystémech v období mladšího karbonu (pennsylvanu), především se zaměřuje na popis tropického pralesa a jeho složek. Úvodní části této práce se zabývají všeobecnou charakteristikou karbonu, včetně fauny a flóry, rozložení kontinentů a charakteristikou klimatu. Následuje popis jednotlivých složek karbonského tropického lesa, tj. hlavních skupin a rodů rostlin a jejich ekologických nároků. Charakterizována je jak flóra tropických karbonských nížin, tak z výše položených mimo pánevních oblastí, která se obvykle vzácně zachovává ve fosilním záznamu. V další části pojednávám o vývoji karbonského tropického lesa a o příčinách, které vedly ke změnám v jeho složení a případně k vymírání některých jeho složek. Mezi možnými příčinami je největší pozornost věnována klimatickým změnám, které měly velký vliv na vegetaci. V samostatné kapitole popisuji vymírání stromovitých plavuní. Klíčová slova: ekosystém, tropický les, nížiny, klimatické změny
Uhelně petrografická a technologická charakteristika vybraných uhelných slojí
Maralbayev, Orak ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kožušníková, Alena (oponent)
Diplomová práce podává přehled o historii průzkumu, ložiskově geologických a stratigrafických poměrech a těžbě uhlí v karagandské a ekibastuzské pánvi v sv. Kazachstánu, které jsou základem černouhelné těžby státu. Ačkoli je stáří uhelných slojí v obou pánvích totožné (visé), ložiskově - geologické poměry a kvalita těženého uhlí se výrazně liší. Sloje č. 1, 2 a 3 z lomu Bogatyr mají anomálně velké mocnosti, dosahující 150 až 170 metrů. Naproti tomu sloje K10, K12 a K18 z dolu Saranská v karagandské pánvi mají mocnosti do 5 m. Mocnost slojí a hloubka jejich uložení ovlivnily způsob dobývání, které je v karagandské pánvi hlubinné a v ekibastuzské pánvi povrchové. Za účelem srovnání kvality uhlí obou pánví byly z lomu Bogatyr v pánvi Ekibastuz a z dolu Saranská v pánvi Karaganda odebrány vzorky uhlí na mikropetrografický a chemicko- technologický rozbor. Výsledky ukazují, že ve slojích č. 2 a 3v, 3g, 3d, 3e, 3ž, 3z z lomu Bogatyr a sloje K10, K12 z dolu Saranská převažuje macerálová skupina inertinitu nad ostatními skupinami. Ve slojích č. 1, 3a (lom Bogatyr) a K18 (Důl Saranská) je naopak dominantní skupinou vitrinit. Výjimkou je sloj 3b, kde minerály převažují nad macerálovými skupinami. Hodnoty světelné odraznosti, obsah prchavé hořlaviny v organické hmotě a také petrografické složení ukazují, že...
Palynologie vybraných uhelných slojí a doprovodných sedimentů laziských a libiazských vrstev (moskov) v polské části hornoslezské pánve
Bojdová, Lenka ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kvaček, Zlatko (oponent)
Diplomová práce prezentuje palynologickou a paleoekologickou charakteristiku střední části krakovské pískovcové série rozdělené na łaziské (bolsov) a libiązské vrstvy (astur). Zkoumané vzorky byly odebrány z vrtu G5 Dab nedaleko Jaworzna a z obou vrstevních jednotek byly zkoumány jak uhelné, tak neuhelné vzorky. Palynologická analýza potvrdila existenci hiátu mezi łaziskými a libiązskými vrstvami na základě náhlého vymizení následujících devíti rodů spor (Torispora, Converrucosisporites, Schulzospora, Gillespieisporites, Schopfites, Convolutispora, Cristatisporites, Tripartites, Cingulizonates) na bázi libiązských vrstev. Pro uhelné a neuhelné vzorky byly potvrzeny různé ekologické podmínky prostředí. Při sedimentaci uhelných slojí łaziských vrstev docházelo k charakteristickému střídání lykosporové a densosporové fáze, které je interpretováno jako střídání ekologicky kontrastních rostlinných společenstev s převahou stromovitých plavuní rodu Lepidodendron a Lepidophloios s plavuněmi rodu Omphalophloios dorůstajícími výšky jen několik metrů. Stromovité plavuně preferovaly relativně vlhká planární rašeliniště s vodní hladinou převážně v úrovni či mírně nad povrchem rašeliniště. Společenstva s převahou plavuní rodu Omphalophloios naopak kolonizoval relativně suchá rašeliniště s hladinou vody...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 59 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.