Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 36 záznamů.  začátekpředchozí27 - 36  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Psychoterapeutické přístupy při zvládání stresových a traumatických situací
Pěkná, Dominika ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Štětková, Petra (oponent)
Resumé Tato práce je v nována metodám zvládání stresových a traumatických situací. Cílem práce je upozornit na d ležitost psychohygieny v život člov ka jako p ípravy na p íchod náročných životních situací. První část práce vysv tluje pojmy stres a trauma a p edstavuje r zné metody a druhy psychoterapie. Druhá část je pak v nována konkrétn jším témat m, jako jsou terapeutické možnosti práce s t lem, kde se práce soust e uje p evážn na bioenergetiku a jógu. Dále je vysv tlen pojem psychohygiena a jsou vyjmenovány a popsány její d ležité aspekty, využitelné v každodenním život člov ka. Nakonec práce upozor uje na existenci syndromu vyho ení, velice častého problému lidí s pomáhající profesí. V rámci práce byl také proveden pr zkum metodou dotazníku s názvem "Vliv jógy na stresovou toleranci", ve kterém se potvrdila myšlenka mnoha knih o józe či duševním zdraví, že jóga má pozitivní vliv na duševní zdraví člov ka. Součástí je také upozorn ní na d ležitost péče o duševní zdraví u rodič d tí s postižením, na které častokrát bývají ze strany odborník kladeny veliké nároky sm ované k vývoji postiženého dít te a mén již k podn cování práce na sob .
Sdělování onkologické diagnózy pacientům očima mladých lékařů
Tvrdá, Pavlína ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Háva, Petr (oponent)
Bakalářská práce na téma Sdělování onkologické diagnózy z pohledu mladých lékařů se snaží zjistit, jaká je připravenost mladých lékařů na sdělování onkologické diagnózy pacientům a identifikovat související problémové oblasti v rámci českého zdravotnického systému. Analyzovány byly teoretické i praktické okolnosti sdělování onkologické diagnózy, včetně podmínek pracovního prostředí. Dále byly identifikovány vysoké nároky kladené na lékaře v institucionální zdravotní péči a popsáno související riziko profesního vyhoření. Prozkoumána byla i odborná příprava lékařů v systému pregraduálního a postgraduálního vzdělávání. Primární data byla získána pomocí kvalitativního výzkumu metodou polostruktuovaných rozhovorů s lékaři. Následnou analýzou a komparací se sekundárními zdroji dat vznikly kategorie, které tvoří další část práce. Interpretace kategorií jsou doplněny citacemi z proběhlých rozhovorů. V závěru práce jsou shrnuty odpovědi na výzkumné otázky.
Psychohygiena sociálního pracovníka
KACZOR, Michal
Diplomová práce se zabývá problematikou psychohygieny sociálního pracovníka v souvislosti se zvládáním psychické zátěže při výkonu jeho profese v současné době. Obsahuje specifikaci současného stavu profese sociální práce v kontextu postmoderní doby. Prostřednictvím odborných zdrojů analyzuje a přibližuje osobnostní specifika sociálních pracovníků potřebná pro vykonávání profese, včetně problematiky psychické zátěže sociálních pracovníků a způsobů vyrovnávání se s ní. Identifikovanými psychohygienickými prostředky, potřebnými pro zvládání psychické zátěže při výkonu profese, jsou jednak ty základní (obecné) a jednak, pro sociální práci stěžejní, "nadstavbové". Práce ukazuje důležitost součinnosti tří pilířů zodpovědných za prosazování a budování potřebného místa psychohygieny v sociální práci, tj. zaměstnavatelé, vzdělavatelé a sociální pracovníci samotní. Všichni jmenovaní se podílejí též na zvyšování kvality sociální práce. Absence kvalitní a vhodné psychohygieny v profesi totiž znemožňuje vykonávání kvalitní sociální práce. Nakonec ale, jak práce nastiňuje, záleží na sociálním pracovníkovi, zda (ne)dovede využít potenciál psychohygienických prostředků a praktikovat psychohygienu (ne)efektivně.
Únava při učení a její překonávání /se zaměřením na výchovně vzdělávací proces na střední škole/
Trefná, Gabriela ; Pavera, Libor (vedoucí práce) ; Krpálková Krelová, Katarína (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou únavy. Na problematiku únavy nahlížím z hlediska problému, který může nastat při vyučovacím procesu. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení pojmu psychohygiena, od jejího historického vývoje až k dnešnímu pojetí, tedy psychohygiena zdraví, únava, druhy únavy, její stádia a determinanty, specifikace období dospívání, vliv prostředí na jedince. V části výzkumu se věnuji příčinám únavy studenta samotného, jeho subjektivnímu pocitu vnímání únavy a to s ohledem na den v týdnu, čas, prostředí střední školy a vliv přírodních stimulantů.
Duševní hygiena jako základní předpoklad prevence syndromu vyhoření u vybraných rizikových profesí
RYBÁČKOVÁ, Ilga
Pomáhající profese se vyznačují vysokými nároky na osobnost pomáhajícího. Z mnohých výzkumů vyplývá, že příslušníci těchto profesí jsou ohroženi syndromem vyhoření. Duševní hygiena slouží k udržení duševního zdraví a je základem prevence syndromu vyhoření. Cílem bakalářské práce je zjistit vztah mezi výskytem příznaků syndromu vyhoření a dodržováním, či porušováním zásad duševní hygieny. Dílčím záměrem zkoumání je zjistit, zda příslušníci vybraných rizikových profesí znají a dodržují zásady duševní hygieny a dále pak zjistit, zda má osvojení a dodržování zásad duševní hygieny vliv na prevenci syndromu vyhoření. V teoretické části je nejprve charakterizována pomáhající profese, psychická zátěž a stres, příčiny stresu a projevy. Podrobně je pak popsán syndrom vyhoření ? definice, příčiny, příznaky, diagnostika i terapie. Následuje hlavní část, věnovaná duševní hygieně jako prevenci syndromu vyhoření. Popsány jsou zde jednotlivé aspekty duševní hygieny jako například zdravý životní styl, výživa, spánková hygiena, relaxační techniky. Nakonec jsou zmíněny další faktory, které syndrom vyhoření ovlivňují ? supervize, sebehodnocení a mezilidské vztahy. Pro splnění praktické části práce byl proveden kvalitativní výzkum, realizovaný metodou dotazování, technikou polostandardizovaného rozhovoru. Respondenti byli vybráni ze čtyř rizikových profesí ? učitelů, zdravotních sester, sociálních pracovníků a pracovníků zdravotnické záchranné služby. Byl proveden kvótní výběr na základě výsledků dotazníku Burnout Measure, který zkoumá příznaky vyhoření. Z výzkumu vyplynulo, že zástupci vybraných rizikových profesí vědí o syndromu vyhoření a znají zásady duševní hygieny. Výzkum dále prokázal, že začlenění zásad duševní hygieny do života pomáhajících má vliv na prevenci vyhoření. Roli ale hrají i další faktory, což se v rozhovorech potvrdilo. Zejména dobré vztahy na pracovišti či přítomnost supervize mohou mít pozitivní vliv.
Psychologická příprava plavců pravidelně se účastnících mistrovských soutěží
SOKOL, Cyril
Práce se zabývá problematikou psychologické přípravy dorostenců z Jihlavského plaveckého klubu pravidelně se účastnící mistrovských soutěží v plavání. V teoretické části popisuje psychické procesy ve sportu, rysy osobnosti, sportovní trénink, optimalizaci psychofyziologických podmínek výkonnosti a psychologickou přípravu sportovce. Ve výzkumné části byl zjištěn výchozí stav psychologické připravenosti skupiny a následně připraven intervenční program, který byl následně vyhodnocen. Účastníci výzkumu se psychologické přípravě nevěnovali, nebo o ní neměli žádné informace. Někteří trpí předstartovní nervozitou a je u nich patrná vysoká aktivační úroveň spolu s fyziologickými projevy, což může mít vliv na výsledky při závodě. Intervenční program byl navrhnut tak, aby tyto projevy kompenzoval, aby byl závodník optimálně vyladěn, koncentrován a motivován. Zlepšila se znalost psychologické přípravy a zvýšila se její důležitost.
Psychohygiena sociálních pracovníků
VORÁČKOVÁ, Pavla
Práce sociálního pracovníka patří mezi náročné pomáhající profese. Psychohygiena je soubor pravidel, která slouží k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševní rovnováhy a zdraví. Hlavním cílem této diplomové práce je zmapovat psychohygienické prostředky užívané sociálními pracovníky, kteří pracují v regionu města Strakonice. Vzhledem k cílům práce jsem zvolila kvalitativní metody sběru dat i jejich interpretace. Z výsledků mé práce vznikly následující hypotézy: Náročnost profese sociálních pracovníků spočívá především v práci s lidmi. Nejčastějším zdrojem stresu je pro sociální pracovníky časová tíseň. Psychohygiena je individuální záležitost. Sociální pracovníci využívají psychohygienické prostředky. Supervize je poskytována jen v některých organizacích. Sociální pracovníci jsou převážně spokojeni se svým životem.
Spánková hygiena u sester a studentů Zdravotně sociální fakulty
CHMELÍKOVÁ, Petra
Spánková hygiena je v dnešní uspěchané době často diskutovaným tématem. Nepřiměřená spánková hygiena je častou příčinou výskytu nespavosti a jiných poruch spánku. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že sestry pracující v nemocnici nedodržují spánkovou hygienu, naopak studenti Zdravotně sociální fakulty spánkovou hygienu dodržují. Nejčastější faktor bránící dodržování spánkové hygieny u sester je třísměnný provoz. Nejčastější chybou narušující dodržování spánkové hygieny u studentů Zdravotně sociální fakulty jsou špatné myšlenky před spaním. Cíle práce byly naplněny. Tři hypotézy byly potvrzeny. Pouze v jediném případě byla hypotéza vyvrácena.
Analysis of assumptions of students and managers for stress management
Mergová, Natália ; Bedrnová, Eva (vedoucí práce) ; Pauknerová, Daniela (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na tématiku stresu, stres managementu a duševní hygieny. Hlavním cílem této práce je nashromáždit relevantní literaturu týkající se stres managementu a duševní hygieny a zpracování nejdůležitějších aspektů. Následním cílem je vykonat empirický výzkum na cílové skupině študentů vysokých škol a manažeru a odhalit jejich přístup k stresu, k technikám stres managementu a úroveň psychohygieny v jejich životě. Výsledky empirického výzkumu budou základem pro stanovení doporučení v závěrečné části práce.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 36 záznamů.   začátekpředchozí27 - 36  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.