|
|
Genealogie plzeňské revolty 1. června 1953: Analýza veřejných kolektivních protestů obyvatelstva města Plzně v letech 1948 - 1953
Šlouf, Jakub ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent) ; Křesťan, Jiří (oponent)
P edkládaná diserta ní práce analyzuje jeden z nejrozsáhlejších protest éry eskoslovenského stalinismu, plze skou ervnovou revoltu proti pen žní reform v roce 1953. Metodologicky p itom vychází z teorií tzv. nových sociálních hnutí. Známý plze ských incident proto zasazuje do kontextu p edchozích protestních akcí, které se odehrály v plze ské lokalit v rozmezí let 1948-1953. Takový postup autorovi umož uje mapovat vývoj n kolika r zných protestních kultur, které dlouhodob p sobily v jednotlivých ástech spole nosti v západních echách a které v roce 1953 každá svým osobitým zp sobem inspirovaly vznik i pr b h plze ské revolty. Práce tak p ináší nejen výrazn zp esn ný kritický popis ervnových protest , ale též jejich kulturní rodokmen. Prost ednictvím tohoto rodokmenu autor odkrývá strukturu hlavních sociálních hnutí, která se revolty ú astnila, a s nimi spojený soubor spole enských konflikt , ze kterých protesty vycházely. Byly to zejména tyto t i: sociáln motivované stávkové hnutí pr myslových d lník , hnutí pro-západn orientované studentské i d lnické mládeže a latentní pnutí uvnit komunistické strany, které se projevovalo pasivní rezistencí její lenské základny v i lokálním stranickým "diktátor m".
|
|
| |
|
|
Volby v reálném socialismu jakožto nástroj podmaňování
Bárta, Ondřej ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Machart, Filip (oponent)
Diplomová práce klade si za cíl nabídnout možné interdisciplinární explanační schéma faktu, který je v literatuře popisován jako masová konformita občanů reálně socialistického zřízení v Československu. I v 70. a 80. letech, v době ideologické vyprázdněnosti, bylo komunistickým režimem dosahováno toho, že se drtivá většina obyvatelstva účastnila mocenských rituálů, což mohlo mít nezanedbatelné psychologické dopady. Lidem při nich bylo pravidelně připomínáno jejich pokoření se a je úkolem sociální psychologie, ze které práce vychází, aby představila koncepty schopné popsat, jakým způsobem mohlo být takové ponížení na úrovni jedincova sebepojetí zpracováváno a jaký vliv to mohlo mít na všeobecnou konformitu. U nejsymboličtějšího z rituálů, voleb, je tedy nutné rovněž zkoumat, jakou formou byly dobově prezentovány, neboť i to má vliv na míru tenze mezi vlastním jednáním a přesvědčením.
|
|
| |
|
|
Propagandistický plakát 50. let jako médium vládnoucí ideologie
Havelková, Alžběta ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá propagandistickým plakátem jako specifickým médiem v kontextu komunistické propagandy prvního období komunistického režimu v Československu v letech 1948 - 1956. V první části se práce věnuje historickému pozadí daného období, především z hlediska politické, společenské a hospodářské přestavby. Věnuje se plakátu jako samostatnému nástroji propagandy v souvislosti se vztahem k Sovětskému svazu jak z hlediska historického tak výtvarného, kde přibližuje vznik a funkci socialistického realismu jako jediného oficiálního stylu. Současně práce přináší náhled na fungování a charakteristické prvky komunistické propagandy padesátých let ve spojitosti s řízením médií a institucí cenzury. Na propagandistický plakát je nahlíženo jako na svébytné médium, kterého komunistická propaganda hojně využívala a byla si vědoma jeho přínosů v procesu přesvědčování a ideologického působení na společnost. V souvislosti s budováním socialismu jako jednoho z hlavních cílů prvních let vlády komunistického režimu se práce zaměřuje na plakáty související s budování nového přístupu k práci a pracovní morálce. Na základě archivních dokumentů přináší práce shrnutí, jakým způsobem a kde docházelo v rámci stranického či vládního aparátu k řízení propagandy na plakátech. V poslední části se práce snaží...
|
|
|
Jugoslávie na křižovatce. Reflexe jugoslávského tisku na počátku roku 1990
Moskovič, Boris ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce analyzuje činnost dvou jugoslávských deníků, záhřebského Vjesniku a bělehradské Politiky, na počátku roku 1990, tedy v době předcházející rozpadu SFRJ. Snaží se nastínit základní postoje a názory těchto periodik k třem vybraným událostem a problémům, které v lednu roku 1990 dominovaly na jugoslávské politické a společenské scéně. Patří mezi ně start ekonomických reforem federálního premiéra Ante Markoviće, projevy chorvatského a srbského nacionalismu na příkladech shromáždění HDZ a SNO a krach XIV. sjezdu Svazu komunistů Jugoslávie. Tyto události a jevy jsou zařazeny do širšího rámce vnitropolitického vývoje jugoslávské federace. Klíčová slova: tisk, reflexe, Jugoslávie, komunistická strana, ekonomická reforma
|
|
| |
|
|
Květen 1945 optikou deníku Mladá fronta v časové spirále 65 let
Stoszková, Šárka ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Anotace: Diplomová práce "Květen 1945 optikou deníku Mladá fronta v časové spirále 65 let" zpracovává téma osvobození Československa v květnu 1945 pomocí kvalitativní obsahové analýzy vybraných dostupných textů publikovaných v deníku Mladá fronta (Mladá fronta DNES) v průběhu 65 let od jeho založení. V práci bude hodnocen vývoj periodika od jeho založení po současnost, analýza se věnuje vývoji postojů, názorů, způsobu žurnalistického sdělení a proměny mediálního obsahu stejné události ve stejném médiu na půdorysu metamorfózy doby. Hlavním cílem práce je získat odpověď na otázku, zda může být stejná (a z historického pohledu do značné míry konstantní) událost ve stejném mediálním produktu popisována v různých časových periodách stejně a jaké faktory to ovlivňují.
|
|
| |
|
|
Nikos Zachariadis a Komunistická strana Řecka během Metaxasovy diktatury
Karasová, Nikola ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá postavením komunistického hnutí v řecké společnosti v meziválečném období a zejména v průběhu Metaxasovy diktatury (1936-1941), během níž se KKE musela přizpůsobit řadě zásadních změn. V důsledku tvrdých persekucí ze strany režimu, jimž byli řečtí komunisté nuceni čelit, si postupně získali nové zkušenosti z činnosti v ilegalitě, jež posléze mohli využít v bojích za druhé světové války a následné řecké občanské války. Metaxasova ideologie stála v ostrém protikladu k ideologii KKE, přesto však došlo po italské agresi vůči Řecku v říjnu 1940 k jejich součinnosti. Jak Metaxas, tak KKE tímto svým postojem získali dosud nebývalou podporu veřejnosti. Rok 1941 se tak pro obě strany paradoxně stal historicky prvním okamžikem jejich jednoznačného politického úspěchu.
|
host ::
RSS.