|
Postava duchovního, jeho nalezení sebe sama, nalezení vlastního Božího vedení, duchovní v roli lékaře duše i těla jednotlivce, rodiny a společnosti
Pelzová, Barbora ; Beneš, Jiří (oponent) ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá konceptem postavy duchovního, jeho sebenalezení tzn. nalezení vlastního Božího vedení, duchovní v roli lékaře duše i těla jednotlivce, rodiny a společnosti.
|
| |
|
Termogeneze ve vztahu k zátěži
Smutný, Michal ; Radvanský, Jiří (vedoucí práce) ; Procházka, Michal (oponent)
Tvorba tepelné energie v lidském těle je nedílnou součástí metabolických pochodů. Při fyzické námaze produkce tepla, tedy termogeneze, výrazně stoupá vlivem svalové činnosti. Na termoregulační mechanismy sportovců klade tato situace vysoké nároky. Schopnost vyrovnávat se vzestupem teploty tělesného jádra (Tc) lze v terénu dobře sledovat měřením tělesné teploty. Snahou trenéru a sportovních lékařů je předejít zraněním, případně ztrátě výkonnosti, které jsou spojeny s přehřátím organismu. Práce seznamuje čtenáře se současnými metodami využívanými ke sledování vzestupu a vývoje Tc při pohybových aktivitách. Tato rešerše diskutuje o lidské termoregulaci při tělesné námaze a její sledování pomocí měření tělesné teploty. Popisuje, jaký vliv mají nové technologie a jejich snadnější dostupnosti na metody k měření tělesné teploty, respektive teploty tělesného jádra (Tc).
|
|
Neuroekonomie: Analýza spotřebitelského chování a vnímání televizních spotů
Červenka, Petr ; Chytilová, Helena (vedoucí práce) ; Máslo, Lukáš (oponent)
Práce se zabývá detailní studií dvou televizních reklamních spotů nejmenované energetické společnosti. Cílem této práce je zjistit, zdali po zhlédnutí obou reklam a následném hloubkovém rozhovoru, kdy respondenti hodnotí reklamy, které viděli je jejich subjektivní hodnocení stejné nebo v rozporu s tím, jaké hodnoty jim byly během měření zjištěny. Vzorek 24 respondentů, jenž se výzkumu zúčastnil, prezentoval ekonomicky aktivní složení populace v České republice. Jednalo se tedy o osoby v různém věku, kombinaci dosaženého vzdělání a rovnoměrně zastoupeného poměru pohlaví. Neurologické měření, které probíhalo během sledování reklam, bylo prováděno skrze oční kameru, elektroencefalograf na měření mozkové reakce a fotopletismograf na měření změn tepové frekvence, měřič kožního odporu a tělesné teploty. Výsledná data jsou prezentována na grafech emoční polarity a aktivity. Výsledky prokazují, že slovní hodnocení respondentů ohledně jejich vnímání reklamy není vždy totožné s hodnotami, které jsou naměřeny přístroji. Práce na závěr obsahuje doporučení, jak úspěšně zacílit na tzv. koncového zákazníka, který využívá služeb dané společnosti.
|
|
Zemědělství v rámci trvale udržitelného rozvoje agrárního sektoru
Frýdlová, Monika ; Boháčková, Ivana (vedoucí práce) ; Smutka, Luboš (oponent)
Zemědělství již od počátku lidstva patřilo k nejdůležitějším odvětvím a zaujímalo v hospodářství silnou pozici. Kromě toho, že zemědělství zajišťuje produkční funkci v závislosti na přírodních zdrojích a jejich kvalitě, rovněž utvářelo z historického pohledu krajinu. Počátky zemědělské činnosti nebyly spojeny s žádnými negativními environmentálními dopady. Zemědělství vznikalo v oblastech, které byly málo ekologicky zranitelné, negativní dopady, které se projevovaly, byly jen lokální a podobaly se přírodním narušením, dobou ani svojí periodicitou nemohly překročit meze, které by znamenaly trvalé poškození. Během tohoto období až do počátků industrializace bylo zemědělství dynamickým faktorem, který podporoval vývoj lidské společnosti. Během posledních dvou století prodělalo zemědělství velkou proměnu. Jak podotýká KIRCHENMANN et BIRD (2006), začátek přeměny zemědělství na průmyslový systém, je spojen s počátkem průmyslově vyráběného nářadí a strojů, s výrobou a používáním minerálních hnojiv a se zavedením strojní tažné síly (KOSTELANSKÝ et al., 2009). V prvních desetiletích 20. století se můžeme setkat s prvními publikovanými výstupy, které poukazují na poškození úrodnosti půdy, na změny v agroekosystémech, na zvýšení výskytu chorob a škůdců a snížení kvality potravin. Mnoho vědců nesouhlasilo se stále se zužujícím pohledem na přírodní systémy a procesy a jejich roli v zemědělství (HARWOOD, 1983). Jak podotýká RAMAN (2006) dopady industrializace zemědělství na okolní prostředí byly stále významnější. Především po 2. světové válce dochází k podpoře a rozvoji konvenčního zemědělství, v důsledku toho, že státy nebyly schopny soběstačně zajišťovat svoji zemědělskou produkci. Celosvětově docházelo k masivní intenzifikaci zemědělství, rozsáhlému používání průmyslových hnojiv a pesticidů, závlahám, střídavému obhospodařování zemědělské půdy a zavádění monokultur, které mají vliv jak na druhovou, tak i genetickou diverzitu. Tyto změny byly dány nízkými výrobními náklady a sledována byla pouze ekonomická hlediska. Díky intenzifikaci zemědělství se rychle zvýšily výnosy, na druhou stranu byly velmi rychle vyváženy negativními dopady na životní prostředí -- erozí půdy, znečištěním podzemních vod, zvýšeným výskytem plevelů a nemocí, které byly rezistentní vůči chemickým postřikům. Kritizováno bylo bezohledné využívání 2 technických zařízení. V posledních letech minulého století se naplno projevily problémy spojené s dlouhodobým rozvojem intenzivního způsobu zemědělské výroby. V reakci na tento nepříznivý vývoj vznikaly různé formy zemědělství, jejichž cílem je především šetrnost k životnímu prostředí s minimalizací používání chemických vstupů. Alternativní, ekologicky zaměřené zemědělské směry, kam lze zařadit i ekologické zemědělství, se rozvíjí od počátku minulého století. Ekologické zemědělství představuje takový systém hospodaření, který zakazuje používání syntetických hnojiv a pesticidů, využívá šetrné způsoby k potlačení plevelů, škůdců a chorob, přispívá k celkové harmonii agroekosystému a jeho biodiverzitě, upřednostňuje využívání obnovitelných zdrojů energie a recyklaci použitých surovin. Ekologické zemědělství tak plně odpovídá principům trvale udržitelného rozvoje zemědělství, které neplní pouze produkční funkci zemědělství, ale také mimoprodukční funkce. Trvale udržitelné zemědělství tedy představuje vícedimenzionální pojem, který v sobě zahrnuje jak oblast životního prostředí, ekonomie, tak společenských aspektů, které jsou vyjádřeny mnoha způsoby. Od 90. let minulého století se stále hledají způsoby, jak šíři zemědělské problematiky zjednodušit, kvantifikovat a jak ji posuzovat pomocí různých metod a zjednodušených modelů, které povedou jak k optimalizaci zemědělských produkčních systémů, tak budou využívány i jako podklad pro politické rozhodování v této oblasti. Za nejvhodnější nástroj k posuzování trvalé udržitelnosti jsou považovány indikátory, které umožňují srozumitelnou formou prezentovat často velmi složité jevy v jednotlivých agrosystémech. Indikátory jsou ve většině případů číselně vyjádřitelné a poskytují informace, které umožňují posoudit stupeň plnění cílů trvalé udržitelnosti v dané oblasti. Dnes známé soubory indikátorů byly a jsou stále vyvíjeny především v západních zemích, kde převládá intenzivní zemědělská činnost. Jen v Evropě existuje více než 40 metod pro hodnocení trvalé udržitelnosti zemědělství. GLIESMANN et al. (2010) uvádí, že na trvale udržitelné zemědělství je nutné pohlížet jako na živý proces vzhledem k neustále se měnícím podmínkám, než-li jako na určitý konečný stav. V oblasti zemědělství se tedy jedná o neustále hodnocení a vylepšování postupů hospodaření směřující k "zemědělství, které je ekologicky zdravé, ekonomicky životaschopné a sociálně spravedlivé". (FRANCIS at YOUNGBERG (1990)
|
|
Možnosti využití vedlejších energetických produktů jako surovin pro hydrotermální reakce
Galvánková, Lucie ; Koplík, Jan (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je studium možností hydrotermálního zpracování sekundárních energetických surovin, především popílků z vysokoteplotního a fluidního spalování uhlí. Při hydrotermálních podmínkách a vhodné alkalické aktivaci lze z popílků připravit zeolity. Zeolity jsou mikroporézní krystalické aluminosilikáty využívané v mnoha průmyslových odvětvích, především jako katalyzátory, adsorbenty a velmi dobré iontoměniče. Při hydrotermální syntéze zeolitů z popílků hraje roli mnoho variabilních faktorů, přičemž v této práci byl zkoumán především vliv druhu a koncentrace alkalického aktivátoru společně s teplotou hydrotermálního procesu. Dalšími studovanými faktory jsou volba výchozí suroviny a poměr výchozí suroviny k množství roztoku aktivátoru. Charakteristika fázového složení připravených vzorků byla prováděna pomocí XRD a SEM mikroskopie. U vzorků byla dále stanovena kationtová výměnná kapacita.
|
|
Využití biomasy v energetických výrobnách ČR
Červinka, Petr ; Mastný, Petr (oponent) ; Macháček, Jan (vedoucí práce)
Cílem tohoto projektu je seznámit se s rozdělením biomasy podle druhu a použití. Srovnáme využívání biomasy mezi ČR a EU. Seznámíme se s technologií spoluspalování s fosilními palivy a její energetické a ekonomické hodnocení. Současný evropský trend směřuje ke stále většímu využívání obnovitelných zdrojů energie, kde významnou roli zaujímá biomasa.
|
|
Analýza hydrodynamických podmínek aparátů jednotek pro termické zpracování odpadů
Říha, Kamil ; Kilkovský, Bohuslav (oponent) ; Pařízek, Tomáš (vedoucí práce)
Termické zpracování odpadů je metoda, kdy při spalování dochází k redukci odpadů až na 10% původního objemu. Hlavní předností této metody je možnost využití tepla uvolněného spalováním odpadu pro výrobu tepelné či elektrické energie. Při termickém procesu však vzniká řada nežádoucích látek (NOx, CO, SO2, HCl, HF, PCDD/F), které se musí ze surových spalin odstranit nebo zredukovat na hodnoty dané platnou legislativou [16]. Za tímto účelem jsou spalovenské linky opatřeny řadou aparátů na odstranění těchto látek. Hlavní úkol této diplomové práce je výběr kritických aparátů z hlediska jejich tlakových ztrát. Hodnota tlakové ztráty hraje významnou roli při navržení výkonu spalinového ventilátoru. Při zvýšení či snížení celkové tlakové ztráty, roste či klesá spotřeba elektrické energie spalinového ventilátoru. Změna spotřeby se v celkovém hodnocení promítá v koeficientu efektivnosti energetického využití odpadů, kde se určuje zda jde jen o spalování odpadů či o jeho energetické využití. V první části diplomové práce jsou detailně popsány dostupné metody čištění spalin, kde je popsán jejich princip, výhody, nevýhody a porovnání jejich účinnosti. V další části diplomové práce je proveden vzorový příklad o vlivu určení technologie na celkovou hodnotu tlakových ztrát. Byly vybrány dvě technologie pro odstraňování dioxinů (technologie katalytické filtrace REMEDIA a DeNOx/DeDiox), kde se provedla detailní analýza tlakových ztrát jednotlivých komponent daných technologií. Následně byly dosažené výsledky mezi sebou porovnány a vyhodnoceny. Pro analýzu těchto dvou metod byl navržen matematický postup v softwaru Maple 9.5.
|
|
Mikrobiální populace v bioplynu
Čermáková, J. ; Tenkrát, D. ; Mrázek, Jakub ; Fliegerová, Kateřina
Tento příspěvek se zabývá studiem mikrobiální populace v bioplynu pomocí metody založené na molekulární genetice, která dokáže identifikovat větší množství mikroorganizmů než pomocí klasické kultivace. V bioplynu z čistírny odpadních vod bylo nalezeno téměř 8 mil. bakterií v m3 a nejvíce byly zastoupeny dva kmeny Firmicutes a Proteobacteria. Avšak mnohé mikroorganismy v bioplynu jsou dosud neznámé nekultivované bakteriální druhy. Studium bakteriální biodiversity v bioplynu hraje klíčovou roli zejména při konečném využití bioplynu, protože některé druhy mohou způsobovat korozi zařízení či potrubí nebo mohou být dokonce patogenní a využívat bioplyn ke svému šíření.
|
|
Dynamic setup for clusters with multi-master architecture
Opočenská, Kateřina ; Hnětynka, Petr (oponent) ; Yaghob, Jakub (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problémem multi-master konfigurace pro počítačové clustery, na kterých běží systém PROOF. PROOF je framework postavený na master-worker architektuře, který se používá především na analýzu fyzikálních dat v CERNu (Evropská organizace pro jaderný výzkum). Cílem práce je určit optimální počet masterů, při jejichž použití je daná úloha zpracována v nejkratším čase. Na základě analýzy průběhu zpracování úlohy je představen a naimplementován tzv. merger-based algoritmus, tedy algoritmus založený na konceptu mergera. Merger je uzel, který se během výpočtu chová jako worker, ale během poslední, a nezřídka velmi náročné fáze slučování mezivýsledků plní roli mastera. Počet a přesné určení mergerů probíhá dynamicky během zpracování úlohy a je určeno jak velikostí clusteru, tak i jeho aktuálním výkonem. Na závěr práce je provedeno srovnání merger-based algoritmu s dosavadním klasickým přístupem, a to na různých úlohách a pro různé velikosti clusteru. Naměřené zrychlení je srovnáno s teoretickými hodnotami.
|
host ::
