|
|
Sociální problémy města Mostu perspektivou jeho mladého obyvatelstva
Pícha, Tomáš ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Rigorózní práce se zabývá sociálními problémy města Mostu a tím, jak je vnímají a hodnotí mladí Mostečané. Město má vlivem historických událostí velmi specifickou skladbu obyvatelstva a již dlouhodobě čelí mnoha problémům, které jsou svou povahou sociální, ekonomické, environmentální i jiné. Práce mapuje názory žáků a studentů mosteckých škol na dané problémy a analyzuje, které z nich považují za naléhavé, jak hodnotí životní podmínky v Mostě a jaký je jejich vztah k městu. Oporou práce a zároveň hlavní zdroj empirické informace je vlastní dotazníkové šetření provedené na vzorku zhruba 600 studentů různých typů škol, které dává odpovědi na většinu výzkumných otázek. Vzhledem k tomu, že mezi mladými Mostečany nejvíce rezonuje problém romských lokalit a Romů jako takových, bylo na toto šetření navázáno obdobným kvantitativním výzkumem v jedné z romských lokalit - známém sídlišti Chanov. Ten umožnil srovnání názorů respondentů (převážně) z řad majority s názory mladých Romů. Celkový výstup tak tvoří popis aktuální situace města a jeho problémů, percepce těchto problémů mladým obyvatelstvem (majority v komparaci s poměrně početnou romskou minoritou) a náčrt viz budoucího vývoje. Kromě sociálních problémů je pozornost věnována taktéž doposud nepříliš diskutovanému fenoménu masového odlivu obyvatel...
|
|
|
Vliv suburbanizace na demografickou a sociální strukturu a sociální klima v suburbiích Mladé Boleslavi
Hrušková, Nela ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Kopečná, Martina (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je postihnout sociální strukturu obyvatel a sociální klima v suburbiích Mladé Boleslavi. V souvislosti s přistěhováním obyvatel do okolí města dochází ke změně populační velikosti a skladbě obyvatelstva obcí, s čímž souvisí i zvýšení rozdílů mezi tamními obyvateli. Důvodem jsou rozdíly mezi obyvateli z hlediska sociální statusu, tradic, chování a věku. V práci hodnotím především vliv těchto rozdílností na vzájemné vztahy mezi původním obyvatelstvem a nově přistěhovalými. Snažím se zjistit míru zapojení nově příchozích do chodu obce a definovat problémy a typy spolupráce mezi těmito skupinami. Domnívám se, že budou jisté odchylky v jednotlivých obcích, avšak souhrnně je budou postihovat podobné problémy i pozitiva, která byla zjištěna v dřívějších studiích provedených v zázemí Prahy. Současně diskutuji, zda a případně jakým způsobem, je proces ovlivněn firmou Škoda Auto, která v Mladé Boleslavi sídlí. Klíčová slova: suburbanizace, sociální struktura, sociální klima
|
|
|
Problémy města Mostu očima jeho mladých obyvatel
Pícha, Tomáš ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá sociálními problémy města Mostu a tím, jak je vnímají a hodnotí mladí Mostečané. Město má vlivem historických událostí velmi specifickou skladbu obyvatelstva a již dlouhodobě čelí mnoha problémům, které jsou svou povahou sociální, ekonomické, environmentální i jiné. Práce mapuje názory žáků a studentů mosteckých škol na dané problémy a analyzuje, které z nich považují za naléhavé, jak hodnotí životní podmínky v Mostě a jaký je jejich vztah k městu. Oporou práce a záro- veň hlavní zdroj empirické informace je vlastní dotazníkové šetření provedené na vzorku zhruba 600 studentů různých typů škol, které dává odpovědi na většinu vý- zkumných otázek. Ty se kromě sociálních problémů týkají taktéž doposud nepříliš dis- kutovaného fenoménu masového odlivu obyvatel Mostu, který by mohl všechny ostat- ní problémy do budoucna ještě prohloubit. Celkový výstup tak tvoří popis aktuální si- tuace města a jeho problémů, percepce těchto problémů mladým obyvatelstvem a náčrt vize budoucího vývoje.
|
|
|
Sociální struktura a mezilidské vztahy: vzájemné souvislosti
Krása, Petr ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Tato práce analyzuje vzájemné souvislosti mezi sociální strukturou a mezilidskými vztahy, především pak funkci mezilidských vztahů v sociální struktuře. Mezilidské vztahy nahlíží jako sociální procesy, které probíhají v sociální struktuře. Předmět práce je zkoumán na třech rovinách: jedinec, mezilidské vztahy, sociální struktura. Metodou práce je analýza a syntéza relevantní (především) sociologické literatury. Strukturalistickým pohledem na zkoumaný předmět autor dospívá k závěru, že mezilidské vztahy plní funkci reprodukce či změny sociální struktury. Mezilidské vztahy ovlivňují sebepojetí jedince, které se zpětně odráží v povaze vztahů mezi lidmi, v povaze sociální struktury a naopak. Současná povaha sociální struktury, jak autor dokládá, vede v mnoha ohledech k odcizení člověka. V závěru práce předkládá autor k diskusi konkrétní návrh, jak by bylo možné iniciovat změny v sociální struktuře díky zlepšování sociálních dovedností lidí a tím i mezilidských vtahů.
|
|
|
Evoluce věna
Pokorný, Daniel ; Kuběna, Aleš (vedoucí práce) ; Houdek, Petr (oponent)
Analýza svatebních trhů se je prozatím prováděna hlavně z pohledu ekonomie (Tertilt 2002, 2005, Botticini and Siow 2003). Mnohem méně prací si však této problematiky všímá z biologického hlediska. Jak různé formy svatebních transakcí ovlivňují podobu společností je zatím stále nepříliš známé. Přitom význam není vůbec zanedbatelný. Jejich pochopení může totiž pomoci alespoň částečně odpovědět na problémy, s nimiž se dnešní společnosti potýkají. klíčová slova: věno, cena nevěsty, svatební transakce, sociální struktura
|
|
|
Sociální klima školní třídy a školní úspěšnost žáka
Stárková, Eliška ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
a klíčová slova Předmětem této diplomové práce je sociální klima školní třídy a školní úspěšnost žáka. Diplomová práce je členěna na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se zaměřuji na zpracování daného tématu na základě české i zahraniční soudobé odborné literatury. Zaměřuji se na školní třídu z pohledu sociální psychologie. Rozebírám formování sociální struktury školní třídy, způsoby jejího poznávání i nejčastější pozice a role, jež se ve školním kolektivu vyskytují. Dále uvádím základní poznatky o sociálním klimatu, jeho tvůrcích, determinantách a diagnostice. Jako posledním se zabývám tématem školní úspěšnosti. Vymezuji pojmy školní neúspěšnost, sebehodnocení a vnímaná akademická účinnost. V empirické části prezentuji kvantitativní výzkum, do kterého se zapojilo 309 žáků a 17 třídních učitelů ze základních škol z Prahy. Cílem výzkumu bylo potvrdit souvislost mezi sociálním klimatem školní třídy a školní úspěšností žáka. K tomuto účelu byly použity dvě dotazníkové metody - dotazník B-3 a dotazník "Jak se učím" (MALS). Na základě statisticky zpracovaných dat nebyla tato závislost potvrzena. Jako průkazný se ovšem ukázal vztah mezi vnímanou akademickou účinností a známkami žáků ve škole. Klíčová slova: školní třída, sociální klima, sociální struktura, školní úspěšnost, vnímaná...
|
|
|
Změny v sociálním uspořádání skupiny goril nížinných v pražské ZOO po introdukci reprodukčně schopné samice
Vítková, Eliška ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Vančatová, Marina (oponent)
Ve svém výzkumu, probíhajícím sedm měsíců, jsem se zabývala zkoumáním distribuce afiliativního a agonistického chování goril vůči nové samici v pražské zoo. Sledovala jsem průběh zařazování nové samice do skupiny a změny v sociálním uspořádání goril nížinných po integraci nové samice. Pro výzkum byly použity standardizované metody pozorování ad libitum sampling, focal animal sampling a scan sampling a statistická analýza dat byla provedena pomocí etologického softwaru (Noldus - MatMan 1.0). Předpokladem bylo, že agonistické kontakty vůči Bikiře jsou iniciovány samicemi a především samicí Shindou, dále že afiliativní kontakty směrem k Bikiře iniciují mláďata a nedospělci, že četnost agonistických kontaktů vůči Bikiře bude postupně klesat, že ostatní dospělci ve skupině jsou vůči Bikiře dominantní, že dojde ke snížení významu afiliativních kontaktů a že se změní sociální struktura ve skupině. Z výsledků výzkumu se potvrdilo, že agonistické kontakty vůči nové samici iniciují výhradně samice a především samice Shinda. Dále se potvrdilo, že iniciátory afiliativních kontaktů vůči Bikiře jsou mláďata a nedospělá samice Moja. Ukázalo se, že ostatní dospělci jsou vůči Bikiře skutečně dominantní, že dochází ke změně sociální struktury a že se během integrování snižuje význam afiliativních kontaktů....
|
|
|
Bělorusko na křižovatkách 20. století: Historicko-sociologická srovnávací analýza sociálních změn v sovětském a západním Bělorusku v letech 1921-1939
Badzevich, Dzmitry ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Kilias, Jaroslaw (oponent)
V ČEŠTINĚ Titul a jméno autora: Bc. Badzevich Dzmitry. Instituce: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií U Kříže 8, 158 00 Praha 5. Obor: "Historická sociologie". Název práce: BĚLORUSKO NA KŘIŽOVATKÁCH 20. STOLETÍ: HISTORICKO- SOCIOLOGICKÁ SROVNÁVACÍ ANALÝZA SOCIÁLNÍCH ZMĚN V SOVĚTSKÉM A ZÁPADNÍM BĚLORUSKU V LETECH 1921-1939. Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jiří Šubrt, CSc. Počet stran: 106 + přílohy. Počet příloh: 3. Rok obhajoby: 2012. Klíčová slova: Kapitalismus, komunismus, sociální změna, struktura, společnost, právo, městské a venkovní hospodářství, průmysl, státní instituce, vzdělaní, náboženství, ideologie, každodennost. V diplomové práci jsem zabýval tématikou procesů sociální změny ve dvou částech dobového Běloruska v letech 1921-1939. Pomocí kombinací různých teoretických konceptů (Parsonsův AGIL a Sztompková typologie procesů sociálních změn) a jejich následného použití jako návodu pro analýzu byl vymezen pojmový aparát. První část práci zabývá historickým pozadím dobového Běloruska. Druhou část tvoří kapitoly o dějinách struktury každé ze dvou částí dobového Běloruska, a kapitola, v níž analyzuji procesy sociálních změn. Výzkumná část analyzuje jednotlivé procesy a srovnává jejich průběh s předchozím obdobím a také s procesy v druhé částí dobového Běloruska.
|
|
|
Výzkumy prestiže povolání v české společnosti
Křepelková, Zuzana ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Bakalářská práce "Výzkumy prestiže povolání v české společnosti" je zaměřena na problematiku prestiže povolání a pokouší se odpovědět na otázku, jak prestižní škála odráží společenské změny po roce 1989 a co nám jednotlivé posuny v hodnocení prestiže povolání vypovídají o struktuře společnosti. V první části pracuji s pojmy prestiž, prestiž povolání a sociální status. Ve druhé části uvádím, jaké výzkumy se na našem území realizovaly, jak vypadají jejich stupnice prestiže povolání a jakým způsobem lze tyto stupnice porovnávat. Pokouším se nastínit, jaké jsou cíle výzkumů, popisuji metodologii a zabývám se problémy, které mohou ve výzkumech nastat. Ve třetí části chronologicky shrnuji konkrétní výsledky výzkumů prestiže povolání v české společnosti, poukazuji na některé posuny v hodnocení profesí a vysvětluji promítání společenských změn do prestižní škály. V poslední části prezentuji výsledky vlastního výzkumu, který byl realizován v roce 2012, ukazuji jeho specifika, zamýšlím se nad zařazením jednotlivých povolání do výzkumu a srovnávám ho s výzkumem z loňského roku. Součástí je i hlubší analýza, ve které se pokouším vysvětlit, na základě čeho respondenti přisuzují prestiž jednotlivým povoláním.
|
|
|
Proces vytváření sociálního statusu při změně školní třídy
Brožová, Martina ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Předmětem této diplomové práce je proces utváření sociálního statusu při přechodu ze základní školy na střední. V teoretické části se zaměřuji na školní třídu jako sociální skupinu a postavení žáka ve třídě, věnuji se struktuře školní třídy, statusovému systému rolí a nejčastějším sociometrickým pozicím, které se ve školní třídě vyskytují. Dále uvádím poznatky o období adolescence, které se vztahují k tomuto tématu a prezentuji základní informace o identitě adolescentů a sociálních dovednostech. Jako poslední se zabývám tématem, jak zkoumat školní třídu. V empirické části prezentuji kvalitativní výzkum, ve kterém bylo zapojeno 5 středních škol z Prahy a okolí, celkem 104 studentů. Cílem výzkumu bylo popsat a porozumět procesu utváření sociálního statusu v nové třídě. K tomuto účelu byly použity dvě dotazníkové metody - sociometrický ratingový dotazník SORAD a dotazník mapující zkušenost jedince v interpersonálních vztazích a jeho spokojenost se změnou školního kolektivu. Na základě analýzy dat a interpretativních metod jsme došli k závěru, že sociální status je utvářen již v prvních interakcích mezi členy a je málo proměnlivý. Sociální status je tvořen dvěma rovinami - vztahovou, která je vyjádřena oblibou a sociální sílou, která je vyjádřena poměrem moci ve skupině. Tyto roviny doplňuje...
|
host ::
RSS.