|
| |
|
| |
|
|
Od Descartovy mysli ke Kantovu rozumu
Dekastello, Petr ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Primárním východiskem zkoumání je dílo R. Descarta Meditace o první filosofii a zkoumání pojmu chápavosti (intellectus) a jeho postavení v rámci mysli (mens) ve vztahu k myšlení (cogitatio). K tomu je třeba tematizovat a brát v úvahu také smyslové vnímání (sentio) a představivost (imaginatio), které zprostředkovávají chápavosti "materiál" k souzení. Cílem práce je ukázat, jakou má chápavost funkci v "rozumu" a předložit interpretaci, jakým způsobem se nám může jevit struktura mysli v závislosti na rozumu (ratio), a to v pojednání R. Descarta, jeho díle a odpovědích na námitky. Postavení a funkce chápavosti bude konkrétně zkoumána náčrtem logické struktury vzájemné závislosti uvedených hlavních pojmů, které jsou zásadní pro chápání podstaty lidské mysli. V závěru bude na prozkoumaných základech ukázáno, že systém "rozumu" R. Descarta lze chápat jako východisko transcendentálního pojetí rozumu u Kanta, které vede k idealistickému pojetí světa a vychází z apriorních forem myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Myšlení učitelů základních škol o dramatické výchově
Zdráhalová, Lucie ; Valenta, Josef (vedoucí práce) ; Kasíková, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá myšlením učitelů základních škol o dramatické výchově. Cílem této závěrečné práce je zjistit, jakým způsobem tito učitelé přemýšlejí o dramatické výchově, jejích cílech, prostředcích a formativním vlivu, respektive co pro ně dramatická výchova znamená (zda je to jen předmět, který jim byl vnucen či k němu mají zvláštní vztah), jakými činnostmi se během ní se žáky zabývají a jaké prostředky k tomu používají. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy: drama, výchova, dramatická výchovy - její cíle, principy, metody a techniky. Informace k teorii jsou čerpány z dostupné literatury jak české, tak zahraniční. V praktické části je popisován realizovaný výzkum: hledání respondentů, výsledky a interpretace. Prostřednictvím dotazníku byly osloveny tři skupiny: učitelé, kteří učí předmět dramatická výchova, učitelé, kteří využívají metod a technik dramatické výchovy a ředitelé škol, kteří rozhodují o zařazení výchovy do výuky. Klíčová slova Myšlení, učitel, základní škola, předmět, drama, výuková metoda, technika, dramatická výchova, princip, cíl, forma.
|
|
|
Biologické podklady kognitivních poruch
Vítek, Petr ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Jako téma své bakalářské práce jsem zvolil Biologické podklady kognitivních poruch. Vzhledem k rozsahu bakalářské práce jsem byl nucen si vybrat pouze dvě kognitivní funkce, konkrétně paměť a myšlení. Celá práce je vlastně pokusem propojit psychologické teorie se současnými poznatky neurologie a psychiatrie, které zažívají boom díky rozvoji zobrazovacích technik mozku, jejichž stručnému přehledu věnuji jednu kapitolu. Na začátku vymezuji jednotlivé kognitivní funkce a dále se již zabývám pouze dvěma vybranými - pamětí a myšlením. Paměť zabírá více stránek, protože její neurologický výzkum je ve srovnání s myšlením mnohem dále. U obou kognitivních funkcí postupuji stejně, nejprve se zaměřuji na popis v normě a následně klasifikuji a popisuji jednotlivé poruchy a hledám k nim neurologické koreláty. Ve druhé části bakalářské práce navrhuji výzkum epizodické paměti, v němž bych porovnával z neurologického i neuropsychologického hlediska rozdíly v jejím narušení. Cílovou skupinou jsou pacienti s bludy, pacienti trpící bájivou lhavostí a pacienti často konfabulujícími. Pokusil jsem se vytvořit takový design, aby se výzkum přibližoval co nejvíce realitě, nicméně si uvědomuji jeho finanční náročnost i některé složitější aspekty spojené zejména s výběrem zkoumaných osob. Klíčová slova: Kognice, paměť,...
|
|
| |
|
|
Does consciousness exhaust the nature of thought? The meaning of Descartes's term "cogitare"
Sedláková, Jana ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Práca sa venuje problémom interpretácií Descartovho pojmu "cogitare". V jej hlavnom obzore stojí spochybnenie ortodoxného čítania, ktoré stotožňuje pojem myslenia s "byť si vedomý". Ako alternatívy čítania sú v práci predstavené tri interpretácie z českej akademickej pôdy: Jamesa Hilla, Petra Glombíčka a Tomáša Marvana. Na základe rozboru zmyslového vnímania, emócií a sna, ktoré sú Descartom radené medzi módy myslenia, je poukázané nie len na problémy ortodoxného čítania, ale aj na výhody a nevýhody predstavených iných interpretácií. Cieľom práce nie je priniesť jednoznačnú odpoveď na otázku, čím je myslenie. Jej úlohou je oboznámiť čitateľa s danou problematikou a s plausibilnejšími interpretáciami ako je tá ortodoxná. Pojem vedomia sa ukáže ako príliš komplexným pojmom, ktorý skôr ako niečo vysvetľuje, potrebuje sám ozrejmenie. Kľúčové slová: Descartes, myslenie, vedomie, zmyslové vnímanie, emócie, sen, sebareflexia, súdenie, propozičný obsah
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.