|
|
Diagnostika školní zralosti v oblasti zrakového a sluchového vnímání
Barešová, Eva ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou školní zralosti v oblasti zrakového a sluchového vnímání a její diagnostikou u dětí v posledním roce předškolního vzdělávání. Teoretická část obsahuje charakteristiku vývoje dítěte předškolního věku a současného pojetí preprimárního vzdělávání, jsou zde vymezeny pojmy školní zralost a připravenost, rizikové faktory školní neúspěšnosti, odklad povinné školní docházky, dílčí funkce a deficity dílčích funkcí. Dále pak jsou popsány možnosti diagnostiky fonologické a vizuální percepce a další metody hodnocení funkcí, podmiňujících úspěšné osvojování školních dovedností. Zmíněn je také zápis dítěte do první třídy základní školy. Cílem empirické části je zjistit, je-li možné pravidelnou stimulací dílčích funkcí v oblasti zrakového a sluchového vnímání u dětí předškolního věku přispět k jejich vyzrávání a zlepšit tak připravenost dětí na vstup do základní školy. Výzkumné šetření bylo realizováno ve dvou mateřských školách prostřednictvím diagnostického a stimulačního materiálu Předcházíme poruchám učení (Sindelarová, 2016). K šetření byly použity metody a nástroje především kvantitativního charakteru, vč. diagnostických testů.
|
|
| |
|
|
Diagnostika a následná péče o děti s poruchami učení a ADHD, s využitím artefiletiky
Psohlavcová, Iva ; Zelinková, Olga (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
Tématem diplomové práce je studie artefiletického přístupu při následné péči zaměřené na děti se specifickými poruchami učení a chování, zejména ADHD, uskutečňované souběžně v hodinách výtvarné výchovy. Úvodní část práce se přehledově zabývá specifickými poruchami učení a poruchami chování, především ADHD, tj. poruchou pozornosti s hyperaktivitou. Možnými příčinami a projevy. Rovněž poukazuje na psychosociální aspekty specifických poruch učení a ADHD. Další část se zabývá pedagogickou diagnostikou, následnou péčí o děti s SPU a ADHD a sledovanými oblastmi nápravné péče. Zmínka je zde o složce výtvarného projevu dítěte při diagnostice i následné péči. Následující část popisuje pojem artefiletika, její teoretické rámce, možnosti a využití u dětí s SPU a ADHD. Empirická část je věnována samotné studii, jejímu vyhodnocení, metodice artefiletických setkávání a reflektivní bilanci s kasuistikami jednotlivých dětí.
|
|
|
Souvislost mezi výukou sociálních dovedností a vztahy žáků ve třídě
Balážová, Daniela ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Michalová, Zdeňka (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit souvislost mezi vývojem vztahů ve třídě a pravidelnou výukou sociálních dovedností. Jedná se o zjištění, zda výuka sociálních dovedností přispívá k pozitivnímu vývoji vztahů mezi žáky a zda pod jejich vlivem dochází také ke zlepšení klimatu ve třídě. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu pedagogická diagnostika, jejími metodami a typy, zvláště s orientací na sociometrii v pedagogickém výzkumu a na sociometrické metody a techniky. V závěru teoretické části je popsán výukový program CESTY s vyučovacím předmětem Sociální dovednosti se zaměřením na problematiku rozvoje pozitivních vztahů u žáků s ADHD, ADD. Empirická část je postavena na výzkumu, který byl prováděn pomocí sociometrického ratingového dotazníku Vladimíra Hrabala (S-O-R-A-D). Tento dotazník byl zadáván ve třech pátých ročnících základní školy pro děti se specifickými poruchami chování a ve třech třídách běžné základní školy. Vyhodnocení získaných dat pomocí sociometrických indexů a sociogramů je podkladem pro porovnávání vývoje vztahů ve třídách žáků s ADHD, kteří mají pravidelnou výuku sociálních dovedností se třídami žáků z běžné ZŠ bez výuky tohoto předmětu. Dotazník byl zadáván dvakrát v každé třídě, poprvé na začátku školního roku a podruhé na konci I. pololetí. Summary: This dissertation is...
|
|
|
Komunikační kompetence v kurikulu mateřské školy
Otiepková, Markéta ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Práce se zaměřuje na pojetí komunikačních kompetencí v kurikulárních dokumentech v etapě předškolního vzdělávání a seznamuje s možnostmi rozvoje těchto kompetencí dětí v prostředí mateřské školy. Teoretická část nastiňuje problematiku kurikula, klíčových a komunikačních kompetencí v kontextu preprimárního vzdělávání. Výzkumná část práce je prezentací kvalitativně-kvantitativního výzkumného šetření, jehož cílem bylo analyzovat pojetí komunikačních kompetencí v kurikulárních dokumentech mateřských škol a na základě přímého pozorování zjistit, jak pedagogové mateřských škol naplňují obsah komunikačních kompetencí v této etapě vzdělávání, jak tuto oblast diagnostikují a jaké příležitosti nabízí prostředí mateřské škol k rozvoji komunikačních kompetencí předškolních dětí ukončujících předškolní vzdělávání. Na základě analýzy kurikulárních dokumentů vybraných mateřských škol bylo zjištěno, že školy zahrnují do svých koncepčních materiálů oblast komunikačních kompetencí a přikládají ji velký význam, i když tyto dokumenty mají různou obsahovou i formální úroveň. Z pozorování a rozhovorů s respondenty jsme dospěli k závěru, že mateřské školy a jejich pedagogové zpravidla poskytují dětem kvalitní podmínky pro rozvoj jejich komunikačních kompetencí (pozitivní komunikační klima, správný mluvní vzor, primární...
|
|
|
Odklad školní docházky v říčanském regionu
Kovaříková, Marie ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Linková, Marie (oponent)
Diplomová práce "Odklad školní docházky v říčanském regionu" se zabývá mapováním říčanského regionu s ohledem na realizované odklady školní docházky (OŠD) s přihlédnutím k názorům a zkušenostem učitelů MŠ a ZŠ. Práce je rozdělena na dva tematické celky. Teoretická část obsahuje informace o problematice odkladů školní docházky nezbytné pro úspěšnou realizaci pedagogického výzkumu. Praktická část je zaměřena na zodpovězení definovaných výzkumných otázek a potvrzení či vyvrácení platnosti hypotézy. Výzkum je založen na kvantitativní metodě dotazování (pomocí dotazníků a interview) a na kvalitativní metodě pozorování. Výzkumné šetření probíhalo ve 24 mateřských školách a v 7 školách základních na vzorku 54 učitelek MŠ a 15 učitelek ZŠ říčanského regionu. Bylo zjištěno, že procento odkladů školní docházky v říčanském regionu je nižší než celorepublikový průměr. Dále pak, že učitelé mateřských i základních škol se shodují na tom, že v současné době mají děti nejčastěji problémy s komunikací a soustředěností. Mezi další důležitá zjištění patří, že učitelé nepociťují rozdíl mezi dětmi s OŠD a bez něj, k dětem přistupují individuálně na základě jejich schopností a potřeb. Závěr práce obsahuje celkové shrnutí a doporučuje směr dalšího možného výzkumu.
|
|
|
Vyučovací program PORTAGE
Merunka, Jan ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
NÁZEV: Vyučovací program PORTAGE ABSTRAKT: Moje bakalářská práce se věnuje popisu programu Portage a jeho využití v praxi. Program Portage je koncipován z hlediska vývoje dítěte, proto se teoretická část opírá o poznatky ontogeneze dítěte. V textu jsou uvedeny i další programy, které mohou být použity pro stimulaci vývoje dítěte. Spolu s programy práce popisuje i možnosti rané péče a řešení dalšího vzdělávání ve školství. Opodstatnění použití programu vychází z pedagogické diagnostiky, proto i jí je věnována kapitola v práci. Výzkumná část se zabývá specifiky užití programu Portage v zařízení rané péče a ústavní výchově. K šetření byl použit dotazník s uzavřenými otázkami. Výsledky jsou prezentovány grafickým znázorněním u jednotlivých otázek. KLÍČOVÁ SLOVA: program Portage, vývoj dítěte, diagnostika dítěte, vzdělávací programy, raná péče
|
|
| |
|
|
Dítě se specifickými poruchami učení v rodině
NOVÁKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se věnuje tématu "Dítě se specifickými poruchami učení v rodině" a zaměřuje se na rodinné kontexty specifických poruch učení. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaký dopad mají specifické poruchy učení u dítěte na fungování rodiny, jak rodina ovlivňuje úspěšnost dítěte a jak se rodina vypořádává s problémy takto postiženého dítěte. V teoretické části jsou definovány základní pojmy, které se vztahují k danému tématu. Popisuje specifika jednotlivých poruch učení, jejich projevy a důsledky pro dítě a jeho rodinu. Praktická část je věnována výzkumnému šetření, které bylo uskutečněno pomocí polostrukturovaného rozhovoru.
|
|
|
Hra jako diagnostický prostředek
VALÍKOVÁ, Lucie
Tato práce se zabývá představením hry jako prostředku k rozvoji klíčových kompetencí. Dochází zde k vymezení důležitých pojmů, potřebných pro zpracování praktické části práce. Ta pak pojednává o tom, zda je možno dlouhodobým působením, opakováním vhodně zvolených her a soustavnou prací s dětmi, dosáhnout posunu úrovně komunikace a spolupráce v kolektivu.
|
host ::
RSS.