|
|
Nacismus a náboženství
Stehlík, Petr ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Práce pojednává o vzájemném vztahu mezi ideologiemi nacistického hnutí a křesťanství. V první části práce je pozornost věnována nekompatibilitě, ale i blízkosti různých idejí konstituujících oba světonázor s přihlédnutím k rozdílům mezi protestantskou a římskokatolickou variantou křesťanství. Kromě oficiálního programu strany a spisu Mein Kampf se práce zaměřuje i na soukromé postoje předních nacistických vůdců. V druhé části práce jsou následně teoretické spory obou světonázorů nahlíženy v kontextu skutečných historických událostí.
|
|
|
Nacismus a náboženství
Stehlík, Petr ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Práce pojednává o komplikovaném vztahu mezi ideologií nacionálně socialistické strany v čele s Adolfem Hitlerem na jedné straně, a náboženstvím - zejména křesťanstvím - na straně druhé. V první části práce je věnována pozornost souvisejícím historickým událostem a stupňujícím se perzekucím, které režim vykonával na protestantské i katolické církvi, ale i nadějím, které režim zpočátku vkládal do německého protestantství. Další část práce se potom věnuje několika prominentním nacistům a jejich osobním pohledům na otázku náboženství, přičemž zdrojem informací jsou zejména přepisy soukromých konverzací a deníky. Nakonec se práce zaobírá vztahem ideologie nacismu k judaismu, islámu a ateismu a také rozebírá koncept nacismu jako politického náboženství.
|
|
|
Inkvizice a protestanti v Novém Španělsku (1536-1820)
Krameš, Martin ; Binková, Simona (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent)
v českém jazyce Tématem mé diplomové práce "Inkvizice a protestanti v Novém Španělsku (1536 - 1820)" je inkvizice v Novém Španělsku, její fungování jakožto instituce, její vývoj a postupy s větším důrazem kladeným na jednotlivé kauzy souzených protestantů. V práci nejdříve popisuji vývoj inkvizice v Evropě s větším důrazem na inkvizici španělskou. Poté se zaměřuji na inkvizici jakožto soudní instituci, kde popisuji celý průběh inkvizičního procesu. Od udání, předvolání k soudu, přes útrpné právo až k vynesení rozsudku. Ovšem hlavní důraz je v práci kladen na protestanty souzené inkvizicí v Novém Španělsku. V těchto kapitolách nejprve uvádím celkový počet souzených protestantů a rozdělím je mezi jednotlivé národnosti. Následně rozebírám každou národnost zvlášť. Uvádím jednotlivé tresty, které byly protestantům udělovány. Některé kauzy, u kterých je známo více detailů, popisuji podrobněji včetně okolností zatčení, průběhu procesu nebo i toho, co se stalo s protestantem po uplynutí jeho trestu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Once upon a time, there was a stranger on the road
Vondráčková, Kristýna ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Ébert-Zeminová, Catherine (oponent)
v českém jazyce: Diplomová práce se zabývá analýzou pětidílného románu Gargantua a Pantagruel francouzského spisovatele Francoise Rabelaise. Důraz je kladen zvláště na zařazení Rabelaisovy tvorby do historicko-literárního kontextu doby přechodu mezi středověkou a renesanční společností. Konkrétněji se zabývá autorovými humanistickými myšlenkami a jeho kritikou soudobé společnosti, které tvoří hlavní linii samotného díla. Cílem práce je především pokus o nastínění různých možných významů pojmů « cesta » a « cizinec » v Rabelaisově díle a vysvětlení role těchto tematických pojmů v autorově pojetí kritiky společnosti.
|
|
|
Literature in the works of theologians - the example of Karl Barth and Rudolf Bultmann
Lis, Marek ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Štefan, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Literatur bei Theologen - am Beispiel Karl Barths und Rudolf Bultmanns se pokouší zhodnotit význam německé literatury ve vybraných dílech výše uvedených teologů. V případě Karla Bartha byla analyzována recepce autorů německé klasiky (Römerbrief, 1919) a Dostojevského (Römerbrief, 1922), další samostatnou oblast zkoumání představuje zkoumání relevantních pasáží korespondence s německým spisovatelem Carlem Zuckmayerem ze závěru teologova života. V případě Rudolfa Bultmanna byla věnována pozornost širším souvislostem hermeneutickým - zejména teologovu vztahu ke kultuře a náboženství po 1. světové válce, dále pak jeho reakci na Deschnerovu kritiku role náboženství z konce 50. let 20. století a následně analýze vybraných homilií z doby po 1. světové válce, přičemž byla stručně popsána i specifičnost a problematičnost tohoto diskursu. Ačkoli je práce postavená jen na výběru, pokouší se závěrem formulovat názor, že literatura může plnit jak funkci "podřízenou" křesťanskému zjevení, které jí vytváří jasný kontext a je schopno na její otázky odpovídat, tak funkci zcela autonomní, kdy je literaturou artikulováno téma, které bylo již předestřeno teologickým diskursem.
|
|
|
Současné trendy protestantské liturgické hudby v České republice
Dittrichová, Johana ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce Současné trendy protestantské liturgické hudby v České republice se zabývá především soudobými chvalozpěvy používanými na bohoslužbách protestantských církví, a to jak jejich hudební, tak mimohudební složkou. Cílem protestantské bohoslužby je vyjádřit Bohu chválu, v čemž je zřejmá návaznost na biblickou tradici, kde je právě oslavná funkce hudby velice důležitá. Proto se jedna kapitola diplomové práce věnuje hudbě v Bibli a zkoumá její propojení s jinými způsoby chválení Boha, z které vyplývají mnohé paralely s dnešní situací. Část práce, která seznamuje čtenáře s aktuální situací protestantské liturgické hudby v České republice, odhaluje některé nedostatky v současné české tvorbě a poukazuje na potřebu hudebního vzdělávání křesťanů, kteří jsou na bohoslužbách zapojeni v hudebním tělese nebo skládají či překládají duchovní písně. Zachycen je také trend práce se staršími písněmi z kancionálů, které se díky hudebním úpravám přibližují mladší generaci, která dává přednost živější hudbě. I přes to, že neexistuje žádná komise nebo rada pro protestantskou liturgickou hudbu, je zde několik výrazných osobností, které její současnou podobu ovlivnily a ovlivňují. Ve třetí kapitole je prezentován jejich pohled na různé roviny hudební složky liturgie a osobní postoj na Boží...
|
|
|
Vliv protestantismu na demokracii v USA
Legát, Filip ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Šimsa, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Vliv protestantismu na demokracii v USA" se zaměřuje na podoby a vývoj vztahu mezi politikou a protestantismem na americkém území. Definuje zkoumanou konfesi s důrazem na její severoamerické formy. V pre-republikánské fázi země představuje puritánskou víru nejen jako determinanta politiky, ale i zdroj její legitimity. V kapitole věnující se vzniku Spojených států zkoumá míru, jakou se protestantismus promítnul do jejich ustavení a budování. Z tohoto pohledu jsou rozebírány klíčové dokumenty Deklarace nezávislosti a Ústavy, jakož i výroky jejich tvůrců. Značný prostor je poskytnut americkému chápání přirozených práv a jeho religiózní dimenzi. Závěr práce patří partikulární tématice protichůdných interpretací Bible a jejich politických konsekvencí. Důsledky těchto rozdílných přístupů jsou znázorněny jak na střetu abolicionistů s obhájci otroctví, tak na sporu o vyučování evoluce na školách vedeném fundamentalisty a liberály. Práce se tak ve svém průběhu soustředí na působení protestantismu v řadě momentů zásadních pro americkou demokracii.
|
|
|
DECISIONS
Vrba, Martin ; Magid, Václav (oponent) ; Sterec, Pavel (vedoucí práce)
Předložená práce se snaží reflektovat strukturu lidského světa, který skrze svou sebedestruktivní tendenci zároveň utváří nadčlověka v podobě umělé inteligence. Zkoumá možnosti naší imaginace a to, nakolik dokážeme uvažovat o umělé inteligenci jako svého druhu pokračovatelce lidského rodu. Ruku v ruce s tím se snaží vytvářet napětí mezi partikulárními eticko-politickými rozhodnutími a následnou svazující strukturou, která z nich vyplývá.
|
|
|
Proměny sakrálního prostoru
Mléčka, Jan ; PhDr.Martin Horáček,Ph.D. (oponent) ; Doc.Ing.arch.Michal Hronský,PhD. (oponent) ; Petelen, Ivan (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Křesťanský kostel je nedílnou součástí naší více než tisícileté kontinuity. Svým vnějším projevem antropomorfizuje společenské proměny i dějinné zvraty. Stal se integrální součástí naší životní zkušenosti v prostoru i čase. Stále častěji zaznívají odborné hlasy hovořící o krizi Evropy jako o krizi vlastní identity, ztrátě schopnosti ptát se po smyslu budoucího směřování i smyslu vlastní přítomné existence. Redukce časové danosti na omezený rámec vlastní fyzické existence upírá člověku schopnost pokládat otázky a znovu a znovu na ně hledat odpovědi, dotazovat se po smyslu a podstatě věcí. Bezstarostnost vykořeněné plevy hnané větrem se může jevit euforizující měrou volnosti a svobody, znamená však rezignaci na aktivní spolutvorbu generačního směřování. Jedním ze základních atributů architektonické osobnosti by měla být vysoká míra schopnosti syntetického myšlení, zahrnující multioborové poznatky celospolečenského poznání,a to jak v aktuálnosti prožívané přítomnosti, tak i v čase. Na jejich základě by pak v ideálním případě mělo dojít k přiblížení se podstatě řešeného problému, definici obecných zákonitostí, platných bez ohledu na proměny společenské poptávky, módnosti či vkusu. Následující práce, zabývající se „proměnou“ křesťanského kostela, by měla na základě syntetizace dílčích analytických poznatků v oblastech architektury, liturgiky, historie a teologie nabídnout kompaktní faktickou platformu, uplatnitelnou v architektonické praxi, edukaci (architektonické i teologické), pastoraci a širší fundované společenské diskuzi o současné podobě křesťanského sakrálního prostoru,jeho východiscích a budoucím možném vývoji. Důraz by neměl být kladen na dogmatickou interpretaci šokujících objevů, ale na samostatnou tvůrčí interpretaci cílové skupiny. První polovina textu je věnována teologickým a symbolických východiskům a dějinným proměnám, druhá se pak v teoretické i praktické rovině zamýšlí nad možným směřováním křesťanského sakrálního prostoru v postkřesťanské Evropě.
|
|
|
Islámský fundamentalismus z psychologického hlediska
HOUSKOVÁ, Martina
V této práci jsou popsány základní psychologické prvky křesťanského fundamentalismu, které zároveň popisují psychologii fundamentalismu islámského. Druhá kapitola pojednává o problematice islámského fundamentalismu z historického hlediska, které je pro psychologické porozumění této problematiky, nezbytné. Docházíme k zjištění, že hlavním zdrojem vzniku tohoto fenoménu v islámu se stal, v rámci celosvětové globalizace, inkulturační vliv Západu. Konec práce se zabývá psychologickou analýzou konverze jedinců do fundamentalistických skupin, postavou vůdce a vlivem těchto skupin na jedince. V této části pak můžeme pozorovat zajímavou analogii fundamentalistických skupin s mentalitou a funkcí sektářství.
|
host ::
RSS.