|
Analytický pohled na dílo Missa "Veni Domine" Jiřího Churáčka
Barochová, Kamila ; Nedělka, Michal (vedoucí práce) ; Bělohlávková, Petra (oponent)
Díky komplexnímu rozboru hudebního díla Missa "Veni, Domine" se povedlo odkrýt širší spektrum pohledů na dané téma a jejich souvislosti. Je to především hledisko ryze hudební, kde klíčovými slovy a tématy jsou struktura mše jako hudebního cyklu a kritéria historizujících slohů. Dále hledisko obecně historické, kde je opět ústředním termínem mše, tentokrát v kontextu církevním. Informace o literátských bratrstvech v minulosti i současnosti přirozeně doplnily a rozšířily povědomí o vzdělávacích aktivitách církve. Potvrdilo se, že mešní ordinarium je fungující styčnou plochou všech třech zmíněných úhlů pohledu. Od rozboru jedné vybrané skladby se podařilo plynule přejít k celkovému pohledu na dosavadní dílo skladatele Jiřího Churáčka. Dosud nerealizované sestavení přehledu jeho skladeb považuji za velmi přínosné. Detailnější seznámení s dalšími díly autora se ukázalo být nad rámec této bakalářské práce. Kapitola o východiscích, postojích a názorech autora koresponduje s úplným závěrem práce, kde se píše o duchovním přesahu lidské víry, hudební tvorby a lidské tvořivosti vůbec. Tato dispozice překonává hranice času a prostoru a má filozofický základ.
|
|
The positions of finite and non-finite subject clauses
Smolka, Vladislav ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent) ; Urbanová, Ludmila (oponent)
Tato disertační práce se zbývá studiem pozic větných a polovětných subjektů v současné angličtině. Vzhledem k typologickému charakteru anglického jazyka je mobilita větných konstituentů značně omezena, neboť pozice daného prvku ve větě primárně charakterizuje jeho gramatickou funkci. U větných členů ztvárněných finitními a nefinitními predikacemi je situace obdobná. V závislosti na tom, jaký větný člen daná struktura reprezentuje, může se vyskytovat v rámci věty v několika více či méně přesně vymezených pozicích. Pokud jde o větné a polovětné subjekty, existují dvě základní varianty umístění: v kanonické počáteční pozici před predikátem hlavní věty, nebo v takzvané extrapozici, t.j. za predikátem hlavní věty, přičemž přítomnost extraponovaného subjektu je signalizována počátečním anticipačním zájmenem it. Vedle těchto dvou běžných pozic existuje ještě třetí, značně omezená varianta, kdy se větný nebo polovětný subjekt nachází v tzv. postpozici, tedy na konci věty, aniž dochází k umístění anticipačního zájmena do kanonické počáteční subjektové pozice. V těchto případech se na první místo ve větě přesouvá jiný větný člen, např. jmenná část přísudku. Základním východiskem práce je zjištění, že umístění větných a polovětných podmětů do jednotlivých dostupných pozic není nahodilé, ale je výsledkem současného...
|
|
Lobbing a jeho regulace v Kanadě
Oudesová, Martina ; Vymětal, Petr (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Cílem bakalářské práce je definovat lobbing, aktéry lobbingu a jejich lobbistickou činnost v rámci teoretických modelů regulace lobbingu a tyto definice následně aplikovat na konkrétní úrovně v kanadském státním uspořádání. Hlavní otázkou pak bude, proč je třeba lobbing legislativně regulovat. Struktura práce odpovídá dělení kanadského státního uspořádání na dvě úrovně. První kapitola práce se věnuje definicím lobbingu a jeho aktérů. Součástí této kapitoly je analýza související právní regulace lobbingu. Ve druhé kapitole jsou analyzovány teoretické modely právních rámců regulujících lobbing. Třetí kapitola výše uvedené definice lobbingu nejprve aplikuje na kanadskou federální úroveň. V poslední čtvrté kapitole se práce dostává k samotnému jádru tématu, kdy sleduje regulaci lobbingu na úrovni provincií, které ji zahrnuly do svého právního rámce a následně dochází ke komparaci těchto právních rámců regulujících oblast lobbingu v Kanadě.
|
|
Muži vs.ženy v ČR - srovnávací analýza s využitím vybraných statistických dat
Suchánková, Petra ; Zelený, Martin (vedoucí práce) ; Mazouch, Petr (oponent)
Cílem práce je zjistit, jaká je struktura zaměstnanosti v České republice v roce 2008 a její vývoj od roku 1993 do roku 2008. A zda v zemi existuje diskriminace v odměňování mužů a žen. V úvodní kapitole je popsáno několik základních pojmů týkající se zaměstnanosti a jiných genderových pojmů. Dále jsou zde popsány typy sběru dat (šetření) a klasifikace, podle kterých se získaná data třídí. V druhé, analytické části, je hlavní pozornost zaměřena na zjištění struktury zaměstnanosti, jejího vývoje za posledních patnáct let, a vlivu, který může mít na platové rozdíly. V závěru je zhodnocena situace diskriminace za Českou republiku.
|
|
Právní otázky internetu v mezinárodním a vnitrostátním právu
Miroš, Petr ; Žikovská, Petra (vedoucí práce) ; Dobřichovský, Tomáš (oponent)
Shrnutí Právní otázky internetu v mezinárodním a vnitrostátním právu Globální síť internet změnila sociální, politický i obchodní život většině lidí světa. Komunikace je výrazně rychlejší, tok informací po celém světě trvá několik málo vteřin. Výměna politických, osobních či obchodních informací, děl chráněných autorským právem či jiných informací je nezadržitelná. Členové mezinárodního společenství se pokouší vyrovnat s touto novou výzvou jejich právních i politických systémů. Tato diplomová práce se zabývá několika oblastmi soukromého práva, ve kterých internet hraje nejvýznamnější roli a jeho dopadem se mění výklad mnoha právních norem. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První se věnuje obecným aspektům internetu, jako je historie, struktura, rozdílné regulační vrstvy, autorské právo on-line, obecné právní otázky vyvstávající ze soudního případu Yahoo! a dopady, které internet má na některé politické systémy. Druhá část pojednává podrobněji o jednotlivých oblastech z pohledu ochrany osobnosti, soukromí a osobních dat v on-line prostředí. Konkrétněji, obsahuje kapitoly zabývající se komunikačními programy, sociálními sítěmi, přímým obchodováním a jiným užíváním internetu pro obchodní účely. Zvláštní kapitola je věnována technologii peer-to-peer a jejího (zne)užívání spojené s užíváním...
|
|
Nerozhodnutelnost struktury racionálních čísel
Jurenka, David ; Krajíček, Jan (oponent) ; Švejdar, Vítězslav (vedoucí práce)
Otázka rozhodnutelnosti, tj. otázka, zda existuje algoritmus, který by byl schopen rozhodnout o platnosti každé prvořádové predikátové formule, se dostala na výsluní pozornosti matematiků ve dvacátých letech minulého století. Spolu s ní byla zkoumána i rozhodnutelnost druhořádových formulí a obecně jakéhokoli matematického tvrzení. Souhrnně byly tyto otázky označovány jako Hilbertův Entscheidungsproblem a ještě roku 1930 Hilbert věřil v jejich kladné řešení. Roku 1936 však Alonzo Church ukázal, že samotná predikátová logika prvního řádu je nerozhodnutelná, a téhož roku pak Alan Turing představil dnes již klasický nerozhodnutelný problém, problém zastavení. Oba při tom ve svých pracech využili myšlenek, které formuloval Kurt Godel ve svém důkazu neúplnosti aritmetiky. V otázce rozhodnutelnosti základních aritmetických struktur přinesl první významný výsledek Mojzesz Presburger, který roku 1929 dokázal rozhodnutelnost přirozených čísel s operací sčítání a konstantami O a 1. Nicméně hned následujícího roku vyplynulo z Godelových výsledků, že tatáž struktura včetně operace násobení již rozhodnutelná být nemůže. Tím byla zároveň vyřešena i otázka rozhodnutelnosti čísel celých, neboť pojem přirozeného čísla je v této struktuře definovatelný (viz kapitolu 4.2), a tak je možno v celých číslech reformulovat každou...
|
|
K filantropii v západní kultuře. Francouzská občanská společnost a neziskový sektor
Petrovská, Kamila ; Kuška, Martin (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce zkoumá místo filantropie v západní kultuře, vymezuje oblast neziskového sektoru a na závěr představuje dva příklady občanského sektoru, v České republice a ve Francii. Francie je v našich podmínkách obecně považována za zemi s rozvinutou občanskou společností a během první republiky byla pro rodící se československou demokracii velkým zdrojem inspirace. Navíc o podobě francouzského neziskového sektoru existuje jen velmi omezené množství informací v českém jazyce, a proto považuji jeho analýzu za přínosnou. Téma filantropie a neziskového sektoru v západní společnosti jsem se snažila uchopit v celé jeho šíři a propojit poznatky z různých oborů. Ekonomické hledisko jsem shledala pro potřeby této práce jako marginální, a proto bylo záměrně upozaděno. V první kapitole této práce je nastíněn historický vývoj občanského sektoru, který je pro pochopení jeho současné podoby klíčový. Důraz je kladen na specifika francouzské historie a naznačen je také vývoj v českých zemích. Druhá kapitola pojednává o fenoménu filantropie v lidské společnosti s důrazem na vnímání dobročinnosti ve třech monoteistických náboženstvích - křesťanství, islámu a judaismu. Předmětem třetí kapitoly je občanská společnost, neziskový sektor a sociální ekonomie, jejich definice, struktura a vzájemné vztahy. Poslední kapitola si klade...
|
|
Nerozhodnutelnost struktury racionálních čísel
Jurenka, David ; Švejdar, Vítězslav (vedoucí práce) ; Krajíček, Jan (oponent)
Otázka rozhodnutelnosti, tj. otázka, zda existuje algoritmus, který by byl schopen rozhodnout o platnosti každé prvořádové predikátové formule, se dostala na výsluní pozornosti matematiků ve dvacátých letech minulého století. Spolu s ní byla zkoumána i rozhodnutelnost druhořádových formulí a obecně jakéhokoli matematického tvrzení. Souhrnně byly tyto otázky označovány jako Hilbertův Entscheidungsproblem a ještě roku 1930 Hilbert věřil v jejich kladné řešení. Roku 1936 však Alonzo Church ukázal, že samotná predikátová logika prvního řádu je nerozhodnutelná, a téhož roku pak Alan Turing představil dnes již klasický nerozhodnutelný problém, problém zastavení. Oba při tom ve svých pracech využili myšlenek, které formuloval Kurt Godel ve svém důkazu neúplnosti aritmetiky. V otázce rozhodnutelnosti základních aritmetických struktur přinesl první významný výsledek Mojzesz Presburger, který roku 1929 dokázal rozhodnutelnost přirozených čísel s operací sčítání a konstantami O a 1. Nicméně hned následujícího roku vyplynulo z Godelových výsledků, že tatáž struktura včetně operace násobení již rozhodnutelná být nemůže. Tím byla zároveň vyřešena i otázka rozhodnutelnosti čísel celých, neboť pojem přirozeného čísla je v této struktuře definovatelný (viz kapitolu 4.2), a tak je možno v celých číslech reformulovat každou...
|
|
Uvnitř okolí
Ryneš, Zdeněk ; Vojtěchovský, Miloš (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je podoba vlastního osobního prostoru, který konfrontuji s vizualitou scén používaných v kinematografii. Jde o propojování existujícího a fiktivního (iluzivního) prostředí. Filmový prostor chápu jako ilustraci jeho fyzického ekvivalentu. V existujících filmech vyhledávám scény, které mapují interiéry prostředí, ve kterých se film odehrává. Z těchto scén přebírám pohyb kamery, způsob nahlížení na bezprostřední okolí, který opakuji v prostoru soukromého bytu. Struktura scénáře vychází z dispozic bytu, kde žiji. Výsledné dvoukanálové video vede diváka dvěma úrovněmi prostoru současně.
|
|
Státní fond životního prostředí ČR
Mikulecký, Tomáš ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Marková, Hana (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o Státním fondu životního prostředí, jehož základním účelem je podporovat ekologická opatření uskutečňované v souladu se Státní politikou životního prostředí a zásadami ochrany životního prostředí České republiky. Kromě toho představuje základní ekonomický nástroj k plnění povinností z mezinárodních úmluv o ochraně životního prostředí a z členství České republiky v Evropské unii. Hlavním cílem této práce je popsat tuto instituci a pokusit se nastínit možný vývoj de lege ferenda. Z důvodu přesného vymezení Fondu ve struktuře veřejných financí, je součástí práce také obsáhlá obecná část zabývající se problematikou veřejných fondů. Diplomová práce je rozdělena celkem na sedm kapitol. Úvodní pojednává o teoretickém základu, který je nezbytný pro pochopení dalších souvislostí. Čtenář se tak seznámí s oblastí veřejných financí a rozpočtovým hospodařením. Druhá kapitola navazuje na obecný základ výkladem o fondovním hospodaření a je zde také popsána struktura jednotlivých mimorozpočtových fondů. Následující kapitola se potom zabývá fondy na státní úrovni, zvláště pak kategorií státních fondů, kterých existuje v současné době šest. Čtvrtá část je věnována popisu vlastního Státního fondu životního prostředí a zhodnocení jeho dvacetileté existence. Pátá kapitola nám blíže...
|
host ::
