|
|
Významné faktory kvality pracovního života z hlediska managementu v neziskovém sektoru
Jenšovská, Lucie ; Kirovová, Iva (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou kvality pracovního života (quality of work life, QWL), konkrétně významnými faktory QWL z pohledu managementu v nestátních neziskových organizacích. Vnímání kvality pracovního života se projevuje pozitivně nejen v pracovní spokojenosti, ale také osobní pohodě a pracovní výkonnosti (její produktivitě a kvalitě). Cílem této mapující studie je zjištění významných faktorů QWL subjektivní perspektivou. K tomuto účelu byly využity expertní polostrukturované rozhovory. Výsledky naznačují, že identifikované faktory se shodují s oblastmi QWL uváděné jednotlivými autory či institucemi. Byly identifikovány tyto faktory: absence stresu, mezilidské vztahy na pracovišti, podpora od organizace, vedení, ohodnocení za práci, pracovní prostředí. Ke kladně hodnoceným faktorům patří dobré vztahy na pracovišti, potřebnost a užitečnost služby a možnosti seberealizace. K problematickým faktorům práce vedoucí pracovníci řadí finanční podmínky, povinnosti vyplývající z legislativního rámce, nejistotu z udržitelnosti služby, pohled společnosti a nízkou úroveň prostorového zázemí. Poznatky se mohou stát přínosem pro organizace poskytující sociální služby, mohou být využitelné při snazší implementaci a podpoře faktorů QWL, prožívání osobní pohody v práci, při výběru zaměstnanců, jejich...
|
|
|
Sebepřijetí jako jeden z hlavních činitelů osobní pohody
Hamrová, Kateřina ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Tato práce se věnuje tématu sebepřijímání ve snaze popsat aktuální místo tohoto fenoménu v kontextu osobní pohody. Cílem je rozšíření poznatků týkající se přijímajícího vztahu sám k sobě za použití porovnání s dalšími, relevantními koncepty. Teoretická část této práce spočívá v představení aktuálního pojetí pozitivní psychologie, nejnovějších přístupů ke zkoumání osobní pohody a zaobírá se problematikou sebesystému. Dále jsou představeny koncepty sebepřijímání, soucit se sebou, internalizovaný stud a dispoziční optimismus. V empirické části je ověřována hypotéza o existenci vzájemného vztahu mezi bezpodmínečným sebepřijímáním a ostatními koncepty měřenými českými překlady dotaníků: Unconditional Self-Acceptance Questionnaire (USAQ), Self-Compassion Scale (SCS-CZ), Internalized Shame Scale (ISS) a Life Orientation Test - Revised (LOT-R) na výzkumném vzorku 215 respondentů české populace. Výsledky ukazují na signifikantní vztah bezpodmínečného sebepřijímání se všemi koncepty. Dále byla zjištěna vysoká korelace mezi soucitem se sebou a internalizovaným studem a střední korelace soucitu se sebou a dispozičního optimismu. Byly zjištěny signifikantní rozdíly mezi muži a ženami v míře prožívání soucitu se sebou a internalizovaného studu, nikoliv u bezpodmínečného sebepřijímání a dispozičního optimismu....
|
|
|
Subjektivní hodnocení spokojenosti se životem mezi žáky 5. a 9. ročníku v Hradci Králové
Škubníková, Hana ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Zvírotský, Michal (oponent)
Cílem této práce je porovnat subjektivní spokojenost s vlastní kvalitou života žáků 5. a 9. tříd základních škol v Hradci Králové. Práce se zaměřuje především na způsob trávení volného času, spokojenost se sociálními kontakty a rodinným zázemím, interakci ve škole, psychosomatické potíže a návyková rizika. Práce porovnává odpovědi jednotlivých ročníků a jednotlivých pohlaví respondentů. Zjišťuje, že mezi jednotlivými ročníky nedochází k signifikantním rozdílům. K těm dochází v porovnání jednotlivých pohlaví. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Socioekonomický status a jeho působení na strukturu a úroveň osobní pohody (well-being)
Matyášová, Eva ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Blatný, Marek (oponent)
Souhrn: Diplomová práce představuje vývoj pojetí well-beingu a socioekonomického statusu (SES) pomocí analýzy dostupných údajů v domácí i zahraniční odborné literatuře. Těžiště teoretické části tkví v souvislosti mezi úrovní SES a kvalitou osobní pohody, hledání a možná vysvětlení rozličných vztahů mezi jednotlivými determinanty. Ve výzkumném šetření pak ověřujeme základní výzkumnou otázku, která se ptá po existenci závislostního vztahu well-beingu a SES. Osobní pohoda byla měřena pomocí testu SWLS (Satisfaction with life scale; Diener et al., 1985) a RPWB (Ryff's scales of psychological well-being; Ryff, 1989). Socioekonomický status jsme odvozovali od výše příjmu, úrovně vzdělání a hodnoty prestiže zaměstání. Na našem výzkumném vzorku (n = 213) jsme prokázali přítomnost vztahu mezi výší příjmu a mírou well-beingu naměřenou testem RPWB. A dále jsme označili signifikantní rozdíly v prožívané míře well-beingu naměřené testem SWLS u lidí se základním a středním vzděláním; a také u nejnižší a nejvyšší příjmové kategorie. Celkově je vztah ovšem složitěji strukturovaný a spíše než jednoduchá pozitivní korelace se zde uplatňuje systém vzájemné podmíněnosti. Klíčová slova: well-being, socioekonomický status, osobní pohoda, životní spokojenost, příjem, vzdělání, prestiž zaměstnání
|
|
|
Smysl pro soudržnost a adherence ke zdravému životnímu stylu u vysokoškolských učitelů Univerzity Karlovy v Praze ve věku 45 - 56 let
Jirušková, Lenka ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Miňhová, Jana (oponent) ; Kučírek, Jiří (oponent)
NÁZEV: Smysl pro soudržnost a adherence ke zdravému životnímu stylu u vysokoškolských učitelů Univerzity Karlovy v Praze ve věku 45 - 56 let ABSTRAKT: Práce ověřuje roli osobní nezdolnosti typu smysl pro soudržnost v adherenci ke zdravému životnímu stylu u cílové skupiny vysokoškolský učitel ve věku 45 - 56 let. V teoretické části pojednává o zdravém životním stylu, jeho přístupech a faktorech, které jej ovlivňují se zaměřením na osobní pohodu a pohybovou aktivitu. S využitím dotazníků Stress Profile, Nezdolnost typu smysl pro soudržnost a Sebeposuzovací škálou SCL - 90 ověřuje vzájemné vztahy mezi osobní nezdolností a zdraví podporujícími faktory u sledovaného souboru. Na základě výsledků výzkumného šetření předkládá doporučení ke změně způsobu života směrem ke zdravému životnímu stylu s akcentem na zvýšení úrovně pravidelné pohybové aktivity. Závěrem je představen "Model stádií motivační připravenosti ke změně". KLÍČOVÁ SLOVA: Zdravý životní styl, smysl pro soudržnost, pohybová aktivita, vysokoškolský učitel, osobní pohoda
|
|
|
Zvládání stresu a životních událostí ve vztahu ke smyslu pro humor a psychologické pohodě
Fodorová, Dagmara ; Výrost, Jozef (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Teoretická část diplomové práce se zabývá především definicí a vymezením pojmů humoru, smyslu pro humor, stresu, životních událostí a osobní pohody a současně předkládá přehled základních teorií vztahujících se k těmto tématům. Cílem práce je však hledat jednotlivé souvislosti mezi zmiňovanými tématy. Především se snaží poukázat na pozitivní vliv smyslu pro humor na zvládání stresu a životních událostí. Empirická část práce se snaží ukázat smysl pro humor jako jednu z copingových strategií. Empirická část je založena na zpracování závěrů, které přinesla kvalitativní sonda, založena na hloubkových rozhovorech na téma smyslu pro humor a jeho souvislostí. Kvalitativní rozbor slovního materiálu naznačuje jednak souvislost smyslu pro humor s osobní pohodou a jednak předkládá smysl pro humor jako jednu z copingových strategií stresu a životních krizí. Klíčová slova: humor, smysl pro humor, osobní pohoda, stres, životní události, copingové strategie
|
|
|
Pozitivní afektivita jako významná součást osobní pohody
Miňová, Noemi ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se v teoretické části zabývá náboženskými a filozofickými východisky pozitivní afektivity a osobní pohody. Podává přehled současných teorií k uvedené problematice. V praktické části ověřuje vztahy konstruktů postihující osobní pohodu: pozitivní afektivitu, životní spokojenost a životní angažovanost. Pozitivní afektivita je hodnocena testem životní orientace (LOT-R: Life Orientation Test-Revisited, Scheier, Carver, Bridges, 1994), životní spokojenost hodnocena škálou životní spokojenosti(SWLS: Satisfaction With Life Scale, Pavot et al., 1991) životní angažovanost testem životní angažovanosti (LET: Life Engagement Test-Assesing Purpose in Life, Scheier et al. 2006). Výzkumný soubor tvořilo 301 respondentů běžné populace. Jejich průměrný věk byl 38 let, vzorek tvořilo: 188 Čechů, 113 Slováků. Nebyla prokázana závislost pozitivní afektivity na pohlaví, věku, vzdělání ani na státní příslušnosti. Dále nebyla prokázana závislost životní spokojenosti na státní příslušnosti, pohlaví a věku. Rovněž nebyla prokázaná závislost životní angažovanosti na státní příslušnosti a věku. Naopak bylo prokázáno, že existuje rozdíl v míře životní angažovanosti v závislosti na pohlaví (vyšší hodnoty byly prokázány u žen). Dále byl prokázán rozdíl v míře životní angažovanosti a životní spokojenosti v...
|
|
|
Životní cíle v mezigeneračním srovnání
Morávková, Kateřina ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem životních cílů. Představuje vybrané teorie životních cílů a možnosti jejich klasifikace. Pozornost věnuje také vývojovému aspektu životních cílů, a to v kontextu teorií celoživotního vývoje. Dále práce rozvíjí téma životní smysluplnosti, které s konceptem životních cílů úzce souvisí. Nastiňuje filozofické kořeny zájmu o téma životního smyslu a některá psychologická pojetí a blízké koncepty. Dalším tématem, zpracovaným v části teoretické, je koncept osobní pohody. Ten je představen prostřednictvím vybraných teorií, akcentujících různé aspekty tohoto konceptu. V části empirické je ověřována hypotéza o existenci rozdílu v obsahu individuálně významných cílů mezi skupinou mladých a starších dospělých. Dále je zkoumána souvislost preference cílů intrinsických a extrinsických a úrovně spokojenosti se životem. Za účelem získání relevantních dat byly použity dva dotazníky, Aspiration Index (AI) a Škála spokojenosti se životem (SWLS). Výzkumný soubor tvoří 962 respondentů dospělé české populace, kteří vyplnili testovou baterii online. Byly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi skupinou mladých a starších dospělých v důležitosti přikládané cílům ze skupin: vztahy, smysl pro komunitu, zdraví, finanční úspěch, image, popularita, konformita, spiritualita a...
|
|
|
Kvalita života ve statutárním městě Jihlava
Pazourová, Nikola
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou kvality života obyvatel města Jihlavy. Práce analyzuje současný stav spokojenosti obyvatel s kvalitou života v šesti dílčích oblastech. Teoretická část zahrnuje poznatky z příslušné literatury týkající se této problematiky a jsou zde uvedeny základní pojmy, které s kvalitou života souvisejí. V rámci vlastní práce jsem provedla dotazníkové šetření. Respondenty byly obyvatelé města Jihlavy. Výsledky dotazníkového šetření poukazují na spokojenost obyvatel města s oblastí kultury a zdravotnictví. Problematickými oblastmi je trh práce a zaměstnanosti, jmenovitě nedostatek pracovních možností a oblast dopravy, především problém s nedostatečným množstvím parkovišť a špatným stavem silnic. V závěru práce jsou pro vedení města navržena doporučení ke zvýšení kvality života místních obyvatel.
|
|
|
Subjektivní vnímání životní změny u osob v substitučním metadonovém programu v Českých Budějovicích.
MARKOVÁ, Kateřina
Práce se zaměřuje na subjektivně vnímané změny v životech osob v substitučním metadonovém programu, na to, jak tyto změny prožívají a jak subjektivně léčbu hodnotí. Téma je zpracováno z hlediska bio-psycho-socio-spirituálního. V teoretické části se zabývám kvalitou života a subjektivně vnímanou osobní pohodou, vymezuji šest základních dimenzí osobní pohody, z kterých vycházím v praktické části práce. Dále zde rozpracovávám bio-psycho-socio-spirituální model v kontextu metadonové substituční léčby. Také v této části popisuji faktory životní změny a motivaci ke změně. Poslední teoretická kapitola se zaměřuje na substituční léčbu jako takovou a konkrétněji na substituční léčbu metadonem. V praktické části jsou prezentovány výsledky výzkumu. Cílem práce bylo analyzovat, jak osoby v substitučním metadonovém programu v Českých Budějovicích vnímají životní změny. Pro dosažení cíle byl zvolen kvalitativní výzkum. Data byla získávána technikou narativního interview. Výzkumný soubor tvořili 4 respondenti, kteří byli v substitučním metadonovém programu. Z výsledků výzkumu vyplývá, že subjektivně prožívané změny v životech osob v metadonovém substitučním programu se týkají pěti ze šesti dimenzí osobní pohody. Změny nebyly zaznamenány v dimenzi týkající se smyslu života, respektive ani po několika měsíční substituční léčbě metadonem tyto osoby subjektivně nevnímají žádný životní cíl. Z toho lze vyvodit významné důsledky pro práci s těmito osobami, především pro terapeuty substitučních center, kteří by na spiritualitě osob měli pracovat.
|
host ::
RSS.