|
|
Faktory ovlivňující diurnální aktivitu raků a její sezónní změny
Plasová, Kateřina ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Buřič, Miloš (oponent)
Raci jsou živočichové s převážně, ale ne výhradně, noční aktivitou. Aktivita raků je specifická pro konkrétní taxony a může být dále ovlivňována mnoha faktory. Cílem této bakalářské práce je vytvořit přehled faktorů a shrnout dostupné informace o jejich působení. Faktory mohou být rozděleny do kategorií ovlivňující každodenní aktivitu a ovlivňující sezónní změny. V práci se zaměřuji na rozdílnou reakci konkrétních druhů na tyto faktory a také rozdílnou intenzitu působení jednotlivých faktorů. Nedostatek dat potřebných pro bližší porozumění zimní aktivitě dává prostor k dalšímu výzkumu. Klíčová slova: raci; každodenní aktivita; abiotické faktory; biotické faktory; sezonalita
|
|
| |
|
|
Interakce nepůvodních druhů korýšů ve vodách ČR: Lovec nebo kořist?
ŠVAGROVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá nepůvodními druhy korýšů, kteří se již vyskytují nejen v Evropě ale úspěně osidlují i území České republiky. Druhy, kterými se tato práce zabývá, jsou rak signální (Pacifastacus leniusculus), rak mramorovaný (Procambarus fallax f. virginalis) a blešivec velkohrbý (Dikerogammarus villosus). Cílem diplomové práce bylo zjistit schopnost blešivce velkohrbého napadat a požírat vajíčka a ráčata výše zmíněných druhů raků, kteří byli použiti jako modeloví zástupci čeledi Astacidae a Cambaridae. Hlavním cílem bylo především potvrdit vysokou agresivitu blešivce velkohrbého a poukázat na to, že tento druh je schopen negativně ovlivnit (přímou predací na raných vývojových stádiích) i velikostně větší bezobratlé (raky). Zároveň jsme posuzovali, zda může být blešivec velkohrbý vhodnou potravou raků. Jak ukázaly experimenty, blešivec velkohrbý je schopen predovat nejen na vajíčkách a ráčatech raka signálního a raka mramorovaného, ale také predovat přímo na vajíčkách a vylíhlých ráčatech inkubovaných na abdomenu samic raků. Výsledky potvrdily teorii o jeho nebezpečnosti pro vodní ekosystémy a především jeho potenciál přímo ovlivňovat i populace větších druhů organismů. Zároveň lze na základě zjištěných výsledků konstatovat, že blešivec velkohrbý může být i vhodnou kořistí pro adultní a subadutlní jedince raka signálního a adultní jedince raka mramorovaného.
|
|
| |
|
|
Factors associated with invasiveness in the genus Impatiens: interaction of species traits, competition and environment
Čuda, Jan ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Kollmann, Johannes (oponent) ; Prach, Karel (oponent)
Cílem předkládané disertační práce bylo určit, které faktory ovlivňují invazivnost v rodě Impa- tiens (netýkavka). Netýkavky jsou velmi atraktivní rostliny; některé zdomácněly mimo původní areál výskytu, zatímco jiné ne, přestože byly často pěstovány. Pokud pátráme po vlastnostech, které podporují invazivnost, je výhodné srovnávat druhy jednoho rodu, tzv. kongenery. Díky blízké příbuznosti jsou jejich vlastnosti a způsob rozšiřování méně ovlivněny fylogenezí, než při srovnání nepříbuzných druhů či dokonce celých flór. Srovnání kongenerů umožňuje přesnější určení vlastností, které invazní druhy zvýhodňují oproti druhům domácím, a zároveň přesnější rozpoznání druhů s invazním potenciálem. Intenzita kompetice mezi původními a in- vazními druhy závisí na míře překryvu jejich nik. Invazní druhy jsou obvykle vysoce kompeti- tivní v širokém rozsahu podmínek prostředí, zatímco domácí druhy často mají užší ekologické optimum. Výsledek kompetice se navíc může v různých fázích životního cyklu lišit a závisí na míře dominance (vyjádřené např. pokryvností), což bývá zřídka zohledněno. Rozšíření invaz- ního druhu v nepůvodním areálu také ovlivňují místní podmínky prostředí, způsoby a rychlost šíření. Mnoho invazních druhů proto zdomácnělo podél vodotečí, které poskytují celou řadu příhodných mikrostanovišť, na nichž je...
|
|
|
Využití environmentální DNA pro detekci vodních bezobratlých
Bílek, Marek ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Černý, Martin (oponent)
Environmentální DNA (eDNA) je genetická informace uvolněna z jedince do okolí. Zejména ve vodním prostředí je množství detekovatelné DNA v mnoha případech dostačující k tomu, aby dokázalo potvrdit či vyvrátit přítomnost hledaného organismu. Metoda, jak tuto DNAve vodním prostředíodebírata dáles ní pracovat,se neustále rozvíjí a přináší nové poznatky. Zejména v oblasti vodních obratlovců jsou v aktuálních výzkumech velmi dobré výsledky, které mnohdy odpovídají skutečnosti více, než je tomu při tradičních metodách odchytu. Oproti tomu výzkum na téma vodních bezobratlých pomocí detekce eDNA je upozaděn, a to zejména z důvodu, že produkce eDNA u bezobratlých obecně je mnohem nižší, než je tomu například u ryb a obojživelníků, kde největší množství eDNA je uvolněno v podobě slizu. V této práci se zaměřuji na vlastnosti eDNA ve vodním prostředí, na biotické a abiotické faktory, které ovlivňují trvanlivost detekovatelné DNA. Dále se zmiňuji o produkci DNA vodních bezobratlých,o možnostech sběrua o laboratorníchpostupechjejího zpracování, porovnávám různé přístupy vědeckých týmů v odkazovaných výzkumech a upozorňuji nanejčastější problémy.V závěrupráceporovnávámvýsledky aktuálních pracís výsledky odchytu, který až do vytvoření této metody byl víceméně jedinou možnou, i když agresivní, metodou sběru dat o...
|
|
|
VLIV ROSTOUCÍ POKRYVNOSTI INVAZNÍHO TRNOVNÍKU AKÁTU NA PTAČÍ SPOLEČENSTVA V LESNÍCH POROSTECH
Kroftová, Magdalena ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Biologické invaze jsou jednou z nejvýznamnějších hrozeb pro globální biodiverzitu a jejich negativní dopad byl zjištěn i na některé ptačí druhy. I přes relativně velké množství odborných prací zabývajících se dopady invazních rostlin na ptačí společenstva jsou jejich výsledky nejednotné a zejména není jasné, jak ptáci reagují na různě masivní výskyt daného invazního druhu v původních porostech. Odpovědi na invaze, zdá se, se podstatně liší v závislosti na ekologických vlastnostech jednotlivých druhů ptáků. Tato práce je příspěvkem k řešení této problematiky; zkoumala jsem dopady invaze trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) na ptačí společenstva ve třech typech různě silně invadovaných lesních porostů: v původních čistě dubových (Quercus spp.), částečně invadovaných s různým podílem trnovníku akátu (smíšené porosty) a čistě akátových. Předchozí studie zkoumající ptáky v čistě dubových, resp. čistě akátových porostech zjistily, že se tyto typy porostů výrazně liší strukturou vegetace, ovšem neliší se celkovým počtem ptačích druhů, nicméně s dubem se pojili ekologičtí specialisté, zatímco s akátem generalisté. Proto jsem předpokládala, že (1) celková druhová bohatost bude nejvyšší ve smíšených porostech se středním podílem akátu, (2) habitatoví specialisté budou úzce spojeni s původními dubovými...
|
|
|
Důsledky polyploidizace pro invazní potenciál druhu Vicia cracca
Líblová, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Mihulka, Stanislav (oponent)
Náplní této práce jsou informace o většinově se vyskytujících cytotypech, respektive diploidech a tetraploidech druhu Vicia cracca. První část je věnována rozmístění cytotypů studovaného druhu v Severní Americe, kde je tento druh invazní. Rozmístěním cytotypů se zabývám v rámci hypotézy, že polyploidní druhy se mezi invazními druhy vyskytují častěji než druhy diploidní. Jejich vyšší úspěšnost může být dána větší variabilitou genů, získanou polyploidizací a případnými genovými subfunkcionalizacemi. Všechny invazní populace Vicia cracca zahrnuté v této práci byly výhradně tetraploidní, což podporuje hypotézu o vyšší invaznosti polyploidů. Polyploidizované druhy totiž mohou být například lepšími kompetitory a to díky vlastnostem, které plynou právě ze znásobení genomu. Mezi tyto vlastnosti lze zahrnout různé růstové charakteristiky nebo zvýšenou stresovou odolnost vůči některému faktoru. Druhou částí mé práce je proto testování hypotézy, že polyploidi jsou více variabilní ve velikosti různých částí rostlinného těla a proto jsou schopni více vyrůst i v podmínkách, které nejsou vhodné pro diploidy. Jak předpovídá tzv. EICA hypotéza (evolution of increased competitive ability), rostliny v sekundárním areálu mají více prostoru pro další evoluci a lze tedy očekávat, že jejich růstové charakteristiky se...
|
|
|
Invazní druhy savců v Evropě
Hadravová, Alena ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá invazními druhy savců v Evropě. Invazní savci mají dalekosáhlé dopady na přírodu i na ekonomiku. Takovým invazním druhům je nutné zamezit v transportu a šíření v novém prostředí. Pro zamezení šíření těchto druhů a pro boj s nimi je důležité znát jejich vlastnosti a zasáhnout v počáteční fázi invaze. Vlastnostmi, kterými se invazní druhy stávají úspěšnými v novém prostředí, jsou především široká ekologická valence, schopnost rychle se šířit, vysoká kompetiční schopnost a schopnost rozmnožovat se v novém prostředí. Pro udržení se v novém prostředí je rovněž důležitá absence predátorů, parazitů a patogenů. Jako účinné managementové opatření se ukázal odstřel, odchyt do pastí, otrávené návnady, účinné je také oplocení a chrániče stromů před okusem. Obecně by měl být management zaměřen na dlouhodobé snížení početnosti populace na předdefinovanou úroveň založenou na zmírňování dopadů a snižování nákladů managementu. Plán strategie EU pro invazní druhy zahrnuje třístupňový přístup, a to prevenci, eradikaci a omezení. Všechny evropské státy by tuto strategii měly zahrnout do svých právních předpisů a programů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Epifytické lišejníky České republiky
Pelechová, Kateřina ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce je rešerší děl z let 1908-2013, která se zabývají výskytem epifytických, tedy na dřevinách rostoucích, lišejníků v ČR. V úvodu je krátce vyložena definice lišejníků a epifytů a je popsán vztah lišejníků s jejich životním prostředím (s důrazem na znečištění ovzduší). Hlavní část je věnována zpracování dat zjištěných z literatury - kdy a na čem který lišejník rostl - která jsou rozdělena na dvě období (1908-1970 a 1971-2013). Zkoumají se změny četnosti druhů lišejníků mezi obdobími, vazby lišejníků na druhy dřevin a preference těchto druhů a její změny v čase, změny preference pH borky dřevin a dřeviny s nejvyšším počtem druhů lišejníků. Práce obsahuje seznam 429 druhů lišejníků vyskytujících se v ČR na dřevinách. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.