|
| |
|
| |
|
|
Role mikroorganismů v evoluci reprodukčních strategií ptáků
Novotná, Lucie ; Javůrková, Veronika (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Mikroorganismy jsou všudypřítomné, nalézají se v hnízdech, na těle ptáků nebo se do hnízda dostávají společně s hnízdním materiálem. Vejce nakladená do hnízd tak mohou být mikroorganismy kolonizovány na povrchu skořápky nebo mohou za určitých podmínek pronikat do vnitřních struktur vejce. Tato mikrobiální infekce uvnitř vejce může ovlivňovat především jeho líhnivost, způsobovat mortalitu embrya nebo následně ovlivnit fenotyp mláděte. Nicméně, pravděpodobnost bakteriálního zatížení na skořápce či infekce vnitřních struktur vejce závisí také na podmínkách prostředí, typu hnízda, inkubačním chování a použitém hnízdním materiálu. Mimo to, některé modifikace v reprodukčních strategiích ptáků vedou k výraznému potlačení negativního vlivu mikrobiální infekce a následnému zlepšení reprodukčního úspěchu ptáků. Mezi tyto obranné mechanismy patří především inkubace, mechanické a chemické bariéry samotného vejce, pigmentace vejce nebo zabudování zelených rostlin a peří do hnízdní výstelky. Na základě těchto poznatků lze usuzovat, že rozdílné reprodukční strategie ptáků mohly velmi pravděpodobně vzniknout také selekčním tlakem ze strany mikroorganismů. Přestože tento předpoklad vlivu mikroorganismů na evoluci rozdílných reprodukčních strategií ptáků má v současnosti velmi silnou podporu, výzkum této problematiky se...
|
|
|
Prostorové korelace v populační dynamice lýkožrouta smrkového (Ips typographus): Příklad užití Mantelova testu
Šimera, Ondřej ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Lýkožrout smrkový (Ips typographus L.) je nejběžnějším a nejhojnějším druhem brouka z čeledi Scolytidae v evropských lesích a zároveň nejzásadnějším biotickým faktorem způsobujícím disturbance, čímž zcela zásadně ovlivňuje lesní ekosystémy. V poslední době je tak předmětem velkých diskuzí, jaký management zvolit pro získání optimální rovnováhy mezi ekonomickými, turistickými a přirozenými hodnotami lesa. Mnoho studií ukazuje pozitivní vliv kůrovcových kalamit na přirozenou obnovu lesa a biodiverzitu. Je těžké stanovit, zda jsou tyto gradace pravidelné či nikoli, protože existuje veliké množství faktorů, které je mohou vyvolat. Avšak právě pomocí těchto faktorů můžeme predikovat šance vzniku náhlých populačních explozí. Jedním z těchto způsobů je monitorování přilehlých míst s výskytem kůrovce, protože populační dynamika sousedících oblastí vykazuje určitou míru synchronizovanosti. Za tímto účelem lze provést vícero matematických modelů, například Mantelův test, který stanovuje míru korelace mezi dvěma maticemi. Klíčová slova: Lýkožrout smrkový, Ips typographus, populační dynamika, prostorové korelace, Mantelův test
|
|
| |
|
|
Vliv altitudy na životní strategie a fyziologické nastavení ptáků
Brindzák, Marek ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Vliv altitudy na životní strategie a fyziologické nastavení ptáků Řešitel práce: Marek Brindzák Vedoucí práce: doc. Mgr. Tomáš Albrecht, Ph.D. Abstrakt Teorie pace-of-life syndromů předpokládá, že různé druhy využívající podobné životní strategie si budou po fyziologické stránce podobnější než příbuzné druhy využívající odlišné strategie. Přestože jsou ptáci z hlediska životních strategií a fyziologie značně studovanou skupinou, není doposud jasné, jakým způsobem jsou tyto vlastnosti ovlivňovány nadmořskou výškou. Nicméně dlouhodobě známý posun životních strategií a fyziologického nastavení ptáků podél latitudinálního gradientu s výskytem pomalého životního tempa zaměřeného na budoucí reprodukci typického pro oblast tropů a rychlého životního tempa upřednostňujícího aktuální reprodukci typického pro oblast mírného pásů nám může podat představu o tom, jak ptáci řeší kompromis mezi investicemi do reprodukce a přežívání v závislosti na prostředí. Tato práce srovnává efekt nadmořské výšky na vybrané znaky životních strategií a fyziologie u ptáků, tato zjištění jsou dále dávána do kontextu s latitudinálními změnami. První část práce popisuje efekt latitudy a nadmořské výšky na vybrané aspekty znaky životních strategií, v druhé části je pozornost věnovaná vlivu nadmořské výšky na fyziologické nastavení ptáků....
|
|
|
Prostorové korelace v populační dynamice lýkožrouta smrkového (Ips typographus): Příklad užití Mantelova testu
Šimera, Ondřej ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Lýkožrout smrkový (Ips typographus L.) je nejběžnějším a nejhojnějším druhem brouka z čeledi Scolytidae v evropských lesích a zároveň nejzásadnějším biotickým faktorem způsobujícím disturbance, čímž zcela zásadně ovlivňuje lesní ekosystémy. V poslední době je tak předmětem velkých diskuzí, jaký management zvolit pro získání optimální rovnováhy mezi ekonomickými, turistickými a přirozenými hodnotami lesa. Mnoho studií ukazuje pozitivní vliv kůrovcových kalamit na přirozenou obnovu lesa a biodiverzitu. Je těžké stanovit, zda jsou tyto gradace pravidelné či nikoli, protože existuje veliké množství faktorů, které je mohou vyvolat. Avšak právě pomocí těchto faktorů můžeme predikovat šance vzniku náhlých populačních explozí. Jedním z těchto způsobů je monitorování přilehlých míst s výskytem kůrovce, protože populační dynamika sousedících oblastí vykazuje určitou míru synchronizovanosti. Za tímto účelem lze provést vícero matematických modelů, například Mantelův test, který stanovuje míru korelace mezi dvěma maticemi. Klíčová slova: Lýkožrout smrkový, Ips typographus, populační dynamika, prostorové korelace, Mantelův test
|
|
|
Hory jako ostrovy
Kačabová, Petra ; Storch, David (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
V této práci se zabývám ostrovní biogeografií a její aplikovatelností na izolované vrcholy hor jako na ekologický ekvivalent skutečných ostrovů1 . Pojednávám o skutečných i horských ostrovech co do způsobu vzniku a ovlivnění dlouhodobým vývojem zemského klimatu. Podtrhávám některé vlastnosti horských ostrovů způsobené jejich topografií a odlišností bariér obou typů ostrovů. Zjišťuji, že společenstva horských i skutečných ostrovů mohou i nemusejí mít rovnovážný počet druhů, způsobený rovnováhou imigrace a extinkce druhů na ostrov. Pakliže nemají rovnovážný počet druhů, není extinkce druhů vyrovnávána jejich imigrací. Věnuji se patrnostem2 ostrovních společenstev, převážně pak nestedness, která byla na horských i skutečných ostrovech hojně zkoumána. Diskutuji patrnosti v rozšíření bezobratlých živočichů. Nakonec se zaměřuji na způsoby zkoumání horských ostrovů v recentní době a diskutuji problematiku izolovanosti horských ostrovů v souvislosti s globálním oteplováním. 1 Je nutné rozlišovat ostrovy nacházející se v mořích nebo oceánech od ostrovů horských, avšak termín "oceánský ostrov" je konkrétní typ ostrova vzniklý určitým způsobem (vysvětleno v kapitole 2). V angličtině se proto pro ostrovy nacházející se v mořích nebo oceánech používá termín true islands, čemuž nejlépe vyhovuje český ekvivalent...
|
|
|
VLIV ROSTOUCÍ POKRYVNOSTI INVAZNÍHO TRNOVNÍKU AKÁTU NA PTAČÍ SPOLEČENSTVA V LESNÍCH POROSTECH
Kroftová, Magdalena ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Biologické invaze jsou jednou z nejvýznamnějších hrozeb pro globální biodiverzitu a jejich negativní dopad byl zjištěn i na některé ptačí druhy. I přes relativně velké množství odborných prací zabývajících se dopady invazních rostlin na ptačí společenstva jsou jejich výsledky nejednotné a zejména není jasné, jak ptáci reagují na různě masivní výskyt daného invazního druhu v původních porostech. Odpovědi na invaze, zdá se, se podstatně liší v závislosti na ekologických vlastnostech jednotlivých druhů ptáků. Tato práce je příspěvkem k řešení této problematiky; zkoumala jsem dopady invaze trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) na ptačí společenstva ve třech typech různě silně invadovaných lesních porostů: v původních čistě dubových (Quercus spp.), částečně invadovaných s různým podílem trnovníku akátu (smíšené porosty) a čistě akátových. Předchozí studie zkoumající ptáky v čistě dubových, resp. čistě akátových porostech zjistily, že se tyto typy porostů výrazně liší strukturou vegetace, ovšem neliší se celkovým počtem ptačích druhů, nicméně s dubem se pojili ekologičtí specialisté, zatímco s akátem generalisté. Proto jsem předpokládala, že (1) celková druhová bohatost bude nejvyšší ve smíšených porostech se středním podílem akátu, (2) habitatoví specialisté budou úzce spojeni s původními dubovými...
|
|
|
Faktory ovlivňující společenstva lesních ptáků
Birčák, Tomáš ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním faktorů ovlivňujících ptačí společenstva v hospodářských a bezzásahových lesích ve slovenském pohoří Vtáčnik. Sčítání bylo prováděno liniovou metodou na plochách třech sukcesních stadií čistě bukových a smíšených porostů. Nejvyšší abundance a druhová bohatost byla ve starých bezzásahových porostech. Hospodářské porosty se stářím 60 a 90 let se v abundanci a druhové bohatosti významně nelišily. Hlavními faktory ovlivňujícími ptačí společenstva byly variabilita ve velikosti stromů, množství podrostu a přítomnost mrtvé dřevní hmoty.
|
host ::
RSS.