Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 49 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Distribuce velikostí populací v rámci různých metapopulací orchidejí
Švecová, Magdaléna ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Štípková, Zuzana (oponent)
Orchideje, jako jedna z druhově nejbohatších čeledí na světě, jsou známé svými specifickými symbiotickými vztahy s dalšími organismy a mohou proto být označovány jako indikátory stavu vegetace. Studium orchidejí jako metapopulací nám umožňuje lépe odhadnout míru ohrožení jednotlivých druhů orchidejí. Tradiční metapopulační model předpokládá metapopulaci tvořenou dílčími populacemi, kde jsou jednotlivé populace propojeny migrací, dochází ke kolonizaci nových a k rekolonizaci stávajících lokalit. Orchideje naopak vykazují odlišné chování. Jejich semena jsou šířena pasivně prostřednictvím větru a kolonizace nových stanovišť je tedy spíše náhodná. Proto by byl pro studium orchidejí vhodný nový model, do kterého by měly být zahrnuty informace o velikosti populace daného druhu orchideje s přihlédnutím na region, ve kterém se vyskytují. Metapopulaci ovlivňuje také teplota a úhrn srážek před obdobím květu, možnost sterility jedinců či dormance a v neposlední řadě také kvalita managementu na lokalitě. Tyto proměnné by měly být zahrnuty do nového metapopulačního modelu, který by dokázal lépe popisovat změny v orchidejových metapopulacích. Tato diplomová práce přináší podklady pro nový model metapopulační dynamiky studovaný pro čtyři druhy orchidejí: Dactylorhiza majalis, Platanthera bifolia, Neottia ovata a...
Reprodukční úspěch při opylování šálivých orchidejí
Steffelová, Michaela ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Janeček, Štěpán (oponent)
Třetina rostlin z čeledi Orchidaceae využívá šálivou strategii k oklamání opylovače. Strategií šálivých orchidejí je mnoho a každá z nich má své výhody i nevýhody. Reprodukční úspěch je veličina obvykle definovaná jako podíl počtu plodů ku počtu rostlinou vytvořených květů během dané sezóny. Je ovlivňován mnoha faktory. Tato práce je psaná formou literární rešerše a zabývá se faktory, které ovlivňují reprodukční úspěch šálivých orchidejí v souvislosti s jejich opylením. Reprodukční úspěch šálivé orchideje závisí převážně na hustotě květenství, době kvetení nebo na místě, kde se rostlina nachází. Tyto faktory následně ovlivňují opylovače, kteří jsou z převážné většiny zodpovědní za reprodukční úspěch orchideje. Specializované strategie šálivých orchidejí vedou ke snížení reprodukčního úspěchu jedince, ale malá hustota populace nebo nižší návštěvnost opylovačů na jednom květenství naopak vedou ke zvyšování reprodukčního úspěchu jedince šálivé orchideje. Šálivé orchideje nevyužívají strategii, která by byla jednoznačně nevýhodná, a tudíž je nepravděpodobné, že by v budoucnu mohlo dojít k vyhynutí orchideje kvůli její strategii opylení. Klíčová slova: Orchidaceae, opylování, strategie opylování, reprodukční úspěch, velikost květenství, šálivé orchideje
Valašské pastviny: stav, zachovalost a ochranářský potenciál
Mizera, Ondřej ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Po staletí pastviny představovaly důležitou součást krajiny Evropy. Významně se pastva uplatňovala v oblasti moravského Valašska, kde vznikla unikátní pastevní krajina. Práce si klade za cíl objasnit, jaké pastevní pozemky se do dnešní doby zachovaly na území jedenácti katastrů v údolí Rožnovské Bečvy, a hodnotí jejich význam pro ochranu přírody a krajiny. Pozemky bývalých obecních a soukromých pastvin byly vylišeny na podkladu Stabilního katastru z poloviny 19. století. Vytvořená vektorová vrstva pastvin byla v programu ArcGIS Pro překryta s vrstvou mapování biotopů NATURA 2000, konsolidovanou vrstvou ekosystémů (KVES), zonací CHKO a sítí maloplošných zvláště chráněných územích. Byl zkoumán aktuální stav pozemků bývalých pastvin, a zda se změny ve využití pastvin liší na pozemcích obecních a soukromých. Bylo zjištěno, že vysoký podíl historických pastevních pozemků v zájmovém území zanikl. Hlavním důvodem zániku je umělé zalesnění, další pozemky bylo opuštěny a samovolně zarostly. Některé historické pastviny, častěji obecní pastviny nacházející se v blízkosti sídel, byly zastavěny. Doposud zachovalé pastviny jsou ochranářsky cenné a jsou významnou složkou zdejších chráněných území. Analýzy GIS byly doplněny rozsáhlým terénním šetřením, které umožnilo vylišit ochranářsky cenné pozemky a zkoumat...
Reprodukční úspěch při opylování orchidejí
Steffelová, Michaela ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Janeček, Štěpán (oponent)
Čeleď Orchidaceae je velmi rozmanitá a vyznačuje se především specializovanými strategiemi pro přilákání opylovačů. Druhy orchidejí se šálivými květy jsou speciální tím, že neprodukují nektar. To má své výhody i nevýhody. Typ strategie určuje míru reprodukčního úspěchu orchidejí: někdy kladně, jindy záporně. Přestože výzkumy na orchidejích probíhají už po staletí, nejsou tyto rostliny stále dostatečně prozkoumány. Tato práce je psána formou literární rešerše a zabývá se mechanismy, které ovlivňují reprodukční úspěch orchidejí v souvislosti s jejich opylením. Nejméně prozkoumaným jevem v této oblasti je závislost mezi velikostí květenství a reprodukčním úspěchem orchideje. U většiny uvedených studií zde existuje lineární pozitivní závislost, ale výsledky zdaleka nejsou jednoznačné. Klíčová slova: Orchidaceae, opylování, reprodukční úspěch, velikost květenství, odměňující druhy, šálivé druhy
Změny ve vegetaci přechodových rašelinišť v rybničních epilitorálech
Spilka, Josef ; Karlík, Petr (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Práce se zabývá třemi rašeliništními lokalitami: u Pilské nádrže a Hořejšího Padrťského rybníka v Brdech na Příbramsku a u Kamenného rybníka v Plzni. Tato rašeliniště byla vystavena negativnímu vlivu lidské činosti, jehož důsledkem byly změny ve vegetaci. Cílem práce je zjistit, k jakým a jak velkým změnám došlo, odhalit příčiny těchto změn a na základě zjištěného navrhnout vhodná ochranářská opatření. Změny ve vegetaci byly posuzovány ze dvou měřítek. Makroměřítko představovala analýza leteckých snímků v prostředí GIS, opakování fytocenologických snímků zastupovalo pohled v mikroměřítku. Pro pochopení příčin změn byl analyzován vztah vegetace a prostředí. K tomuto účelu byly vytvořeny čtyři transekty, na nichž byly od dubna do října 2009 měřeny pH, vodivost a výška hladiny podpovrchové vody. Byla též provedena jednorázová měření koncentrací dusíku a foforu a hloubky humolitu. Naměřená data byla použita jak k mnohorozměrným vegetačním analýzám, tak k jednorozměrným analýzám variance, zaměřeným na výskyt expanzních druhů. Všechny sledované lokality prodělaly v minulosti výrazné změny. Na všech třech došlo ke snížení rozlohy ochranářsky cenných biotopů a k ústupu některých zvláště chráněných druhů rostlin. Změny v epilitorálu Pilské nádrže byly způsobeny převážně přímými antropogenními zásahy. Naopak...
Rozdíly v prostorové distribuci a dynamice šíření kůrovce (Ips typographus) v rozsáhlých polomových plochách způsobených orkánem Kyrill v NP Šumava.
Janouchová, Šárka ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Hledání nejvhodnějšího managementu lesů v období, kdy v Evropě narůstá frekvence výskytu větrných a kůrovcových kalamit, je velkou výzvou pro lesníky, a především správce chráněných území. Prohloubení odborných znalostí o efektivitě a důsledcích zvolených postupů jsou nezbytným podkladem pro optimalizaci managementu. Tato diplomová práce v první části shrnuje informace o ekologii lýkožrouta smrkového, přírodních disturbancích, které se vyskytují ve středoevropských lesích, a metodách jejich asanací. Druhá část práce je věnována zhodnocení dat prostorové distribuce a dynamiky šíření kůrovců ve vybraných lokalitách v NP Šumava a dat o zmlazení. Byla využita data z vlastního terénního výzkumu, lesnických hospodářských plánů Lesní správy Prášily a záznamy kůrovcového dřeva z lesnických map z let 2000 až 2006. Bylo zjištěno, že výskyt kůrovcových stromů je korelován s výskytem v předchozích letech a ani aplikace aktivního managementu, tj. kácení a odvoz kůrovci napadených stromů, šíření kůrovců neeliminuje. Navíc aktivní management způsobuje fragmentaci porostů zvyšující riziko jejich dalšího rozpadu a na vytvořených pasekách se vyskytuje menší počet a druhově omezenější přirozené zmlazení. Aplikace pasivního managementu, tj. ponechání samovolnému vývoji, bylo shledáno coby vhodnější především pro...
Vliv invazních rostlin na životní prostředí Evropy
Breburdová, Vendula ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Projekt DAISIE vyhlášený v 6. rámcovém programu Evropské Unie významně obohatil znalosti o evropských invazních druzích. Invazní rostliny mají velice pestré dopady, které jsou jak pozitivní tak negativní a ovlivňují všechny 4 typy ekosystémových služeb (zásobovací, regulační, podpůrné a kulturní). Dále mají také na svědomí citelné ekonomické ztráty. Předložená práce má za cíl shrnout současné znalosti o dopadech invazních rostlin na evropské životní prostředí a tím i na kvalitu lidského života. klíčová slova: invazní rostliny, impakt, DAISIE, Evropa, ekosystémové služby
Měření efektivity predátorů prostřednictvím klecových exkluzních pokusů
Fischerová, Laura ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
1 Abstrakt Klecové exkluzní pokusy se v ekologických a zemědělských studiích používají pro zkoumání vztahů mezi rostlinami a hmyzem (Kidd & Jervis 2005). Využívají se ke zjištění hustoty hmyzu na rostlině, přičemž je možné vyloučit další vlivy jako přirozené predátory škůdců či jiné škůdce. Vyloučení predátorů pomocí fyzické bariéry (různé druhy sítí) je jedním z nejvíce používaných způsobů, jak určit vliv přirozených nepřátel na populaci škůdců. Výsledky těchto pokusů naznačují, že populace škůdců na rostlinách uzavřených v kleci, ze které jsou přirození nepřátelé vyloučeni, mají nižší procento úmrtnosti a parazitismu než populace na rostlinách, kam mají přirození nepřátelé přístup (Luck et al. 1988). Zjištěná míra vlivu se využívá v programech biologické kontroly, kde se hledají optimální prostředky ochrany rostlin a možné alternativy ošetření namísto používání insekticidů (Lawson et al. 1994). Otázkou je, zda klecové pokusy dostatečně vypovídají o populačních změnách škůdců a jejich vlivu na rostliny. Osazením prostoru klecí dochází ke změnám mikroklimatu i rostlinného růstu, což má dopad na přítomné hmyzí populace. Klece rovněž zabraňují škůdci opustit prostor a v některých případech dochází k nechtěnému vniknutí přirozených nepřátel do klecí, ze kterých byli předtím vyloučeni. Tyto nezanedbatelné...
Vliv agroenvironmentálních opatření na biodiverzitu
Vodička, Jan ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Cílem bakalářská práce je shrnutí dosavadních výsledků vědeckých publikací hodnotících efektivitu agroenvironmentálních opatření ve vztahu k biodiversitě. Práce se zabývá touto problematikou v rámci Evropy, charakterizuje situaci vybraných evropských států a hodnotí efektivitu dotačních titulů i jednotlivých opatření na vybrané skupiny organismů. Zároveň se zabývá i faktory efektivitu podmiňující a také metodickými přístupy hodnotících studií. Výsledky studií ukazují na nízkou až střední efektivitu plošných opatření pro rostliny a bezobratlé a nízkou efektivitu pro ptactvo. Naopak cílená opatření měla vysokou efektivitu, avšak jejich celkový význam byl v důsledku malého územního podílu ve srovnání s plošnými opatřeními velmi nízký. Nejhorší situace byla v Nizozemsku, v ostatních zemích byly výsledky relativně podobné.
Vývoj struktury ptačích společenstev v České republice: od diverzity k homogenizaci?
Prylová, Kristýna ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Biotická homogenizace je proces měnící funkčně ekologickou strukturu společenstev. Ptačí společenstva se mění od diverzifikovaných k homogenním především kvůli tomu, že specializované druhy jsou nahrazovány druhy nespecializovanými (generalisty), a z hlediska své ekologické funkce se stávají vzájemně podobnějšími. Příčiny mohou být jednak v probíhající klimatické změně, jednak ve změnách způsobu užívání krajiny člověkem. Na základě výpočtu indexu specializovanosti společenstva (CSI) jsem ukázala, že ptačí společenstva v České republice skutečně za posledních více než 20 let vykazují trend směřující k jejich homogenizaci. Vliv klimatické změny byl dokumentován výpočtem teplotního indexu společenstva (CTI), který odráží relativní zastoupení teplomilných a chladnomilných druhů. Ten na rozdíl od klesajícího CSI stoupá. Pozornost byla věnována i vlivu homogenizace na druhovou diverzitu; ta se oproti výsledkům z jiných zemí podstatně nemění. Je pravděpodobné, že se na zjištěných jevech podepisuje postupné oteplování klimatu v České republice, případně častější výskyt jeho doprovodných projevů jako jsou prudké bouřky nebo vzrůstající intenzita zemědělské výroby.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 49 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 KINDLMANN, Petr
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.