|
|
Vliv patogenů na invazní rostliny
Sládečková, Julie ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Čuda, Jan (oponent)
Invazní rostliny mohou ničit celé ekosystémy, snižovat biodiverzitu a tím ohrožovat životní prostředí. Invazní druhy přibývají stále rychleji, a proto se zvyšuje i negativní dopad invazí na životní prostředí. Za jejich vznikem mohou stát různé důvody, jedním z nich je například únik od přirozených nepřátel. Díky tomu může být rostlina více konkurenceschopná a může mít větší reprodukční potenciál a lépe se šířit. Pokud však přirozené nepřátele dodáme do nového areálu může dojít k regulaci populací invazních rostlin. Toho využívá biokontrola, což je metoda používaná ke zmírnění rozsáhlosti invazí a jejich následků. Tato metoda téměř nemá negativní dopady na životní prostředí, na rozdíl od chemických a mechanických metod odstraňování rostlin. Biokontrola působí dlouhodobě a díky tomu je také levnější. Avšak při jejím použití existuje určité riziko, že dojde k zasažení necílových druhů rostlin, nebo že nebude dostatečně efektivní. Jako biokontrolní agens se používají i patogeny, protože jsou více specializované než herbivoři, a představují tak menší riziko pro necílové rostliny. Cílem této práce je porovnat biologickou kontrolu s jinými metodami používanými k odstraňování invazních rostlin a shrnout nejvýznamnější pozitiva a negativa použití houbových patogenů v biokontrole rostlin.
|
|
| |
|
|
Plant-soil feedback a jeho interakce s dalšími faktory určujícími koexistenci rostlin
Opravilová, Tereza ; Kuťáková, Eliška (vedoucí práce) ; Čuda, Jan (oponent)
Plant-soil feedback neboli zpětná vazba mezi rostlinou a půdou a je v posledních letech hojně zkoumaným mechanismem úspěchu invazních rostlin, posunu druhů v sukcesi a obecně struktury rostlinných společenstev. Jedná se o proces, během kterého rostlina svým růstem ovlivňuje půdu a tyto změny se zpětně promítají do růstu dalších rostlin. Navzdory velkému množství předchozích studií, je věnováno poměrně málo pozornosti interakci plant-soil feedbacku s dalšími faktory, což považuji za důležité pro pochopení jeho role v přirozených rostlinných společenstvech. Cílem práce bylo objasnit vliv plant-soil feedbacku na modelové druhy Arrhenatherum elatius a Centaurea scabiosa a porovnat jeho vliv s dalšími faktory - mezidruhovou kompeticí a herbivorií (simulovanou ztrátou nadzemní biomasy). Vliv faktorů byl zkoumán pomocí biomasy a změn ve fyziologii rostlin, konkrétně fluorescencí chlorofylu a obsahem prvků v nadzemní biomase. Mechanismus plant-soil feedbacku modelových druhů byl posuzován pomocí obsahu prvků v půdě po kultivaci. V biomase druhu Arrhenatherum elatius se faktory plant-soil feedbacku a kompetice projevily ve vzájemné interakci, kdy došlo přítomností kompetitora ke změně negativní zpětné vazby na pozitivní. Arrhenatherum byl v experimentu silným kompetitorem, za jehož úspěchem pravděpodobně...
|
|
|
Factors associated with invasiveness in the genus Impatiens: interaction of species traits, competition and environment
Čuda, Jan ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Kollmann, Johannes (oponent) ; Prach, Karel (oponent)
Cílem předkládané disertační práce bylo určit, které faktory ovlivňují invazivnost v rodě Impa- tiens (netýkavka). Netýkavky jsou velmi atraktivní rostliny; některé zdomácněly mimo původní areál výskytu, zatímco jiné ne, přestože byly často pěstovány. Pokud pátráme po vlastnostech, které podporují invazivnost, je výhodné srovnávat druhy jednoho rodu, tzv. kongenery. Díky blízké příbuznosti jsou jejich vlastnosti a způsob rozšiřování méně ovlivněny fylogenezí, než při srovnání nepříbuzných druhů či dokonce celých flór. Srovnání kongenerů umožňuje přesnější určení vlastností, které invazní druhy zvýhodňují oproti druhům domácím, a zároveň přesnější rozpoznání druhů s invazním potenciálem. Intenzita kompetice mezi původními a in- vazními druhy závisí na míře překryvu jejich nik. Invazní druhy jsou obvykle vysoce kompeti- tivní v širokém rozsahu podmínek prostředí, zatímco domácí druhy často mají užší ekologické optimum. Výsledek kompetice se navíc může v různých fázích životního cyklu lišit a závisí na míře dominance (vyjádřené např. pokryvností), což bývá zřídka zohledněno. Rozšíření invaz- ního druhu v nepůvodním areálu také ovlivňují místní podmínky prostředí, způsoby a rychlost šíření. Mnoho invazních druhů proto zdomácnělo podél vodotečí, které poskytují celou řadu příhodných mikrostanovišť, na nichž je...
|
|
|
Využití vznášené vrstvy zrnitého materiálu při úpravě pitné vody.
Čuda, Jan ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Pitter, Pavel (oponent)
V České republice je v současné době nejběžnější technologií využívanou pro výrobu pitné vody chemická úprava vody. Principem procesu je destabilizace nežádoucích příměsí pomocí nadávkování destabilizačního činidla do surové vody, vytvoření separovatelných agregátů a jejich následné odstranění filtrací vrstvou zrnitého materiálu. Optimalizace vodárenských provozů bývá převážně řešena změnou chemických parametrů, tj. typicky změnou dávky destabilizačního činidla. Menší důraz je kladen na úpravu fyzikálních parametrů při úpravě vody, jakými jsou např. doba a intenzita míchání. Ty mají přitom zásadní vliv na vlastnosti vloček (velikost, hustota, kompaktnost) a tedy následně i na jejich separovatelnost. Předkládaná práce si klade za cíl zhodnotit vliv intenzity míchání na vlastnosti suspenze. Vliv míchání na vlastnosti agregátů byl ověřen na poloprovozním modelu úpravy vody umístěném na vodárně Želivka, která je napájena z nádrže Švihov. Poloprovozní model pracoval ve dvou módech - 1) pomalé míchání děrovanými stěnami a 2) rychlé míchání vznášenou vrstvou zrnitého materiálu. Rychlé míchání bylo nastaveno buď agregační (sloužilo pouze k zamíchání destabilizačního činidla), nebo separační (separace agregátů probíhala již ve vznášené vrstvě). Vyhodnocení působení intenzity gradientu rychlosti na...
|
|
|
Stanovištní nároky a kompetice mezi původním a invazními druhy Impatiens
Čuda, Jan ; Skálová, Hana (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent)
V České republice se běžně vyskytují tři druhy rodu Impatiens (netýkavka), z nichž jeden je původní - I. noli-tangere a dva jsou invazní - I. parviflora a I. glandulifera. Protože všechny druhy se vyskytují na relativně podobných stanovištích, je otázka, zda invazní druhy nemohou mít negativní vliv na původní druh, případně dokonce nemůže být původní druh kompetičně vyloučen. Cílem práce bylo: (i) porovnat stanovištní nároky druhů Impatiens, (ii) zjistit, zda je možná jejich koexistence a (iii) posoudit vliv invazních druhů na druh původní. Byly vytyčeny dva soubory trvalých ploch, které se nacházely dohromady na pěti lokalitách. První soubor obsahoval 84 trvalých ploch, celkem 7 typů kombinací výskytu druhů Impatiens a byl určen ke studiu stanovištních nároků. Stanovištní nároky jsem hodnotil podle proměnných prostředí naměřených přímo v terénu (vlhkost, zástin, sklon svahu, pokryvnost volné půdy) a nepřímo pomocí Ellenbergových indikačních hodnot doprovodných druhů Impatiens: (vlhkost, světlo, půdní reakce, živiny). Druhý soubor obsahoval 45 ploch, na ploše byla sledována vždy dvojice druhů původního a invazního. Jeden z druhů byl odstraněn a byla sledována reakce druhu ponechaného. Hodnotil jsem reakci počtu, pokryvnosti a výšky druhu po odstranění kompetitora. Nejdůležitejšími faktory prostředí...
|
|
|
Zdroje a příčiny šíření nově zavlečených rostlinných druhů
Schmiedlová, Barbora ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Čuda, Jan (oponent)
Bakalářská práce je psaná formou literární rešerše a zabývá se faktory, které mají vliv na aktuální globální šíření rostlin do nových oblastí, a jejich případnou invazností v nových oblastech. Cílem je ověřit hypotézu, že jednou z hlavních příčin šíření nových rostlinných druhů (posledních cca 50 let) do nových oblastí by mohla být klimatická změna. V úvodní části práce jsou vysvětleny a přiblíženy základní pojmy (původní versus nepůvodní druh, invazní druh, přechodně zavlečený druh atd.) a uvedeny hlavní faktory, které mají vliv na globální šíření nepůvodních rostlinných druhů. Následuje popis problematiky současných globálních změn, se zaměřením na především klimatickou změnu a na to jaký může mít dopad na šíření rostlinných druhů. Poslední část práce se zaměřuje na nově zavlečené nepůvodní rostlinné druhy a na faktory nejvíce ovlivňující jejich globální šíření, v porovnání s rostlinnými druhy zavlečenými před delší dobou (více než 50 let). Bylo zjištěno, že klimatická změna má vskutku významný vliv na posun areálu rozšíření nově zavlečených rostlinných druhů, a to zejména do extrémních oblastí (vyšší nadmořská výška atd.). Jako ilustrace slouží několik vybraných nepůvodních rostlinných druhů, u kterých byl pozorován posun rozsahu areálů šíření v důsledku klimatické změny. Avšak na globální...
|
|
|
Plant-soil feedback a jeho interakce s dalšími faktory určujícími koexistenci rostlin
Opravilová, Tereza ; Kuťáková, Eliška (vedoucí práce) ; Čuda, Jan (oponent)
Plant-soil feedback neboli zpětná vazba mezi rostlinou a půdou a je v posledních letech hojně zkoumaným mechanismem úspěchu invazních rostlin, posunu druhů v sukcesi a obecně struktury rostlinných společenstev. Jedná se o proces, během kterého rostlina svým růstem ovlivňuje půdu a tyto změny se zpětně promítají do růstu dalších rostlin. Navzdory velkému množství předchozích studií, je věnováno poměrně málo pozornosti interakci plant-soil feedbacku s dalšími faktory, což považuji za důležité pro pochopení jeho role v přirozených rostlinných společenstvech. Cílem práce bylo objasnit vliv plant-soil feedbacku na modelové druhy Arrhenatherum elatius a Centaurea scabiosa a porovnat jeho vliv s dalšími faktory - mezidruhovou kompeticí a herbivorií (simulovanou ztrátou nadzemní biomasy). Vliv faktorů byl zkoumán pomocí biomasy a změn ve fyziologii rostlin, konkrétně fluorescencí chlorofylu a obsahem prvků v nadzemní biomase. Mechanismus plant-soil feedbacku modelových druhů byl posuzován pomocí obsahu prvků v půdě po kultivaci. V biomase druhu Arrhenatherum elatius se faktory plant-soil feedbacku a kompetice projevily ve vzájemné interakci, kdy došlo přítomností kompetitora ke změně negativní zpětné vazby na pozitivní. Arrhenatherum byl v experimentu silným kompetitorem, za jehož úspěchem pravděpodobně...
|
|
|
Factors associated with invasiveness in the genus Impatiens: interaction of species traits, competition and environment
Čuda, Jan ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Kollmann, Johannes (oponent) ; Prach, Karel (oponent)
Cílem předkládané disertační práce bylo určit, které faktory ovlivňují invazivnost v rodě Impa- tiens (netýkavka). Netýkavky jsou velmi atraktivní rostliny; některé zdomácněly mimo původní areál výskytu, zatímco jiné ne, přestože byly často pěstovány. Pokud pátráme po vlastnostech, které podporují invazivnost, je výhodné srovnávat druhy jednoho rodu, tzv. kongenery. Díky blízké příbuznosti jsou jejich vlastnosti a způsob rozšiřování méně ovlivněny fylogenezí, než při srovnání nepříbuzných druhů či dokonce celých flór. Srovnání kongenerů umožňuje přesnější určení vlastností, které invazní druhy zvýhodňují oproti druhům domácím, a zároveň přesnější rozpoznání druhů s invazním potenciálem. Intenzita kompetice mezi původními a in- vazními druhy závisí na míře překryvu jejich nik. Invazní druhy jsou obvykle vysoce kompeti- tivní v širokém rozsahu podmínek prostředí, zatímco domácí druhy často mají užší ekologické optimum. Výsledek kompetice se navíc může v různých fázích životního cyklu lišit a závisí na míře dominance (vyjádřené např. pokryvností), což bývá zřídka zohledněno. Rozšíření invaz- ního druhu v nepůvodním areálu také ovlivňují místní podmínky prostředí, způsoby a rychlost šíření. Mnoho invazních druhů proto zdomácnělo podél vodotečí, které poskytují celou řadu příhodných mikrostanovišť, na nichž je...
|
|
|
Vliv metapopulační struktury a faktorů prostředí na populační biologii netýkavky Impatiens noli-tangere napadené padlím Podosphaera balsaminae
Chalupníková, Jana ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Čuda, Jan (oponent)
Studie provedené na přírodních patosystémech odhalily, že prostorová struktura metapopulace hraje důležitou roli ve vývoji a šíření choroby; experimentální fytopatologické studie navíc ukázaly významný vliv klimatických faktorů na přítomnost choroby a úroveň nakažení v populacích. Cílem této práce bylo prozkoumat přirozený patosystém z obou stran zároveň a zjistit, jaké lokální a prostorové ekologické faktory ovlivňují rozvoj patosystému. Práce se věnuje populační biologii patosystému Podospaera balsaminae - Impatiens noli-tangere, která zatím nebyla zkoumána. Ve studovaném území (mezi městem Sázava (okres Benešov) a obcí Vlkančice) se hostitel vyskytoval v 78 populacích (z nich 64 bylo nakažených) v roce 2013 a 82 populacích (z toho 61 nakažených) v roce 2014. Nejsilnějším efektem ovlivňujícím přítomnost a množství choroby v patosystému byla velikost populace hostitele. Ve větších populacích se choroba objevila častěji, vyvíjela se rychleji a bylo jí tam větší množství. Silný efekt také měly míra rozšíření patogenu na území (konektivita patogenu) a míra propojenosti populace hostitele (konektivita hostitele). Prezence patogenu byla větší v populacích, v jejichž okolí se vyskytovaly další populace hostitele a v populacích, které byly obklopené nakaženými populacemi. Faktory prostředí (Ellenbergovy...
|
host ::
RSS.