|
|
Důsledky polyploidizace pro invazní potenciál druhů
Líblová, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rooks, Frederick (oponent)
Polyploidní varianty mnohých druhů rostlin jsou nejen nápadně často nalézány mezi nepůvodními rostlinami na všech kontinentech, ale velmi často navíc mají mnohem rozlehlejší areál svého výskytu oproti diploidním rostlinám v místě, odkud pocházejí. V mnoha případech mají cytotypy se znásobeným genomem také zvýšenou hranici tolerance k různým stresovým faktorům či takové fyziologické a morfologické znaky, které jim umožňují přežít podmínky, ve kterých by se diploidní rostliny neměly šanci udržet. To vše naznačuje, že polyploidizace pravděpodobně přináší rostlinám určitou evoluční výhodu nad jejich diploidními předky, a proto mohou úspěšně kolonizovat nová území. V této práci jsou shrnuty poznatky o možných důsledcích polyploidizace na různých úrovních v souvislosti s jejich vlivy na vlastnosti podporující invazní charakter rostlinných druhů. Jsou zde představeny také známé hypotézy pojednávající právě o možnostech, proč se rostliny po zavlečení stanou invazními. Dále následuje část věnovaná průtokové cytometrii, důležité moderní metodě pro zjišťování velikosti genomu a stupni ploidie. Na závěr jsou stručně uvedeny informace o modelovém druhu vikvi ptačí (Vicia cracca) a výsledky měření stupně ploidie semen této rostliny z Aljašky a z Japonska.
|
|
|
Důsledky polyploidizace pro invazní potenciál druhu Vicia cracca
Líblová, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Mihulka, Stanislav (oponent)
Náplní této práce jsou informace o většinově se vyskytujících cytotypech, respektive diploidech a tetraploidech druhu Vicia cracca. První část je věnována rozmístění cytotypů studovaného druhu v Severní Americe, kde je tento druh invazní. Rozmístěním cytotypů se zabývám v rámci hypotézy, že polyploidní druhy se mezi invazními druhy vyskytují častěji než druhy diploidní. Jejich vyšší úspěšnost může být dána větší variabilitou genů, získanou polyploidizací a případnými genovými subfunkcionalizacemi. Všechny invazní populace Vicia cracca zahrnuté v této práci byly výhradně tetraploidní, což podporuje hypotézu o vyšší invaznosti polyploidů. Polyploidizované druhy totiž mohou být například lepšími kompetitory a to díky vlastnostem, které plynou právě ze znásobení genomu. Mezi tyto vlastnosti lze zahrnout různé růstové charakteristiky nebo zvýšenou stresovou odolnost vůči některému faktoru. Druhou částí mé práce je proto testování hypotézy, že polyploidi jsou více variabilní ve velikosti různých částí rostlinného těla a proto jsou schopni více vyrůst i v podmínkách, které nejsou vhodné pro diploidy. Jak předpovídá tzv. EICA hypotéza (evolution of increased competitive ability), rostliny v sekundárním areálu mají více prostoru pro další evoluci a lze tedy očekávat, že jejich růstové charakteristiky se...
|
|
|
Důsledky polyploidizace pro invazní potenciál druhu Vicia cracca
Líblová, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Mihulka, Stanislav (oponent)
Náplní této práce jsou informace o většinově se vyskytujících cytotypech, respektive diploidech a tetraploidech druhu Vicia cracca. První část je věnována rozmístění cytotypů studovaného druhu v Severní Americe, kde je tento druh invazní. Rozmístěním cytotypů se zabývám v rámci hypotézy, že polyploidní druhy se mezi invazními druhy vyskytují častěji než druhy diploidní. Jejich vyšší úspěšnost může být dána větší variabilitou genů, získanou polyploidizací a případnými genovými subfunkcionalizacemi. Všechny invazní populace Vicia cracca zahrnuté v této práci byly výhradně tetraploidní, což podporuje hypotézu o vyšší invaznosti polyploidů. Polyploidizované druhy totiž mohou být například lepšími kompetitory a to díky vlastnostem, které plynou právě ze znásobení genomu. Mezi tyto vlastnosti lze zahrnout různé růstové charakteristiky nebo zvýšenou stresovou odolnost vůči některému faktoru. Druhou částí mé práce je proto testování hypotézy, že polyploidi jsou více variabilní ve velikosti různých částí rostlinného těla a proto jsou schopni více vyrůst i v podmínkách, které nejsou vhodné pro diploidy. Jak předpovídá tzv. EICA hypotéza (evolution of increased competitive ability), rostliny v sekundárním areálu mají více prostoru pro další evoluci a lze tedy očekávat, že jejich růstové charakteristiky se...
|
|
|
Důsledky polyploidizace pro invazní potenciál druhů
Líblová, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rooks, Frederick (oponent)
Polyploidní varianty mnohých druhů rostlin jsou nejen nápadně často nalézány mezi nepůvodními rostlinami na všech kontinentech, ale velmi často navíc mají mnohem rozlehlejší areál svého výskytu oproti diploidním rostlinám v místě, odkud pocházejí. V mnoha případech mají cytotypy se znásobeným genomem také zvýšenou hranici tolerance k různým stresovým faktorům či takové fyziologické a morfologické znaky, které jim umožňují přežít podmínky, ve kterých by se diploidní rostliny neměly šanci udržet. To vše naznačuje, že polyploidizace pravděpodobně přináší rostlinám určitou evoluční výhodu nad jejich diploidními předky, a proto mohou úspěšně kolonizovat nová území. V této práci jsou shrnuty poznatky o možných důsledcích polyploidizace na různých úrovních v souvislosti s jejich vlivy na vlastnosti podporující invazní charakter rostlinných druhů. Jsou zde představeny také známé hypotézy pojednávající právě o možnostech, proč se rostliny po zavlečení stanou invazními. Dále následuje část věnovaná průtokové cytometrii, důležité moderní metodě pro zjišťování velikosti genomu a stupni ploidie. Na závěr jsou stručně uvedeny informace o modelovém druhu vikvi ptačí (Vicia cracca) a výsledky měření stupně ploidie semen této rostliny z Aljašky a z Japonska.
|
host ::
RSS.