|
|
Reprezentace totalitarismu ve videohrách
Vimmr, Martin Kryšpín ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
(abstrakt) Tato práce prozkoumává problematiku reprezentace totalitarismu ve videohrách. Klade si za cíl ukázat, jakým způsobem je tento fenomén ve hrách zobrazen a jestli má videohra jako médium vliv na toto zobrazení. V teoretické části jsou hlouběji představeny a prozkoumány různé přístupy, na základě kterých lze videohru jako médium pojímat. Dále je zde věnována pozornost tezi o videohrách jako o médiu kontroly a propojení tohoto fenoménu s problematikou totalitarismu. Druhá polovina teoretické části je pak věnována definici totalitarismu, která je následně využívána v případových studiích. V empirické části jsou hlouběji zkoumány čtyři hry - Half-life 2, Papers, Please, Wolfenstein: the New Order a BioShock se zaměřením na reprezentaci totalitarismu či dystopie. Hry v jednotlivých případových studiích jsou analyzovány jak na základě pravidel, tak na základě fikční složky. Závěr práce ukazuje, že ve zkoumaných hrách byl kladen důraz především na vnějškové projevy totalitarismu a často zde chybělo podrobnější zobrazení ideologie. U všech her pak byly nalezeny momenty, ve kterých byl zobrazený totalitarismus využit pro splynutí se systémem kontroly ve hrách.
|
|
|
Akanova Zkáza lidství - syntéza dystopie, apokalypsy a mystiky
Křižková, Aneta ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Machek, Jakub (oponent)
Bakalářská práce bude zaměřena na popis a analýzu motivů, které se koncentrují v atypickém vědeckofantastickém románu Zkáza lidství od Josefa Akany (vl. jm. Josef Holý). V žánrově obtížně vymezitelném díle z roku 1928 se prolíná hned několik tendencí meziválečné literární tvorby, ve kterých se realizují obavy o budoucnost lidstva a další vývoj společnosti. Práce se pokusí uchopit román jako syntézu motivů, která se bude moci stát východiskem pro analýzu povahy meziválečného myšlení ve stínu první světové války, především v kontextu dobových kulturních a společenských souvislostí a srovnání s jinými díly české science fiction. Klíčová slova Josef Akana, Zkáza lidství, science fiction, utopie, dystopie, apokalypsa, meziválečná literatura
|
|
|
Komentovaný překlad: 2 kap. in WILCOX, R. V. - COCHRAN, T. R., Investigating Firefly and Serenity: science fiction on the frontier. London: I.B. Tauris, 2008. Ss. 53-62, 89-100.
Exnerová, Nika ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce) ; Eliáš, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá překladem dvou článků ze sborníku Investigating Firefly and Serenity: Science Fiction on the Frontier, který je tvořen články a eseji různých autorů a vědeckých pracovníků ze společenských věd. Zvolené články se zabývají dystopickou tradicí a feminismem. Druhou část práce tvoří komentář překladu z hlediska překladatelské teorie. Anotace obsahuje analýzu výchozího textu, která je založena na modelu Christiane Nordové, a popisuje metodu překladu, překladatelské problémy a jejich řešení a typologii překladatelských posunů. Text obsahuje příklady z výchozího i cílového textu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Obraz masových médií v dystopických filmech natočených od 70.v let 20. století
Ševců, Josef ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce je podat ucelený a soustředěný pohled na principy fungování masových médií ve vybraných dystopických filmech, resp. ve filmech, kde se objevují antiutopické prvky. Práce tematicky vychází a myšlenkově rozvíjí témata, která byla obsahem bakalářské práce stejného autora - v případě bakalářské práce se jednalo o obraz masových médií výhradně ve třech antiutopických románech (Konec civilizace, 1984 a 451 stupňů Fahrenheita), avšak žádná z filmových inscenací těchto beletristických děl obsahem této diplomové práce není. V tomto případě je výběr materiálů širší, a tak je nahlédnuto na více různých témat spojených s masovými médii. Diplomová práce obsahuje celkem 12 filmů, které jsou následně rozděleny do tří kategorií na základě převládajícího nazírání na funkci masových médií. První část se soustředí na masová média jako na konstitutivní činitele dystopických společností. Jedná se o filmy, kde masová média ovlivňují celou společnost. Do druhé části jsou umístěny filmy, ve kterých média zásadním způsobem ovlivňují život konkrétních jedinců (přestože na celou společnost mít vliv nemusí). Poslední, třetí část zahrnuje snímky, v nichž jsou klíčovými motivy zábavní mediální produkty vytvářené v dystopických společnostech.
|
|
|
Depiction of Media in British Dystopian Fiction
Bakič, Pavel ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Cílem práce je poskytnout přehled o zpracování tématu médií v textech, jež utvářely moderní podobu antiutopického žánru a k nimž se další antiutopická díla nutně vztahují. Ústřední trojici interpretovaných románů tvoří 1984 George Orwella, Brave New World Aldouse Huxleyho (česky jako Báječný nový svět nebo Konec civilizace) a Až spáč procitne H. G. Wellse; teoretický úvod tvořící první kapitolu pak kromě zdůvodnění tohoto výběru rovněž vymezuje žánr dystopie a pojem médií. Druhá kapitola se věnuje pojetí historie v antiutopické společnosti a dokládá, že pro totalitní stát představují "dějiny" nežádoucí koncept, jež je prostřednictvím médií zamlžován a redukován na triádu "předrevoluční období - revoluce - věčně trvající porevoluční společnost". Bližší analýza textů pak odhaluje, že prostřední bod této posloupnosti je sám dělitelný na novou triádu, jejímž završením teprve vzniká stabilní totalitní uspořádání. Třetí kapitola se věnuje využití občanů jako médií a za využití teoretických textů Michela Foucaulta dokládá, že v Huxleyho románu je tohoto využití docíleno za využití "biomoci", kdežto v Orwellově za využití "kázně". Čtvrtá kapitola se obrací k tištěným médiím a jejich privilegované roli v primárních textech: Autoři antiutopických románů vidí literaturu jako záruku individuality a zároveň tradice...
|
|
|
The Hunger Games Trilogy in Comparison with Classic Dystopian Novels
Míčková, Lucie ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává trilogii Hladové hry s klasickými dystopickými díly. Práce je rozdělena do třech částí. V první části je charakterizován žánr dystopie a jeho hlavní rysy, které jsou ve druhé části demonstrovány na třech klasických dystopických dílech dvacátého století. Třetí část analyzuje samotnou trilogii Hladové hry, zjišťuje co má tato trilogie společného s klasickými dystopiemi a v jakém ohledu je inovativní. Práce je zakončena shrnutím nejdůležitějších poznatků a obsahuje můj názor na zařazení Hladových her k dystopickému žánru. Klíčová slova: Dystopie, antiutopie, Hladové hry, 1984, My, Překrásný nový svět, Collins.
|
|
|
Human Corruption and Dystopian Motifs in Anthony Burgess' A Clockwork Orange and George Orwell's 1984
Braňka, Štěpán ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na stručnou analýzu románů 1984 a Mechanický Pomeranč. Analyzuje jejich rozdíly, dále co mají společného a způsoby, jakými George Orwell a Anthony Burgess používají dystopické motivy v jejich románech. Teoretická část se zabývá inspiracemi pro oba romány a odkazy ke skutečnému světu a totalitním režimům 20. století. Praktická část analyzuje dystopické světy v románech, jejich vlády, hlavní hrdiny a jazyk. Zkoumá romány s ohledem na téma popsaná v teoretické části. Klíčová Slova: dystopie, totalitarianismus, 1984, Mechanický Pomeranč
|
|
| |
|
|
An Analysis of Francis Fukuyama's Arguments Exemplified on Contemporary Dystopian Cultural Production
Šinaľ, Martin ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
V této práci analyzuji a problematizuji přístup Francise Fukuyamy k posthumanizmu, který je vyjádřen převážně v knize Our Posthuman Future (2002). V ní Fukuyama varuje před pravděpodobným nepříznivým dopadem potenciální biotechnologické revoluce, která by mohla umožnit snadný přístup k manipulaci s lidským genomem, pomocí praktik jako je genetická modifikace nebo lidské klonování. Fukuyamův hlavní předpoklad je, že všichni členové společnosti musí splňovat jistá ohraničená kritéria humanity k tomu, aby si byli rovni, protože když různí lidé nabudou odlišné "lidské přirozenosti," výsledkem bude stratifikace, nezvrátitelná nerovnost a možná dokonce třídní válka. Z toho důvodu Fukuyama volá po preventivní regulaci genetické manipulace, aby se předešlo "posthumanitní budoucnosti." Tuto teorii dávám do kontrastu s názory vybraných transhumanistických a feministických teoretiků. Dále se věnuji beletrii, konkrétně románové trilogii Lilith's Brood (1987-1989) od Octavie Butler a románu Never Let Me Go (2005) od Kazua Ishigura. Vycházejíc z těchto zdrojů vyvozuji, že Fukuyamova pozice je škodlivě vylučující, rozdělující a kontraproduktivní v tom, že ve snaze zajistit svobodu a rovnost vykresluje potenciálně posthumánní subjekty jako fundamentálně podřadné, čímž v principu popírá vlastní projekt a odhaluje...
|
|
|
Konec civilizace a Ostrov: Analýza utopického a anti-utopického světa v dílech Aldouse Huxleyho
ERTELOVÁ, Jitka
Cílem této diplomové práce je analýza románů Aldouse Huxleyho, konkrétně anti-utopie Konec civilizace a utopie Ostrov z žánrového hlediska. Práce nastiňuje problematiku při vymezení pojmů utopie, anti-utopie a dystopie. V krátkosti zmiňuje genezi a vývoj žánrů. Dále se zabývá společnými a odlišnými znaky těchto žánrů a jejich vzájemnou prolínavostí, a tedy mnohdy i nejednoznačnou zařaditelností samotných děl do určité žánrové kategorie. Pro účely analýzy obou románu práce zahrnuje i jiná Huxleyho díla (eseje a romány), dystopické romány 1984 George Orwella a My Jevgenije Zamjatina, utopii Lidé jako bozi H.G. Wellse.
|
host ::
RSS.