|
| |
|
|
Snížení lidé v prostoru raně novověkého města (Kati a pohodní ve východočeských městech 17. století)
Pultarová, Marie ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Diplomová práce se zabývá tematikou sociální skupiny jedinců, dobově označovaných prameny "na cti snížení" (nebo jen krátce "snížení"), mezi něž patřili kati, rasové jinak pohodní a biřici. Ústředním cílem práce je postihnutí sociálního statusu těchto osob, jež jsou často historiografií považováni za individua stojící na nejnižší příčce společenského žebříku. Detailní analýza pramenů městské provenience má ukázat jednak interakci této skupiny a jejích jednotlivců se zbytkem městské komunity, zejména pak s jedinci považovanými za počestné, a jednak každodennost snížených lidí v rámci městského prostředí. Práce je rozdělena na tři základní části, které jsou dále tematicky členěny. První část zachycuje teoretickou a metodologickou rovinu s důrazem na dosavadní studium věnující se jak fenoménu cti, tak problematice snížených lidí a hrdelnímu soudnictví. Následující dvě části práce obsahují analýzu poměrů snížených lidí ve východočeském městě Pardubice 17. století a pro nezbytnou komparaci regionálních diferencí byl zahrnut i výzkum analogických poměrů dalšího východočeského města, a sice Náchoda. Uvnitř městské společnosti je sledována profesní funkce daného jedince, majetkové zázemí, jeho komunikace s městskou radou, rychtářem a dalšími významnými i méně významnými představiteli města a celkový...
|
|
|
Spolupráce obecních knihoven náchodského regionu s Městskou knihovnou Náchod - od počátků spolupráce po současnost
Havlová, Klára ; Římanová, Radka (vedoucí práce) ; Buřilová, Marcela (oponent)
Spolupráce obecních knihoven náchodského regionu s Městskou knihovnou Náchod - od počátků spolupráce po současnost Klára Havlová Abstrakt (česky) Tématem práce je popis historického vývoje, současného stavu a nastínění možného vývoje ve spolupráci obecních knihoven v regionu Náchod. V první části je popsán vývoj samotné Městské knihovny v Náchodě od jejích počátků až po současný stav. Dále je v práci popsán vývoj a charakteristika služeb náchodské knihovny ve vztahu k čtenářům a návštěvníkům a především historie a vývoj služeb pro ostatní knihovny v regionu Náchod se zaměřením na výkon regionálních funkcí knihovny. Ve třetí části je nastíněn vývoj a současnost obecní knihovny v Novém Hrádku a konkrétní příklady spolupráce této obecní knihovny a Městské knihovny v Náchodě. Závěr práce popisuje možné hrozby pro dobré fungování spolupráce naznačuje pravděpodobné směřování do budoucna.
|
|
|
Sametová revoluce v Náchodě. Její "vítězové" a "poražení"
Škoda, Jáchym ; Valeš, Lukáš (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce je věnována Sametové revoluci na regionální úrovni. Konkrétně se jedná o dění v okresním městě Náchod. Pokouším se v ní postihnout situaci před revolucí, během ní i po ní. Kromě klasického archivního výzkumu a popisu dění s využitím archivních materiálů využívám metody orální historie, která nás obohacuje a živé svědectví pamětníků událostí, a to jak zástupců Občanského fóra, tak tehdejších členů KSČ. Kombinace těchto dvou přístupů dodává práci autentičnost. Díky orální historii se mi daří čtenáři popsat osobnosti klíčových účastníků událostí v Náchodě. Pro lepší pochopení jejich postojů postihuji celý jejich životní příběh. Práce je uzavřena srovnáním mých výsledků s disertační prací doc. PhDr. Lukáše Valeše, Ph.D., který se v ní věnuje Sametové revoluci v Klatovech. V závěru docházím k poznatku, že Sametová revoluce na místní úrovni měla značný vliv na základní principy fungování státu, avšak mocenské pozice a státní správu nadále vykonávali stejní lidé nebo ti, kteří získali zkušenosti a vliv již během vlády KSČ.
|
|
|
Rod Bartoňů na zámku Nové Hrady
Novotná, Jana ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Tato práce se zabývá velkoprůmyslnickým rytířským rodem Bartoňů z Dobenína, přesněji na zámku Nové Hrady. Téma se soustředí především na chronologický vývoj důležitých členů tohoto rodu a jejich životních osudů od první zmínky až do konce 20. století. Dominantu tvoří zámek Nové Hrady, který je jedinečnou architektonickou perlou nacházející se v České republice. Zámek Nové Hrady je spojen s významnými jmény jako Jan Ludvík a Jan Antonín Harbuval de Chamaré či architekt Josef Jäger a s mnohými dalšími osobnostmi. Nesmím zapomenout ještě na jeden významný rod - rod Čerychů. Nynější majitelé manželé Kučerovi se starají o znovunavrácení jeho prvotního lesku. Byli představitelé rodu Bartoňů z Dobenína něčím jiným, než běžnými lidmi žijícími v oné době? Změnilo je povýšení do rytířského stavu? To vše je v práci uvedeno. Klíčová slova: zámek Nové Hrady, Harbuval de Chamaré, Bartoňové z Dobenína, textilní výroba, historie, rod Čerychů, manželé Kučerovi, Náchod, mecenáši
|
|
|
Hrdelní soudnictví, kriminalita a každodenní život na panství Náchod a v královském městě Nymburce v letech 1513-1620
Šmíd, Petr ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hrachová, hana (oponent)
Hrdelní soudnictví, kriminalita a každodenní život na panství Náchod a v královském městě Nymburce v letech 1513-1620 Tato diplomová práce pojednává o roli kriminality v každodenním životě na náchodském panství a v královském městě Nymburce v letech 1513-1620. Pokusil jsem se popsat způsob práce městských soudů. Jak přistupovali k jednotlivým deliktům a s jakými svody raněnovověkého práva pracovaly. Provedl jsem statistické vyhodnocení všech kriminálních deliktů, o nichž byl nalezen záznam v náchodském, či nymburském archivu. Pracoval jsem především se smolnými knihami a doplňkovým soudním materiálem včetně ortelních manuálů apelačního soudu, které jsou uloženy v Praze. Využil jsem moderních historických metod (např. historická antropologie a mikrohistorie) i klasických postupů právní historie. Snažil jsem se objasnit postoje raněnovověké společnosti ke kriminálním deliktům i problematickým fenoménům jako je předmanželský sex, sebevražda, znásilnění a čarodějnictví. Zabýval jsem se také skladnou trestů, které městské soudy vynesly. Dále jsem sledoval fakt, že rozhodnutí soudu bylo možné zvrátit. Soud byl otevřen přímluvám přátel odsouzených, vrchnostenských úředníků i místních kněží. Došel jsem k závěru, že nebylo velkých rozdílů mezi prací náchodského a nymburského soudu. Je zřejmé, že jako všechny městské...
|
|
| |
|
|
Bytový dům, Náchod - Tepenská
Mňuk, Václav ; Kalivoda, Tomáš (oponent) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je Bytový dům, Náchod - Tepenská. Objekt je situován nedaleko centra města Náchod. Jedná se o šestipodlažní budovu. V prvním nadzemním podlaží jsou dvě prodejní jednotky, technické zázemí a kryté parkovací stání. Střecha parkovacího stání tvoří terasu ve druhém nadzemním podlaží. Ostatní patra slouží k bydlení. Objekt je zastřešen plochou střechou. K zateplení budovy je použit kontaktní zateplovací systém z minerální vaty. Součástí diplomové práce je výkresová dokumentace.
|
|
|
Vývoj textilního průmyslu v Náchodě v letech 1880-1914
Jermanová, Lucie ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem textilního průmyslu v Náchodě v letech 1880-1914. Jejím cílem bylo popsat daný vývoj a potvrdit hypotézu, že textilní průmysl byl hlavní hybnou silou industrializace a modernizace regionu. Teoretická část práce je věnována vybraným ekonomickým teoriím druhé poloviny 19. století a také charakteristice možností podnikání v českých zemích na přelomu 19. a 20. století. Analytická část práce nejprve pojednává o komplexním vývoji textilního průmyslu v Náchodě v letech 1880-1914 a následně popisuje vývoj textilní výroby na konkrétním příkladu podnikatelského rodu Bartoňů. Práce odpovídá na otázky: jak probíhal v Náchodě přechod k tovární výrobě, jakou měrou se textilní průmysl podílel na rozvoji města, jakou roli hrálo v životě města dělnictvo a jaký vývoj byl zaznamenán v oblasti textilního průmyslu na počátku 20. století. Výsledkem práce je naplnění stanoveného cíle a potvrzení hypotézy.
|
|
| |
host ::
RSS.