Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5,469 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.16 vteřin. 

Význam kvality auditů bank v letech 1993 až 2014 pro české národní hospodářství
Rott, Michal ; Zamrazilová, Eva (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Práce je zaměřena na vyhodnocení významu kvality auditů bank v letech 1993 až 2014 pro české národní hospodářství. Jejím cílem je ověření významu externího a interního auditu účetnictví, vnitřních kontrolních procesů a činností bank a dohledové činnosti regulátora pro dlouhodobou stabilitu banky na finančním trhu. Poznatky z bankovní krize v ČR v 90. letech minulého století a poslední finanční a hospodářské krize z roku 2008 v některých zemích EU a USA ukázaly, že problém nekvalitních auditů se může týkat širšího okruhu finančních institucí a že pád většího počtu bank v krátkém období znamená vysoké společenské náklady pro jednotlivé ekonomiky (zejména náklady státního rozpočtu na ozdravení bankovního sektoru, pokles dynamiky HDP). Provedené analýzy ukázaly, že tyto krize byly výsledkem souběhu více faktorů, zejména slabého vedení řady bank, jejich zainteresovanosti na maximalizaci zisku v krátkém období, zapojení do obchodů s vysoce rizikovými finančními nástroji (země EU, USA), podmínek makroekonomického prostředí (v ČR nedostatečného právního prostředí), a také selhání auditorů i bankovních dohledů. Na kvalitu auditů bank měl vliv i trvající konflikt zájmů statutárních auditorů (placených auditovanou bankou), který se pravděpodobně projevil v jejich neetickém chování, a nedostatečná znalostní základna auditorů v podmínkách rychlého rozvoje finančních nástrojů. Důsledkem toho bylo, že auditoři včas nesignalizovali klientům a investorům skutečný stav bank. Analýza tak ukázala, že externí a interní audity a bankovní dohled jsou významnou, nikoliv však postačující podmínkou pro dlouhodobou stabilitu banky na finančním trhu.

Vliv inzulínové rezistence na utilizaci energetických substrátů
Komárová, Tereza ; Štich, Vladimír (vedoucí práce)
Obezita a s ní ruku v ruce inzulinorezistence se v posledních desetiletích stala nejčastějším onemocněním na světě. Nárůst výskytu obezity a metabolického syndromu je celosvětově veřejným, zdravotnickým i klinickým problémem. Co je horší, obézních lidí den ode dne neustále enormně přibývá a dostává tak charakteru celosvětové epidemie. Stoupající výskyt obezity souvisí s přejímáním amerického životního stylu. Lidé dnes tráví čas hlavně u televize a ve svých kancelářích, stravují se ve fast foods a místo pohybu se vozí v autech. Tento způsob života přenášejí na své děti, a tak dnes pozorujeme výrazný nárůst obezity i u nejmladších věkových skupin. Tyto děti mají bohužel zvýšenou šanci zůstat obézními i v dospělosti. Na světě je dnes 1,1 miliardy dospělých jedinců s nadváhou nebo obezitou a z nich je asi 320 miliónů osob obézních (osob s BMI > 30). Různé oblasti světa se významně liší s ohledem na prevalenci obezity. Čím dál tím více se však na celosvětové epidemii obezity podílí rozvojový svět. Obezita se tak stává postupně problémem i v zemích, kde se dříve skoro nevyskytovala. Prevalence obezity v evropských zemích dosahuje 10 - 40 %. [1] Přičemž státy střední a východní Evropy spolu s Českou republikou se řadí do čela evropského žebříčku prevalence obezity! Rozdíly v prevalenci obezity v různých zemích...

Politické a hospodářské vztahy mezi Velkou Británií a jejími koloniemi v Severní Americe za Sedmileté války
Nevrkla, Lukáš ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Velká Británie vyšla ze sedmileté války jako nejsilnější koloniální velmoc. Její říše nyní zahrnovala nejen původní jádro britských zámořských držav, tedy pruh anglofonního a převážně protestantského osídlení na atlantickém pobřeží Severní Ameriky, ale i katolickou Kanadu, exotické oblasti Indického subkontinentu a další území. Nové impérium bylo velice heterogenním celkem a čekala ho dlouhá éra obtížné konsolidace. Jednotný obchodní zájem, který byl v předchozích letech považován za hlavní pilíř Britské říše, doplnila neméně významná vojenská síla a impérium se v očích současníků začalo jevit velice podobným těm, o jejichž pádu často čítali v knihách.134 O obavách z této změny svědčí nejen kniha E. Gibona "Úpadek a pád říše římské" (The History of the Decline and Fall of the Roman Empire), kterou připomíná Linda Colleyová, ale i hlavní smysl díla Thomase Pownalla "O správě kolonii" (The Administration of the Colonies), které jsem v této práci tak často citoval. Tím nebylo nic jiného, než opětovné vybudování Britské říše na pevných základech "commercial interest".135 Roztříštěnost zájmů se odrazila i na podobě koloniálního obchodu, nejdůležitější součásti hospodářských vztahů metropole a kolonií. I přes zásadní změnu politických poměrů v Severní Americe zůstala hospodářská struktura britských držav v této...

Historie variačního počtu
Höschl, Cyril
Objev infinitesimálního počtu v sedmnáctém století otevřel badatelům nové obzoru exaktních přírodních věd a umožnil matematické řešení mnoha problémů, jež byly jinými prostředky často neřešitelné. Zvláštní kapitolou byly extremální problémy tj. vyhledávání maxim a minim různých funkcí.

Výstavba lehkého opevnění v Orlických horách
Formánek, Ivo ; Kuklík, Jan (oponent) ; Kvaček, Robert (vedoucí práce)
Opevnění provází lidstvo takřka od jeho počátku. Ať se již jednalo o hradby středověkých měst, mohutné valy barokních pevností či impozantní betonové sruby stavěné ve 20. století, vždy budilo velký zájem lidí, neboť koncentrovalo jejich ohromné úsilí, které představovalo důležitou investici pro budoucnost a skýtalo v nejistých dobách aspoň základní pocit jistoty a bezpečí. Vojska odešla, pole rozrytá zásahy dělostřeleckých koulí či granátů se znovu osila a z ohořelých sutin opět brzy vyrostla nová města či vesnice. Opevnění však většinou zůstala a stávala se mementem připomínajícím mnohdy pohnutou minulost kraje, velké prohry i slavná vítězství. Po mnoho staletí neodmyslitelně patřila k lidskému osídlení. Mnohá z nich ovšem bránila dalšímu rozvoji civilizace, a proto mu v mnoha případech dříve či později padla za oběť. I přesto, že první světová válka důvěru v mohutné fortifikace narušila, staly se pevnosti jedním z fenoménů vojenských meziválečných dějin a toto období zakončené dosud nejkrvavějším konfliktem v historii lidstva znamenalo také vrchol fortifikačního stavitelství. Jednou ze zemí, která se rozhodla pojistit si svou bezpečnost vybudováním "neprůchodného betonového valu", se v polovině třicátých let stala i mladá Československá republika. Během několika málo let byly pohraniční hory, ale i...

Pohybová aktivita v prevenci dětské obezity
VRTALOVÁ, Jana
Diplomová práce je zaměřená na děti, a to konkrétně na žáky osmých a devátých tříd základní školy. Obezita má na svědomí více lidských životů než světové války a pokud chceme tuto epidemii obezity a problémy spojené s inaktivitou minimalizovat, musíme začít tam kde je to nejefektivnější a to u dětí. Hlavním cílem práce je zmapovat pohybovou aktivitu ve vybraném souboru žáků. Dílčím cílem je zjistit prevalenci nadváhy a obezity ve zkoumaném souboru žáků pomocí somatometrických měření ve vybrané lokalitě. Dalším dílčím cílem je zjistit kolik rodičů dětí v minulosti sportovalo nebo sportuje. Posledním cílem je připravit edukační materiál pro žáky o důležitosti pohybové aktivity. Práce je rozdělena do dvou částí - na část teoretickou a praktickou. Teoretická část byla zpracována formou sekundární analýzy dat. Zdroje dat a informací pocházely z České republiky i zahraničí ve formě odborných publikací, časopisů a elektronických zdrojů. Obsah teoretické části je zaměřen na vysvětlení pojmů, jako je obezita, její následky, komplikace, způsoby prevence obezity, pohybová aktivita, druhy vhodné pohybové aktivity a její účinky na lidský organismus. Osobitou částí je kapitola pojednávající o mýtech v obezitě - některé z nich jsou skutečně překvapující. Druhá část práce je částí praktickou a zahrnuje vlastní výzkum. Šetření probíhalo na základní škole Komenského alej v Žatci u žáků osmých a devátých tříd. Soubor představoval 107 žáků. Výzkum byl realizován jako kvantitativní šetření doplněné o měření somatometrických ukazatelů. Sběr dat byl realizován pomocí vlastního nestandardizovaného dotazníku. Dotazník obsahoval 14 otázek a dvě kolonky oddělené čarou pro zaznamenání přesné váhy a výšky. Tyto údaje jsme zjišťovali, v předem domluvené termíny.

Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním
KOPKAŠOVÁ, Lenka
Pickova choroba je atroficko-degenerativní proces, který je příčinou rozvoje demence. Tato choroba postihuje především frontální a temporální lalok mozku. Své jméno dostala podle Arnolda Picka, českého neuropsychiatra. Pickova choroba je vedle Alzheimerovy choroby méně známou formou demence, která postihuje oproti Alzheimerově chorobě mladší věkovou kategorii. Ačkoli věkové rozmezí výskytu Pickovy choroby se v literatuře různí, v průměru je uváděn věk propuknutí choroby mezi 50 a 60 roky života. Nemoc se může projevit změnou stravovacích návyků, emocionálními výkyvy, nevhodným chováním ve společnosti, zanedbáváním zevnějšku. Chování k druhým bývá často sobecké, nemocný není schopen druhým naslouchat a přehlíží své okolí. Pickova choroba se projevuje také nepřiměřeným sexuálním chováním. V celosvětovém měřítku počty nemocných demencí stále rostou a podle kvalifikovaných odhadů bude tento nárůst pokračovat i nadále. Ošetřovatelská péče o pacienty s demencí se tudíž stává tématem stále aktuálnějším a hovoří se i o tzv. tiché epidemii našeho století. Sestry se na svých odděleních setkávají poměrně často s pacienty trpícími demencí různého původu a v různém stádiu postižení. Personál ve zdravotnických zařízeních pacienty s demencí mnohdy považuje za "obtížné". Cílem bakalářské práce s názvem Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním je na základě teoretických poznatků zmapovat definici a diagnostiku Pickovy choroby, definovat potřeby pacienta s Pickovou chorobou a vyjmenovat základní ošetřovatelské problémy u pacienta s Pickovou chorobou. Zaměřuje se na člověka s demencí, jako na pacienta ve zdravotnickém zařízení. Ke správnému pochopení této problematiky je zmíněna anatomie a fyziologie mozku a popis kognitivních funkcí, které Pickova choroba postihuje, a vymezení pojmu demence. Na základě prostudované literatury je v práci zaznamenáno dělení demencí podle různých kritérií. Bylo zjištěno, že dělení demencí není zcela jednotné, ale v zásadních skutečnostech se stanoviska autorů oborných publikací nerozchází. Pickova choroba patří do skupiny frontotemporálních demencí a její postavení v této skupině se v průběhu doby měnilo. V práci jsou uvedena doporučení vyplývající z prostudovaných zdrojů v přístupu k pacientům s demencí a především je zdůrazňována správná komunikace s pacientem s demencí, empatický a lidský přístup. Medicína zatím neumí demenci předcházet, ale při včasné diagnostice jednotlivého typu demence je léčba cílená na konkrétní typ demence a tím se zvyšuje šance na prodloužení kvalitního života nejen pacienta, ale i jeho blízkých. Aby mohl ošetřovatelský personál zajistit nemocným touto chorobou důstojné prožití zbytku života, je potřeba mít základní znalosti o této problematice a pokusit se pochopit, co nemocní prožívají. Pro tuto teoretickou práci byla použita metoda explanace, syntézy a indukce na podkladě českých a zahraničních informačních zdrojů. Z českých autorů byl nejčastěji citován doc. MUDr. Roman Jirák, CSc., vedoucí centra pro diagnostiku a terapii Alzheimerovy choroby na psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Práce může být využita jako informační a studijní materiál pro sestry, ale i pro laickou veřejnost, neboť se ve své rodině mohou s touto chorobou setkat. Za velký úspěch by byla považována skutečnost, že sestra nebo rodinný příslušník po prostudování této práce pomůže k včasné diagnostice ať už Pickovy choroby nebo jiné formy demence.

Rozvojová pomoc v subsaharské Africe - úspěšná?
Dědinová, Nikola ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
"Chudoba1 znamená mít hlad, nemít střechu nad hlavou. Chudoba znamená nemoci chodit do školy a nikdy nemít příležitost se naučit číst a psát. Chudoba také znamená nemít práci, žít ze dne na den v neustálých obavách z příštího rána. Chudoba znamená, že vaše dítě zemřelo na infekci z nakažené vody. A především žít v chudobě znamená žít v bezmoci a nesvobodě. Chudoba má mnoho podob. V každé části světa je jiná a mnoho se o ní napsalo."2 I když se o ní už napsalo mnoho, rozhodla jsem se i já, že o ní napíšu. Tématem této práce je rozvojová pomoc v subsaharské Africe a její úspěšnost. Na počátku 21. století má zásadní význam problém odstraňování chudoby a potřeba udržitelného rozvoje. Tento problém se musí řešit v kontextu stále globalizovanějšího, vzájemně závislejšího a měnícího se světa. Rozvojové problémy a procesy jsou složité a nelze je redukovat najedno nebo několik málo správných řešení. A to zvláště platí o chudobě v subsaharské Africe. Protože mezi faktory, které chudobu způsobují nebo zhoršují a které patří i k jejím důsledkům patří hlad a podvýživa, šíření infekčních nemocí jako HIV/AIDS, tubera, malárie, omezený přístup ke vzdělání, zdravotní péči, kvalitní vodě, diskriminace podle pohlaví, vyznání, vládní korupce, občanské války, vojenské převraty. Díky těmto faktorům se dostává subsaharská Afrika...

Obraz "pražského jara" a roku 1968 v české literature 2. poloviny 20. století jako problém emblematické redukce
Čmejrková, Anna ; Holý, Jiří (oponent) ; Bílek, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce predstavuje analýzu obrazu pražského jara a roku 1968 v ceské literature druhé poloviny 20. století. Zameruje se pri tom na problém emblematické redukce, k níž pri reprezentaci spolecenského dení roku 1968 dochází, a analyzuje emblémy, které se na konstrukci literárního obrazu pražského jara v jednotlivých textech podílejí. Analyzovány jsou nejprve texty oficiální literatury sedmdesátých a osmdesátých let, usilující o vytvorení obrazu pražského jara jako období krize v souladu se závery dokumentu Poucení z krizového vývoje ve strane a spolecnosti po 13. sjezdu KSC a dobovými požadavky na podobu socialistické literatury. Ukazuje se, že v textech oficiální literatury se princip emblematické redukce uplatnuje v hojné míre, v plném souladu s tím, že využití pruhledných sdelení a myšlenkových stereotypu zarucuje textu jednoznacné ctení a dodává mu potrebnou presvedcivost. Emblémy, cerpající ze základních pilíru ideologie doby normalizace (princip trídního boje, kult práce a rodiny apod.), a tudíž opatrené v dobovém kontextu ustáleným významem, hrají v textech oficiální literatury roli pri reprezentaci postav, prostoru i celkového dení a podílejí se na prehledném a jasne hodnotove orientovaném vyznení obrazu pražského jara. Analyzované texty literatury exilové a ineditní, mezi než patrí jak texty...

Posouzení způsobů ustájení koní z hlediska welfare
Morávková, Kateřina ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Majzlík, Ivan (oponent)
V dnešní době jsou podmínky chovu zvířat lepší, než byly minulosti a je kladen větší důraz na jejich dodržování a zlepšování. Zajistit dobré welfare je pro chovatele nesnadný úkol. Není přesně dáno jakými způsoby welfare zlepšit. Obecně víme, jak by dobrý welfare měl vypadat, ale zda je dodržován a zda pocit spokojenosti má i zvíře, nevíme. Objevují se různé studie a experimenty na dobré a špatné životní podmínky, na druhou stranu je stále plno věcí okolo tématu welfare, které se mohou objevovat a zkoumat. Je také otázkou, zda špatný welfare hraničí s týráním zvířat, nebo ne. Jednou z kategorií, na které se welfare zaměřuje je ustájení. Při chovu a ustájení koní by člověk měl brát ohled na jejich původní životní styl a chování. Toho bychom se měli držet, pokud chceme zajistit dobré welfare. Ve většině případů je to problém, protože jak již bylo naznačeno, není ve skutečnosti dáno, kdy je dobrý a kdy špatný welfare. Někteří koně mohou být spokojeni v boxu a naopak jiní v boxu budou trpět depresemi a při pastevním ustájení s ostatními koňmi jim bude nejlépe. Každý systém a styl ustájení má své klady a zápory. Některé systémy se mohou zdát pro koně méně vhodné a naopak jiná jsou vhodnější. Kůň si ale způsob svého ustájení nevybere, vždy ho určí člověk. Ustájení koní museli řešit lidé v minulosti a je řešeno po dlouhá staletí. Člověk přichází se stále novými a zlepšenými způsoby, jak koně ustájit. Moderní člověk si neumí představit, že by kůň bydlel s ním tak, jak tomu v minulosti běžně bylo a také to byl způsob ustájení. Dnes už nevíme, zda tento způsob ustájení byl považován za dobrý welfare a zda koním vyhovoval. Je otázkou, zda bude mít kůň poskytnut lepší welfare v boxovém nebo na pastevním ustájení. Pro pracovní koně je stále nejlepší ustájení vazné, kdy koně pracující v lese si chtějí co nejvíce odpočinout a tento způsob ustájení jim možnost nerušeného odpočinku poskytuje. Naopak je zákonem dáno, že hříbata se uvazovat nesmí. Ustájit na vazné ustájení koně, který bude 22 hodin v kuse stát je pak také považováno za porušení welfare. Musíme tedy vždy brát ohled na to, k jakým účelům koně máme a zda přehnaná péče o ustájení nehraničí s koňskou nespokojeností. Podle chování a díky naslouchání koním by člověk měl být schopný rozeznat, zda koni poskytuje vše potřebné a vytváří mu tak dobré welfare, díky němuž je kůň spokojený. Měla by to být odměna pro člověka, že zajistil koni dobrý a kvalitní styl života.