|
Reklama a vývoj techologií
Hlaváček, Tomáš ; Horný, Stanislav (vedoucí práce) ; Truhlář, Filip (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje proměnu reklamy a její pokrok na základě technologií. Shrnuje dosavadní vývoj od jejích prvopočátků až po současnost. Je rozdělena do tří hlavních časových úseků: Reklama před průmyslovou revolucí, od průmyslové revoluce do příchodu IT a od doby počítačů přes Internet až k dnešní podobě s výhledy do budoucna. To bude zpracováno zkrze menší milníky, většinou v podobě vzniku médií, či vynálezů, které měly významný vliv na reklamu a její podobu. Snažil jsem se mít ve své práci jistou chronologickou posloupnost. Je jasné, že všechny média a technologie nevznikaly postupně, ale často i souběžně, proto jsou některé kapitoly řešeny retrospektivně, ale pokud možno s co největší návazností na ty předchozí. Jak by vypadala reklama bez všech vynálezu, které člověk objevil? Měla by bez nich takový efekt? Cílem této práce bude shrnout vývoj reklamy od jejího vzniku a poukázat na možnosti a proměny reklamy v závislosti na vznikajících technologií v průběhu časů. Má dokázat, že žijeme v době technologického determinismu, který ovlivňoval nejen vývoj reklamy, ale celé společnosti od počátku věků výraznou měrou. Práce je doplněna o množství příkladů konkrétních reklam. Věřím, že může sloužit jako stručný přehled evoluce reklamy a orientace v tomto oboru na základě technoligického pokroku.
|
|
Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality
Langrová, Veronika ; Mužík, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jarošová, Helena (oponent) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Žijeme v době charakterizované změnou. Změnou, která je hybatelem nejen světa okolo nás, ale i nás samých. Dopadá intenzivně i na fungování a běh organizací, oblast vzdělávání a rozvoje zaměstnanců nevyjímaje. Aby byly organizace životaschopné a udržely se v sílícím konkurenčním prostředí trhu, musí na tyto změny adekvátně reagovat. Otázku, jak se jim to daří, co nového to do oblasti řízení lidských zdrojů a především vzdělávání a rozvoje přináší, jaké potřeby a nové situace to vyvolává a jak jsou organizace schopné na všechny popsané výzvy reagovat, jsem si kladla na začátku i v průběhu psaní předkládané disertační práce. Mým cílem je představit koučování jako jednu z cest rozvoje a nabídnout ucelený pohled na tuto metodu a její zařazení v rámci vzdělávání a rozvoje v organizacích. To mi umožňuje spojit nejen teoretický zájem, ale provázat ho s poznatky z vlastní praxe v této oblasti, současně představit konkrétní příklady nastavení koučování v organizacích v České republice, prozkoumat kvalitu a úspěšnost aplikace koučování a zhodnotit aktuální stav dle definovaných kritérií. Vzhledem k zasazení tématu do kontextu organizací jsem využila hledisko kvality, které se v různých souvislostech a své šíři prolíná zpracováním předkládané práce. Je aplikováno jak na oblast vzdělávání, tak na problematiku...
|
|
Urbanistický rozvoj města Brna v lokalitě Brno - Žebětín
Fučíková, Jana ; Dominik, Vladimír (oponent) ; Dominik, Vladimír (oponent) ; Herzan, Radovan (vedoucí práce)
Záměrem diplomové práce je nové využití bývalého zemědělského družstva a přilehlého okolí. Řešené území se nachází v městské části Brno-Žebětín a spadá mezi areály brownfields města Brna. Cílem urbanistického návrhu bylo vytvořit fungující živý organismus, který bude respektovat společenské potřeby v této lokalitě, hodnoty území, konfiguraci terénu, stávající zástavbu a bude adekvátně napojen na dopravní a technickou infrastrukturu. Výsledným řešením je revitalizace potoka Vrbovec , jenž protéká středem území a tím tvoří pomyslnou osu, okolo které se odehrávají veškeré aktivity. Středobodem řešeného území je velký centrální prostor, který slouží k odpočinku a zároveň i ke konání různých společenských aktivit. Centrální prostor propojuje stávající sídliště Kamechy s okrajovou částí Žebětína a také jsou na něj napojeny další pěší stezky vedoucí do celého území. Významným prvkem v území je stávající zeleň, která bude doplněna o novou výsadbu listnatých stromů.
|
|
Zneužívání přírodního opia uživateli návykových látek na Kroměřížsku
Papežová, Ivana ; Klusoňová, Hana (vedoucí práce) ; Spáčilová, Lenka (oponent)
Souhrn Tato práce se zabývá problematikou užívání přírodního opia a jejími následky u uživatelů drog v Kroměřížském kraji. Výsledky byly získávány od jednotlivých klientů prostřednictvím anonymních dotazníků. Toto dotazníkové šetření bylo realizováno s klienty Kontaktního centra Plus v Kroměříži. Kromě K-centra Plus v Kroměříži jsem se během získávání informací zaměřila i na Psychiatrickou léčebnu v Kroměříži. Bohužel během sběru informací neměli v Psychiatrické léčebně žádného klienta užívajícího přírodní opium. Celkem bylo vyplněno 39 dotazníků uživateli přírodního opia. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že věkové rozmezí klientů užívajících přírodní opium se pohybovalo od 17 do 28 let, přičemž průměrný věk klientů byl 21,8 let. Z těchto dotázaných klientů více než polovinu (76,9 %) tvořili muži. Většina klientů žila doma (35,9 %), a to buď s rodiči (30,7 %), nebo se svým partnerem (30,7 %). Více než polovina klientů (53,8 %) měla dokončené odborné vzdělání bez maturity. 38,5 % klientů uvedlo, že mají ukončené základní vzdělaní. 41 % klientů bylo registrováno na ÚP a 17,9% dotázaných respondentů si přivydělávalo příležitostnými pracemi. Přibližně polovina dotazovaných klientů nebyla testována na VHC (53,8 %) ani na HIV (76,9 %). Doba užívání přírodního opia se pohybovala od 1 roku až po 10 let,...
|
|
Morfologie a vývoj střevních patogenů lýkožrouta smrkového
TONKA, Tomáš
S rozvojem kůrovcové kalamity na Šumavě šel ruku v ruce i výzkum biologie, bionomie a ekologie lýkožrouta smrkového, jeho patogenů, parazitů a predátorů. Výzkum entomopatogenů se zaměřil především na tři skupiny: viry, mikrosporidie a entomopatogenní houby. Po počátečním monitoringu, a zjištění výskytu výše uvedených skupin, bylo přistoupeno k izolaci jednotlivých druhů patogenů, popř. kmenů entomopatogenních agens. Většina těchto organizmů byla již známa z dřívějších popisů, nicméně nebylo známo nic o jejich vývoji v hostiteli, jejich přenosu mezi jedinci v přírodních populacích, nic o patogenitě a virulenci, ani o ultrastruktuře a morfogenezi vývojových stádií. Výzkum se také zaměřil na využití entomopatogenních organizmů v biologické ochraně smrčin s výskytem lýkožrouta smrkového. Práce shrnuje výsledky a poznatky studia morfogeneze a vývoje entomopatogeního viru, Ips typographus Entomopoxvirus (ITEV), jejichž poznání je nezbytné pro další pochopení infekčního procesu ve střevě hostitele. Tyto poznatky o ultrastruktuře a předpokládaný životní cyklus viru je srovnán s údaji, shrnutými v literatuře k tomuto tématu, které byly publikovány během posledních let nejenom u bezobratlých, resp. hmyzích hostitelů, ale i u teplokrevných hostitelů poxvirů. Virus ITEV napadá hospodářsky významného škůdce smrkových monokultur, lýkožrouta smrkového, Ips typographus. Práce je ale také příspěvkem k diskuzi o využití entomopoxvirů, a zvláště ITEV, v biologické ochraně proti hmyzím škůdcům. Důležitou otázkou je efektivní produkce patogenních agens, která musí být ekonomicky výhodná a zajímavá pro potenciální investory. Během výzkumu se také podařilo popsat nové struktury ve vývoji již dříve popsané mikrosporidie Chytridiopsis typographi. U této mikrosporidie se v současné době připravuje její molekulární profil tak, aby bylo možno tuto mikrosporidii zařadit do taxonomického systému.
|
|
Vliv živé hmotnosti prasat na histologii tukové tkáně
Žalmánková, Nikola ; Okrouhlá, Monika (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Cílem této práce bylo vyhodnotit vliv živé hmotnosti prasat na kvantitu a kvalitu hřbetního tuku a na histologii tukové tkáně. Celkem bylo do pokusu zařazeno 40 ks prasat genotypu PIC, vyrovnaného pohlaví, rozdělených do 4 skupin dle živé hmotnosti
(první = do 104,9 kg, druhá = od 105 do 109,9 kg, třetí = od 110 do 114,9 kg a čtvrtá = nad 115 kg).
Byly sledovány ukazatele výkrmnosti: průměrná denní spotřeba krmiva, spotřeba krmiva za týden, průměrný denní přírůstek a konverze krmiva. Statisticky průkazný vliv byl zjištěn pouze u průměrného denního přírůstku, který rostl s přibývající živou hmotností. Nejnižší průměrný denní přírůstek (990,14 g) měla prasata do 104,9 kg živé hmotnosti, která
vykazovala zároveň nejvyšší konverzi krmiva (2,61 kg.kg-1). Naopak prasata s živou hmotností nad 115 kg a s nejvyšším denním přírůstkem (1159,11 g) měla nejnižší konverzi krmiva (2,49. kg.kg-1).
Dále byl sonograficky sledován růst hřbetního tuku od 4 do 10 týdne věku, a to v bodech A, B a C. Z výsledků měření bylo potvrzeno, že výška hřbetního tuku úzce koreluje
s nárůstem živé hmotnosti.
U fyzikálních ukazatelů sledovaných u hřbetního tuku nebyl nalezen trend v závislosti na živé hmotnosti. Z výsledků měření je zřejmé, že se barva tuku statisticky neprůkazně zvyšovala pouze do živé hmotnosti 114,9 kg. Pokud se týká perforace hřbetního tuku, nejnižší hodnoty byly naměřeny u horního tuku (74,31 N) a dolního tuku (59,61 N) u skupiny s živou hmotností od 105 do 109,9 kg.
Nebyl prokázán významný vliv živé hmotnosti na histologii tukových buněk. Z výsledků měření je však patrný rozdíl mezi horní a dolní částí řezu hřbetního tuku, kdy v horní části řezu byl nejvyšší počet tukových buněk v 1 mm2 (60,27) zjištěn s nejmenší průměrnou plochou tukových buněk u prasat s živou hmotností od 105 do 109,9 kg. V dolní části řezu byl monitorován nejvyšší počet tukových buněk v 1 mm2 (63,80) současně
s nejmenší průměrnou plochou tukových buněk u prasat s živou hmotností
do 104,9 kg.
Ostatní sledované ukazatele nebyly statisticky významné.
|
|
Dynamika horského smrkového lesa se zaměřením na vývoj přirozené obnovy
Červenka, Jaroslav ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Disturbance hrají nezastupitelnou roli v dynamice lesních ekosystémů. Avšak jejich přesné důsledky nejsou v oblastech horských smrčin střední Evropy zcela objasněné. V roce 2007 se přes území Národního parku Šumava přehnal ničivý orkán Kyrill, který nastartoval kůrovcovou disturbanci a následné velkoplošné odumírání horního stromového patra v této oblasti. Tato práce využívá této skutečnosti a zabývá se rozpadem a strukturou porostů po distrubanci, početností a strukturou přirozené obnovy a dále řeší především dynamiku přirozené obnovy smrku ztepilého (Picea abies) na tlejících kmenech. Porovnává narušené porosty (NP Šumava) s oblastí bez narušení (CHKO Jeseníky). Zaměřili jsme se na změnu početnosti zmlazení po disturbanci a vliv vlastností tlejících kmenů na tuto změnu. V oblasti Trojmezenského pralesa činila mortalita mateřského porostu 99 %, bylo nalezeno několik málo stromů, které kůrovcovou gradaci přežily. Jednalo se především o potlačené stromy s průměrem kolem 10 cm. Živé stromy (DBH>7 cm) dosahovaly hustoty 16 ks/ha. Množství tlejícího dřeva se zvýšilo 2,5 násobně (v porovnání se stavem před 10 lety) a jednu třetinu tvořily ležící kmeny. V porostech byla nalezena pouze obnova smrku ztepilého (Picea abies) a jeřábu ptačího (Sorbus acuparia). Zmlazení se zde vyskytovalo v dostatečných počtech, především na mikrostanovištích mech (32 %), tlející dřevo (27 %) a pata stromu nebo souše (28 %). Zmlazení smrku uchycené před disturbancí (banka zmlazení) zaujímalo celkově 88 %. S rostoucí nadmořskou výškou se vyskytovala celkově nižší více homogenní obnova. Nejlepší podmínky pro obnovu poskytují kmeny velkých dimenzí, kmeny rozkládané bílou hnilobou způsobenou václavkou (Armillaria spp) nebo ohňovcem ohraničeným (Phellinus nigrolimitatus). Naopak kmeny rozkládané troudnacem pásovaným (Fomitopsis pinicola) nejsou pro obnovu příliš vhodné. Při porovnání změny početnosti obnovy na ležících kmenech v narušené a nenarušené lokalitě jsme pozorovali výrazný nárůst v narušené oblasti (o 33 %). Největší nárůst byl pozorován v nejnižších výškových kategoriích na kmenech větších dimenzí. Tři roky po odumření horního stromového patra se efekt silné disturbance na odrůstání a přežívání obnovy na ležících kmenech neprojevil.
|
|
Využití end-to-side techniky při řešení složitých poranění pažní pleteně
Šámal, Filip ; Haninec, Pavel (vedoucí práce) ; Vyklický, Ladislav (oponent) ; Zvěřina, Eduard (oponent)
Základní technikou v chirurgii periferních nervů zůstává mikrochirurgická sutura přerušeného nervu s vyloučením napětí a to buď přímá, nebo s využitím nervových štěpů. V současné době využíváme především autologních štěpů připravených z kožních sensitivních nervů, zejména n. suralis. Tato technika, pokud je provedena správně, poskytuje nejlepší konečné výsledky. V některých situacích nelze tuto metodu k obnovení funkce postižených nervů využít a je nutné zvolit jiný způsob rekonstrukce periferního nervu. "End-to-side" anastomóza je jedním z možných řešení této situace. Tato technika má ve srovnání s klasickou neurotizací "end-to-end" některé výhody. Při "end-to-side" anastomóze odpadá nutnost obětovat funkci dárcovského nervu. Podstatou "end-to-side" techniky není vrůstání axonálních kuželů z distálního pahýlu přerušeného dárce do nervu příjemce, ale tvorba kolaterál z intaktního nervu v místě Ranviérova zářezu. Zdrojem faktorů, které stimulují tvorbu kolaterál, je pahýl postiženého nervu. Významnou roli v tomto procesu hrají Schwanovy buňky, které produkují celou řadu stimulačních faktorů (Son a Thompson 1995, Matsumoto a spol. 1999). Na základě dobrých výsledků, kterých bylo dosaženo v experimentu i v klinické praxi, lze "end-to-side" techniku za určitých jasně definovaných podmínek doporučit jako vhodnou...
|
|
Možnosti dětí po odchodu z dětského domova
Groeslová, Gabriela ; Nováková, Daniela (oponent) ; Mojžíšová, Jarmila (vedoucí práce)
V teoretické části této práce jsou stručně shrnuty formy ústavní výchovy a vliv této výchovy na dítě. Dále jsou popsány projekty, které v současné době nabízí pomoc dětem, které ukončují ústavní výchovu a odcházejí do samostatného života. Praktická část je zaměřena na jeden konkrétní projekt. Je zde stručně popsán jeho průběh v zúčastněných dětských domovech a zkušenosti dětí. Cílem této části práce je ověřit několik hypotéz, týkajících se jak úspěšnosti projektu, tak připravenosti dětí končících ústavní výchovu.
|
|
Základní srovnání druhového spektra hmyzu v ozimé pšenici a přilehlém kvetoucím pásu
Suchý, Viktor ; Kazda, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Pšenice ozimá patří k nosným plodinám jak ve světovém měřítku, tak i v České republice, kde zaujímala v roce 2015 38 % osevních ploch, při čemž celkový podíl obilnin tvořil téměř 60 %. Obilniny neposkytují nektar a nejsou ani vyhledávaným zdrojem pylu a jsou tudíž pro diverzitu hmyzu chudým prostředím. Nedostatek potravních zdrojů pro hmyz v zemědělské krajině, ke kterému přispívá také vysoký podíl obilnin, mají za cíl kompenzovat tzv. kvetoucí pásy. Kromě potenciálu podpořit biodiverzitu hmyzu v krajině by mohly rovněž do určité vzdálenosti podpořit výskyt užitečných druhů hmyzu v přilehlých plodinách a napomoci přirozené parazitaci nebo predaci škůdců. V roce 2014 byl na pozemku Výzkumné stanice v Praze - Uhříněvsi založen pokus s kvetoucím "nektarodárným biopásem" na podporu výskytu opylovačů a přirozených nepřátel. Na podzim roku 2014 byla vyseta ozimá pšenice a na jaře roku 2015 byla pšenice obseta z jedné strany kvetoucím pásem, který se skládal z 12 druhů rostlin. Sledování výskytu vybraných kategorii hmyzu probíhalo vždy za příznivých klimatických podmínek od začátku června do sklizně pšenice ozimé, která byla sklizena v druhé polovině července. Odchyt hmyzu probíhal 1x až 2x v týdnu za pomocí žlutých Mörickeho misek a smykem v intervalu 14 dnů. Mezi sledované kategorie hmyzu patřili predátoři (slunéčkovití, páteříčkovití, drabčíkovití), parazitoidi (blanokřídlí parazitoidi) a opylovači (pestřenkovití). Současně byla hodnocena intenzita kvetení, včetně plevelných druhů. Na čtyřech stálých místech o ploše 1m2 byly počítány otevřené květy. Data byla zpracována v programu MS Excel. Hypotéza práce byla potvrzena. Metodou smýkání bylo zjištěno vyšší zastoupení sledovaných kategorií přirozených nepřátel v kvetoucím pásu oproti porostu pšenice. Významně vyšší počet jedinců byl konstatován u blanokřídlých parazitoidů. Tato metoda se ukázala jako vhodná oproti Mörickeho miskám, které lákají hmyz z širšího okolí a nepoukazují na skutečný výskyt hmyzu v porostu.
|
host ::
