|
|
Atypické intrakraniální cévní malformace - jejich chování, léčba a sledování
Voldřich, Richard ; Netuka, David (vedoucí práce) ; Haninec, Pavel (oponent) ; Přibáň, Vladimír (oponent)
Terapie a následné sledování pacientů s atypickými cévními malformacemi nejsou standardizovány. Cíli této disertační práce jsou srovnání relevantních léčebných a zobrazovacích metod, stanovení optimálního sledovacího programu v závislosti na typu léze či charakteru terapie a zdokumentování chování atypických malformací po inkompletní léčbě. Dlouhodobá observace 195 embolizovaných durálních arteriovenózních malformací (DAVM) vedla k potvrzení vysoké úspěšnosti materiálu Onyx ve srovnání s jinými embolizáty - kompletní okluze bylo dosaženo v 88% případů oproti 35% v kontrolní skupině. Celkem 93% DAVM po užití Onyxu pak bylo uzavřeno na poslední kontrole. Materiál se rovněž projevil jako dlouhodobě stabilní. Recidiva byla diagnostikována u 1,8% pacientů. Výsledky práce potvrzují, že recidivy DAVM vznikají na podkladě akcentace původně zanedbatelných cévních zkratů neviditelných na postintervenční digitální subtrakční angiografii (DSA). Prospektivní srovnání magnetické rezonanční angiografie (MRA) a DSA vedlo k závěru, že pacienty po kompletní embolizaci durální fistuly lze bezpečně sledovat jen pomocí MRA. V případě karotido-kavernózních píštělí (KKP) byly analyzovány grafické a klinické výsledky tradičních a nových endovaskulárních materiálů stejně jako neinvazivních technik. Na základě přehledové...
|
|
|
Porovnanie rôznych prístupov k stanoveniu indexu listovej plochy
Haninec, Pavel
Index listovej plochy (LAI) je jednou z najdôležitejších charakteristík, určujúcich fyziologické procesy, produkciu biomasy a aj mechanickú stabilitu porastu. V tejto bakalárskej práci sme porovnávali prístupy k stanoveniu LAI v troch bukových (Fagus sylvatica L.) a v jednom javorovom (Acer pseudoplatanus L.) lesnom poraste vo vekovom rozmedzí 13 -- 77 rokov. Pre stanovenie LAI boli použité tri metódy; gravimetrická, ihlicová a metóda pomocou prístroja LAI 2000 Plant Canopy Analyser (PCA). Pomocou prístroja LAI 2000 PCA bol na študovaných plochách zachytený sezónny vývoj LAI, ostatnými dvoma metódami bol zmeraný len maximálny LAI. Sezónny vývoj LAI bol porovnateľný s ostatnými lesami mierneho pásma, s najintenzívnejším nárastom listovej plochy prvý mesiac po pučaní. Maximálny LAI bol dosiahnutý 19.6. Hodnoty podľa LAI 2000 PCA sa v bukových porastoch pohybovali v rozmedzí 4,52 -- 5,08 m2m-2. Pri porovnávaní jednotlivých metód sme použili ako referenčnú metódu gravimetrickú. Metóda LAI 2000 PCA podhodnocovala gravimetrickú metódu v bukových porastoch v priemere o 15,1 %, v javorovom poraste o 5,8 %, avšak tento rozdiel nebol v žiadnom poraste štatisticky významný. Pri ihlicovej metóde sme zistili, že podhodnocuje gravimetrickú metódu v bukových porastoch v priemere o 22 %, v javorovom poraste podhodnocovala ihlica dokonca o 40 %. Na troch zo štyroch sledovaných plôch sa tento rozdiel ukázal ako štatisticky významný. Gravimetrická metóda je z použitých metód síce najpresnejšia, ale poskytuje najpresnejšie údaje len o maximálnom LAI. Metóda LAI 2000 PCA poskytuje v listnatých porastoch relatívne presne výsledky a umožňuje stanovenie sezónneho vývoja LAI. Pre získanie presnejších údajov je vhodné túto metódu aj v listnatých porastoch kalibrovať porovnaním s metódou gravimetrickou, pretože systematicky (aj keď štatisticky nevýznamne) podhodnocuje LAI. Ihlicová metóda je použiteľná pri relatívnom porovnaní porastov rovnakých drevín v podmienkach, ktoré neumožňujú použitie gravimetrickej alebo LAI 2000, ale vzhľadom k výrazným rozdielom voči referenčnej gravimetrickej metóde je pre stanovenie absolútnej hodnoty LAI vždy nutná kalibrácia.
|
|
|
Normotenzní hydrocefalus- komplexní přístup k diagnostice a léčbě
Skalický, Petr ; Bradáč, Ondřej (vedoucí práce) ; Haninec, Pavel (oponent) ; Keller, Jiří (oponent)
Normotenzní hydrocefalus (NPH) představuje důležitou součást diferenciální diagnos- tiky příčin kognitivního deficitu, poruch chůze a inkontinence u pacientů vyššího věku. To platí především pro normotenzní hydrocefalus idiopatický (iNPH), kterému je tato práce dominantně věnována. Průběh onemocnění ovlivňuje řada faktorů, proto komplexní pří- stup hodnotící více proměnných doprovázející toto onemocnění, onemocnění komorbidní či zvažované v diferenciální diagnóze, ale i komplexní přístup k terapii, která v sobě skrývá mnohem více než jen implantaci derivačního systému pro odvod mozkomíšního moku, může zlepšit kvalitu života těchto pacientů. Pilířem předkládané disertační práce jsou dvě prvoautorské práce. První z těchto studií se zabývá morfologickými parametry získanými při MRI vyšetření a jejich schopností predikovat zlepšení v chůzi po implan- taci zkratu u iNPH pacientů. Zhodnotili jsme prediktivní výkonnost skóre pro hodnocení hydrocefalu s disproporčně zvětšenými subarachnoidálními prostory (DESH skóre), úhlu corpus callosum a příznaku cingulárního sulku oproti referenčnímu standardu v podobě funkčního vyšetření - lumbálního infuzního testu (LIT) a vnější lumbální drenáže (ELD). Ve druhé práci jsme sledovali změny ve všech hlavních symptomech iNPH pomocí pestré palety vyšetření u pacientů,...
|
|
|
Prediktivní hodnota klinických, zobrazovacích a likvorodynamických vyšetřovacích metodv diagnostickém algoritmu normotenzního hydrocefalu.
Radovnický, Tomáš ; Sameš, Martin (vedoucí práce) ; Haninec, Pavel (oponent) ; Bartoš, Aleš (oponent)
7.SOUHRN Vyhodnocením efektu léčby pacientů s idiopatickým normotenzním hydrocefalem (iNPH) indikovaných k operaci na základě pozitivních suplementárních testů jsme stanovili jejich pozitivní prediktivní hodnotu. Lumbální infuzní test i tap test mají vysokou pozitivní prediktivní hodnotu klinické odpovědi na implantaci shuntu. Pacient s typickou symptomatologií, nálezem hydrocefalu na zobrazovacím vyšetření a pozitivním suplementárním testem bude velmi pravděpodobně z léčby profitovat. Suplementámí testy jsou platnou součástí diagnostického algoritmu i přes svou invazivitu. Pomocí zobrazení difuzních tenzorů na MR mozku provedené u pacientů s iNPH před operací, rok po operaci a u zdravých kontrol jsme zjistili změny difuzních parametrů v periventrikulární bílé hmotě. Pacienti měli ve srovnání se zdravými kontrolami vyšší MD v ALIC, PLIC a CC, což odráží vyšší stupeň periventrikulární axonální degenerace u pacientů s iNPH. Pacienti měli ve srovnání s kontrolami vyšší FA jen v PLIC. Tato oblast je tedy u pacientů s iNPH postižena kompresí. Po implantaci shuntu jsme v PLIC zaznamenali signifikantní pokles FA, což odpovídá dekompresi po derivaci likvoru. Pokles hodnoty však nebyl až k hodnotě zdravých kontrol. U pacientů s iNPH a u zdravých kontrol jsme hodnotili výskyt znaků hydrocefalu s disproporcionálně...
|
|
| |
|
|
Analýza ICP za účelem stanovení predikčních patofyziologických markerů
Mládek, Arnošt ; Bradáč, Ondřej (vedoucí práce) ; Haninec, Pavel (oponent) ; Mraček, Jan (oponent)
Analýza ICP za účelem stanovení predikčních patofyziologických markerů RNDr. Arnošt Mládek, Ph.D. 13. prosince 2021 Abstrakt Nitrolební tlak (ICP) představuje jeden z nezastupitelných parametrů neurointenzivní péče a jako takový je předmětem intenzivního vědeckého výzkumu. Diagnostický význam ICP je podmíněn dvěma faktory: (1) umístěním centrální nervové soustavy (CNS) v pevné kostěné schránce, kdy lokální expanzivní procesy (nádory, abscesy, krvácení) se, i při relativně malých objemech, mohou projevit nitrolební hypertenzí; (2) specifickou vlastností CNS reagovat relativně uniformně na různé patologické situace, nebot' etiologicky různá difuzní poškození nervové tkáně vedou k rozvoji edému, který je opět příčinou elevace ICP. Komplikací monitorace ICP je nutnost neurochirurgického zavedení tlakového čidla do nitrolebního prostoru, a s tím souvisejících rizik jako krvácení, neuroinfekce a traumatizace tkáně. Nitrolební tlak je více než číslo na monitoru, přestože je na tuto informaci v klinické praxi často redukován. Podobně, jako jde informační obsah EKG vysoko nad rámec výpočtu tepové frekvence, pochopení dynamiky ICP nám může mnohé napovědět nejen o aktuálním stavu, ale i prognóze pacienta....
|
|
|
Perineurální šíření pánevních nádorů: mechanismus a diagnostika
Čapek, Štěpán ; Sameš, Martin (vedoucí práce) ; Haninec, Pavel (oponent) ; Hořínek, Daniel (oponent)
Perineurální šíření pánevních nádorů mechanismus a diagnostika Abstrakt Nádorová onemocnění plexus lumbosacralis jsou relativně vzácná a v případech s minimálním nebo neurčitým nálezem na zobrazovacích metodách může být stanovení správné diagnózy velmi zdlouhavé. V této práci popisujeme skupinu pacientů s perineurálním šířením nádoru pánevních orgánů od primárního ložiska podél autonomních nervů do plexus lumbosacralis a dále proximálně do spinálních nervů či intradurálně nebo naopak distálně do n. ischiadicus. Na souboru 17 pacientů s diagnózou perineurálního šíření nádorů pánevních orgánů popisujeme charakteristickou anamnézu, fyzikální nález a nález na zobrazovacích metodách. Diagnostika se v těchto případech opírá o nález na zobrazovacích metodách a výsledek biopsie plexus lumbosacralis nebo n. ischiadicus. Tato práce popisuje operační techniku cílené fascikulární biopsie n. ischiadicus a na souboru 117 pacientů s biopsií n. ischiadicus úspěšnost, výsledky a komplikace. Diagnostická výtěžnost byla 84.8 % a frekvence komplikací byla 2.7 %. Pokud je ke stanovení diagnózy nezbytný vzorek tkáně, cílené biopsie periferních nervů vedou k vyšší diagnostické výtěžnosti s přiměřeným rizikem komplikací. Perineurální šíření pánevních nádorů je nová klinicko-patologická jednotka, o které zatím nemáme dostatek...
|
|
|
Dekompresivní kraniotomie u kraniocerebrálních poranění - hodnocení přežití a jeho kvality po jednom roce od úrazu
Navrátil, Luděk ; Choc, Milan (vedoucí práce) ; Náhlovský, Jiří (oponent) ; Haninec, Pavel (oponent)
SOUHRN Analyzovali jsme soubor 110 pacientů, kteří byli v pětiletém období (1999-2003) léčeni dekompresivní kraniotomií pro kraniocerebrální trauma. Hodnotili jsme význam jednotlivých faktorů na prognózu pacientů po jednom roce od úrazu. Mezi sledované faktory jsme zařadili věk, klinický stav a jeho horšení po přijetí, přidružená poranění, grafický nález, časový interval od úrazu do operace, operační nález, nitrolebeční tlak a pooperační komplikace. Kromě vlivu jednotlivých faktorů na prognózu nemocných jsme hledali i korelace jednotlivých sledovaných parametrů mezi sebou navzájem. Výsledky: Zjistili jsme, že věk je nezávislý a vysoce významný faktor, který zhoršuje prognózu pacientů, kteří byli léčeni dekompresivní kraniotomií, v našem souboru na hladině významnosti p < 0,0001. Při hodnocení stavu vědomí při přijetí (GCS) jsme významnou korelaci s prognózou nemocných (GOS) zjistili ve skupině pacientů, kteří při přijetí nebyli farmakologicky tlumeni (na hladině významnosti p = 0,0141). U 18 ze 110 pacientů došlo po přijetí ke zhoršení stavu vědomí, což vedlo k indikaci dekompresivní kraniotomie. Nezjistili jsme, že by zhoršení (pokles) GCS měl vliv na prognózu nemocných. Při současném hodnocení šíře a reaktivity zornic jsme v celém souboru (n=110) zjistili vysokou korelaci k prognóze nemocných (GOS) a to...
|
|
|
Porodní poranění plexus brachialis
Mencl, Libor ; Haninec, Pavel (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Ehler, Edvard (oponent)
SOUHRN Porodní paréza brachiálního plexu se vyskytuje v 0,15 až 3 případech na 1000 živě narozených dětí. Hybnost horní končetiny se u většiny dětí spontánně upraví, ale u 20 - 30% dětí zůstává těžký reziduální deficit. Dystokie ramének, makrosomie a instrumentální porod představují největší rizika vzniku poranění, naopak porod Císařským řezem a porod dvojčat se zdá být protektivní. Výsledné poranění může být v rozsahu neurapraxie nebo axonotmese, které se spontánně upraví, nebo neurotmese či avulze kořene, kde spontánní reinervace není možná. Klinická manifestace těchto poranění je v počáteční fázi stejná a znesnadňuje tak jejich rozlišení. V současné době není k dispozici žádný klinický nebo elektrofyziologický test či zobrazovací metoda, která by dokázala v raném věku tyto stupně poranění nervu odlišit. Základem správné indikace a konečného rozhodnutí o operaci je klinické vyšetření. To je na rozdíl od dospělých pacientů u nespolupracujícího dítěte obtížné a hodnocení hybnosti a svalové síly je pomocí běžně používaných stupnic nevhodné. Jako nejužitečnější se zdá být škála AMS, které je schopná jednoduchým sledováním dítěte rozlišit i malé změny v pohybu. Elektrofyziologické vyšetření používané u poúrazových stavů dospělých k objektivizaci stupně poškození nervu je u dětských pacientů s unikátní...
|
|
|
Korová elektrická stimulace a bolest
Rusina, Robert ; Rokyta, Richard (vedoucí práce) ; Haninec, Pavel (oponent) ; Paleček, Jiří (oponent)
Úvod: Cílem studie bylo zkoumání účinků stimulace senzorimotorické kůry na bolest u laboratorních zvířat. Behaviorální model sledoval prahy bolesti u deaferentovaných zvířat v závislost na korové stimulaci a dva neurofyziologické modely sledovaly různé složky reflexu otvírání tlamy a evokovaných potenciálů zubní dřeně (TPEP) po korové stimulaci. Metodika: V behaviorálním modelu byly u 18 deaferentovaných (po dorsální rhizotomii) potkanů a 14 kontrol měřeny prahy bolesti před a po korové stimulaci technikou plantar test a tail-flick. V neurofyziologickém modelu byly zvířatům implantovány elektrody do zubní dřeně, nad mozkovou kůru a do m. digastricus. 15 zvířat bylo rozděleno do 3 skupin - stimulace s frekvencí 60Hz, 40Hz a skupina bez stimulace. TPEP byly snímány před stimulací a po 1h, 3h a 5h kontinuální korové stimulace. U 10 dalších potkanů byly snímány TPEP po jednorázové stimulaci zubní dřeně a u 5 potkanů po stimulaci s podmiňováním. TPEP a EMG z m. digastricus byly snímány a analyzovány souběžně a byla použita multirezoluční technika na potlačení šumu. Výsledky: Behaviorální model: 1) Stimulace senzorimotorické kůry u zdravého zvířete způsobila hypestezii kontralaterální přední končetiny; 2) deaferentace zvýšila prahy bolesti; 3) stimulace senzorimotorické kůry vracela zvýšené latence zpět na...
|
host ::
RSS.