|
| |
|
|
Dolní Vilémovice v letech 1939-1945. Česká vesnice za Protektorátu.
Hanák, Zdeněk ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent)
Dolní Vilémovice v letech 1939-1945. Česká vesnice za protektorátu. Předkládaná práce zachycuje osud západomoravské vesnice Dolní Vilémovice v období nacistické okupace. Za využití pramenů úřední provenience a orální historie se snaží vykreslit každodennost českého venkova během druhé světové války a zachytit dopad změněných politických poměrů na život venkovského obyvatelstva. Výše zmíněná vesnice nebyla autorem zvolena náhodně, jedná se totiž o rodiště Jana Kubiše, jednoho z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V práci je tak několik pasáží věnováno i německým represím vůči místnímu obyvatelstvu, především rodině Kubišových, a protinacistickému odboji.
|
|
|
Československá exilová vláda a její vztah k Argentině v letech 1939-1945
Horáková, Denisa ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Bakalářská práce "Československá exilová vláda a její vztah k Argentině v letech 1939-1945" zkoumá vývoj bojů československé exilové vlády o uznání argentinskou vládou. Práce se nejen zabývá procesem uznání československé exilové vlády a zastupitelských úřadů v Buenos Aires, ale také aktivitou krajanů v Latinské Americe, která napomáhala zahraničnímu odboji společenskými aktivitami. Právě v této části práce využívám získaných primárních informací z Archivu Ministerstva zahraničních věcí ČR. Taktéž v první kapitole uvádím historický vývoj Argentiny od 20. století, její vztah ke světovým velmocím a nakonec vývoj Argentiny ve druhé světové válce. V závěru shrnuji odpovědi na obě položené výzkumné otázky.
|
|
|
Obec Pátek ve 20. století
Kolbaba, Lukáš ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá obcí Pátek v proměnách času. Důraz je kladen na 19. a především 20. století. Důležité jsou události, které měly zásadní vliv na život občanů. Na začátku je popsáno i několik událostí ze staršího období, jedná se o ty, které výrazně měnily ráz vesnice. V jednotlivých stoletích jsou pak vybrány a samostatně popsány některé důležité body v obci, jedná se především o budovy (mlýny, škola) nebo hospodářské odvětví (rybníkářství), které v danou dobu hrály důležitou roli, ať kulturní nebo pracovní, na život vesničanů. Těžištěm práce jsou především záznamy v pamětních knihách a kronikách, v menší míře i zápisy ze zasedání Národního výboru. Pro doplnění a zpřesnění některých informací byly využity i vzpomínky několika pamětníků.
|
|
|
Němečtí antifašisté v Československu po druhé světové válce ve srovnání s oblastí Karlovarska
Deutschová, Kristýna ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Mezi německy hovořícím obyvatelstvem na území Československa se v období let 1938 až 1945 vyskytovala skupina těch, kteří se stavěli na odpor nacistické politice a projevovali ochotu bránit československý stát. Mnozí z nich se zapojili i aktivně především do zahraničního odboje, řada z nich za svůj postoj pykala v koncentračních táborech, či byla dokonce popravena. Předložená bakalářská práce pojednává o německých antifašistech v Československu po roce 1945 a z části věnuje svou pozornost oblasti Karlovarska. Po vymezení problematického pojmu antifašista a nastínění pozice antifašistů v Československu po podpisu Mnichovské smlouvy je v jednotlivých kapitolách popsán vývoj situace německých antifašistů na území Československa po druhé světové válce a podmínky, za kterých následně v rámci antifašistických transportů opouštěli zemi. V poslední části práce je nastíněn vývoj postavení německých antifašistů na Karlovarsku. Tato oblast bude zkoumána i proto, že Karlovarsko představovalo oblast obydlenou převážně německým obyvatelstvem. Práce se pokouší prozkoumat vývoj postavení antifašistů v oblasti Karlovarska v souvislosti s ostatním územím a určit případné odlišnosti.
|
|
|
Vztahy židovského a nežidovského obyvatelstva v Podorlicku (1930 - 1945)
Portešová, Tereza ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vztahy židovského a nežidovského obyvatelstva v oblasti Podorlicka v letech 1930-1945. Sleduje především, jak se tyto vztahy měnily ve světle událostí daného období. Práce je založena na odborné literatuře a elektronických zdrojích. Důležitou součástí práce jsou vzpomínky pamětníků získané zejména z publikací zaměřených na historii židovského osídlení v konkrétních oblastech a obcích Podorlicka a částečně také z rodinného archivu autorky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Reflexe sociální zkušenosti Oty Pavla v jeho literární tvorbě
Vrchlavský, Tomáš ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce s názvem Reflexe sociální zkušenosti Oty Pavla v jeho literární tvorbě se věnuje osobnosti a literatuře českožidovského spisovatele Oty Pavla. Cílem této práce je podat obraz sociální zkušenosti tak, jak ji Ota Pavel literárně ztvárnil. K Pavlově literárnímu dílu přistupuji jako k prameni hospodářských a sociálních dějin. Ve své práci sleduji následující aspekty. Jak se odráží přístup židů k majoritní společnosti a naopak. Dále na příkladu otce Oty Pavla sleduji vztah jeho rodiny k Československu. Rovněž se věnuji ekonomické situaci Oty Pavla a jeho rodiny počínaje první republikou, přes druhou světovou válku, přechodné období let 1945-1948 až po období komunistického režimu. Dále sleduji zkušenost Oty Pavla a jeho rodiny s okupační mocí a protižidovská opatření během Protektorátu Čechy a Morava. Také se věnuji problematice židů v poválečném Československu, tak ji Ota Pavel reflektoval na základě své zkušenosti ve svých vzpomínkových povídkách.
|
|
|
Deportace Čečenců a Ingušů. Příspěvek k dějinám Kavkazu v druhé polovině 20. století
Kosejková, Hana ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Diplomová práce "Deportace Čečenců a Ingušů. Příspěvek k dějinám Kavkazu ve druhé polovině 20. století" pojednává o násilném přesídlení těchto etnik v roce 1944 z jejich domoviny do střední Asie. Autorka uvádí příčiny deportace, popisuje samotný transport, životní podmínky na místech usídlení a následné uvolňování totalitního režimu až do rehabilitace a návratu na Kavkaz. V práci byly kromě odborné literatury použity i archivní materiály. Důležitou součást práce tvoří výpovědi pamětníků (oral history) shromažďované metodou "sněhové koule". Cílem práce bylo zhodnotit materiální, demografické i morální škody způsobené deportací a dokázat spojitost mezi ní a pozdějšími etnickými konflikty na Kavkaze, a také určit jakou roli hráli v realizaci deportační politiky a následné rehabilitaci jednotliví představitelé komunistické strany a sovětského státu v čele s Josifem Stalinem. Přesídlení zanechalo trauma v paměti přeživších i v druhé a třetí generaci a samotnému ruskému státu způsobilo v důsledku značné finanční ztráty a další problémy, s nimiž se vyrovnává dodnes.
|
|
|
Vliv politických režimů a ideologií na balet Národního divadla v Praze ve 20. století
Routková, Kateřina ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem politických režimů a ideologií na balet Národního divadla v Praze. Období bádání je vytyčeno divadelní sezónou 1923/1924, kdy do funkce choreografa a baletního mistra baletu Národního divadla nastoupil Remislav Remislavský až po sezónu 1989/1990, kdy se vedení souboru ujal Vlastimil Harapes. Důraz je kladen na dvě stěžejní období, a to na 2. světovou válku a vládu komunistické strany po roce 1948. Zkoumanými osobami jsou především šéfové baletní složky, jako např. Jelizaveta Nikolská, Joe Jenčík, Saša Machov nebo Jiří Němeček st. a další, ale i sólisté baletu a repertoár souboru. Práce shrnuje vývoj baletu Národního divadla v rámci politických změn ve 20. století.
|
|
|
"Jako by kus z nás zůstal tam někde ve Švédsku." - Evakuace finských "válečných dětí" do Švédska během druhé světové války
Fremrová, Květa ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Během druhé světové války došlo ve Finsku k vůbec k největší evakuaci dětí v dějinách. Během několika vln evakuací, které do značné míry kopírovaly dění na frontě, bylo do bezpečí ve Švédsku (v menší míře také do Dánska a do Norska) evakuováno kolem 70.000 finských dětí. I přes svůj rozsah však tato epizoda až donedávna patřila mezi zapomenuté kapitoly finských dějin. Bakalářské práce popisuje okolnosti, které vedly k evakuaci, její provedení a organizační zajištění transportů, čas který děti strávily ve Švédsku, jejich návrat do Finska, i problémy, se kterými se po návratu musely potýkat. Od 90. let 20. století se "válečným dětem" věnuje stále více pozornosti. V druhé části práce se snažím nastínit, jakým způsobem se příběhy dětí dostávají do obecného povědomí a vysvětlit trvající desetiletí nezájmu a následující probuzený zájem o toto téma. Zdá se, že jde o důsledek kombinace politických změn a změn v osobních životech účastníků. V předchozích desetiletích se děti setkávaly s odmítnutím svých příběhů na státní úrovni a na úrovni svých vlastních rodin. Během Studené války se na oficiální úrovni mohlo o válce Finska se Sovětským svazem mluvit jen velmi opatrně. Léta vynuceného mlčení vedla po skončení Studené války k ohromnému zájmu o válečná léta. Zároveň generační posun způsobil, že sotalapset...
|
host ::
RSS.