|
|
Nation, religion and manipulation: Post-war media scene in the countries of the former Yugoslavia
Brnović Milorad, Marija ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Hrůzová, Andrea (oponent)
Tato studie se zaměřuje na mediální narativy o sociální dynamice a usmíření v médiích zemí bývalé Jugoslávie, Srbska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny, více než dvě desetiletí po skončení válek. Výzkum se zaměřuje na přítomnost rozdělujících narativů, jako je urážlivý jazyk, zaujatost a senzacechtivost, prvky národní stereotypizace, nenávistné projevy a oddanost nestranné žurnalistice v současných mediálních praktikách. Významnou část výzkumného kontextu tvoří historické pozadí mediální kontroly a manipulace v Jugoslávii, od Titovy éry po nacionalistické narativy během jugoslávských válek. Cílem studie je osvětlit kritické aspekty mediálního zpravodajství a připravit půdu pro budoucí výzkum širších politických a ekonomických problémů ovlivňujících mediální krajinu v těchto zemích. Klíčová slova média, válka, Jugoslávie, Srbsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina
|
|
| |
|
|
Ukrainian Migration and Integration in the Czech Republic in the pre-and post-Maidan Era: Immigrant vs Refugee
KADLEC, František
Ukrajinská migrace je tématem, které je v centru pozornosti zejména v posledních několika letech. Téměř nechtěnou pozornost vzrůstající migrační vlně přinesl především vojenský konflikt vyvolaný Ruskem, v jehož důsledku z Ukrajiny prchají statisíce uprchlíků především do střední Evropy. Ukrajinská migrace však není tématem pouze 21. století. Mám pocit, jako by veřejnost ne zcela chápala zásadní rozdíl mezi migrantem a uprchlíkem. Tyto pojmy jsou pro většinu a média často snadno zaměnitelné. Oba však mají velmi odlišné zkušenosti. Počínaje počátečním rozhodnutím opustit zemi, konče integrací a dokonce i představou sounáležitosti. Identity migrantů a uprchlíků se utvářejí velmi odlišně. Během svého výzkumu jsem zjistil, že literatura týkající se rozdílů mezi nimi není příliš rozšířená ani populární a mediální pokrytí téměř neexistuje. Zdá se, že kromě několika nevládních organizací, které poskytují jakýsi návod, jak se "poprvé setkat s uprchlíkem a migrantem", není na toto téma kladen téměř žádný důraz. Dále je důležité zmínit, že sami migranti a uprchlíci vidí rozdíl a cítí tuto propast v porozumění mezi oběma skupinami. Ukrajinské komunity, které se v České republice v průběhu let již vytvořily, mají s uprchlíky z Ukrajiny jen velmi málo společného, pokud jde o jejich osobní zkušenosti, a i když by se mohlo zdát, že uprchlíci budou tíhnout k ukrajinsky mluvící menšině v České republice, není tomu tak vždy. Cílem práce je analyzovat problémy, ale také pomoc, které se ukrajinským imigrantům a uprchlíkům dostává po jejich příchodu do České republiky. Práce se také zaměřuje na vysvětlení posunu v migraci v souvislosti s historickými a současnými událostmi na Ukrajině a zaměřuje se na srovnání zkušeností imigrantů a uprchlíků. Práce se bude zabývat dvěma migračními obdobími. První z nich na konci 90. let 20. století se zaměřuje na měnovou reformu jako na faktor, který podnítil potřebu ze země vycestovat. Tato část se zaměřuje především na boj běžných ukrajinských občanů s ekonomickou krizí, přičemž se soustředí hlavně na oblast Bukoviny, neboť ta byla domovským regionem účastníků mého výzkumu. Důvodem pro zaměření na region Bukovina byla také společná historie s Českou republikou a také moje obeznámenost s touto oblastí, protože jsem zde strávil více než polovinu svého života. Druhá část se zabývá uprchlickou krizí způsobenou nevyprovokovanou invazí Ruska na Ukrajinu. Celkovým podtržením celé práce bude rozlišení migrace a integrace uprchlíků a migrantů. Můj výzkum mi ukázal jasné rozdíly mezi zkušenostmi migrantů a uprchlíků. Ukázal také, jak migranti prožívají, když ze zahraničí sledují, jak Ukrajina v průběhu času prochází obtížnými změnami. Tento pocit, často popisovaný jako bezmoc, byl častým pocit, který spolu sdílela valná většina respondentů, kteří dožívají své životy za hranicemi Ukrajiny. Pocit sounáležitosti s českou společností se jim však dostavuje častěji než pocit sounáležitosti s ukrajinskou společností. Pocit "ukrajinskosti" často vyvolaly události na Ukrajině, které jakoby vyzývají k jednotě, tj. volby, sportovní turnaje, protesty, válka. Cílem závěru práce je uvést souvislosti, které se skrývají za slovy "migrant" a "uprchlík". Často se zdá, že lidé zapomínají, že uprchlík je někdo, kdo opustil svůj život, a pak mají ve tváři výraz překvapení, když je uprchlíkem jen normální člověk s drahým autem, místo dítěte v roztrhaném oblečení a s dírami po kulkách v batohu.
|
|
|
Občané o situaci na Ukrajině – únor/březen 2023
Spurný, Martin
V šetření, jež probíhalo v průběhu února a března 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině. Výzkum zjišťoval, zda se lidé zajímají o vývoj situace na Ukrajině a zda ji pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě, jak se občané staví ke krokům vlády na podporu Ukrajiny a jak hodnotí možná opatření ze strany mezinárodního společenství.
|
|
|
Mediální obraz války na Ukrajině v dětském pořadu Zprávičky na ČT :D
Panchártková, Zuzana ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Diplomová práce má za cíl analyzovat mediální obraz začátku války na Ukrajině v pořadu Zprávičky na ČT :D. Popíše, jak bylo dětským divákům předkládáno aktuální téma války na Ukrajině a jak se tyto zprávy lišily od zpráv pro "dospělé". Primárně se práce věnuje skrze obsahovou analýzu zprávám, které přenášely dětem aktuální informace o válce. Zkoumat bude četnost zpráv o Ukrajině a také formu, jakou byly zprávy zprostředkovány. V závislosti na tom, se teoretická část práce bude zabývat mediálním pohledem na dětské publikum, výzkumy zabývající se vztahem dětí k médiím apod. Popsána bude ČT :D s důrazem na zpravodajství - dětský pořad Zprávičky. Autorka předpokládá, že s eskalací situace na Ukrajině se i zvýšil výskyt zpráv informující o Ukrajině ve zpravodajství pro děti a zprávy byly podávány určitým způsobem v závislosti na kodexu vysílání pro děti. Práce má cíl zmapovat kolik zpráv a v jaké podobě byly do vysílání zařazeny.
|
|
| |
|
|
Problematika britsko-amerických vztahů: válka o Falklandy
Podolková, Klára ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce Problematika britsko-amerického vztahu: válka o Falklandy se zabývá tzv, zvláštním vztahem mezi Velkou Británií a Spojenými státy. Zvláštní důraz je kladen především na analýzu vztahu mezi americkým prezidentem Ronaldem Reaganem a britskou premiérkou Margaret Thatcherovou. Hlavním cílem práce je zjistit, do jaké míry se zvláštní vztah promítl do amerických postojů během britsko-argentinského konfliktu o Falklandské ostrovy v roce 1982. Teoretická část práce je zaměřena na hledání definice pojmu special relationship. Našla jsem různé definice termínu, ale univerzální pojetí neexistuje. Práce operuje s definicí Johna Dumbrella, který říká, že zvláštní vztah mezi zeměmi existoval, a to konkrétně v období studené války. Analytická část zkoumá britsko-americkou spolupráci během výše zmíněného konfliktu a také roli Spojených států jako mediátora. Práce dochází k závěru, že koncept special relationship hrál roli ve válce o Falklandské ostrovy. Promítl se ve vojenské, satelitní a zpravodajské spolupráci obou zemí. I osobní přátelský vztah mezi Reaganem a Thatcherovou potvrdil existenci zvláštního vztahu. Role USA jako mediátora byla kritizována, neboť se ukázalo, že nebyla neutrální. Analýza také došla k závěru, že v politických názorech britsko-amerických politiků se special relationship...
|
|
|
Otužilí sirénami
Nikitina, Pavla ; Horáková, Jana (oponent) ; Medek, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce „Otužilí sirénami“ se zabývá vyprávěním příběhů z nové etapy rusko-ukrajinské války z roku 2022 skrze sochařskou realizaci. Sochy jsem realizovala na základě 3D skenů jako reportáže z událostí způsobených válkou. Ve své práci navazuji na starší sochařský projekt-studie „5 minut“, který vznikl roku 2019 v rámci bakalářského studia na FaVU VUT s podtitulem „válečná 3D reportáž“. V textové části diplomové práce jsem se mimo jiné také zaměřila i na samotný termín 3D reportáž a možnosti které mi poskytuje jako umělkyni pracující na hranici žánru reportáže a sociálního dokumentu.
|
|
|
Veřejnost o svých obavách a bezpečnostních rizicích pro Českou republiku – listopad a prosinec 2022
Spurný, Martin
Za velkou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku mírně nadpoloviční většina občanů považuje mezinárodní organizovaný zločin (52 %), téměř polovina teroristy (47 %), více než dvě pětiny uprchlíky (41 %) a více než třetina radikální náboženská hnutí (35 %). Tři desetiny občanů pokládají za velkou hrozbu cizí zpravodajské služby (30 %), krajní pravici více než čtvrtina (26 %) a více než pětina pak cizince žijící v ČR a krajní levici (shodně 22 %).\n\nVýrazně také narostl podíl těch, kteří považují Rusko za reálnou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku. Jde o nárůst podruhé v řadě, o 33 procentních bodů proti předminulému výzkumu z listopadu 2018 a o 13 procentních bodů proti minulému výzkumu z června 2021, a to na o málo více než polovinu (51 %) občanů.
|
|
|
Židé v německých a rakouských ozbrojených silách 1914 -1945
Hervíř, Pavel ; Vlnas, Vít (oponent)
Předkládaná rigorózní práce si klade za cíl představit vývoj židovského etnika v německém jazykovém prostorou, dále pak zmapovat a přiblížit jeho účast v obou světových válkách, ve kterých jeho zástupci bojovali nejprve v armádách centrálních mocností, později pak na straně Třetí říše. Vedle chronologie válečných událostí je zde popsán především strukturální vývoj německých a rakouských ozbrojených sil s ohledem na židovské etnikum obou zemí a jejich výkon vojenské služby od okamžiku zavedení všeobecné branné povinnosti až do německé kapitulace v květnu 1945. Velmi podrobně je zde zmapováno a popsáno sčítání Židů v německé armádě, zahájené 1. listopadu 1916, i jeho politické důsledky v poválečných letech. V kontextu vývoje Velkoněmecké říše a německých Židů je zde představen a popsán komplex nacistických diskriminačních právních norem i jejich vazba na německou brannou moc. Práce dále obsahuje krátké osobní příběhy vybraných židovských válečných veteránů z první i druhé světové války, doplněné řadou osobních informací, čerpaných převážně z vojenských archivů. Práce je rozdělena do několika částí. Úvodní část zahrnuje stručnou historii židovského etnika v německy mluvících zemích střední a východní Evropy od středověku až po 18 století, s důrazem na vývoj Pruska a Rakouska. Následující kapitola...
|
host ::
RSS.