|
|
Zánik nájmu bytu
Kutková, Petra ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je podat ucelený přehled o možných způsobech zániku nájmu bytu, neboť současná právní úprava, tak, jak je obsažena v občanském zákoníku, neposkytuje příliš přehledný obraz této problematiky. Práce je rozdělena do pěti kapitol zabývajících se nájmem bytu a způsoby jeho ukončení. V první kapitole byly stručně přiblíženy základní atributy nájemního vztahu k bytu a založení nájemního vztahu nájemní smlouvou. Druhá kapitola již pojednává o vlastním zániku nájmu bytu a rozděluje možné způsoby ukončení nájemního vztahu na absolutní a relativní. Právě tyto dva způsoby zániku nájmu bytu tvoří základní kámen této práce. V rámci třetí kapitoly je přiblížen první z nich - absolutní zánik nájmu bytu. V popředí zde stojí zejména výpověď nájmu bytu ze strany pronajímatele. Blíže jsou popsány jednotlivé výpovědní důvody, které občanský zákoník pronajímateli v §711 a §711a pro případ výpovědi nabízí. Čtvrtá kapitola je věnována relativnímu zániku nájmu bytu, jež se projevuje změnou, popř. zúžením subjektů na jedné straně nájemního vztahu. V popředí zde stojí především ukončení nájemního vztahu na straně nájemce jeho smrtí, opuštěním společné domácnosti či rozhodnutím soudu o zrušení společného nájmu bytu manžely v důsledku rozvodu. Pozornost je však věnována i dohodě o výměně bytu....
|
|
|
Pojem "diskurz" ve Foucaultově díle
Vácha, Ondřej ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Předmětem bakalářské práce "Pojem 'diskurs' ve Foucaultově díle" je vypracování základních otázek spojených s Foucaultovou teorií diskursu. Táže se, zda projekt není sebe- vyvracející a jaké jsou hlavní cíle projektu. Analýza textu R.Rortyho "Foucault and epistemology" uvádí tázání po vztahu mezi klasickou epistemologickou tradicí a Foucaultovou archeologií. Pro vypracování této otázky práce analyzuje Foucaultův text nazvaný "Řád diskurzu", a především Foucaultovu Archeologii vědění. Závěrem je, že Foucaultova teorie ve svých základech umožňuje užívat pojmu "diskurs" v natolik širokém smyslu, že Foucault může pojmu využít pro založení úzkého propojení epistemologie a politické filosofie.
|
|
|
Právní úkony směřující ke skončení pracovního poměru
Mrázková, Hana ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Smyslem a cílem mé diplomové práce je především systematicky shrnout platnou právní úpravu právních úkonů směřujících ke skončení pracovního poměru s ohledem na podstatné změny, které přináší tzv. koncepční novela zákoníku práce č. 365/2011 Sb., a poukázat na problémy a sporné otázky, které se mohou v aplikační praxi vyskytnout. V závěru jsem se pokusila právní úpravu právních úkonů směřujících ke skončení pracovního poměru zhodnotit a navrhnout některé její možné změny. Diplomová práce se skládá ze sedmi kapitol, úvodu a závěru. Převážná většina práce se věnuje jednotlivým právním úkonům směřujícím ke skončení pracovního poměru, pozornost však věnuji i právní úpravě jejich doručování a problematice nároků vyplývajících z neplatného rozvázání pracovního poměru. V úvodu práce vysvětluji, proč jsem si jako téma své diplomové práce vybrala právě právní úkony směřující ke skončení pracovního poměru, uvádím systematické členění práce a stručný obsah jednotlivých kapitol. V první kapitole se zabývám skončením pracovního poměru obecně, zdůrazňuji rozdílné postavení účastníků pracovního poměru a z toho vyplývající nutnosti větší ochrany zaměstnance. Rozděluji jednotlivé způsoby skončení pracovního poměru a vysvětluji také některé pojmy se skončením pracovního poměru související. V podkapitole se pak věnuji...
|
|
|
Srovnání právní úpravy výpovědi z pracovního poměru v České republice a Polsku
Szopová, Magdalena ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Drápal, Ljubomír (oponent)
Resumé Cílem této diplomové práce je srovnání právní úpravy výpovědi z pracovního poměru v České republice a v Polsku. Tato práce poskytuje přehled právní úpravy výpovědi v těchto dvou státech a v závěru obsahuje srovnání a hodnocení jednotlivých právních úprav. Práce se skládá z osmi kapitol, úvodu a závěru. První kapitola nastiňuje mezinárodní a evropskou právní úpravu pracovního práva s akcentováním ukončování pracovního poměru. Kapitola obsahuje výčet mezinárodních smluv přijatých zvláště v rámci MOP jako i evropské právní předpisy zabývající se touto problematikou. Druhá kapitola obsahuje pojednání o skončení pracovního poměru v obecné rovině, kde jsou uvedeny základní prameny národního pracovního práva v jednotlivých státech a stručný popis všech způsobů skončení pracovního poměru. Tato kapitola obsahuje také stručný popis vztahu a jeho vývoje mezi občanským a pracovním právem. Třetí kapitola pojednává o hmotněprávních aspektech výpovědi z pracovního poměru. Začíná obecným výkladem o institutu výpovědi, pokračuje popisem úpravy subjektů základního pracovněprávního vztahu, formy výpovědi a jejího doručení, poté následuje výklad o obsahových náležitostech výpovědi, jejím odvolání a závěr této kapitoly se zabývá povinností zaměstnavatele projednat výpověď s odborovou organizací. Čtvrtá kapitola obsahuje...
|
|
|
Skončení pracovního poměru se zvláštním zřetelem na výpověď
Moravcová, Vanda ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Brádlerová, Libuše (oponent)
Rigorózní práce se zabývá skončením pracovního poměru se zvláštním důrazem na výpověď z hlediska právní úpravy České republiky. I přes rozsáhlou soudní judikaturu vyvolává problematika skončení pracovního poměru nejasnosti zejména u laické veřejnosti, jejímž důsledkem je nesprávná aplikace zákona. Zmíněné obtíže pří používání pracovněprávních předpisů jsou dány mimo jiné množstvím novelizací zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, přičemž svůj podíl nese rovněž nález Ústavního soudu ze dne 12. 3. 2008, sp. zn. Pl. ÚS 83/06, který přinesl řadu zásadních změn do koncepce pracovního práva. Považuji znalost právní materie skončení pracovního poměru za nezbytnou, a proto jsem se rozhodla v této práci shrnout současnou právní úpravu, zdůraznit některá obtížně uchopitelná ustanovení zákoníku práce, stejně tak jako nastínit možný budoucí vývoj pracovněprávních norem. V této práci se opírám o ustálenou soudní judikaturu, která vhodným způsobem osvětluje danou problematiku. Rigorózní práce je rozdělena do 7 kapitol, které jsou dále podrobněji členěné. První kapitola se zabývá obecným výkladem pojmu pracovního poměru včetně jeho prvků. Druhá kapitola podrobně rozebírá jednotlivé právní skutečnosti vedoucí ke skončení pracovního poměru včetně zahrnutí specifické úpravy skončení pracovního poměru založeného...
|
|
|
Nájem bytu se zvláštním zřetelem k jeho skončení
Suchý, Jan ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Tato rigorózní práce se zaměřuje na problematiku nájmu bytu s hlavním důrazem na jeho skončení. Cílem práce je analýza současné právní úpravy, a to nejen těch nejdůležitějších a nejvyužívanějších způsobů zániku závazku z nájmu bytu, ale i způsobů, které jsou méně časté. Dalším cílem práce je identifikace problémů vzniklých v souvislosti s rekodifikací soukromého práva v České republice. Práce čerpá z právních předpisů, judikatury, odborné literatury a dalších relevantních zdrojů. Práce se skládá z úvodu, třinácti částí a závěru. První část práce obsahuje historický exkurz do právní úpravy nájmu bytu, a to od dob římského práva, až do 31.12.2013. Další část práce se zabývá současnou právní úpravou nájmu bytu, jeho základními rysy a charakteristikami, a zároveň popisuje institut ochrany nájemce jako slabší smluvní strany. V následujících částech práce jsou podrobně rozebrány jednotlivé způsoby skončení nájmu bytu. Nejprve je pozornost věnována skončení nájmu bytu dohodou, a to zejména její formou a dalšími náležitostmi. Následně je popsáno skončení nájmu uplynutím doby a splynutím osoby nájemce a pronajímatele. Další kapitola se zabývá právními důsledky smrti nájemce a pronajímatele. Největší pozornost je věnována problematice výpovědi nájmu bytu. Nejprve je provedena obecná charakteristika výpovědi...
|
|
|
Skončení pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti
Lacinová, Kateřina ; Tomšej, Jakub (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozborem problematiky skončení pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti zaměstnance. Účelem této diplomové práce je detailní popis a analýza jednotlivých hmotněprávních podmínek, které musí být splněny, aby byla výpověď pro nadbytečnost daná zaměstnanci zaměstnavatelem platná, a to za pomoci relevantních případů ze soudní praxe. Za tímto účelem tato diplomová práce klade důraz na detailní analýzu soudních rozhodnutí, zejména pak rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR. Text této diplomové práce tvoří úvod, pět hlavních kapitol a závěr. První dvě kapitoly se zabývají skončením pracovního poměru nejdříve z obecného hlediska a dále z pohledu nadbytečnosti zaměstnance, aby tak byl definován výchozí rámec pro následující kapitoly. Jádro této diplomové práce představuje kapitola třetí, která obsahuje obsáhlou analýzu všech nezbytných předpokladů a problematických aspektů souvisejících s výpovědí pro nadbytečnost zaměstnance. Na tuto třetí kapitolu navazuje kapitola čtvrtá, která se věnuje materiálním a procesním vadám v jednotlivých nezbytných náležitostech a jejich negativními následky na platnost výpovědi pro nadbytečnost. Poslední pátá kapitola této diplomové práce se pak zabývá skončením pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti z pohledu důsledků neplatného...
|
|
|
Právní jednání směřující ke skončení pracovního poměru
Nováková, Michaela ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Právní jednání směřující ke skončení pracovního poměru Tématem předkládané diplomové práce jsou jednotlivá právní jednání směřující ke skončení pracovního poměru. Jde o velmi stěžejní oblast pracovního práva, neboť skrze tato právní jednání zaniká právní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, a také proto, že se nejméně jednou v životě dotkne každého z nás. Účelem práce je podat o těchto právních jednáních ucelený výklad s poukazem na jejich zvláštnosti a problémy. K dosažení tohoto účelu byla použita samotná úprava zákoníku práce doplněná o odbornou literaturu a judikaturu. Diplomová práce je, vedle úvodu a závěru, rozdělena do osmi kapitol, které se převážně věnují jednotlivým rozvazovacím právním jednáním. V úvodu vysvětluji volbu tématu diplomové práce, a také představuji její strukturu, kterou následně doplňuji o stručný popis obsahu jednotlivých kapitol. První kapitola představuje obecný úvod do pracovního práva jako samostatného právního odvětví, zabývá se též jeho funkcemi a poskytuje stručný náhled do jeho historického vývoje. Druhá kapitola je členěna do tří subkapitol, jež pojednávají v obecné rovině o právním jednání, pracovním poměru a také o jeho skončení. Tato kapitola má posloužit čtenáři pro lepší orientaci a pochopení dalšího textu. Třetí kapitola je věnována prvnímu a zároveň...
|
|
|
Forma a náležitosti výpovědi z nájmu bytu
Sehnalová, Natálie ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Zvára, Michael (oponent)
Forma a náležitosti výpovědi z nájmu bytu Abstrakt Diplomová práce cílí na formu a náležitosti výpovědi z nájmu bytu optikou požadavků vyplývajících jak z obecné úpravy právních jednání, tak z obecné úpravy nájmu až po specifika zvláštní úpravy nájmu bytu. Práce je rozdělena do osmi kapitol, kdy první se věnuje výpovědi ve světle obecných ustanovení o nájmu (autor zvolil věnovat tomuto samostatnou kapitolu, jelikož má za to, že tak bude dosaženo větší přehlednosti). Je zde popsána, jak úprava vlastní pouze obecnému nájmu, tak úprava společná i nájmu bytu. Druhá kapitola se věnuje formě výpovědi, tedy požadavku písemné formy. Tato kapitola zvlášť popisuje oba elementy písemné formy - písemnost a podpis. Dojití výpovědi byla s ohledem na rozsah této problematiky věnována samostatná třetí kapitola, která má snahu předestřít veškeré myslitelné situace, které mohou nastat při doručování výpovědi. Z důvodu rozsahu (jakož i z důvodu specifické povahy problému) byla jako samostatná vyčleněna i čtvrtá kapitola věnující se výpovědi podané elektronickou cestou. Tuto kapitolu považuje autor obzvlášť za důležitou, jelikož událostí poslední doby nás k užití elektronický prostředků tlačí stále víc a víc. Pátá kapitola pak popisuje náležitosti výpovědi, přičemž jak specifika na straně nájemce, tak specifika na straně...
|
|
|
Jazyk, řeč a rozumění
Zajíc, Václav ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent) ; Zika, Richard (oponent)
Tato práce sleduje rozdílná pojetí poznání, jak je vypracovali George Berkeley a Immanuel Kant. V první kapitole se zaměřujeme na Berkeleyho pragmatickou interpretaci poznání, vycházející z lokalizace nepredikativních soudů do vnitřního ustrojení vnímání. Výsledkem je pojetí poznání takového, které člověku slouží k identifikaci podmínek vzniku konkrétních kombinací idejí a k jejich víceméně přesné prognóze. Zaměřujeme se ovšem především na Berkeleyho snahu vyvarovat se "ontologizujících" či "absolutizujících" pojetí "tradičních metafysických pojmů", jako jsou ,podstata', absolutní existence nejáského hmotného jsoucna apod. Ve druhé kapitole předložené práce se snažíme sledovat, jakým způsobem se proměňuje představa o poznání, pakliže jako východisko spolu s Kantem zvolíme popisný rozbor syntetických apriorních soudů, což jsou takové výroky, jejichž obsahem či propozicí je syntéza subjektu a predikátu. Ukážeme si, jakým radikálním způsobem Kant přispěl k novému pochopení metafysiky jakožto transcendentálního průzkumu možnosti poznání a jak se díky tomu proměňují význam a postavení pojmů subjektu a objektu. Ve třetí závěrečné kapitole provedeme prostřednictvím Heideggerovy fenomenologické kritiky apofantických vět završující syntézu stanovisek Berkeleyho a Kanta, abychom doložili, že každý svým...
|
host ::
RSS.