|
|
Ludmila Přemyslovna, manželka Ludvíka I. Dolnobavorského
Bieblová, Kristýna ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato práce pojednává o Ludmile Přemyslovně, dceři knížete Bedřicha a jeho manželky Alžběty Uherské. V prvních kapitolách práce je uvedena historie rodu Bogenů a počáteční období existence rodu Wittelsbachů. Hlavní část práce se zabývá životem Ludmily Přemyslovny. Spolu s ním jsou uvedeny krátké životopisy obou Ludmiliných manželů, hraběte Alberta III. z Bogenu a vévody Ludvíka I. Bavorského z rodu Wittelsbachů, a jejích čtyř synů, Berchtolda, Luitpolda, Alberta, pocházejících z rodu Bogenů, a Otty II. z rodu Wittelsbachů. Poslední kapitola této práce je věnována Ludmilině fundaci, klášteru Seligenthal u Landshutu, který založila roku 1232 a dodnes v něm žijí jeptišky. Klíčová slova: středověk, Bavorsko, Ludmila Přemyslovna, hrabata z Bogenu, rod Wittelsbachů, klášter Seligenthal
|
|
|
Premonstrátský klášter a kostel sv. Jiljí v Milevsku
Zelenková, Pavla ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent) ; Macek, Petr (oponent)
Anotace: Disertační práce je zaměřena na stavební a architektonický vývoj premonstrátského kláštera a kostela sv. Jiljí v Milevsku ve středověku. Vychází ze starší umělecko historické literatury a vyhodnocuje poznatky archeologických výzkumů v lokalitě a stavebně historických průzkumů jednotlivých jeho objektů, které proběhly v souvislosti s navrácením komplexu řádu premonstrátů v 90. letech minulého století. Práce podává obraz milevského areálu a jeho stavebního i architektonického vývoje od vzniku předklášterního osídlení v 8. století do husitských válek. Věnuje se existenci dvorce s kostelem s apsidou, kamenným románským domem a trojlodní bazilikou. Charakterizuje zakladatelskou osobnost Jiřího z Milevska i význam prvního opata Jarlocha. Zevrubně hodnotí architekturu románského tribunového kostela sv. Jiljí a pokouší se interpretovat postup jeho výstavby. Zabývá se podobou klášterní baziliky a popisem románských konventních budov s ohledem na komparaci komplexu s dalšími románskými klášterními areály u nás. Popisuje architektonický rozkvět opatství v době rané gotiky i neméně významnou výstavbu kapitulní síně, paláců a kostela sv. Jiljí v době lucemburské. Výjimečnou architekturu archeologicky doložených i stojících staveb dává do kontextu se stavebním vývojem u nás i ve střední Evropě a hodnotí vliv...
|
|
|
Komentovaný překlad: À la table des seigneurs, des moines et des paysans du Moyen Âge (E. Birlouez, Editions Ouest-France, 2009, str. 5-31)
Lukášková, Agáta ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Šotolová, Jovanka (oponent)
Cílem této bakalářské práce je podat překlad vybraného textu z francouzštiny v praktické části a následně jej v druhé části opatřit teoretickým komentářem. Překládaný text v rozsahu dvaceti normostran je částí knihy À la table des seigneurs, des moines et des paysans du Moyen Âge, která pojednává o stravování ve středověké Francii. Teoretická část práce se zabývá nejprve analýzou výchozího textu a poté na vybraných příkladech komentuje konkrétní překladatelské postupy a problémy na různých jazykových rovinách, nakonec předkládá typologii posunů.
|
|
|
Litomyšl Alberta ze Šternberka
Večeře, Vojtěch ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Hledíková, Zdenka (oponent)
Medievistická studie Litomyšl Alberta ze Šternberka představuje určitou fúzi dvou historiografických přístupů. Regionálněhistorického a biografického, z čehož vzniká plastický a nevšední pohled na témata, která již byla v literatuře několikrát nastolena. Především jde o dějiny biskupství litomyšlského a jeho centra v podobě panství a rezidenčního města zdejších ordinářů. Autor se snaží na tuto problematiku pohlédnout skrze osobu Alberta ze Šternberka, významného císařského preláta-diplomata, jenž zastával úřad biskupa litomyšlského v letech 1364-1368 a 1371-1380. Aby však byla sonda komplexní, je třeba vnímat veškeré souvislosti jak z Albertova života, tak z geneze mladé litomyšlské diecéze. Z toho důvodu najdeme v první části práce pramennou analýzu vzniku a formování tohoto nového církevně-správního celku a v návaznosti na ní pak zevrubnou životopisnou studii Albertova politického života. Až poté se autor dostává k samotné problematice vztahu sledovaného preláta se svou diecézí a snaží se tento vztah hodnotit z několika různých perspektiv. Důvodem takto zadefinovaného přístupu je snaha vymezit se vůči přetrvávajícímu názoru, že byli litomyšlští biskupové doby Karla IV. (převážně vysoce postavení politici či úředníci) spíše "titulárními" preláty než reálnými správci své diecéze. Na příkladu...
|
|
|
Stavební podoba hradu Karlštejna v době Karla IV.
Vávrová Hanušová, Barbora ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Stavební podoba hradu Karlštejna v době Karla IV." se nejprve zabývá historickými zprávami jak o samotném založení hradu Karlštejna, tak o dalších událostech v době života Karla IV. a vztahuje je ke stavební podobě hradu. Hlavní část práce spočívá na podrobném popisu stavby s přihlédnutím k dřívějším zjištěním, průzkumům a plánům. Dále je tato stavební podoba hradu zasazena do kontextu dalších hradů založených Karlem IV. a detailněji se věnuje stavební struktuře dochovaných hradů Kašperku, Radyni, Karlshausu a Laufu an der Pegnitz. Jelikož hrady ve 14. století obecně sloužily především obytným účelům, v práci je přihlédnuto také ke skladbě prostor v souvislosti s obytnými složkami stavby, jako jsou různé druhy vytápění, okna apod.
|
|
|
Král a prezentace královského majestátu v artušovských legendách
Mádlová, Karolína ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
(česky): Tato bakalářská práce se věnuje problematice středověkých artušovských legend a jejich autorům, zvláště pak Gildasovi, Geoffreymu z Monmouthu, Chrétienovi de Troyes a Thomasovi Malorymu. Na základě jejich děl je zde zrekonstruována prezentace krále a jeho majestátu, fenomén rytířství a úloha žen u dvora i mimo něj. Dále je zde zohledněna úloha křesťanství a pohanství v legendách a konkrétní aspekty související s oběma náboženstvími, jako například Glastonburské opatství, Svatý grál, Avalon, Merlin a množství dalších.
|
|
|
Proměna Lovosic ve středověku
Vodáková, Martina ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent)
Předložená práce se věnuje proměně Lovosic ve středověku. Největší důraz je kladen na období od 11. do 14. století a v souvislosti s tím se dotýká středověké proměny. Hlavním východiskem pro získání představy o středověkém osídlení Lovosic je katalog archeologických nálezů a na jeho základě vzniklá mapa. Tyto údaje jsou obohaceny svědectvím písemných a kartografických pramenů. Značnou pozornost věnuji hrubému archeologickému datovacímu nástroji, tedy relativní a absolutní chronologii keramiky. Zároveň se snažím Lovosice zapojit do širšího kontextu ve vztahu ke komunikacím a blízkým Litoměřicím. Klíčová slova: středověk, středověká proměna, osídlení, Lovosice
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.