|
|
Gotická hradní kaple v Horšovském Týně
Cibulková, Alžběta ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Gotická hradní kaple v Horšovském Týně Tématem mé bakalářské práce je objekt raně gotické cisterciácké hradní kaple v Horšovském Týně. Záměrem práce je zkoumat podobu a funkci kaple od jejího vzniku (kol. 1260-1270) do r. 1988, kdy byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce a v tomto stavu je kaple dodnes. Každá kapitola se zabývá jednotlivým obdobím, kterým kaple spolu s celým hradem a později i zámkem prošla. Prvně se jedná o období biskupského hradu, kdy byla do Horšovského Týna povolána cisterecko-burgundská stavební huť, která zbudovala kapli na nevelkém půdorysu hradní komnaty. Další důležitou kapitolou je období za Jana ml. Popela z Lobkovic, kdy v r. 1547 vypukl velký požár celého města Horšovského Týna, který zachvátil i hrad a došlo k poškození kaple a narušení stability jejího stavebního systému. Následně nechal Jan ml. Popel z Lobkovic kapli upravit a vyzdobit renesančními nástěnnými malbami. Dále se práce zaměří na období po r. 1834, kdy byla část klenby na západní straně snesena a nahrazena trámovým stropem a na následující rozsáhlou rekonstrukci, která byla ukončena r. 1988. Práce se nezaměřuje pouze na výčet stavebních úprav kaple, ale zabývá se také její uměleckou hodnotou, jak architektonickou, tak i výzdobou kaple a jejím vybavením.
|
|
|
Vyšehrad v době Vratislava II.
Katrák, Ondřej ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Záruba, František (oponent)
Vyšehrad v době Vratislava II. Diplomová práce se zabývá jedním z nejslavnějších období Vyšehradu. Kníže Vratislav II., od roku 1085 první český král, zde kolem roku 1070 položil základní kámen baziliky sv. Petra a zřídil při ní kolegiátní kapitulu. Fundace by to nebyla nijak mimořádná, kdyby kapitula nebyla vyňata z pravomocí pražského biskupa a podřízena přímo papežské kurii. V odborné literatuře se dlouho soudilo, že zřízení ojedinělé církevní instituce na území středověkých Čech bylo odrazem osobních neshod knížete Vratislava a pražského biskupa Jaromíra-Gebharda. V posledních letech ovšem badatelé upozorňují, že Vratislav svou vyšehradskou fundací sledoval vyšší politické zájmy. Tomuto předpokladu napovídá i bohatá stavební aktivita v areálu Vyšehradu. Zřízení kolegiátního chrámu sv. Petra, v podobně dvouchórové baziliky, nebylo jediným knížecím nadáním. V areálu románského Vyšehradu vyrostla rovněž menší trojlodní bazilika sv. Klimenta a Vavřince, která je postavena v duchu aktuálních dobových proudů hirsauské reformní architektury, stejně tak je s vládou Vratislava II. spojována výstavba rotundy sv. Martina. Pro současné bádání má téma Vyšehradu v době Vratislava II. mnohá úskalí. Největším z nich je, že z této epochy zde dodnes stojí jen rotunda sv. Martina. Práce je členěna do tří...
|
|
|
Neogotická přestavba zámku Hluboká nad Vltavou
Sieglová, Kateřina ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Záruba, František (oponent)
Diplomová práce "Neogotická přestavba zámku Hluboká nad Vltavou" nejprve poskytuje stručný přehled základní literatury a pramenů k tématu, následovaný shrnutím terminologie v oblasti architektury 19. století spolu s vysvětlením volby terminologie používané autorkou práce. Poté je nastíněna situace v české architektuře na konci 18. a počátku 19. století. Dále následuje pojednání o fenoménu Gothic Revival - jeho vzniku, způsobech jeho šíření a jeho vlivu ve střední Evropě včetně českých zemí. Vlastní téma práce je uvedeno obecnou a stavební historií zámku Hluboká nad Vltavou. Poté jsou představeni kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu a jeho choť, kteří přestavbu hlubockého zámku iniciovali, a dále vylíčeny jejich osobní kontakty s britskou kulturou a architekturou. Hlavní část práce se věnuje samotné neogotické přestavbě zámku Hluboká nad Vltavou. Je rozdělena do několika podkapitol, v nichž jsou popsány jak změny v zámeckém exteriéru a interiérech, včetně snahy o doložení přímého vlivu Gothic Revival, tak i úpravy bezprostředního okolí zámku. Klíčová slova Neogotická architektura, Velká Británie, Gothic Revival, zámek Hluboká nad Vltavou, kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, kněžna Eleonora za Schwarzenbergu, Franz Beer, Damas Deworezky
|
|
|
Kostel sv. Martina Většího ve zdi na Starém Městě pražském
Mikeska, Pavel ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Anotace: Bakalářská práce bude zaměřena na kostel sv. Martina Většího ve zdi. Ten se nachází na rozhraní Starého a Nového Města v Praze. Ve své práci se budu věnovat historii a architektuře kostela. Rovněž se pokusím začlenit stavbu do vývojového kontextu soudobé architektury. Klíčová slova: kostel, svatý Martin, architektura, gotika, románské umění, Praha, ve zdi, Staré Město
|
|
|
Strakonický hrad a komenda
Králová, Radka ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je strakonický hrad a komenda, kde vedle sebe po téměř dvě století žili Bavorové a maltézští rytíři. Nejprve se práce bude zabývat vývojem osídlení Prácheňska, zejména Strakonicka, od nejstarších dob až do 13. století. Dále představí rod Bavorů a řád maltézských rytířů a jejich působení na strakonickém hradě. Na závěr se bude věnovat založení komendy a hradu, jejich dalšímu stavebnímu vývoji a architektonickému rozboru.
|
|
| |
|
|
Kostel Nejsvětější Trojice v Kutné Hoře - Stavba a historie
Nechvílová, Klára ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Klára Nechvílová: Kostel Nejsvětější Trojice v Kutné Hoře - Stavba a historie. Praha 2015. Anotace Tato bakalářská práce se zabývá kostelem Nejsvětější Trojice v Kutné Hoře. Práce se zaměřuje především na architekturu stavby, shrnuje dosavadní bádání týkající se kostela a srovnává ho se soudobou architekturou v Kutné Hoře a okolí. Pozornost je věnována také významné přestavbě kostela na konci 19. století. Kostel byl postaven patrně ve druhém desetiletí 15. století a mezi lety 1488 a 1504 prošel úpravami a stal se pohřební kaplí pánů z Vrchovišť. Ve věci datace a okolností vzniku stavby však mezi badateli nepanuje úplná shoda. Na konci 19. století pak prošel kostel regotizační úpravou pod vedením Ludvíka Láblera. Cílem této práce je shromáždit pokud možno všechny dostupné informace o kostele Nejsvětější Trojice a pokusit se přiblížit k řešení problému datace vzniku kostela na základě hledání stylových paralel. Klíčová slova Kutná Hora, Kostel Nejsvětější Trojice v Kutné Hoře, architektura doby předhusitské, Ludvík Lábler, zvon, Hrádek
|
|
|
Hrad Cornštejn
Karlík, Jan ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá pozdně gotickým hradem Cornštejn. Ten se nachází na jihozápadě Moravy. Cílem práce je popsat stavební vývoj hradu a typologicky jej vymezit v rámci hradní architektury v tomto prostředí. Toto vymezení se vztahuje jednak na půdorys hradu, dále však také na jednotlivé opevňovací a obytné složky.
|
|
|
Stavební podoba hradu Karlštejna v době Karla IV.
Vávrová Hanušová, Barbora ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Stavební podoba hradu Karlštejna v době Karla IV." se nejprve zabývá historickými zprávami jak o samotném založení hradu Karlštejna, tak o dalších událostech v době života Karla IV. a vztahuje je ke stavební podobě hradu. Hlavní část práce spočívá na podrobném popisu stavby s přihlédnutím k dřívějším zjištěním, průzkumům a plánům. Dále je tato stavební podoba hradu zasazena do kontextu dalších hradů založených Karlem IV. a detailněji se věnuje stavební struktuře dochovaných hradů Kašperku, Radyni, Karlshausu a Laufu an der Pegnitz. Jelikož hrady ve 14. století obecně sloužily především obytným účelům, v práci je přihlédnuto také ke skladbě prostor v souvislosti s obytnými složkami stavby, jako jsou různé druhy vytápění, okna apod.
|
|
|
Vývoj gotického opěrného systému
Mikeska, Pavel ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Záruba, František (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem gotického opěrného systému. V jednotlivých, chronologicky řazených kapitolách jsou uváděny příklady jednotlivých staveb, které jsou seskupeny do kapitol, dle své zeměpisné lokace. Počínaje prvními opěrnými systémy, jakožto i gotického slohu ve Francii, dostáváme se k šíření nové myšlenky do sousedních zemí, jako jsou Anglie, Itálie, Nizozemí, Německo a Česko. Následuje kapitola věnovaná vrcholné podobě opěrného systému na příkladu katedrály v Amiens a Kolíně nad Rýnem. Celek uzavírá katedrála sv. Víta na Pražském hradě, jakožto přední dílo Petra Parléře s detailním popisem opěrného systému vysokého chóru a příčné lodi. Klíčová slova Gotika, architektura, vývoj, opěrný, systém, katedrála, kostel, Petr, Parléř
|
host ::
RSS.